O čem se také hovořilo na 166. kolegiu AJF? Dozvíte se z následujících řádků:
Toxický Foglar?
Velký rozruch mezi foglarovci způsobil článek autora Jana Císaře uvedený dne 24. 4. 2025 na platformě Médium.cz pod názvem „Toxicky maskulinní Foglar musí konečně zmizet z pultů knihoven a knihkupectví“. Pokud by tento článek byl míněn vážně, zdaleka by svou ničemností překonal i takové Ivanem Klímou odhalené tajemství Chaty děsu z roku 1952! Proto není divu, že se jím museli zabývat i foglarovští akademikové. Článek byl sice uveden v rubrice s nadpisem „satira“, toho si ale mnozí čtenáři nemuseli povšimnout a snad právě proto vzbudil takový ohlas a vyvolal vzrušenou diskuzi mezi foglarovci nejen na 166. kolegiu AJF. Co všechno tedy v diskuzi také zaznělo:
„Je zřejmé, že článek byl psán se záměrem dosáhnout co největší sledovanosti, čemuž samotné téma „Foglar“ dobře posloužilo!“
„Autor je nepochybně dobrým znalcem Foglarova díla.“
„Jedná se o satiru a z toho důvodu není třeba se tím příliš znepokojovat a zabývat.“
„Na to, že má jít o satiru je článek příliš dlouhý!“
„Článek může vyvolávat ve čtenářích oprávněný pocit že je myšlen vážně zejména tím, že podobné názory, které jsou v něm (věřme, že satiricky) prezentovány, dnes zcela nepokrytě propagují progresivističtí aktivisté.“
„Příliš nevěřím tomu, že jde o satiru!“
Takové, a ještě i mnoho dalších názorů se v debatě objevilo. Zásadní otázkou tedy zůstává: Je článek míněn satiricky, nebo vážně? Odpověď na tuto otázku může dát jedině samotný autor – Jan Císař. Než se tak stane (stane-li se tak vůbec někdy), pokuste se vážení čtenáři najít odpověď sami, po přečtení článku, který si vyhledáte zadáním jeho nadpisu na Médium.cz.
J
iří Rymáň – první kamelot TAM-TAMu
Podobu Jirky Rymáně, kamaráda a spolupracovníka Rychlých šípů dávno známe z dřívějších ilustrací Foglarovy Stínadelské trilogie. Nyní se s Vámi můžeme podělit o nejnovější ztvárnění jeho postavy výtvarníkem Karlem Kubíčkem z Ledče nad Sázavou!
Jestřáb filatelistou?
O úsilí Ivana Vápenky zařídit u České pošty vydání známky s Jaroslavem Foglarem ke stému dvacátému výročí jeho narození jsme již psali. Rovněž tak je známo, že filatelie jakožto sběratelský obor se v díle Jaroslava Foglara objevuje velice často. Jenom v příbězích Rychlých šípů se zmínky o známkách a jejich sbírání vyskytují hned v jedenácti příbězích!:
RŠ mají dobrá srdce
RŠ luští tajemství
RŠ najdou rezivý klíč
RŠ objevují hrob
RŠ robí šlapohyb
RŠ hrají divadlo
Rychlonožkův štědrý večer
Jindra Hojer v nesnázích
RŠ sbírají poštovní razítka
RŠ před známkařskou záhadou
RŠ odhalují podvod
Co ale samotný Jaroslav Foglar? Také sbíral známky? Byl i on filatelistou? Přestože v dospělosti se „známkaření“ systematicky nevěnoval, přece jen ho na základě jeho vzpomínek z dětství mezi sběratele známek počítat můžeme! Ke známkám jej přivedl kamarád jeho bratra Zděndy - nuselák Karel Mošnička. A když mu pak maminka přinesla malé album, lepil si do něj své známkařské úlovky lepidlem Syndetikon.
„Byl jsem tou činností úplně okouzlen“, vzpomíná Jestřáb ve svém Životě v poklusu. Největší chloubou jeho sbírky a zároveň největším následným filatelistickým zklamáním jeho života měla být známka – neznámka s hlavou jakéhosi panovníka a s cizokrajným nápisem „Marca ga bolo“- jak píše Jestřáb, (správně Marca da bollo), která se bohužel místo očekávané vzácnosti ukázala být pouhým obyčejným italským kolkem. Jak mohla tato „vzácnost“ pravděpodobně vypadat můžete vidět na přiloženém obrázku, kde jsou kolkové známky italského království z roku 1911. Podobné kolky existovaly ještě v dalších barvách podle své hodnoty a nesly portrét krále Viktora Emanuela III. Savojského.
Zmije = vretenica, nebo naopak?
Debata o foglarovkách přeložených do slovenštiny nás přivedla k humorné úvaze, jak si asi překladatel poradil se situací, kdy se Rychlonožka táže Červenáčka, zda-li ví, jak se řekne slovensky zmije? Zeptal by se snad v překladu Rychlonožka Červenáčka slovensky jestli ví, jak se řekne česky vretenica? Jaké však bylo naše zklamání, když jsme zjistili, že tento příběh (RŠ na Hadím vrchu) ve slovenském překladu Rychlých šípů už bohužel vyjít nestačil. Nezbývá, než doufat, že snad někdy v budoucnosti promluví Rychlé šípy slovenštinou ve všech svých dobrodružstvích, a pak uvidíme!
Ve svatyni Uctívačů ginga
Teprve po neuvěřitelných bezmála osmi letech se nám podařilo konečně proniknout k dosud „nedostupnému“ gingu, které roste ve dvoře domu sousedícího s domem, ve kterém se nachází naše klubovna. Se svým objevem tohoto ginga nás na 88. kolegiu AJF seznámil tehdy osmiletý Ignác Koutecký. Při průchodu domem v Bělehradské ulici č. 53 jsme užasli:
Ocitli jsme se totiž v místě, které se svou výzdobou více než obyčejnému domovnímu vstupu podobá spíše kapli! Hotová svatyně Uctívačů ginga!
Vzpomínka na Miloše Zapletala
Na závěr 166. kolegia jsme minutou ticha uctili památku Miloše Zapletala – Zeta, který se 8. května 2025 vydal na výpravu za největším dobrodružstvím…
Příští – poslední kolegium v tomto akademickém ročníku 2024/2025 se uskuteční ve středu 11. 6. v 18:13 v klubovně v Bělehradské ul. č. 51, Praha 2.
.jpg)
