Jako lupínky trojlístku ze svěžího jarního pažitu lze charakterizovat nejzajímavější body z programu 157. kolegia Akademie Jaroslava Foglara. Předprázdninovému setkání foglarovců a badatelů, které se v pražské skautské klubovně v Bělehradské ulici uskutečnilo 12. června 2024 a mělo převážně odlehčený charakter, věnujeme třetí ohlédnutí za loňskými aktivitami AJF.
1. Národní oldskautské jamboree
O foglarovské stopě v programu 7. Národního oldskautského jamboree v Bělči nad Orlicí u Hradce Králové (7. – 9. 6. 2024) informoval přímý účastník i spoluorganizátor akce Slávek Janov. Prodejní stánek zde měla Skautská nadace Jaroslava Foglara a foglarovské vyznění měla i soutěž rukodělných výrobků, když na stupni nejvyšším se s nedostižným náskokem usadil kamenný ježek v kleci, kterého 48. klubu oldskautů Jestřábi věnoval neskaut (!) Martin z Foglarova čtenářského bratrství Divočáci.
Účastníci jamboree, včetně dětí z klubů rodinného skautingu, si vyzkoušeli také vyjímání ježka z klece. Tuto možnost využila také přítomná prezidentka Středoevropského subregionu Mezinárodního společenství dospělých skautů (ISGF) Teresa Tarkowska-Dudek. Při této příležitosti zavzpomínala i na svou oblíbenou knížku z dětství – Tajemniczy cylinder, což na konci 50. let minulého století bylo polské vydání Záhady hlavolamu.
2. Pražská pobočka SPJF stále žije!
Dění uvnitř Pražské pobočky SPJF krátce shrnul právě Martin Rosol – Divočák: Pražská pobočka 8. 6. 2024 na své 10. výroční schůzi zvolila (staro)nové vedení. Vedoucím PP SPJF je Milan Lebeda – Alpín, zástupci Petr Molka – Best a Martin Rosol – Divočák. Pobočka bude působit uvnitř SPJF jako volné společenství foglarovců z Prahy a Středních Čech (zapojit se mohou ale i zájemci odjinud). Oproti předchozím letům se však nyní už natrvalo zbavila břímě právní subjektivity, která fungování pobočky značně komplikovalo.
„I nadále se chce věnovat organizování svých tradičních akcí a do budoucna plánujeme i některé nové aktivity,“ uvedl Martin Rosol. S Akademií Jaroslava Foglara chce Pražská pobočka spolupracovat s ohledem na značnou provázanost členstva, vysokou erudicí a akčnost AJF. Stejně tak zůstává pobočka otevřena spolupráci s ostatními foglarovskými organizacemi.
3. Bombičko nebo Bombíčko?
Ano – bombičko! Tak říkal Jaroslav Foglar (a s ním mnozí další) bonbónům! Jak je to ale správně? Má tam být krátké „i“, nebo dlouhé „í“? Jaroslav Foglar v knize Nováček Bubáček píše deník na několika místech používá tohoto slova s krátkým „i“. Naproti tomu v knize Jiřího Zachariáše Stoletý hoch od Bobří řeky se v popisku k fotografii z Tábora ohňů setkáváme s variantou s dlouhým „í“. Je tedy správná první, nebo druhá varianta? Nebo snad obě?
Na závěr 157. kolegia jsme si přečetli krátkou ukázku brilantní slovní ekvilibristiky, kterou se slovíčkem „bombičko“ předvádí spisovatel Foglar prostřednictvím komické postavy Vodomila Bubáčka ve 3. kapitole knížky Nováček Bubáček píše deník: Taky sháním kalafunu. Kalafuna vypadá jako bombičko, ale není to bombičko, je to na housle. Hoši ale nebudou vědět, že to není bombičko a že je to na housle – a já jim řeknu: „Hele, ukousni si bombičko“ a oni si budou myslet, že je to bombičko a ukousnou si a pak teprve uvidějí, že to není bombičko, ale že je to na housle! Bude to pěkná legrace…
.jpg)
