Hudební vydavatelství Supraphon připomenulo 130. výročí dobrodruha, spisovatele a odbojáře Otakara Batličky (1895 - 1942) vydáním audioknihy Na vlnách odvahy a dobrodružství. Jeho napínavé povídky, původně psané pro časopis Mladý hlasatel, nyní ožily v audioknižním vydání. Kolekce přináší dříve vydané i dosud nepublikované příběhy v podání Ondřeje Vetchého, Roberta Tamchyny, Miroslava Černého a dalších interpretů. Audiokniha Na vlnách odvahy a dobrodružství vyšla 28. února 2025 v digitální podobě i na CD.

Dovoluji si vás informovat o blížícím se 13. ročníku Pražské lítačky, závodu v používání hromadné dopravy.
Závod by se měl uskutečnit v pátek odpoledne 25. dubna 2025.
Měli bychom mít opět startovní zázemí v tramvaji, která by letos měla na nás čekat na obratišti Harfa (to je nyní v procesu vyjednávání, ale zdá se, že to tak bude).
Po registraci pak tramvaj s účastníky soutěže opět vyjede na místo, kde proběhne začátek závodu. Místo nebude předem známo.
Pravidla by měla být stejná jako loni, pouze s menšími úpravami.

Milovníci dobrodružství a foglarovské atmosféry se mají na co těšit! Od pátku 14. března do neděle 11. května 2025 se v Zámecké galerii na zámku v Uherském Ostrohu otevře jedinečná výstava Rychlé šípy, která připomene nejen slavný komiksový klub, ale také bohatý odkaz spisovatele Jaroslava Foglara a jeho ilustrátorů.
Výstava se skládá ze dvou hlavních částí:
1. Pocta Rychlým šípům – 21 panelů věnovaných fenoménu legendární pětice chlapců, kteří se svými příběhy zapsali do srdcí mnoha generací.
2. Spojeni Foglarem – 17 panelů s medailonky třiceti výtvarníků, kteří se ve větší či menší míře podíleli na ilustrování románů Jaroslava Foglara. Návštěvníci se mohou těšit na ilustrace známých umělců, kteří pomohli formovat vizuální svět legendárního spisovatele.

Základní škola Libčická 10 v Praze 8 a Sdružení přátel Jaroslava Foglara - Klub Druhá Strana pořádají Memoriál Jana Tleskače, zámečnického učně ve Stínadlech ve vyjímání ježka z klece a hraní deskových her v úterý 25. března 2025.
Soutěž proběhne ve vstupní hale školy od 14 hodin, finále v 16.30 hodin.
Akce připomíná nejenom záhadného zámečnického učně ve Stínadlech, ale také slavné vontské hnutí a tajemství, které v legendárním hlavolamu s Janem Tleskačem ukryl i Jaroslav Foglar.

Pražská pobočka SPJF v roce 2024 působila jako základní článek SPJF bez právní subjektivity. Její činnost byla v uplynulém roce oproti předchozím rokům zaměřena spíše dovnitř členské základny. Vedení pobočky pravidelně komunikovalo s více než 15 členy převážně elektronicky - vyšla dvě čísla e-mailového zpravodaje Pobočník s důležitými informacemi. Pro členy a příznivce pobočky byly uspořádány dvě uzavřené akce: výprava do Prokopského údolí (23. 3. 2024 ) po stopách bobrů a Hochů od Bobří řeky - akce byla zároveň věnována 90. výročí prvního vydání Hochů od Bobří řeky a výlet do Lidic za klubem Mladého hlasatele Strážci černých lesů (20. 10. 2024), které doprovodily zajímavé sběratelské materiály určené pouze pro účastníky. Pro zájemce bylo po letech připraveno opět Jaro s těšítky. Členové pobočky se zúčastnili celé řady dalších foglarovských akcí (např. Pražské lítačky, Setkání ve Sluneční zátoce, Setkání u obelisku táborů na Bobří řece), podíleli se na Tříkrálové cukrárně a připomenuli si výročí vydání Hochů od Bobří řeky a Přístavu volá. Na výroční schůzi (8. 6. 2024) byla zhodnocena činnost za rok 2023 a bylo potvrzeno vedení pobočky ve složení: Milan Lebeda - Alpín (předseda), Martin Rosol (místopředseda) a Petr Molka - Best (místopředseda). Tradičně se v závěru roku uskutečnilo hledání Rychlých šípů a Večer světel.

Za úplňkového přelomu večera a noci dne 11. února 2025 v podzemí Country klubu U Vodárny na pražských Vinohradech na zdejším pravidelném koncertu skupiny Paběrky Marko převzal hned dvě foglarovská ocenění a k tomu zlatodřevěného ježka v kleci.
Určitě právem, vždyť Marko Čermák je s výraznou převahou nejčastějším či nejpočetnějším ilustrátorem rozsáhlého díla Jaroslava Foglara.
Když bylo Markovi dvanáct třináct let a nakreslil si pro sebe několik pokračování kresleného seriálu Záhada hlavolamu, těžko si mohl představit, kam ho později přivede výtvarné nadání, natož co později způsobí jeho výběr coby následovníka prvního kreslíře Rychlých šípů Jana Fischera a jak dlouhý a plodný bude jeho výtvarný pobyt v psaném světě Jaroslava Foglara.

Ani doba loňských letních měsíců nebyla pro Akademii Jaroslava Foglara okurkovou sezónou. Hlavním aktivitám v průběhu prázdnin a v září je proto věnováno čtvrté ohlédnutí AJF proti proudu času.
Na začátku prázdnin se pro AJF stalo hlavní náplní činnosti partnerství s organizátory hudebního country festivalu Třebsínské zvonění. Na sklonku léta se AJF podílela stejnou měrou na programu dalšího festivalu Trampské Pikovice. Ač nosným pilířem obou akcí v romantických kulisách středočeského Povltaví a Posázaví byly víkendové hudební přehlídky, v Třebsíně i v Pikovicích se výrazně vzpomínalo i na Jaroslava Foglara, Rychlé šípy a také Bratrstvo Kočičí pracky.

Jako lupínky trojlístku ze svěžího jarního pažitu lze charakterizovat nejzajímavější body z programu 157. kolegia Akademie Jaroslava Foglara. Předprázdninovému setkání foglarovců a badatelů, které se v pražské skautské klubovně v Bělehradské ulici uskutečnilo 12. června 2024 a mělo převážně odlehčený charakter, věnujeme třetí ohlédnutí za loňskými aktivitami AJF.

„Nazdar kamaráde Zlaťáku!“ – tímto pozdravem jsem byl po celou řádku let zvyklý uvádět své e-mailové zprávy adresované Eduardovi Pazourkovi – Zlaťákovi.
Jeho odpovědi pak tradičně končily také třemi slovy: „S modrou oblohou!“

Smutná zpráva mě nyní bohužel donutila pozdravení „nazdar!“ pozměnit: Eduard Pazourek – Zlaťák v sobotu 15. února 2025 krátce před půlnocí po dlouhém boji se zákeřnou nemocí zemřel.

Milý Zlaťáku, Tvé krásné foglarovské a skautské odznáčky, ježci v klecích i jiné hlavolamy, buttonky, ozdůbky a mnoho dalších báječných věciček, které jsi pro nás – foglarovské plantážníky po mnoho roků neúnavně připravoval a vyráběl, nám ve sbírkách dál zůstane. O Tvé přátelství však už budeme navždycky chudší.

Tedy sbohem, kamaráde Zlaťáku! A zůstávej navždy „S MODROU OBLOHOU!“

Za všechny Tvé vděčné kamarády a přátele,

Martin

Při jedné z dávných poznávacích výprav Akademie Jaroslava Foglara, kdy se parta zájemců sešla na návsi ve středočeské Unhošti (i s touto obcí na Kladensku jsou také spjaty kořeny Foglarovic rodiny), zazvonil jednomu z účastníků mobilní telefon. Hlas na druhém konci „drátu“ se zřejmě tázal, kolik foglarovců se na výpravu sešlo. „Je nás asi devět…“ odpověděl volaný foglarovec bezelstně, aniž si uvědomil věcnou i počtářskou pošetilodst vyřčeného. Od té doby se však dané úsloví stalo v akademické hantýrce jedním z okřídlených rčení, když dojde na zjišťování nějakého „přesného“ početního stavu…
Takže, ohlédneme-li se nyní za loňským 156. kolegiem AJF (15. 5. 2024), prozraďme, že těch bodů bude „asi devět“…

Od 12.12.2024 do 6.4.2025 se můžete pokochat pohledem na Rychlé šípy v budově Muzea literatury (dříve Památník národního písemnictví) v pražské Bubenči.

V poslední době se objevují názory, že Rychlých šípů vychází nějak moc, až s nimi probíhá jakási inflace. Je tomu opravdu tak? Ano i ne, záleží na úhlu pohledu.
Pokud si tento článek čtete na Bohouškovi, jste jistě fanouškem Jestřábova díla a bedlivě sledujete, co nového vyjde. Víte vše a vidíte, jak Rychlé šípy jsou v centru dění. Pokud jste navíc zapálený sběratel, pak si říkáte, kam já to všechno dám, a kupujete nový dům. V této foglarovské bublině může k pohledu “přešípovanosti” jistě dojít. Jenže ona bublina má nejvýše pár stovek nadšenců. A právě ti hodnotí, píší a nejvíce sdílejí své pohledy.
Když ovšem nahlédneme mimo tuto bublinu, tak najdeme tisíce dalších lidí, kteří mají dílo Jaroslava Foglara rádi, ale nejsou sledující příznivci. Dobře se to ukázalo při vydání nové šípácké série ala PULS do trafik. Tolik reakcí v emailech a na sociálních sítích ve stylu: “Jé, to je skvělé, Rychlé šípy znovu vychází!”, jsem už roky nečetl. Naposledy před čtyřmi lety, kdy vyšla tzv. žlutá kniha, které se mezitím prodaly desítky tisíc kusů. Zároveň o Šípech vyšla hromada článků v novinách, reportáže v televizích apod. Myslel jsem si, že každý ví, že Šípy znovu vycházejí, že se dají koupit v každém knihkupectví. A ouha, ono ne! Bublina opět ukázala své limity.

K oslavám 85. narozenin kreslíře, hudebníka a trampa Marko Čermáka (narozeného 14. února 1940) se připojí také Česká televize uvedením několika pořadů na programu ČT art:
pátek 14. 2.
20.42 – 21.35 Když u nás Pete Seeger hrál aneb 30 let Greenhorns
sobota 15. 2.
20.15 – 21.08 Marko Čermák – poslední romantik, je nám ctí…
21.08 – 21.22 Greenhorns
21.22 – 22.00 Zelenáči v bílém
neděle 16. 2.
22.25 – 23.05 500. Saloon Zelenáčů

„Jak splašený vraník kupředu pádí čas…“ Slova z nápěvu jedné z foglarovských písní, která vzdává hold kreslíři Rychlých šípů Janu Fischerovi, vypovídají trefně, jak se svět kolem nás točí stále rychleji. Někdy pak v tom kalupu nestíháme zaznamenávat ani události, jejichž uchování v paměti přitom stojí za to.
To je i „příběh“ Akademie Jaroslava Foglara (AJF). Pod jejím štítem se v roce 2024 uskutečnila řada akcí – kolegií AJF, setkání, průzkumných výprav i „taškařic“, o nichž se ale čtenáři Bohouška dovědí více až nyní.
Některé zápisy z akcí AJF byly rozepsány už dříve, leč v záplavě jiných badatelských úkolů jaksi nedošlo na finální tečku a odeslání do redakce Bohouška ke zveřejnění. Na pergamenu novějších zpráv zasychá inkoust naopak teprve teď.
Akademie Jaroslava Foglara je ovšem přesvědčena, že aktuálnost všeho, co se událo v předchozích měsících, se nikterak neztrácí ani v prachu zvířeném kopyty v úvodu zmíněného „vraníka času“.
Takže…

Když na třech místech v Praze pokaždé třináctkrát (stačí ale desetkrát) zatočíme klikou a zmáčkneme v potřebném počtu stisků tlačítko, na černé – jednou jedinkrát ale i na žluté – rouře vedle vybraného nadpisu zazáří červené světélko a z její hloubi se ozvou tři foglarovská vyprávění.
To vše díky Poesiomatům.
Ona tři místa jsou na Vinohradském hřbitově, v Sadech Svatopluka Čecha a v parku na Folimance. Na prvních dvou pak promlouvá přímo sám Jaroslav Foglar.
Na Vinohradském hřbitově, kde je Jaroslav Foglar pochovaný, u hlavního vchodu se můžeme zaposlouchat do Jestřábovy dávné nebezpečné příhody na probořeném ledu rybníka, kdy mu šlo o život. K tomuto vyprávění se ještě vrátíme v samostatném článku.
V Sadech Svatopluka Čecha na Vinohradech, nepříliš daleko od Jestřábova bytu v Korunní ulici, kde žil výrazně nejdéle, zní jeho povídání o tom, jak psal Hochy od Bobří řeky.
V parku Folimanka, v úzkém výběžku Vinohrad těsně oddělených Botičem od Nuslí, co by kamenem dohodil od několika nuselských bydlišť malého Jaroslava Foglara, vyrostl úplně první a zatím jediný dětský Poesiomátek a to v barvě žluté. Snad právě proto z něj nemůže zaznít nic jiného, než začátek Záhady hlavolamu.