Zde mohly být Rychlé šípy - rozhovor těsně před začátkem dubnové pátrací hry

Skautská nadace Jaroslava Foglara přišla u příležitosti čtvrtstoletí od úmrtí Jaroslava Foglara a 85 let Rychlých šípů s novou pátrací hrou po místech, kde se mohly odehrávat příběhy Rychlých šípů. Hra se uskuteční v dubnu 2024 a již v lednu jsme si o ní povídali s jedním z organizátorů - Menhartem v úvodním rozhovoru.
Dnes, těsně před začátkem hry, na toto povídání navazujeme.

Co se změnilo za čtvrt roku?
Tehdy jsme neměli žádného místního organizátora. Dnes se hra připravuje ve 30 městech v Česku a 1 na Slovensku. Do příprav se zapojily střediska i oddíly skautů, DUHY, školy, městské úřady, knihovny, muzea, rodiny… ale také jednotlivci.
Vytisklo se neskutečných 563 plakátů formátu A3 s 30 příběhy Rychlých šípů a tato aktivita Skautské nadace Jaroslava Foglara se díky zájmu organizátorů rozrostla do nečekaného rozměru.

Zmínil jsi také město na Slovensku. Které to je?
Jsou to Nové Zámky, které nás potěšily, ale přinesly také určité starosti. Nadšenec ze Slovenska domluvil organizaci, ale primátor města požádal, aby aspoň půlka příběhů byla ve slovenštině.
Sběratelé a znalci Rychlých šípů vědí, že v minulosti 4 sešity RŠ ve slovenštině vyšly, ale jen několik z nich bylo ve 30 vybraných příbězích s lokalitou, která by šla hledat. A z nich jen pár se hodilo organizátorovi do Nových Zámků. Navíc jsme ty příběhy neměli zpočátku dostupné.
Použil jsem označení “nadšenec ze Slovenska” a je to opravdu borec. Všechny příběhy nově přeložil a přepsal, takže vznikl opravdový unikát nových příběhů ve slovenštině formátu A3.
Spousta práce byla s výrobou plakátů a diplomů v češtině. K tomu nám nečekaně přibyla slovenština a ještě nyní, v době našeho rozhovoru pár dní před začátkem, nebylo jasné, co se stihne vyrobit a jestli v Nových Zámcích se to stihne připravit již od 1. dubna.
Úsměvná poznámka – v Nových Zámcích je také významná maďarská menšina a dotaz ze Slovenska byl, jestli by některé příběhy se nedaly přeložit do maďarštiny. Jsem velký dobrodruh, ale do maďarštiny v tak krátkém čase jsme se nepustili.

O jaký příběh Rychlých šípů byl ve městech největší zájem?
To bych nechal zodpovědět nadaci, které hru bude promovat svými kanály. Ale výsledek je vtipný a nevím, jestli by z něho byl Jestřáb úplně nadšený.
Místo toho prozradím, že nejmenší zájem byl o příběh Rychlé šípy jedou na přehradu. Znalci příběhu tuší proč asi.
Zajímavá je také skladba lokalit, kde se budou hledat příběhy. Není zde Brno, Plzeň, Hradec Králové, České Budějovice, Ostrava… Tam asi nikdo nepředpokládá, že by zde Rychlé šípy někdy byly – proto se tam nenašel žádný organizátor, takže bych tam logicky “nečekal ani Stínadla”.
Ale k odkazu Rychlých šípů se přihlásila městečka – třeba Sušice, Blansko, Broumov, Ledeč nad Sázavou, Havířov, Kuřim, Chrudim, Rokycany atd. atd. - koukněte se ZDE; z větších třeba Strakonice (zde dokonce 2 hry) a Praha (zde také 2 hry).

Kde to bude v Praze?
Jedna lokalita je Čimice – Bohnice a tou druhou je hodně netradiční lokalita – Nový Smíchov.

Myslíš Obchodní centrum Nový Smíchov?
Přesně. Lidé by asi čekali, že to bude někde na Starém Městě, ale vybrané komiksové příběhy se přece neodehrávaly ve Stínadlech, ale na Druhé Straně i jinde.
Obchodní centrum je takový pokus jít za veřejností tam, kde se dnes nejvíc zdržuje. Ukázat jí, že místa příběhů Rychlých šípů mohla být i na nečekaných lokalitách dnešního všedního života. To vlastně dělal i Jaroslav Foglar, že své příběhy situoval do všedního prostředí.
Získali jsme pro věc nejenom krámky v obchodním centru, ale i podporu vedení centra a záštitu vedení radnice Prahy 5. Jdeme tak daleko, že Jestřábův oddíl Pražská Dvojka – Hoši od Bobří řeky připravuje něco jako “oddílovou schůzku” do hrací zóny obchoďáku a budeme se snažit vzbudit zájem dětí o odlévání stop, vysílání semaforu, rukodělné aktivity, vyjímání ježka z klece, střílení foukačkou atd.
Upoutávky na pátračku a rychlošípácké odpoledne budou na sociálních sítích Prahy 5, obchodního centra, ale i na světelných tabulích v obchodním centru, na tabulích formátu A1 po obchodním centru.
Chtěl jsem také aspoň na týden proniknout do Cinema City s videem k výročí Rychlých šípů do bloku reklam před každým filmem, ale na to už nebyl čas. Ono se ukázalo, že všechny krámky pod jednou střechou není výhoda, jak jsem si původně myslel, ale obrovská komplikace. Na malém městě si umístění plakátu domluvíte většinou hned při první návštěvě. V obchodním centru je vše součástí nějakých obchodních řetězců. Vedoucího tam v pracovní den ani nenaleznete, stejně se musí zeptat oblastního manažera, který si to musí schválit na ústředí. Tedy místo pár vět v krámku na malém městě musí člověk psát spoustu emailů, chodit na ta místa několikrát ve své pracovní době (na 3 pracovní dny jsem se musel uvolnit ze své práce). Prostě hrůza.
Řičel jsem, když mi umístění plakátu na pobočce České spořitelny nechtělo povolit její marketingové ústředí, ale nakonec se našli foglarovci i tam a Spořka udělala výjimku a plakát tam bude. Rychlé šípy mají tedy dlouhé prsty, ale na Cinema City to zatím nestačilo – je to stále rozehrané, ale už na to netlačíme, protože nemáme čas. Práce na celém projektu je neskutečně hodně.
Nepovedlo se také třeba umístění létajícího Tleskačova kola jako před časem v průjezdu Platýzu při pátračce za Covidu. Přesněji – souhlas jsme dostali, obchoďák z toho byl nadšený, ale my mysleli, že to nainstalují oni, a oni mysleli, že tam dobrovolníci z nadace naklušou někdy v noci a pod stropem umístí kolo do prázdného prostoru tří pater pod kolem. Dole budou chodit lidi nakupovat do Tesca a krámků a nad nimi bude vysoko “letět” kolo.
Bylo by to krásné, ale chtělo by to vybudovat partu nadšenců kolem nadace, co by podobné projekty zvládla realizovat.
Hra se vlastně dělala ve třech (Milan Žaloudek, Bobo a já) + dobrovolníci ve městech. Nárazově vypomohl třeba Velký Font s diplomy, plakáty příběhy, obrázky ve vysokém rozlišení atd.
Ale určitě se musí ta parta nadšenců z celé republiky vytvořit, aby se mohly realizovat velké i malé projekty. Tímto zájemce vyzývám, ať se nadaci ohlásí. Ono třeba jen čtení textů a připomínkování srozumitelnosti je velká pomoc. Ta činnost nemusí být jen zavěšení Tleskačova kola ve výšce.

Těch 31 míst je megaprojekt a obchodní centrum to ještě umocňuje. Hodí t do rodné chalupyse to k Rychlým šípům?
Těch 31 míst určitě. Šípáci jsou doma všude tam, kde jsou jejich příznivci – a že určitě v každé lokalitě si organizátoři mákli vůbec nepochybuji a moc jim za to děkujeme.
Obchodní centrum je krok do neznáma. Taky mi spíše sedí ztemnělé uličky než přesvětlené obchody. Je to ale příležitost dostat Rychlé šípy více do veřejného prostoru, do běžného života dnešní společnosti. Určitě se najdou kritici tohoto pokusu, ale zkusit se má všechno. Před 3 roky dělala nadace se Sdružením přátel Jaroslava Foglara pátračku po Starém Městě a přišlo 10 tisíc lidí. To bylo za Covidu, takže tolik lidí nyní nikdo nečekáme – i když si myslím, že by to systém hry zvládl.
V žádném případě ať tolik lidí nechodí na šípácké odpoledne do obchodního centra. Jeho FB sleduje 45 tisíc lidí a ti všichni se dozví, že Rychlé šípy mají narozeniny a oni mohou pátrat po místech jejich dobrodružství. Slušný počet sledujících má i FB Prahy 5 a jejího časopisu. Cílíme na všechny generace, i když stále platí: Mladým patří svět, Rychlé šípy vpřed!

A za měsíc se, milý Alpíne, zkus zeptat na putovní korunu Rychlých šípů. To je taky velká neznámá…

To zeptám rád, když dnes skoro všichni platí bezhotovostně!