Historický přehled foglarovských organizací

Během života spisovatele Jaroslava Foglara a i po jeho smrti existovala a existuje řada organizací nesoucích jeho jméno nebo hlásících se k jeho odkazu. Rádi bychom na Bohouškovi zveřejnili (a průběžně aktualizovali) v rubrice TRVALKY přehled těchto organizací, spolků, institucí včetně základních informací o jejich existenci, činnosti a sídle. Vyzýváme proto někdejší členy těchto organizací, u existujících organizací členy statutárních orgánů o doplnění informací. Uvítáme text o rozsahu do 2000 znaků včetně mezer, logo či zajímavou fotografií. Můžete nám je zasílat na info@bohousek.cz. Přehled dosud nám známých organizací najdete níže.



Organizace:

---

Klub přátel Jaroslava Foglara - spolek sdružující všechny zájemce o život a dílo Jaroslava Foglara. Existoval v letech 1966 - 1970. Informace o své činnosti publikoval na stránkách Pošumavského hlasatele a Ostravského kulturního zpravodaje. V letech 1968 - 1970 byl součástí Závodního klubu Revolučního odborového hnutí (ZK ROH) Dolu 1. máj v Karviné. V době svého zániku sdružoval 1500 členů z celého Československa. Hlavními osobnostmi klubu byli Zdeněk Pírek, Josef Skorkovský a Jiří Stegbauer. Více informací o Klubu přátel Jaroslava Foglara najdete ve zvláštním článku.

---

Junák – český skaut je v současnosti největší organizací pro děti a mládež (v roce 2022 bylo v Junáku registrováno více než 70 000 dětí), vznikl v roce 1914 a Jaroslav Foglar se stal jeho členem v období mezi světovými válkami. Nejprve byl členem oldskautského klubu Jestřábi, později přestoupil do 34. oddílu Ohnivci, kde získal přezdívku Jestřáb. Stal se zástupcem vedoucího a v roce 1925 vedl svůj první tábor v blízkosti Sluneční zátoky na Sázavě. Krátce poté byl 34. oddíl sloučen s 2. oddílem, jemuž byl Jaroslav Foglar věrný až do konce života.
Slavný oddíl pražská Dvojka vedl až do svých osmdesátých narozenin. Oddíl se mu podařilo uchránit i v době totalit, kdy Junák nemohl existovat (II. světová válka a období komunismu). Výrazně se podílel na obnově skautingu v letech 1968 a 1989. Po smrti převzala dědictví po Jaroslavu Foglarovi Skautská nadace Jaroslava Foglara, jejímž zakladatelem je Junák - český skaut.

---

Sdružení přátel Jaroslava Foglara *
Sdružení přátel Jaroslava Foglara, z.s. je spolek, sdružující děti i dospělé příznivce Jaroslava Foglara. V současnosti se jako jediná dětská organizace zaměřuje na práci s dětmi formou mikrokolektivů bez dospělého vedoucího (klubů). Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF) vzniklo v prosinci 1990, se souhlasem slavného spisovatele (souhlas je datován 28. dubna 1990). Zakladateli SPJF byli Karel Janský, Miloš Vraspír, Jiří Punčochář. SPJF sdružuje příznivce a přátele díla Jaroslava Foglara a pokračovatele jeho výchovných myšlenek. Jeho hlavním posláním je práce s dětmi a mládeží (Hnutí Bobří stopou) a sběratelsko-badatelská činnost v rámci Jestřábova odkazu. Od roku 1993 vydává pravidelně časopis Bobří stopa (dříve Bobří stopou). Sdružení v 90. letech bylo krátce přejmenováno na Sdružení Bobří stopy - S.P.J.F. Předsedy SPJF byli postupně: Karel Janský (1990-1993), Jiří Punčochář (1993 - 1999), PhDr. Miloš Vraspír (1999 - 2014), Milan Lebeda (2014 - 2016), Vojtěch Hanuš (od 2016).
Podrobné informace o Sdružení přátel Jaroslava Foglara najdete na http://www.spjf.cz.
* Součástí Sdružení přátel Jaroslava Foglara jsou organizační složky - oddíly, kluby, pobočky (oblastní organizace). Nejvýznamnější byly a jsou pobočky: Přeloučská, Pražská, Pardubická, Bratislavská, Východočeská, Severomoravská, Jihomoravská (Perpetuum), Třebíčská (Halahoj), Východomoravská, Ostravská, Šumperská a v Kostelci nad Orlicí. Zvýrazněné pobočky existují v roce 2023.

---

Foglarova ulička, o. p. s.
Obecně prospěšná společnost, která vznikla v roce 2006 v Hradci Králové za účelem oživení středu města (konkrétně spojnice pro pěší mezi Tylovým nábřežím a Švehlovou ulicí). Projekt, který počítal se vznikem Domu skautingu a Jaroslava Foglara, město v roce 2008 odmítlo. Společnost je v roce 2023 i nadále vedená ve veřejném rejstříku, jejím ředitelem je Mgr. Antonín Suchánek.

---

Vontská organizace
Spolek, který existoval přibližně v letech 1990 - 1993, který sdružoval zájemce o dílo Jaroslava Foglara, obzvláště stínadelskou trilogii.

---

Sdružení žlutého kvítku
Spolek, který vznikl 10. května 1990 v Českých Budějovicích, od roku 2014 vedený jako neaktivní. Jeho smyslem bylo sdružovat členy foglarovských čtenářských klubů a různých neoficiálních (mj. vontských) skupin. Svoji činnost v 90. letech rozšířilo do řady míst České republiky (např. Tábor, Praha). V počátku své existence vydal v letech 1990 - 1991 několik čísel celostátního časopisu Vont prostřednictvím svého Vontského tiskového střediska, následně vycházel pouze pro členy interní časopis Hlas kvítku. Přímo v Českých Budějovicích se zástupci Sdružení žlutého kvítku stali na počátku 90. let iniciátory koordinačních schůzek zástupců místních dětských a mládežnických organizací.

---

Nadace Jaroslava Foglara (založená Jaroslavem Foglarem – následně po smrti v likvidaci)
5. května 1996 založil spisovatel Jaroslav Foglar nadaci, jejímž účelem bylo " podporovat a zprostředkovávat mimoškolní výchovu a vzdělávání dětí a mládeže v duchu díla a myšlenek autora dětské literatury a skautského vůdce Jaroslava Foglara a tím přispívat k rozvoji duševního, tělesného, společenského a duchovního potenciálu dětí a mládeže v duchu skautských ideálů, jakož i přispívat v nejširším slova smyslu k prevenci proti možným negativním vlivům ohrožujícím děti a mládež." Do nadace vložil spisovatel částku 500 tisíc Kč.
Vzhledem ke změnám v tehdejší legislativě byla rozhodnutím městské části Praha 3, Odbor občansko správní nadace zrušena ke dni 5. 6. 1996, byla nařízena její likvidace a likvidátorem nadace byl jmenován JUDr. František Veselý. Po smrti Jaroslava Foglara byla nadace v likvidaci součástí dědictví, v roce 2013 byl jmenován nový likvidátor nadace Ing. Jan Ježek. Předsedkyní správní rady Nadace Jaroslava Foglara v likvidaci byla Ing. Jana Jirasová. Po vyřešení dědického sporu nadace zanikla podle smlouvy o fúzi sloučením ze dne 29. 6. 2020 v důsledku fúze sloučením se Skautskou nadací Jaroslava Foglara (ta je považována za nástupnickou nadaci) s účinností od 1. 1. 2020.

---

Nadační fond Jaroslava Foglara
Nadační fond Jaroslava Foglara vznikl krátce po smrti Jaroslava Foglara - 6. května 1999. Ve statutu fondu byla uvedena možnost získání dědictví po Jaroslavu Foglarovi. Cílem a účelem Nadačního fondu je "napomáhat, zprostředkovat a podporovat naplnění a šíření myšlenek díla Jaroslava Foglara v souladu s jeho závětí, a tím přispívat k všestrannému a zdravému rozvoji osobnosti dětí a mládeže. Nadační fond vyvíjí obecně prospěšnou činnost zejména v oblasti volného mimoškolního času dětí a mládeže, poskytuje majetkovou podporu kolektivním i individuálním akcím, které sledují v nejširším slova smyslu pozitivní formování osobnosti dětí a mládeže, prevenci proti možným negativním vlivům, jako je například působení drog, kriminalita mládeže a podobně. Spolupracuje s Památníkem národního písemnictví v péči o dílo a archiv Jaroslava Foglara. Podporuje péči o trvalé uchování konkrétních prvků památky Jaroslava Foglara a jeho rodiny. Podporuje a oceňuje významné pozitivní činy dětí a mládeže. Naplňování cílů nadačního fondu je trvalé povahy." Zakladateli nadačního fondu byli Jiří Stegbauer a Danuška Bohuslavová. Statutárním orgánem fondu je správní rada, jejímiž členy byli přátelé, spolupracovníci a příznivci Jaroslava Foglara - předsedou byl Jiří Stegbauer (do 2021), místopředsedou Vladimír Janík (do 2012), členy Prof. PhDr. Petr Matějček, CSc., MUDr. Kamil Kuchler, Petr Foglar (do roku 2012), Ing. Jan Klepáč (do 2017), PhDr. Olga Bezděková, Jaroslav Čvančara. Nadační kapitál v době svého vzniku činil 10 tisíc Kč. V roce 2023 zůstali ve správní radě Prof. PhDr. Petr Matějček, CSc., MUDr. Kamil Kuchler, PhDr. Olga Bezděková a Jaroslav Čvančara. Fond však není nijak veřejně aktivní, poslední účetní uzávěrka byla na soud doručena za rok 2004.

---

Nadační fond RYCHLÉ ŠÍPY JAROSLAVA FOGLARA (v roce 2023 Nadační fond RYCHLÉ ŠÍPY JAROSLAVA FOGLARA, v likvidaci)
Rada městské části Praha 3 doporučila svým usnesením č. 221 ze dne 2. června 1999 zřídit Nadační fond Rychlé šípy Jaroslava Foglara. Zastupitelstvo městské části Praha 3 svým usnesením ze dne 17. června 1999, č. 74 udělilo souhlas se vznikem nadačního fondu. Ten vznikl zakladatelskou smlouvou 4. srpna 1999 z iniciativy městské části Praha 3. Cílem a účelem nadačního fondu je "zdárné, pozitivní a kvalitní využívání volného mimoškolního času dětmi a mládeží a omezení působení negativních vlivů jako drog, kriminality a podobně na mladou populaci. Účelem zřízení nadačního fondu je propagace myšlenek díla Jaroslava Foglara, jako ideového zdroje pro pozitivní formování osobnosti dětí a mladých lidí a péče o dílo a archiv Jaroslava Foglara a zachování památky jeho a jeho rodiny. Formou naplňování uvedeného cíle a účelu nadačního fondu je zejména podpora kulturním, sportovním, vzdělávacím a zábavným akcím a programům pro děti a mládež a jejich zajišťování, jakož i podpora a ocenění pozitivních činů a činností jednotlivců a skupin z řad dětí a mládeže. Městská část Praha 3 vložila do nadačního fondu vklad 10 tisíc Kč. Správní radu fondu tvořilo šest členů, kteří byli nominování městskou částí Praha 3. 17. listopadu 1999 byl zvolen předsedou nadačního fondu starosta městské části Praha 3 Milan Český. 3. července 2000 byl nadační fond zapsán u Krajského obchodního soudu v Praze. Podle výročních zpráv majetek fondu v následujících letech rostl v řádu nižších stovek tisíc korun a poskytoval finanční příspěvky organizacím převážně na území Prahy 3 (např. v roce 2005 podpořil tři organizace, v roce 2009 12 organizací, v roce 2012 17 organizací). V srpnu roku 2004 uspořádal nadační fond výstavku o Jaroslavu Foglarovi v budově radnice městské části Praha 3. V letech 2012 - 2017 byl předsedou správní rady Mgr. Martin Benda. V roce 2020 byl usnesením Městského soudu v Praze ze 17. června 2020 Nadační fond RYCHLÉ ŠÍPY JAROSLAVA FOGLARA zrušen, přičemž u soudu městská část prokázala, že od roku 2017 nadační fond nevyvíjí žádnou činnost. V roce 2023 je fond nadále ve stavu likvidace.

---

Skautská nadace Jaroslava Foglara
U vzniku Skautské nadace Jaroslava Foglara 1. listopadu 2001 bylo celkem 7 zakladatelů - Junák, svaz skautů a skautek ČR zastupoval starosta JUDr. Jiří Navrátil, dále byli přítomní Ing. Ivo Brzobohatý, Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., PhD., Bc. Jaroslav Jičínský, Ing. Bc. Petr Kratochvíl, RNDr. Tomáš Řehák a Ing. František Šmajcl. Do nadačního rejstříku byla zapsána 9. května 2002. Nadační jmění na počátku činilo 515 tisíc Kč, z toho Junák - svaz skautů a skautek ČR vložil 400 tisíc Kč. Účelem nadace bylo od počátku podporovat mimoškolní výchovu a vzdělávání dětí a mládeže v duchu skautských ideálů; pomáhat jim při rozvoji duševního, tělesného, společenského a duchovního potenciálu. V preambuli zakladatelské listiny je navíc uvedeno: "U nás se nejvýrazněji o seznámení veřejnosti se skautingem zasloužil skautský spisovatel Jaroslav Foglar - Jestřáb. Prostřednictvím jeho knih i kreslených seriálů a navzdory mnohdy nepříznivým vnějším okolnostem v předchozích desetiletích se tím či oním způsobem ideál skautského života zachytil v srdcích našich chlapců a děvčat jako touha po správném životě. Tedy životě pravdivém, tvořivém a užitečném druhým. Pokračovat v tomto jedinečném odkazu chce i "Skautská nadace Jaroslava Foglara." Skautská nadace Jaroslava Foglara (anglicky Czech Scout Foundation) byla od počátku velmi aktivní a od roku 2002 přispívá zejména na nákup a opravy skautských kluboven, tábořišť a jiných nemovitostí. Svoji činnost nadace financuje z darů osob i firem. Od roku 2014 je správcem dědictví po Jaroslavu Foglarovi (v roce 2016 převzala mj. 18,5 mil. Kč). Do činnosti správní rady se díky tomu postupně zapojili někteří zástupci Nadačního fondu Jaroslava Foglara a Nadačního fondu Rychlé šípy Jaroslava Foglara. V roce 2018 přesunula své administrativní sídlo do bytu Jaroslava Foglara v Křišťanově 18, Praha 3, byt nechala opravit a vytvořila z něj Rezidenci Jaroslava Foglara pro spisovatele a překladatele z celého světa. V témže roce ve spolupráci s nakladatelstvím Albatros Média a.s. zahájila novou éru vydávání knih Jaroslava Foglara. K 1. lednu 2020 se Skautská nadace Jaroslava Foglara sloučila s Nadací Jaroslava Foglara v likvidaci.
Na pozici předsedy správní rady se do roku 2023 vystřídali: Ivo Brzobohatý, Tomáš Šídlo, Pavel Trantina, Ing. Jana Jirasová. Podrobnosti o historii a současnosti nadace jsou dostupné na adrese https://www.skautskanadace.cz/.

---

Volná sdružení, iniciativy:

---

Přátelé žlutého kvítku
V letech 1987 - 1991 organizoval foglarovce Ivan Vápenka. Do roku 1990 zasílal zájemcům informační listy, v letech 1990 - 1991 měli Přátelé žlutého kvítku svoji pravidelnou rubriku v týdeníku Květy (čtrnáctidenní frekvence).

---

Pražské sdružení žlutého kvítku
Volné sdružení všech příznivců uliček a díla Jaroslava Foglara existovalo v letech cca 1993 - 1998, současně i jako (99.) Pražská pobočka Jaroslava Foglara, fungovalo jako informační kancelář. V roce 1993 vydávalo při příležitosti premiéry filmu režiséra Petra Kotka deník (!) Stín a světlo (vycházel na cyklostylu), vzniklo i několik dalších bulletinů, informačních letáků. Příznivci organizovali řadu akcí v Praze a okolí. Hlavními organizátory sdružení byli Best a Alpín.

---

Akademie Jaroslava Foglara
V roce 2008 v rámci činnosti Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF) byl zahájen cyklus neformálních setkání foglarovských příznivců, badatelů, sběratelů a dalších zájemců o spisovatelův život a dílo. Setkání jsou zaštítěna názvem Akademie Jaroslava Foglara. Ve spolupráci SPJF, Domu dětí a mládeže Praha 5 (DDM) a produkční agentury Slavomil Janov-Western Man se setkání konala pravidelně jednou měsíčně v sále DDM Praha 5. V současnosti se příznivci akademie schází ve skautské klubovně v Bělehradské 51, Praha 2. Hlavními organizátory setkání, která již nejsou na pražskou pobočku bezprostředně navázána, jsou Slavomil Janov a Martin Rosol.

---

Kruh přátel odkazu Jaroslava Foglara
Badatelská skupina sdružená kolem vydavatelství Ostrov a foglarovce Jiřího Stegbauera. Podílí se na obsahu Sborníku nezávislých foglarovců. První sborník byl vydán v roce 1999 "k 10. výročí skonu Jaroslava Foglara a k pokračujícímu 70. výročí vzniku seriálu Rychlé šípy."

---

Old boys foglarovci
Samostatná nezávislá skupina příznivců Jaroslava Foglara, která je tvořena především členy SPJF staršího věku. Jde zejména o sběratele, bývalé skauty a členy klubů, apod. Jde o partu kamarádů, kteří se občas scházejí, debatují, zajímají se o knižní a vy sběratelské novinky, či si pro svoje potěšení vyrábějí kartičky, vlaječky a dokonce i skládají písně! Setkávají se zpravidla ve Sluneční zátoce. Informace poskytl Rolf (2012).

---

Sekce Skauting České námětové společnosti (Svaz českých filatelistů) - v letech 2002 až 2008 sdružovala patnáct zájemců o skautskou filatelii, byla iniciátorem a vydavatelem celé řady filatelistických artefaktů s tematikou života a díla Jaroslava Foglara (příležitostná razítka, přítisky apod.). Sekci vedl Ivan Vápenka, který pro členy a další zájemce vydával časopis Skautfila. Více informací o Sekci Skauting České námětové společnosti najdete ve zvláštním článku.

---

Klub přátel Ginkga
Neformální spolek založil v červnu roku 2003 tehdejší poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Petr Bratský - Bráca. Stalo se tak při příležitosti slavnostního pojmenování ulice Jaroslava Foglara v Praze 3, kde bylo zasazeno ginkgo. Členem klubu se mohl stát každý, kdo vysadil nové Ginkgo. Před domem, na zahradě, na chalupě, na ulici, kdekoliv, a poslal o tom Brácovi zprávu. Informace o iniciativě byly zveřejněny na stránkách www.bratsky.cz v kapitole Třináctá komnata. V roce 2010, kdy stránky Klubu přátel Ginkga naposledy fungovaly, bylo v Čestném seznamu Ginkga zasazeno celkem 24 stromů. (O Klubu přátel Ginkga jsme na Bohouškovi informovali poprvé 8. července 2003).

---

Článek byl poprvé zveřejněn 19. 7. 2018, aktualizován 3. 9. 2020, 16. 4. 2020, 8. 6. 2021, 28. 8. 2022, 26. 3. 2023. Informace zveřejněné v historickém přehledu foglarovských organizací pochází z veřejně dostupných zdrojů na internetu.