„Výbuch“ nastane v 18 hodin a 13 minut… S tázavým pohledem, co se pod takovým sdělením skrývá, si bylo možno přečíst úvod pozvánky na předjarní 154. kolegium Akademie Jaroslava Foglara. Od termínu tohoto setkání foglarologů (uskutečnilo se 13. března) sice už uběhl „nějaký ten pátek“, ovšem ani poněkud opožděný zápis nic neubírá z aktuálnosti témat, která kolegium předestřelo…

PhDr. Jiří Mrva (*23. 6. 1963 Kroměříž) - dlouholetý významný podporovatel Jaroslava Foglara v 80. letech minulého století, autor dvou publikací o něm, psycholog, novinář a publicista, redaktor deníků Rovnost Brno (1990-1995) a Svoboda Ostrava (1995-2000). Dne 2. 5. 2024 v Kroměříži bohužel zemřel. V nejbližším štramberském bulletinu Howgh! o něm vyjde článek, který jeho foglarovské aktivity více připomene.

Na začátku července roku 1981 odešel Zdeněk Burian do věčného ateliéru.
A na začátku července letošního roku přišli vydavatel Václav Vávra a HARdNIX s novým nástěnným kalendářem na rok 2025, kde je výběr třinácti kreseb, které vytvořil Zdeněk Burian na počátku třicátých let na obálky dětského časopisu Malý čtenář.
Kalendář má formát A3 a u vydavatele Václava Vávry www.intercrosse.eu jej lze zakoupit za 400 Kč.

Čtveřici trampských pohádek dle Pajdova vyprávění v potu tváře sepsal a utřídil a s původními ilustracemi Marko Čermáka vlastním nákladem vydal Josef Bláha – Řešetlák v roce 1981. Později k nim přibyla ještě pohádka pátá.
Řešetlák, který v letech 1983 až 1989 spolupracoval s Jestřábem – Jaroslavem Foglarem na vedení oddílu Hoši od Bobří řeky, kdy stál v čele nejmladší družiny Tygříci, je známý v trampských kruzích nejen jako autor těchto pohádek, ale úspěšně se účastnil také řady ročníků trampské literární soutěže Trapsavec, napsal množství textů trampských písniček, které i sám ve skupině Cestáři zpíval. Vedle trampské prózy a poezie se Řešetlák věnoval publikování v oblasti lesní moudrosti. V neposlední řadě je autorem několika – později také vydaných – celotáborových her pro již zmíněnou družinu Tygříků.
Nyní vyšla Řešetlákova Čtveřice trampských pohádek a ještě jedna navíc s ilustracemi Marko Čermáka znovu.

Nejnovější - již 22. - vydání Hochů od Bobří řeky Jaroslava Foglara tentokrát s množstvím drobných i celostránkových barevných ilustrací od Marko Čermáka vytvořených původně v roce 1987 pro vydání v ruštině připravilo nakladatelství Albatros a v prodeji je od středy 24. července, kdy je v rámci knižní edice respektive své akce Nejkrásnější dětské příběhy uvedla k zájemcům výhradně síť prodejen Albert.
Titul bude nabízet Albert v prodeji do 10. září.
Plná cena knihy je 399 Kč. Uplatnit při nákupu lze slevové body Albert, kdy při 8 bodech je kniha v prodeji za 89,90 Kč.

Vedle edice klasických foglarovek, sběratelské edice, sešitů a knih Rychlých šípů či deníků Jaroslava Foglara přistoupilo nakladatelství Albatros ve spolupráci se Skautskou nadací Jaroslava Foglara k vydávání knih v edicích Rychlé šípy na stopě a Ze světa Jaroslava Foglara. Mnozí skalní příznivci Jestřábových knih je odsuzují, druzí zase vítají, že v díle slavného spisovatele novodobí autoři pokračují. Na jedné straně je názor, že smrtí spisovatele je dílo ukončeno, na straně druhé je zájem příběhy doplnit, povzbudit ve čtení současnou generací dětí a zmínit lze i (proč to nekorektně neříct) finanční prospěch pro vydavatele a samotnou nadaci, která je vlastníkem autorských práv po Jaroslavu Foglarovi a ještě několik desítek let bude. Pravdou ale je, že knihy s foglarovskou tematikou se na knižních pultech objevily jen několik let po smrti spisovatele, v době, kdy autorská práva nebyla zdaleka vyřešena. To byl i případ Posledního tajemství Jana T. autora Jaroslava Velinského alias Kapitána Kida, o jehož vydání jsme díky nadstandardním kontaktům Bohouška s autorem před 21 lety podrobně informovali (viz související články). A právě 29. 6. 2024 tato kniha vyšla již ve III. vydání v edici Ze světa Jaroslava Foglara. Tento román má mezi ostatními svazky edice (Zkáza Jezerní kotliny, Tleskač a Poselství ze Stínadel) zcela mimořádné postavení...

Hoši od Bobří řeky nebo Chata v Jezerní kotlině. To jsou knihy, které doprovodil svými kresbami legendární malíř Zdeněk Burian (1905 - 1981). Ke knihám Boj o první místo, Pod junáckou vlajkou a Historii Svorné sedmy nakreslil obálky. Tím se navždy zapsal do mysli čtenářů foglarovek. Navíc sám spisovatel Jaroslav Foglar si Zdeňka Buriana velmi vážil a vzdal mu hold v knize Když Duben přichází a trvale sledoval jeho aktivity. Proto je třeba na tomto místě vzpomenout, že Zdeňku Burianovi byla 26. června 2024 po poledni odhalena na adrese Nad Kolonií 7/724, Praha 4 - Podolí pamětní deska. Slavný malíř zde se svojí rodinou bydlel v letech 1956 - 1981.

Ve dnech 24. až 26. května 2024 se na hradu Houska uskutečnila 25. konference Sfinga. Na této konferenci se pravidelně scházejí zájemci o nejrůznější záhady, a to ať už reálné (badatelé podzemí a podobně), tak i okultisté všeho druhu. Pravidelně zde též přednáší spisovatelka PhDr. Františka Vrbenská. Ta zde měla mít přednášku na téma „Záhada osídlení Ameriky“. Bohužel onemocněla, a tak jsem využil příležitosti a organizátorovi ing. Josefu Purkrtovi jsem nabídl vlastní – na téma „Pátrání po Rychlých šípech a Stínadlech“. Je to moje osvědčená přednáška, která se setkává s celkem velkým zájmem – například před lety na ni do Skautského institutu přicestovalo tolik řevnických skautů, že museli sedět na zemi (nebylo pro ně místo). Tehdy jsem se však dopustil několika nepřesností, které jsem opravil, a přednášku doplnil o nové poznatky. Shodou okolností jen pár dní poté se na kanálu Badatelé.net objevilo video, které zvažovalo reálnou možnost, že jedna z důležitých postav stínadelského dění, Karel Hynek Mácha, dostal katalepsii – což v důsledku znamená, že byl za mrtvého jen považován, ale byl pochován živý. Věc ve videu diskutuje právě paní Vrbenská.

Kočár tažený párem běloušů projel křižovatkou mezi pražskými ulicemi Benátská a Trojická a navodil tak atmosféru z doby před sto dvaceti pěti lety, kdy slečna Marie Fišerová s panem Jindřichem Foglarem uzavírají 21. května 1899 sňatek v kostele u Nejsvětější Trojice v dnešní Trojické ulici. V tu dobu totiž bydlí v nedaleké Benátské (tehdy uváděno též Benátecké) ulici, nikoliv však v domě čp. 1712, kde se o osm let později narodí Jaroslav, ale v domě čp. 1714. Začátkem prosince roku 1900 se manželé Foglarovi stěhují do Předlic u Ústí nad Labem, kde se narodil 19. července 1904 Zdeněk - starší bratr Jaroslava, v únoru roku 1906 už trojčlenná rodina přesidluje opět do Prahy, již do Benátské ulice čp. 1712, kde přišel na svět 6. července 1907 v půl druhé odpoledne Jaroslav Foglar, pozdější skautskou přezdívkou Jestřáb.
A právě před rodným domem se tradičně setkávají v den narození oblíbeného spisovatele, redaktora a vedoucího oddílu jeho příznivci. Nejinak tomu bylo i letos, kdy si připomínáme od Foglarova příchodu již sto sedmnáct let.
Po zavěšení žlutých květů a listů ginga vedle domovních dveří s vitráží z roku 2007 připomínající Jaroslava Foglara nescházelo obvyklé čtení a prohlídka zápisu o Jaroslavově narození z rodinné kroniky Foglarových:

V roce 2007, v den stého výročí narození Jaroslava Foglara (6. července 1907), byla do prosklené vitráže vstupních dveří spisovatelova rodného domu v Benátské ul. 3 v Praze vsazena pamětní deska „Jestřábovy kolébky“ se symboly stínadelského listu ´ginga´ a hlavolamu ježek v kleci.
Díky dobovému videožurnálu „Bohouškovo oko“, který už od přelomu starého a nového tisíciletí zaznamenal řadu památných akcí foglarovského světa, si je možno toto první setkání u rodného domu a slavnostní akt odhalení desky připomenout na kanálu YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=nl3iqdd5rh8&ab_channel=stinadla

SETKÁNÍ V PRAŽSKÉM PODSKALÍ…
Od zmíněného červencového dne před sedmnácti lety si památné datum Foglarova příchodu na svět připomínají příznivci jeho tvorby na pietním setkání u domu čp. 1712 v Podskalí na Novém Městě každoročně.
Sešlost má již vžitý rituál: začíná ve 13 hodin a 13 minut čtením zápisu z rodinné kroniky. Spisovatelův otec Jindřich si některé detaily významné události, kdy paní Marie Foglarová v půl druhé odpoledne přivedla na svět druhorozeného syna, sice nepoznamenal zcela přesně, přesto jde o cenný životopisný dokument zejména pro badatele a životopisce pozdějšího proslulého autora chlapeckých románů a výjimečného skautského vůdce.

U příležitosti 117. výročí narození legendy dětské literární tvorby a pedagoga volného času dětí a mládeže Jaroslava Foglara – Jestřába se uskuteční neformální vzpomínkové setkání u jeho rodného domu v Benátské ulici číslo 3 v Praze 2.
Setkání pořádané Pražskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara bude zahájeno v 13 hodin a 13 minut v sobotu 6. července 2024.

Také letos 6. července, kdy si milovníci díla Jaroslava Foglara připomenou 117. výročí spisovatelova narození, se u jeho rodného domu v Benátské ulici v pražském Podskalí uskuteční tradiční vzpomínkové setkání.
V letošním roce však akci přímo u Jestřábova „rodného hnízda“ doplní i obdobná symbolická sešlost, která je začleněna pro doprovodného programu hudebního country festivalu Třebsínské zvonění (5.–6. července).
„Třebsínské zvonění už významně překročilo stín regionální hudební akce, a snese srovnání i s takovými renomovanými festivaly jako je Porta, Banjo Jamboree či další,“ charakterizuje červencový hudební piknik na loukách u obce Třebsín v cípu mezi údolím Vltavy a Sázavy zakladatel festivalu Tomáš Tichý, sám aktivní muzikant a mandolinista bluegrassové kapely Nová sekce.

I v roce 2024 se na hrad do Ledče nad Sázavou a do Sluneční zátoky sjela více než stovka foglarovců z celé republiky. Letošní setkání v kraji Sluneční zátoky připadlo na sobotu 22. června 2024.

Kdo pozorně čte zápisy z porad Vedení SPJF, tak pro něj na hradě v Ledči nad Sázavou nebyl překvapením časopis Bobří stopou č. 141 (členům byl doručen poštou). Na dubnové schůzce Vedení SPJF totiž byla ohlášena ediční skupinou změna ve vydávání spolkového časopisu. Nadále bude vycházet ve formě členského časopisu časopis Bobří stopou (informace o aktivitách uvnitř sdružení, badatelské články) a nově vznikne Bobří stopa určená pouze pro děti (první číslo vyjde na podzim).

Jak jsme před více něž půl rokem psali na Bohouškovi - Dvojka slavila narozeniny. 23. září 2023 si členové Pražské Dvojky uvědomili, že oddíl byl založen před 110 lety. Spolek Pražská Dvojka v tento den uspořádal vzpomínkovou akci k tomuto nekulatému výročí v areálu skautské základny 4. přístavu Jana Nerudy, Pitterova 1, Praha 3 – Žižkov. Nikomu se nechtělo čekat dalších 50 nebo 100 let, aby oslavili takový důležitý okamžik.
A tak se mohli účastníci kochat pohledem na přinesené „Dvojkové artefakty“, mohli znovu zkusit jestli ještě umějí „uzlovat“, také se rozdělili na skupiny a ty se zúčastnily připraveného úseku jako kdysi při dlouhodobé hře nebo zkoušeli práskat dlouhým bičem a lasovat, prohlédnout oddílové artefakty ze zapomenutého kufříku na půdě... Ti co se zúčastnili, si mohli zalistovat v oddílových kronikách – v kopiích originálů, které pod taktovkou s mnoha pomocníky naskenoval a nechal vytisknout Milan Žaloudek – a bude se v tom dál pokračovat. Tato akce se nazývá „Adopce oddílových kronik“. Je dost finančně náročná, proto asi Památník národního písemnictví do dnešního dne nepřikročil k tomuto aktu. K této příležitosti nechal Milan zhotovit prodejnou pamětní minci / medaili a získané peníze budou použity na další digitalizaci a tisk oddílových kronik.