Ad Také Stínadla se bouří ilustrovaná Jiřím Grusem z vydavatelství Albatros se tomu nevyhnula.

Knihy od Albatrosu mám jenom do sbírky, zatím, nečetl jsem je, takže jsem si toho nevšiml. A jsem z toho docela dost nasr..ej (nasr.n, chce-li to někdo spisovně). Vítr široko se sice v češtině píše s jedním „k", ale u postavy jde o jméno, takže by se k opravě mělo přistoupit jen tehdy, pokud je 100% jistota, že to tak má být, a navíc pak jít i přes vůli autora.

U té první podmínky by se daly přimhouřit oči, protože sirocco se v italštině, odkud slovo podle všeho pochází, píše s dvojicí c (ale je to sCirocco) a v anglině pak sirocco, ale jakmile Foglar použije českou verzi se „Š", tak je otázka, zda ta dvě „k" nejsou chyba. Ale jde o jméno, kde pravidla tak úplně neplatí a kde by se mělo spíš než na nějaké zdůvodňování brát v potaz to, jak to napsal a opakovaně psal autor. A jak je to psáno v předešlých vydáních.

Jestliže se někdy Foglar sám nevyjádřil, že přidání „k" bylo chybou nakladatele a chyba se pak opakovala, a on sám chtěl Široka, nikoliv Širokka, neměla se ta změna dělat a jde jednoznačně o chybu nakladatele.

Ad Jaroslav Foglar zcela jistě napsal dvě „k“ v Širokkově jméně záměrně

Jestliže se k tomu nevyjádřil, tak to nemůžeme 100% vědět. Mohlo dojít k nějaké chybě při přepisu u nakladatele například. Ale k opravě by bylo nutno mít jistotu, že tomu tak bylo, ne hledat důvody, proč opravit. Jde o jméno, ne čistě o češtinu, a autor už nežije, proto je ten zásah neospravedlnitelný, jestliže na světě neexistuje jasný důkaz, že Foglar původně nebo během života preferoval Široka. Kdyby takový důkaz byl, pak by ta změna u Albatrosu chybu konečně napravila.

Silně ale o existenci takového důkazu pochybuju, to by jistě ve Stínadlech bylo někde v poznámkách nebo dodatku uvedeno.

pojmosloví:
"létací kolo" = původní vydání záhady
"létající kolo" = následná vydání od 60tých let až dodnes
Vývoj českého jazyka jde naštěstí správným směrem, ale pokud hovoříme o tzv. Bibliofilských či Sběratelských nakladatelských počinech, potom má (dle mého názoru) pravdu AJF. Domnívám se, že stejný rébus je zastaralý název knihy: "Historie Svorné sedmy". Tam ale také budete řešit dilema, zda-li máte právo a "cit k hodnotě tvorby Foglara" zmodernizovat mnohé jazykové anachronismy ... ať rozhodují editoři, je to jejich práce, ne?

Datel: Stejný problém to není, protože s tím kolem jde jen a jen o češtinu, u jména nikoliv. O nějaký cit pak už vůbec nejde a já o něm nenapsal ani písmenko.

Editorům nikdo jejich právo rozhodovat nebere, nikdo jim nebrání v práci. Já bych si ale s dovolením ponechal své právo na názor a též na to, abych uvedl argumenty, proč úprava vlastních jmen není přípustná, nebo zda je dokonce vyloženě chybná.

Pak je tu ještě jedna drobnost - já jsem za tu knihu zaplatil, aniž bych byl někde upozorněn na to, že nakladatel udělal výraznou změnu u vlatního jména. A dost možná, dost možná proto, že knihu nemám teď u sebe, tu změnu ani neodůvodnil.

reagoval. Já psal komentář na článek. Takže vaše stesky nejsou vůbec obsahem mých řádků ...

Mistře M, máte dozajista pravdu, ale Širokko je přece přezdívka.
No, a teď se tužte, mistře.

Datel:
Tak to si pak odmyslete titulek u mého komentáře a „a já o něm nenapsal ani písmenko."
Ten zbytek mého komentáře je platnou reakcí na Váš komentář i bez toho, že byste na mě reagoval.


Ladisalo strikes back:
Širokko je přezdívka, ale je to i vlastní jméno. Protože přezdívka je též vlastní jméno.


Ale díky za reakci a (pseudo)argument, protože nabízí další důvod, proč zůstat u původního Širokka. Ona to skutečně byla přezdívka, (Vycházel jsem z toho, že to tu každý víme.) Vontové tak nazývali maskovanou postavu a název dali podle větru široko. A my nevíme, zda tu přezdívku zvolili proto, že udělali chybu a to „k" přidali navíc (a tato chyba Vontů byla Foglarovým záměrem), nebo chtěli přezdívku ozvláštnit a použili cizí název, který pak počeštili (Ši) a přidali další „k". My to nevíme, věděl to Foglar. Který by i při vědomí toho, že se dopustil sám chyby, mohl dále na tom názvu i přesto trvat, protože u vlastních jmen jsou takové úpravy možné a rozhoduje o nich jen autor, nikdo jiný.

Pokud by v minulosti bylo v češtině běžné používat širokko a ne široko, tak i pak je úprava chybná, protože argumenty uvedené v odstavci výše jsou platné i tak. Pro úpravu by mělo být naprosto zřejmé, že Širokko je Širokem, a ozřejmit to může jen autor a nikdo jiný.

Resumé: Jestli sám Foglar nikdy nikde neuvedl, že maskovaná postava se měla nebo má jmenovat Široko, tak ta úprava je chybou.


Co takhle přejmenovat Červenáčka na Červeňáčka? Červenáček je brouk a pokud se jmenovala postava podle barvy čepice (a ne třeba podle příjmení Červenka nebo měsíce červen), pak jde o Červeňáčka, jelikož barvou je červeň. Červená je adjektivem od červeně, červeň je základ, ze kterého se pak vychází. Červeň-->červená, červeň-->Červeňáček. Pokud někomu leží na srdci správnost přezdívek u Foglara, měl by Červenáčka přejmenovat na Červeňáčka, je to 100% správně. U Červenáčka jsou možné interpretace, že se Foglar při pojmenování dopustil chyby, kdy pojmenoval postavu po měsíci, po broukovi. U Červeňáčka taková interpretace možná ale není, proto by měla být používána přezdívka tato. Tady samozřejmě nikdo nic upravovat nebude, ač by se, když byl upraven Širokko na Široka, když je to přezdívka podle větru široko, mělo přece též... No, nemělo ani v jednom případě, ale bohužel to Širokko odnesl.


Ještě jednou pro jistotu zopáknu, že toto neplatí tehdy, pokud sám Foglar někdy někde neuvedl, že postava by se měla jmenovat Široko. Pak jde o úpravu žádoucí a správnou. Mělo by být ovšem dostatečně vysvětleno, proč k takové úpravě došlo a odkázat na Foglarova slova.

Tak to bylo tušé, Mistře Em. Jestli něco já nerad, tak když jsem přečůrán. Uznávám, máte recht, přezdívka je vlastní jméno.

Ale stejně, proč tolik slov, když prostě a jednoduše stačilo napsat, že dotyčný, který má tu zpotvořeninu na svědomí, je vůl? Albatrosácký Servít je vůl!

Bingo! Je vidět, že na setkáních Akademie Jaroslava Foglara je nemlátí prázdná sláma!

výše uváděné "komentářové argumenty" jsou účelové.
Anachronismy (vědomé ze strany Foglara) a archaičnost (z pohledu dnešních čtenářů) je ve foglarovkách hromada. Bohužel k jejich odstranění už mělo dojít v 90tých letech během vydávání Sebraných spisů v Olympii. Je proto sympatické, že se do toho pustili v Albatrosu ...

Datel: Proč jsou účelové napíšete? A napíšete něco k těm samotným argumentům, tedy k věci? Co jste předvedl je typickým argumentačním faulem, kdy nejste schopen se vypořádat s ničím, co bylo napsáno, tak to shodíte ze stolu označením jako účelové.

A jak souvisí anachronismy se změnou Širokka na Široka?

stejně jako mnoho dalších umělců v době umělecké nesvobody. Fašismus mnohé autory zahnal do tvorby historických nebo historizujících děl. Tam je první úskalí v posuzování Foglarových knih z dob 2. světové války.
Archaismy v češtině Foglara jsou naprosto normální. Jen mne udivuje, že se odstraňují až v době, kdy se jeho knih ujal Albatros. Očekával jsem, že se tomu stane již v dobách Olympie. Bohužel se tomu tak nestalo.
Zpřístupnění Foglarových knih dnešním mladým čtenářům není jen otázkou a výzvou pro současné malíře a kreslíře. Je to také lingvistická výzva. Foglar si ve svém "krasopisu" nebo chcete-li "kronikářství" liboval. To z něj činí spisovatelský unikát. Ale pro dnešní čtenáře se musí Foglarův styl zmodernizovat - zjednodušit.
Tak jako dnes udivuje Alfons Mucha svou rozsáhlostí pláten své epopeje, tak stejně udivuje Jaroslav Foglar svou přepečlivostí v popisnosti. Jeho legendy jsou famózní, ale je nutné je počeštit dnešní době... To není proboha výtka, to je nutnost, aby Foglar autorsky žil i v 21. století ...

Na stránkách Albatros Media je nyní uvedeno datum vydání Rychlých šípů 6. 10. 2022

Zbytečně hodně keců a omáčky kolem: ŠIROKKO - a basta fidli!

Za redakční arch hry RYCHLÉ ŠÍPY ve Stínadlech, jak je popisována a zobrazena v článku, nabízím pět tisíc korun.

u přezdívky je v dnešní češtině absolutně buřt, jestli z důvodu "magičnosti fantoma" provedete zdvojení souhlásky ... pro dnešní čtenáře je to trapné a vůbec to už nemá z jejich hlediska smysl ... a pokud argumenty nazýváte "kecy a omáčkou", jste člověkem s _____ IQ, ale za to nemůžete :) AJF v této debatě minula cíl, což ale nikterak nesnižuje její kredibilitu ... vždycky budou zastánci původních verzí knih a současných verzí knih ale Foglar by byl rád, že se jeho knihy stále tisknou :)

"historické nevzdělanosti" občas se svými legendami "šlápl vedle" .. ale jeho poctivý záměr u "konstruktu legendy" defacto zpochybnil podezření, že své čtenáře vede špatným směrem ... jeho touha "vyrovnat se povídkovému mistrovství Oty.Batličky" způsobila Foglarovy exkurze, kde musel zcela objektivně havarovat ... ale to už je trošku jiná debata :)

Jako staromilec a dlouholetý příznivec Rychlých šípů a osob kolem nich jsem velmi často četl především Záhadu a hlavolamu a Stínadla se bouří, ve kterých vždy autor uváděl jméno Širokko se dvěma K. Proto ze zásady uznávám pouze toto autorovo původní názvosloví a nikoli od těch nových foglarovců, kteří si vymysleli nové jméno s jedním K Tím se snaží snaží hrubým a netaktním způsobem znevažovat původní myšlenku autora. A proto ať žije Širokko!!

Kolegáčku Voznico, nebylo by lepší, než začneš mudrovat o češtině, se naučit aspoň její základy?
Zjistit si například, co je to výpustka, kdy a jak se používá, kdy nikoliv, jak se správně píše?
Takhle to vypadá, jako by se někdo pouštěl do derivací, ale při tom nezvládal malou násobilku.
Už dlouho jsem neviděl Péťu V., nestalo se mu něco?

přečti si stanovisko SNJF tj. majitele autorských práv aneb jak Foglar sám rozhodl o Širokovi :))

Tak on i člověk, který píše jako čuně (s prominutím), může předložit relevantní argumenty. Zvlášť tam, kde se neřeší pravopis, stylistika, gramatika apod., ale z velké části hlavně filologie.

Spíš je na závadu, že dotyčný neustále do debaty zavádí něco, co se u změny vlastního jména nedá jako relevantní argument použít, takže je otázka, proč to vlastně v souvislosti se Širokkem píše. A jestli to, co píše, píše v souvislostech jiných, tak je pak otázka, proč není schopen specifikovat, k čemu konkrétně píše, zda se vyjadřuje k textu článku, nebo k některému z komentářů.

Pravidla u vlastních jmen jsou jasná, a jsou zároveň logická, kdy z té logiky vyplývají právě ta pravidla, takže to není otázka názoru, citu, je to prostě dané. Je to téměř totožné s překladem vlastních jmen z cizojazyčné literatury, kde se překládají jen a hlavně (jsou pak samozřejmě výjimky a v translatologii se o tom píší knihy) tzv. vlastní jména významová. Nepřeložit například Pratchettova Mrakoplaše (v orig. Rincewind) nebo Brumbála (Dumbledore) od Rowlingové a další vlastní jména z těchto dvou cyklů, by bylo vyloženě překledatalskou chybou, jako je vyloženou editorskou chybou udělat z Širokka Široka.

Ale nesmyslnost těchto a podobných debat skvěle ukazují mnohé diskuze k výbornému překladu Orwellova románu 1984 od Petry Martínkové, který byl mnohými kritizován a odmítnut. V diskuzích padaly naprosto scestné argumenty od lidí, kteří se snažili dojmologicky bránit u nás překlad zažitý a nejvíce rozšířený, který je ale bohužel v mnohém když ne přímo chybný, tak zcela jistě nedostatečný. Lidé si tuto nedostatečnost nebyli s to uvědomit ani po několikerém vysvětlení. Například všem známé slovo newspeak je ukázkou překladatelské lenosti až neschopnosti, přesto jsou někteří toto slovo schopni hájit do roztrhání těla. Podobné to je s úpravou Širokka na Široka, kdy někdo smysl uvidí, protože vítr je přece široko, ne širokko, ale že tu nejde o vítr a nelze tak aplikovat stejná pravidla, jako by o vítr šlo, jim nedocvakne. Stejně tak je fuk, jak moc jinde Foglar používal anachronismy (jestli je teda vůbec používal, já si jich moc nevybavuji, ale vyloučit to nemohu), protože ty nemají s Širokkem nic společného.

Datel: Voloviny píšete vy (používám to slovo jen proto, že jste ho použil vy), a to jednak proto, že o čem píše ten, na kterého reagujete, se vůbec netýká vyjádření pana Šantory, jednak, a to hlavně, proto, že důvod, proč je Širokko najednou Širokem, nemá vůbec nic společného s čímkoliv, co jste tu za celou dobu napsal vy.

Naopak je to důvod, který jsem sám uvedl, a ten Široko je pak samozřejmě v pořádku.

Můj komentář z "04.10.2022 20:31:39" je reakcí na P. Kubalu. Aby nedošlo k omylu.

Datel: Zajímavé, spíš „zajímavé", je, že tu hájíte úpravy Foglara, uvádíte i psudodůvody, proč ty úpravy správné jsou, abyste se pak odvolával na vyjádření pana Šantory, ve kterém pan Šantora argumentuje právě tím, že respektovali Foglarovo rozhodnutí.

Jestli tu někdo skutečně objektivně havaroval, tak Foglar to rozhodně nebyl...

Přemysl Kubala - Volejbalista: Jak mi vadí neschopnost některých uznat chybu, a to i při otočce o 180 stupňů, která je z chyby usvědčuje a vidí to naprosto všichni, tak mi vadí trapné snahy trolit. Když to někdo umí, tak všechna čest, to je zábava, ale vy se ještě máte hodně co učit, pokud jde o trolling. ;-) Kromě toho to dělá mezi foglarovci, včetně diskuzí, zlou krev, kdy se pak řeší mnohem víc osobní spory než témata. Možná by stálo za to otočit list a posunout se dál.

A taky by bylo fajn, kdyby lidé neviděli ve všem hned konfrontaci, nebo tu konfrontaci zbytečně vytvářeli. Například včerejší reakce ohledně fragmentů (které jsou nedokončenými díly, proto ty rozsáhlé podklady tak úplně nevylučují) se dala napsat jinak. Většině lidí tady a kolem Foglara jde o stejnou věc, obsah, proč se pak musí porafávat nebo dělat narážky v té formě, aby pak šel kvůli tomu obsah stranou, mi je už dlouho záhadou. Zvlášť, když až na výjimky, je spousta lidí, sem dříve přispívajících, schopna psát slušně a věcně a něco zajímavého do diskuze skutečně napsat.

Akademie Jaroslava Foglara je velice pobavena, jak se jedno - relativně nikterak klíčové - téma z programu kolegií AJF stalo "tématem měsíce". Přitom jiné, často mnohem závažnější okruhy foglarologie, ponechaly čtenáře Bohouška naprosto klidnými, bez výraznější diskusní odezvy. Děkujeme proto nyní za zájem o činnost Akademie Jaroslava Foglara a slibujeme, že tématům, obdobným "cause Širokko X Široko", se budeme do budoucna věnovat v co nejširším rozsahu. Kolik jiných "foglarovských organizací" se může pochlubit podobnou reflexí veřejnosti na své výstupy?

O tom, která témata jsou závažná, které méně, která vůbec, rozhodneme my, strana.

Nemáš, milá Akádo, nějaký fetiš na uvozovky?
Jeden uvozovkuje jak smyslů zbavený, další kádruje trolly.
Takhle ten svět, ve kterém žijí slušní, stateční a spravedliví chlapci, nevybudujeme.
Takhle tedy fuckt ne!

Výrazy typu Fuck a podobně velicer připomínají slovník jistého P.V. - H. Nebo někoho podobného jeho naturelu.

V pořadí už 139. kolegium Akademie Jaroslava Foglara (+ schůzka 48. klubu OLS Jestřábi) se uskuteční ve středu 12. 10. od 18.30 h (o půl hodiny později, než bývá začátek běžně) v klubovně ORJ Praha 2, Bělehradská 51.
Z programu: Opět Širokko versus Široko - Hudební okénko (pohled na písně a hudební skupiny, jejichž názvy vycházejí z foglarovské tematiky) - Na "zlatém koberci" Svatyně Uctívačů ginga - Nad edičními záměry Knihovny AJF - Pele-Mele ...