Činoherní studio v Ústí nad Labem uvede čtvrtou premiéru 48. sezóny. Bude jí rodinná inscenace Bratrstvo Kočičí pracky, která hrdiny známého komiksu představí v jiném světle.
Dlouhé Bidlo, Bohouš a Štětináč, známá trojka z okolí bájných Stínadel, provázela dětstvím a dospíváním téměř každého, kdo vyrůstal pod Řípem a hledal dobrodružství. Činoherní studio vsadilo na autorskou adaptaci známého příběhu. Pokud můžeme věřit slovům Jana Plouhara, režiséra inscenace a spolu s dramaturgem Lukášem Černochem  i spoluautora námětu, můžou se diváci těšit na úplně jiný pohled, než na jaký jsou zvyklí z knih Jaroslava Foglara. „Chtěli jsme si udělat tak trochu legraci, že všechno může být jinak, než jak se to na první pohled předkládá. Že nesmíme věřit všemu, co nám média, v našem případě časopis Tam-Tam, říkají,“ vysvětluje Lukáš Černoch.
„Bylo to někdy večer na Čtrnáctce (místnost techniků hned za jevištěm, pozn. red.), jen tak jsme házeli nápady a z Lukáše Černocha vypadlo: „Co udělat Rychlé šípy z druhé strany, z pohledu Bratrstva?“ A bylo rozhodnuto!,“ přibližuje Jan Plouhar, jak se zrodil nápad zinscenovat kultovní komiks jinak.
Text vznikal postupně a na zkouškách, dopředu na papíře žádný scénář nebyl, celý proces zkoušení je vlastně hledáním a improvizací, který dostane finální podobu až těsně před premiérou. Ta se uskuteční 14. června na zahradě Českého rozhlasu Sever v Ústí nad Labem, následné reprízy pak v průběhu června a v polovině července na gotickém hradě Střekov.

Právě letos tomu bude 100 let od nástupu malého Jaroslava Foglara na skautskou stezku a 75 let od jeho Tábora svobody. Tato výročí si letos připomeneme ve Sluneční zátoce 20. června 2020, kde vznikne podsadový jehlánkový tábor.
Zájemci v něm mohou spolu se skautským oddílem přespat, a to buď z pátku na sobotu, nebo ze soboty na neděli. Na každou noc budeme pro veřejnost dražit 3 místa ve stanech (podrobnosti v komentářích na níže uvedeném odkazu na článek na iklubovna.cz).
Tábor svobody bude připomínat také opasková spona, která bude během setkání v prodeji.
Veškerý výtěžek bude použit na pokrytí nákladů spojených s dovozem a stavbou tábora. Těšíme se (na přespání) v Zátoce!

117. kolegium Akademie Jaroslava Foglara (+ schůzka 48. klubu OS Jestřábi) proběhne ve středu 10. 6. 2020 v rámci prezentace a autogramiády nové knihy Jednou Taxmenem, navždy Taxmenem v knihkupectví Academia (literární kavárna 1,. posch.), Václavské nám. 34, Praha 1. Začátek je v 17 hodin. V knize, jejíž autorem je spisovatel a foglarovec Jiří Polák z Hradce Králové (mj. autor knihy Poselství žlutého kvítku, nebo vyprávění o Karlu Burešovi - V týmu s Foglarem), je rozsáhlý rozhovor se zakladatelem a kapelníkem Taxmenů Jaroslavem Čvančarou - Jáčkem, který byl na počátku 60. let členem Foglarových Hochů od Bobří řeky. V knize, která primárně pojednává o padesátileté historii country kapely Taxmeni, je také několik vzpomínek a fotografií na JF i skauting. Jáček je také členem 48. klubu OS Jestřábi.
K jubileu skupiny je vydána také výroční turistická známka 50 LET COUNTRY KAPELY TAXMENI (i se symbolem skautské lilie).

U Jóviše! Ve dnech 26. - 28. května 2020 budou opět k vidění Rychlé šípy! A kde? Ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, jehož herci začínají po vynucené přestávce dané pandemií koronaviru opět hrát. Legendární komedie na motivy příběhů Jaroslava Foglara měla sice premiéru před dvaceti lety, po vstupenkách na tři představení se jen zaprášilo, jak uvedl na webu Slováckého divadla ředitel Michal Zetel: "Byli jsme moc potěšení, že zájem byl tak velký, že se nakonec do volného prodeje nedostal ani jeden lístek.“
V Praze zatím Rychlé šípy na divadelních prknech neuvidíte. Dětská představení v divadle GONG, kde divadlo AHA! uvádí Záhadu hlavolamu a Stínadla se bouří, jsou do konce června zrušena.
Co ale můžete zažít, je výtvarná dílna s divadlem MINOR pod názvem Dokresli šípácké karty. Účastníci dostanou hrací karty – 32 kusů předkreslených „mariášek“ s tématem Rychlých šípů. Na základě informací budou dětští účastníci vyhledávat na Starém Městě předkreslené motivy a karty dotvořovat „pod dohledem“ Renáty Vosecké. Akce se koná 31. května 2020 a je určena maximálně 12 dětem starším 10 let a jejich doprovodu. Jaký bude program Minoru v červnu, zatím není známo.

Od 25. května 2020 bude znovu otevřena expozice věnovaná životu a dílu Jaroslava Foglara na hradě v Ledči nad Sázavou. Otevřeno bude do odvolání každý den od 9:00 do 17:00 hod. Provozovatelé muzea prosí v celém areálu hradu o dodržování bezpečnostních a hygienických pokynů vyplývajících ze současné epidemiologické situace (dezinfekce, nošení roušky, odstupy návštěvníků). Platby v pokladně jsou omezeny pouze na hotovost. Vstupné do expozice Jaroslava Foglara je 100/70 Kč. V loňském roce navštívilo hrad přes 22 tisíc návštěvníků. Vedle Muzea Jaroslava Foglara zde najdete vlastivědné sbírky, muzeum hodin, výstavu hraček, expozici věnovanou sklářství na Vysočině, po 111 schodech je možné se podívat na věž nebo si odpočinout v hradní kavárně (ta bude otevřena až 1. června).

Na znovuotevřené výstavě uspořádané k osmdesátinám Marko Čermáka v Galerii 1 ve Štěpánské 47 v Praze 1 proběhne ve čtvrtek 28. 5. 2020 od 17 hodin komentovaná prohlídka s hostem - malířem Karlem Zemanem.
Součástí prohlídky bude prezentace připravovaného nového komiksu Rychlé šípy autorské dvojice Jiří Dubský - Karel Zeman.

Rváčov - vontská komiksová sága
kreslí Richard Fischer, píše Džian Baban

V 80. letech 20. století na Starém Městě pražském party dětí objevily Foglarova románová Stínadla. Touha inspirovat se a hrát si na Vonty brzy přerostla ve vlastní svět plný neuvěřitelných a přitom skutečných dobrodružství.

Osobnost Jaroslava Foglara budí dlouhá desetiletí pozornost obdivovatelů i badatelů, laických zájemců i expertních pisatelů. Přesto se nám zdá, že stále chybí poznatky založené na výzkumu, který by se přímo dotázal na četbu a možné ovlivnění života dílem i osobností JF.
Přicházíme proto s dotazníkem, jehož vyplnění v online prostředí je velmi jednoduché, zabere pouze několik málo minut a nachází se na této adrese:
forms.gle/xCEr6YrEV9ikf3MW8
Obracíme se na vás jako na potenciální znalce, milovníky či sympatizanty s dílem Jaroslava Foglara. Ať už jste poslední knihu četli v dětství, s láskou se k nim vracíte i v dospělosti, uplatňujete některé myšlenky ve své profesi nebo každodenním životě, budeme rádi, pokud nám zodpovíte pár otázek. Toto dotazníkové šetření by mohlo přispět k vědění toho, jaký reálný dopad má dílo Jaroslava Foglara na náš každodenní život. Prosím, buďte laskavými plantážníky a věnujte následujícím otázkám několik minut ze svého programu. Odměnou vám třeba bude návrat do světa, který vám je blízký a sympatický a stále otevřený novým výzvám a úvahám.
Rádi bychom Vám položili několik otázek v souvislosti s dílem Jaroslava Foglara a moc děkujeme za ochotu podělit se s námi o Vaše názory a postoje.

113 malých semenáčků Jinanů dvoulaločných, (mezi foglarovci známých jako Gingo), které letos vyklíčily, aby nám připomněly, že 6. července uplyne 113 let od narození našeho oblíbeného spisovatele Jaroslava Foglara - Jestřába čeká na své pěstitele!
Kde a jak je možné malá Ginga získat? Do 30. 5. 2020 si je zájemci mohou odnést z výstavy Marko Čermák 80 v pražské Galerii 1 ve Štěpánské ul. č. 47, další budou rozdávána na setkání foglarovců ve Sluneční zátoce 20. 6. 2020, a také při plánovaném odhalení stínadelské lavičky Jaroslava Foglara. Samozřejmě je také možné si je zamluvit a po dohodě vyzvednout v Praze (e-mail: rosolmartin@seznam.cz).
Jak malé sazeničky Ginga pěstovat, aby se z nich jednou stal vzrostlý strom? Je to docela snadné: Nejprve rostlinku opatrně, tak abychom nepoškodili kořeny, přesadíme z plastového kelímku do většího květináče. Sázíme do běžné zahradní země. Přesazené Gingo umístíme dle svých možností ven za okno, na terasu či balkon, nebo na zahrádku. Pozor na přímé prudké slunce! Listy mladých rostlin se mohou velice rychle spálit! Proto raději volíme stinné místo. Zaléváme dle potřeby, stejně jako u jiných běžně pěstovaných květin. Na podzim, po opadání listů nás nesmí překvapit, že nám z rostlinky zbyde jen tenký holý stonek!

Přiznám se, že pokaždé, když vyjde Bobří stopa, mám velkou radost. Od roku 1992, kdy o letních prázdninách spatřil světlo světa úvodní magazín Bobří stopou, čtu pečlivě všechna čísla a obdivuji tvůrce, kteří se na jejím vzniku podílí. Není to nic jednoduchého vydávat dlouhodobě spolkový časopis v takové kvalitě, zvlášť, když počet členů SPJF klesl před časem pod čtyři stovky. Ostatně i o tom, mezi řádky, je aktuální číslo. Obsahuje totiž pro členy SPJF nejdůležitější materiál - výroční zprávu. Na ní je sympatické, že je stručná, jasná a přehledná a obsahuje fotografie z mnoha aktivit pro děti (Kuličkiáda, Šalinění, tábory, Memoriál Jana Tleskače) ale také z podpisu smlouvy o spolupráci mezi SPJF a Skautskou nadací Jaroslava Foglara. Příjemné je také zjištění, že se vedení spolku podařilo oproti loňskému roku navýšit příjmy a zároveň snížit výdaje, i přes fakt, že byly např. rekonstruovány nové prostory sídla a sdružení má na čtvrt úvazku placenou zaměstnankyni. A co je uvnitř vlastního čísla Bobří stopy?

Aktualizace 26. 5. 2020: Zařazen rozšířený nakladatelský text včetně odkazů na zvýhodněný prodej.

Nakladatelství Ostrov uvedlo v polovině května 2020 na trh nové, významně doplněné vydání ceněné knihy Jiřího Zachariáše Stoletý hoch od Bobří řeky o legendárním skautu, spisovateli a redaktoru Jaroslavu Foglarovi, které je dosud nejhlubším a nejrozsáhlejším zpracováním daného tématu (416 stran). Původně mělo dílo v roce 2019 v nákladu tisíc výtisků vydat nakl. Albatros, ale z tohoto projektu nakonec sešlo (již ohlášená cena 499 Kč). Nehledě na letošní obchodní rizika spojená s koronavirovou pandemií stanovilo Nakladatelství Ostrov cenu pro kamenná knihkupectví na pouhých 297 Kč (náklad osm set výtisků), neboť mu spolu s autorem nejde o zisk, ale o cenovou dostupnost knihy zejména aktivistům v dětských a mládežnických organizacích.
Svazek přináší řadu nových unikátních nebo opomíjených faktů ze života, díla a metod spisovatele včetně nově objevených neznámých či dosud nezařazených souvislostí. Výhodou autora (zakladatele již více než 50 let aktivního pražského skautského oddílu Pětka, signatáře Charty 77 a spoluzakladatele původně samizdatového časopisu ČIN) mimo jiné je, že s J. Foglarem dlouhodobě úzce spolupracoval při vedení jeho oddílu "Hoši od Bobří řeky" a že díky tomu mohl čerpat z jeho osobních zápisníků i deníkových záznamů. Dílo doprovázejí desítky pozoruhodných dokumentů, kreseb a fotografií, včetně nově získaných snímků Foglarových utajovaných ženských lásek... Rozsáhlejší badatelské počiny jsou nově uvedeny jako nejednou značně obsáhlé odkazové poznámky. Vydání zakončuje zřejmě dosud nejrozsáhlejší orientační chronologický přehled Foglarova života a některých souvisejících událostí.

Před 100 lety, v září 1920, odjel třináctiletý Jaroslav na tříměsíční ozdravný pobyt do Švýcarska. Byla to pro něj “nejkrásnější doba mého klukovského života” a Skautská nadace Jaroslava Foglara ji připomíná v tématické knížce.
Z této cesty se dochoval jeho dětský deník, který přetiskujeme v autentické podobě. Své vzpomínky Jestřáb zpracoval i literárně, nejprve ve Slovíčku a dokončil v Táboře smůly. Zde si je můžete přečíst ve verzi prvních otištění.
Po 61 letech se Jaroslav do Švýcarska vrátil a pak ještě několikrát a zážitky z těchto návratů jsou obsahem III. kapitoly, spolu s pátráním po jeho švýcarských stopách.
Doslov vše rámuje a přináší i nové, neznámé skutečnosti.
Publikace má celkem 82 stran textů, ilustrací i fotografií ve formátu 19,5 x 11,5 cm a stojí 390 Kč. Příspěvek do sbírky Skautské nadace činí 233 Kč.
K tomu přikládáme plakátovou “mapu” se zajímavými obrazovými dokumenty z Jestřábových cest po Švýcarsku v 80. letech.
A pro prvních 180 z vás (víc jich nebude) cukřík ze švýcarských pobytů, který se našel ve spisovatelově bytě.
Vše zabaleno ve stylové obálce s tematickou samolepkou.

Pátá z řady foglarovek vydávaných nově nakladatelstvím Albatros – Stínadla se bouří - právě nyní vychází.
Stejně jako první díl trilogie, tedy příběh Záhada hlavolamu, je s ilustracemi Jiřího Gruse; ten bude ilustrovat i závěrečné Tajemství Velkého Vonta.
Ukázky ilustrací i ucelený náhled na několik stran románu přinášíme dále v článku.
Ke knize jsou přiloženy tématické omalovánky vycházející z děje příběhu, jejichž autorem je rovněž Jiří Grus; jejich ukázku také uvádíme.
Stínadla se bouří v rozsahu 256 stran v nakladatelství Albatros vychází při doporučené prodejní ceně 399 Kč.
Souběžně román vychází v Albatrosu i jako audiokniha načtená, stejně jako první díl, Davidem Matáskem.
Délka četby je 9 hodin a 20 minut a doporučená prodejní cena je 369 Kč.

Sotva výstava v březnu začala, musela být uzavřena, ale trpělivě čekala na na svoji další příležitost v příznivější době - a na příležitost návštěvníků. Výstava (která měla původně končit 4. dubna) se znovu otevře 11. května a zájemcům bude k dispozici denně od 10 do 18 hodin až do soboty 30. května.

Halo, halo! Zde vám přinášíme slíbenou novinku, totiž pokyny a pravidla pro zakládání KLUBŮ MLADÉHO HLASATELE.
36. číslo druhého ročníku (8. května 1937) populárního dětského časopisu vyzývalo k zakládání klubů - dětských mikrokolektivů Jaroslava Foglara, které v různých obdobách existovaly v dalších sedmdesáti letech a existují i dnes v podobě klubů Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Každoroční vzpomínku ve svých myslích připomíná i redakce Bohouška. Tentokrát může zavzpomínat střední generace klubařů (nebo klubistů?) na obnovení a zánik čtenářských klubů v roce 1990 - Kluby časopisu Květy a Kluby Mladého hlasatele / Duhové planety(tky) / Hlasatele (1990 - 1991).

Výroční cena Zlatá stuha je celostátní ocenění v oblasti knižní tvorby pro děti a mládež v České republice. Jejím posláním je ocenit významné a hodnotné tvůrčí i ediční činy v níže uvedených kategoriích a vyjádřit tímto způsobem kulturní i společenskou prestiž jak oceněných děl a jejich autorů, tak i tvorbě, vydávání a šíření kvalitních knih pro děti a mládež jako celku.
Výtvarným počinem loňského roku byla vyhlášena kniha Jaroslava Foglara Dobrodružství v Zemi nikoho (Albatros) s ilustracemi Jindřicha Janíčka. Autorovy ilustrace charakterizuje podle pořadatele soutěže jednoduchá barevnost i kresba, trochu těkavě zachycující okamžiky příběhu. Přesto, že jsou jeho ilustrace zcela odlišné svým novým pojetím, od těch původních už legendárních, jsou srovnatelné a stejně působivé.

Rok 1989 mě zastihl jako jedenáctiletého kluka. Měl jsem v té době mnoho zájmů a navíc, ve škole jsme měli tehdy velmi osvícené učitele, kteří s námi tehdy využívali ne příliš běžné metody výuky. Rád vzpomínám na pana učitele, kterému jsme přezdívali "Pepa." Měli jsme ho na řadu předmětů, ve kterých využíval nejmodernější výdobytky techniky (včetně počítačů), učil názorně a dnes bychom řekli, že učil kooperativně. Současně byl dlouholetým předsedou místní pionýrské skupiny. Sám šel příkladem všem pionýrským vedoucím, dětem prakticky věnoval celý svůj život - vybudoval u nás svépomocí pionýrský areál a vedl tehdy velmi populární žákovský pěvecký sbor na celorepublikové úrovni.
Vedoucím našeho pionýrského oddílu byl Jirka, se kterým jsme se pravidelně setkávali jednou týdně na schůzkách ve škole a v jejím bezprostředním okolí. Kromě her jsme s ním odpoledne jezdili na různé akce do Prahy - výstavy, plavání nebo třeba Matějskou pouť. V létě jsme společně absolvovali tábor s podsadovými stany u Lipna. Oddíl vedl (stejně jako ostatní vedoucí) civilně, kroj jsme nosili hlavně v květnu při oslavách osvobození republiky.
V pátek 17. listopadu 1989 jsem s největší pravděpodobností byl na Kroužku mladých přátel myslivosti a ochrany přírody, který fungoval za spolupráce místního pionýra a mysliveckého sdružení. Dlouhá léta ho vedla paní Lída, velká odbornice v myslivecké problematice, a také (jak nám vyprávěla) za svého dětství spojka na barikádách v roce 1945 v Karlíně, žena jedné role v trezorovém seriálu Píseň pro Rudolfa III. (zahrála si myslivce střílejícího po kachnách). Vedle myslivecké problematiky jsme se na kroužku věnovali loveckým psům paní Lídy a připravovali na soutěž O zlatou srnčí trofej. Děvčata, která do kroužku se mnou chodila, byla úspěšná v rámci republiky. V té době jsem se už intenzivně zajímal o dílo spisovatele Jaroslava Foglara.

Už v první dubnový den se na stránkách Bohouška objevila pozvánka na 115. kolegium Akademie Jaroslava Foglara. Důvod, proč tentokrát bylo sdělení o tradičním setkání foglarovců-badatelů a dalších zájemců o spisovatelův život a dílo zveřejněno až s netradičním předstihem, vyplynulo ze samotného data: Šlo samozřejmě o „Apríl“!
Znovu tedy uvádíme na pravou míru, že „výšlapní“ kolegium AJF do Prokopského údolí s cílem na plácku u legendárních Opičích stromů se ve středu 15. dubna nekoná! Ostatně někteří čtenáři už v samotné pozvánce postřehli příliš mnoho „opičin“ - např. povinnost mít roušky podle původního příběhu o Rychlých šípech z Mladého hlasatele (Černí jezdci řádí) či nutnost dodržovat při pochodu Prokopským údolím třináctimetrové odstupy naznačovaly, že jde o taškařici.
Přes zmíněný „Apríl“ se však 115. kolegium AJF (akce bývá zároveň řádnou schůzkou 48. oldskautského klubu Jestřábi) uskuteční! S ohledem na stále nepříznivou situaci šíření nemoci COVID-19 však setkání proběhne netradičně - korespondenční formou na stránkách Bohouška! Tento článek zveřejňuje Bohoušek o Velikonočním pondělí ve 13 hodin a 13 minut. To podstatné se však uskuteční právě ve středu 15. dubna od 18 hodin, kdy se účastníci kolegia sejdou u svých počítačů a k daným tématům budou diskutovat virtuálně on-line prostřednictvím krátkých komentářů k tomuto článku.
Témata 115. kolegia AJF jsou dvě - a obě zcela aktuální:
- V jakých příbězích Foglarova díla (kreslené seriály, romány, povídky…) se vyskytují postavy s „rouškami“ či jiným obdobným zastřením obličeje?
- Jaké akce se připravují pod hlavičkou AJF k letošnímu 100. výročí vykročení Jaroslava Foglara na skautskou stezku?

S myšlenkou neotřelého výtvarného projektu, ve kterém se kloubí odkaz spisovatele Jaroslava Foglara s charitou, přišli členové pražského 48. klubu oldskautů Jestřábi. Z jejich podnětu vytvořili malíři Jiří Filípek a Karel Zeman dva nové obrazy s portréty „otce“ Rychlých šípů. Obě díla mohou nyní získat sběratelé v dobročinné „aukci“, jejíž výtěžek poputuje na konto výcvikové základny asistenčních psů pro zdravotně hendikepované klienty - Pomocné tlapky.
Oba výtvarníci jsou známými ilustrátory a komiksovými kreslíři. Kromě jiné tvorby se věnují tematice vycházející z literárního odkazu Jaroslava Foglara.

Jiří Filípek zaujal v poslední době například komiksovou trilogií Hlavolam ze Stínadel, Povstání Vontů a Synové stínadelští, ale je i autorem řady dalších prací s foglarovskou tematikou.

Druhý kreslíř Karel Zeman zpracoval už v 90. letech minulého století do komiksové podoby Foglarovu povídku Boj na Čertovce. Nyní dokončil novou kolekci komiksových příběhů Rychlých šípů, stylově navazující na původní kreslený seriál autorské dvojice Foglar-Fischer.

30. srpna 2020 si připomeneme 20. výročí vzniku Bohouška - foglarovského magazínu, který má pod kapucí. Během následujících dvaceti týdnů vybereme každý týden jeden článek z uplynulých let, který nás zaujal nebo který považujeme v daném roce za stěžejní.

(Průběžně aktualizujeme.) Kromě čtení klasických foglarovek v knižní podobě můžete volný čas doma strávit u televizních nebo i rozhlasových pořadů a dalších aktivit:

---

E-knihy zdarma ke čtení: Otakar Batlička: Na vlně 57 metrů, Rájem i peklem, František Alexander Elstner: Dobrodružnou stezkou, Vázání uzlů + řada cestopisů; dostupné jsou i knihy J. Londona nebo E. T. Setona (Městská knihovna v Praze - mlp.cz nebo databazeknih.cz)

---

Podcast Českého rozhlasu (mujrozhlas.cz): Hoši od Bobří řeky (čte Ladislav Mrkvička, režie: Ivan Holeček) - od 16. 3. 2020)

9. 4. 2020 - ČT 1, 10.20 hod. film Záhada hlavolamu (režie: Petr Kotek, 1993)

Uvítáme doplnění čtenářů či organizátorů o dalších aktivity.

Literární a výchovné dílo Jaroslava Foglara přežilo už několik nelehkých údobí. Překonalo roky nacistického jha a pak ještě delší dobu totalitní rudé klatby. Srovnávat současnou koronavirovou epidemii se všemi jejími důsledky a omezeními s předchozími dobami nesvobody by bylo sice zcestné, přesto lze věřit, že i po aktuální velké zkoušce každého z nás se kolo foglarovských aktivit roztočí opět na plné obrátky.
Oldskauti klubu Jestřábi a jejich přátelé, kteří se společně setkávají každý měsíc na badatelsko-diskusních večerech Akademie Jaroslava Foglara (AJF), musí v těchto dnech řešit i problém ohroženého kolegia AJF, které je plánováno na středu 15. dubna.

Kdo si nestihl prohlédnout výstavu k osmdesátinám Marko Čermáka do doby než byla vyhlášena v České republice karanténa, má nyní jedinečnou příležitost prostřednictvím reportáže České televize, která byla včera odvysílána v pravidelném pořadu Z metropole na ČT1. Televizní pořad Z metropole se každý týden věnuje novinkám z pražského dění a to včetně toho foglarovského, za což si tvůrci pořadu zaslouží poděkování.

Reportáž můžete vidět na adrese: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10116288835-z-metropole/220411058230012/video/757654

14. 3. 2020: V souvislosti s vývojem epidemiologické situace byla galerie respektive výstava uzavřena!

114. kolegium Akademie Jaroslava Foglara se konalo tentokrát v prostorech pražské Galerie 1 a hlavním bodem programu byla komentovaná prohlídka výstavy obrazů a kreseb čerstvého osmdesátníka, bendžisty, trampa, kreslíře nejen Rychlých šípů, spisovatele a kamaráda Marko Čermáka.
Výstavou nás zasvěceně provedl její hlavní organizátor Slávek Janov, který nás seznámil s mnoha zajímavostmi o vystavovaných exponátech a uvedl i řadu příhod a vzpomínek na spolupráci s oslavencem Markem. V souvislosti s některými vystavenými motivy nemohla chybět vzpomínka na dalšího ze zakladatelů legendárních Greenhorns Honzu Vyčítala...
Z pohledu výtvarníka pak ohodnotil výstavu Jirka Filípek - Jeep.
Jak známo, svět Jaroslava Foglara je plný tajemství a záhad, a tak má už svoji záhadu i tato výstava: Sám Marko Čermák upozornil krátce po zahájení výstavy telefonicky organizátory na to, že jeden z obrazů znázorňující Rychlé šípy u jakési žluté zdi s ježkem v kleci je značně vybledlý a doporučil majiteli použít sklo s UV filtrem. A cože je na tom záhadného? Inu to, že žádný takový obraz v galerii není!

14. 3. 2020: V souvislosti s vývojem epidemiologické situace byla výstava zavřena!
Přes všechna opatření v souvislosti s aktuálním výskytem epidemie COVID-19 pokračuje v Galerii 1 v Praze 1 výstava k 80. narozeninám Marko Čermáka. Podrobnosti nám sdělil za organizátory Slávek Janov:

Poslední loňské číslo Bobří stopy, které právě vyšlo, se nese v indiánském duchu. Hlavním tématem čísla je totiž převzatý a upravený rozhovor s ilustrátorem Mayovek Miroslavem Pospíšilem. Zajímavé jsou hlavně jeho vzpomínky na Zdeňka Buriana. Na článek navazuje text Jana Machálka po stopách filmového Vinnetoua v Chorvatsku. Zejména členům SPJF jsou určeny vzpomínkové články na zesnulé foglarovce: Pavla Krajíčka - Akélu, Jiřího Vodenku - Jíru a Vladimíra Pechara - Pluta. Připomenuta jsou i výročí spisovatele Miloše Zapletala a Marko Čermáka. Vedle obvyklé přílohy pro děti P4K zaujme Mexičanův trojrozhovor z Countryfontány, a badatelsky velmi cenné články o FČK Vládci lesů (z Kostelce nad Černými lesy; autor Winoga), o počátcích SPJF a vztahu s deníkem Rovnost (autor Bobr), o poslední účasti Jestřába na táboře Pražské dvojky a jeho třech zlomených žebrech (autor Řešetlák). Zajímavé je i Sharpovo vzpomínání k 50. výročí premiéry televizního seriálu Záhada hlavolamu. Opět se na stránkách Bobří stopy dozvídáme o činnosti Třebíčské pobočky SPJF (Halahoj), která loni v listopadu uspořádala akci Poselství ze Stínadel. Závěr Bobří stopy obstarává většinou kreslený seriál. Nejinak tomu je i nyní. Příběh Král prérie podle scénáře Vlastislava Tomana nakreslil Jiří Filípek.

Ve čtvrtek 5. 3. v Galerii 1 v Praze 1 se konala vernisáž výstavy k osmdesátinám Marko Čermáka. Hrálo se i gratulovalo, Marko obdržel Čestnou cenu Prahy 1, pravěkého ježka v kleci, dlouhý potlesk, křtila se Markova knižní novinka Romantické paběrkování, prodávalo se a nakupovalo a proběhla i oslavencova autogramiáda.

Vydavatelství Albatros má ve svém edičním plánu nejen produkci knih z tajemné stínadelské čtvrti, ale i z dalších dětských městských mýtických světů. Poslední roky zaujaly příběhy hrdinů z čtveřice knih, jejichž děj se odehrává na Klárově, což je zvláštní okrajová část města, kde se dají zažít nejrůznější dobrodružství.

Autorem čtveřice knih je Petr Hugo Šlik - zeměměřič, hudebník, fanoušek družstva Bohemians, básník a spisovatel. Mimo zmíněné příběhy napsal i detektivní prvorepublikový román Stín Černého motýla (2008) a Strach pod Karpaty (2010). Hraje na bicí v kapelách Neúspěšný atlet a Původní Bureš a na kytaru v kapele Hugo a já.

První dobrodružství Vojty a Jindry z města Klárov najdeme v knize Tajemství jeskyně pokladů. Ve volném pokračování nazvaném Ve staré cihelně se svítí se ke klukovské dvojici přidává i děvče Terka. Nerozbíjí se tím klukovská pospolitost? U známého Foglarova klubu Rychlé šípy, nebo u Tomanových Strážců, by nejspíš přítomnost děvčete vedla k rozpadu.
Pozor! Tereza se ke klukům přidává už v polovině té první knížky, to jen pro upřesnění. Od začátku jsem věděl, že v knížce chci mít i dívčí postavu. Myslím, že bez ženského prvku by svět (ať už reálný, nebo ten literární) nebyl úplný.

Kreslíř Rychlých šípů, autor tří desítek dalších komiksů i vyhledávaný knižní ilustrátor Marko Čermák oslavil v polovině února (14. 2.) kulaté životní jubileum – 80 let. Příznivci jeho tvorby mají nyní možnost ochutnat umělcův „narozeninový dort“ v podobě výstavy v samém centru hlavního města - v Galerii 1 na nároží ulic Štěpánská a V Jámě. Výstava bude otevřena od 6. března do 4. dubna 2020.
„Díky podpoře Městské části Praha 1 jsme pro expozici získali reprezentační prostory Galerie 1, bezprostředně u Václavského náměstí,“ říká za organizátory z oldskautského klubu Jestřábi kurátor výstavy Slavomil Janov.
Páteří expozice jsou originály Čermákových obrazů - desítka akvarelů s tematikou legendárních postav Rychlých šípů (ale i konkurenčního Bratrstva Kočičí pracky) a rozsáhlá kolekce krajinomaleb, zejména z povodí Berounky, zpod svahů Brd, z Křivoklátska či Krušných hor. Všechny tyto lokality jsou umělcově srdci blízké a důvěrně je zná z bezpočtu let na svých trampských stezkách.
Z dalších vystavených děl jistě návštěvníky zaujmou ukázky knižních a časopiseckých ilustrací, například z velké encyklopedie her, souborného vydání románů Jaroslava Foglara i dalších knih, z obálek časopisu Skaut-Junák, trampských samizdatů a podobně.
Perličkou Čermákovy tvorby jsou ilustrace v novém sběratelském vydání románu Boženy Němcové Babička. Kniha vyšla v loňském roce a obsahuje šest celostránkových barevných ilustrací a na tři desítky drobných kolorovaných kreseb.

113. kolegium AJF mělo opět smutný začátek: Symbolickými 13 vteřinami ticha jsme uctili památku kamaráda a nejstaršího Dvojkaře Jiřího Vodenky - Jíry, kterého jsme si kromě osobních vzpomínek připomněli také promítnutými fotografiemi. Sbohem Jíro! Nezapomeneme!

Vrcholí přípravy výstavy Marko Čermák / 80. Výstava se uskuteční v Galerii 1 ve Štěpánské ul. č. 47 v Praze 1 v termínu od 5. března do 4. dubna 2020, a otevřena bude každodenně (tedy i v sobotu a v neděli) od 10 do 18 hodin.

Sběratelé pozor! Představujeme řadu odznaků - buttonů s foglarovskou tematikou z produkce foglarovského nadšence Eduarda Pazourka. Jde o časově i kusově limitovanou edici a byla vydána kompletní barevná série 13 bobříků Jaroslava Foglara, pětibarevná série Žlutého kvítku s kartičkou pro nositele, tříbarevná série Ježek v kleci, jednotlivé buttony Mladý hlasatel, Vpřed a Širokko, série hlaviček Rychlých šípů a psa Bubliny ve čtyřech barevných variantách - kolorované, žluté, modré a oranžové. Buttony si zájemci mohou objednat v e-shopu www.razitka.eu v rubrice "pro foglarovce".

Už jsme zase na tý starý dráze
povídáme řeči z bobří hráze
na zádech usárnu nebo tele
v hlavách starý Mladý Hlasatele
Už se do kalíšků za šera
nalévá zelená příšera
už jsme zase všichni na měkko
píseň zní daleko Širokko.

Na první jarní cesty si bude moci knihám nakloněný tulák přibalit do torny březnovou tiskařskou černí vonící Romantické paběrkování.
Výbor starších i novějších textů Marko Čermáka - povídek a článků věnovaných trampskému dávnověku i současnosti, doplněný velkým množstvím autorových černobílých i barevných kreseb a fotografií vyjde u příležitosti osmdesátých narozenin M. Čermáka zhruba v polovině března.
Knihu připravilo Nakladatelství Václav Vávra www.intercrosse.eu, které se tvorbě Marko Čermáka věnuje dlouhé roky a zkušeným editorem publikace o rozsahu devadesáti stran je neúnavný dlouholetý tahoun velkého množství trampských tiskovin Michael Antony – Tony. Grafické úpravy Romantického paběrkování, která navazuje na knihu pamětí Marko Čermáka Poslední romantik vydanou v roce 2010, se ujal tradičně Marko Čermák mladší.
O přesném termínu vydání a možnosti objednávek budeme informovat.

V pátek 14. února 2020 si začne kreslíř, banjista a tramp Marko Čermák nacvičovat v souvislosti se svými narozeninami novou sestavu číslic.
Jedním z připravených edičních počinů k oslavencovu významnému životnímu jubileu je soubor jeho 12 kreseb, které sám vybral pro tisk.
Jde o průřez celou tvorbou - desky s 12 kartony formátu A3 obsahují knižní obálky, obrazy, kreslený seriál a mapu.
Přehled všech využitých kreseb a autorův životopis je uveden na zadní straně desek.
Soubor vydalo Nakladatelství Václav Vávra www.intercrosse.eu a v prodeji je za 499 Kč.

Po sedmdesáti třech letech znovu vychází ve své době oblíbený skautský román jihočeského učitele, spisovatele a skauta Josefa Pavla. Jako druhý svazek edice Příběhy táborových ohňů jej připravilo nakladatelství Turistashop.
Romantický Olšový ostrov omývaný vodami řeky Otavy v blízkosti hradu Rabí okouzlí před prázdninami vůdce skautského oddílu. S majitelem ostrova mlynářem Votavou domluví dvouměsíční táboření svého junáckého oddílu na ostrově.
Tak začíná příběh o táboření dvanácti plánských junáků družin Srnci a Havrani, vůdce oddílu Jaroslava a jeho maminky, která jede na tábor jako kuchařka. Junáci společně prožívají mnohé veselé i napínavé příběhy, malá i velká dobrodružství. Přípravy na tábor, stavba tábora, poznávání okolí tábora a místních rázovitých lidiček, rozvodnění Otavy po vydatných deštích, setkání s trampy, běsnění bouřky, chvíle napětí v podzemní chodbě, výlet na hrad Rabí, táborové ohně, výstup na Prácheňskou skálu, setkání s „perličkáři“ – lovci perel, výprava na nedalekou Šumavu.
Ač se jedná o příběh z tábora „suchozemských“ skautů, velmi pěkně je popsána vodní túra Prchlíka a Dudy, kteří se zajímají o vodní skauting, a na kanoi Racek splují Otavu od tábora až k soutoku s Vltavou pod hradem Zvíkov. To je jen malý výběr toho, co junáci při svém prázdninovém táboření zažívají.

V úterý 11. 2. 2020 se uskuteční v mělnické knihovně od 14 hodin doprovodný program k výstavě Pocta Rychlým šípům, která probíhá od 24. 1. do 22. 3. 2020 v galerii Ve Věži.
Herním odpolednem v knihovně vás provede Vojtěch Bursa – mistr světa ve vyjímaní ježka z klece 2019.
Návštěvníci si mohou prohlédnout a vyzkoušet některé ježky v kleci.
K nahlédnutí budou také i další exempláře se šípáckou tématikou.
Pro děti jsou připraveny omalovánky s Rychlými šípy, které objevují zákoutí města Mělník. Omalovánky pro tuto akci vytvořil foglarovec a grafik Roman Liščák.
Mělnická knihovna se nachází v Husově ulici č. 40-41.

V požehnaném věku 97 let odešel 3. 2. 2020 Jiří Vodenka – Jíra.
V letech 1937-1939 byl členem Foglarovy skautské Pražské Dvojky a v roce 1938 se zúčastnil slavného oddílového tábora na Podkarpatské Rusi u Sinovíru (Siněviru).
V roce 2008 v rámci dvouletého mapování všech letních tábořišť Pražské Dvojky se začala v rámci aktivit Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara a Akademie Jaroslava Foglara za pomoci a účasti Jíry připravovat výprava právě i na Podkarpatskou Rus. Putování začalo v létě roku 2009 u autovlaku na pražském hlavním nádraží a s pochopitelnou zastávkou v Koločavě Nikoly Šuhaje loupežníka jsme dorazili až na místo samotného tábořiště - a pro Jíru byl návrat na místo jeho prázdninových dalekých dobrodružství po 71 letech silným zážitkem.
Spolu se svým otcem Václavem je Jíra autorem Nauky o stopování a z jeho znalostí svého času čerpal Jaroslav Foglar – Jestřáb pro svoji rubriku Junácká hlídka a Z Bobří hráze.
Na dvou historických snímcích je Jíra pochopitelně ten nejmladší.
Snímek na skalisku je z pradávného tábořiště nedělních výprav Pražské Dvojky Skalního hřišťátka v pražských Hlubočepích.
Milý Jíro, odpočívej v pokoji...

Muž na druhém snímku a chlapec vpravo na snímku prvním mají mnoho společného, byť je od sebe svým způsobem dělí osm desítek let. Nesou stejné jméno – Jindra Hojer. Když Jaroslav Foglar v roce 1938 tvořil myšlenku na kreslený seriál Rychlé šípy, vypůjčil si pro jednoho z členů klubu jméno jednoho z členů svého skautského oddílu Pražská dvojka.
V mělnické galerii Ve Věži byla 23. ledna večer zahájena výstava Pocta Rychlým šípům a z Pardubic ji neváhal přijet slavnostně otevřít právě Jindra Hojer. Ve svých 96 letech byl - ostatně jako vždy – neuvěřitelně mladý a veselý, pohotový a se stálým darem zajímavého vypravěče.
Už jenom samu krkolomnou cestu do věže, kdy byl na vozíku vynášen po strmých, úzkých a lomených schodech, bral s humorem a nadhledem a určitě tak dnes znovu splnil bobříka odvahy i okénko radostného prožitku do Modrého života.

Se značným zpožděním se ke členům SPJF a dalším příznivcům díla Jaroslava Foglara dostalo na přelomu let 2019/2020 další číslo časopisu Bobří stopa. Je uvozeno kresbou Františka Lopoura propagující jeho povídku Mamutí Jeskyně. Tématem čísla je cestování ve zlaté éře českého cestovatelství. Jsou zde připomenuti významní cestovatelé Jan Viktor Daneš, Karel Domin, Josef Kořenský a Stanko Vráz. Činnost SPJF reprezentuje text o 5. lesní škole SPJF, informace o brněnských Uličkách 2019 a křest knihy o Červenáčkovi. Pozoruhodný je text Ondřeje Štindla věnovaný fenoménu Široko, zajímavé jsou Winogovy badatelské články o čtenářských klubech (Modrý blesk z Michle a Dlouhé šípy z Vizovic), dětem je určena příloha P4K s tipy pro volný čas, možná i informace o knižních novinkách a komix Standa a Čenda za skrytým tajemstvím.

112. kolegium AJF jsme nemohli začít ničím jiným, nežli vzpomínkou na Vladimíra Pechara – Pluta, znamenitého výtvarníka, muzikanta a foglarovce. Jeho památku jsme uctili minutou ticha…
Miloš Zapletal – Zet oslavil devadesátiny! Toto jeho významné životní jubileum samozřejmě neuniklo pozornosti AJF. Gratulujeme!
Jak informoval Slávek Janov, odhalení třetí z laviček Jaroslava Foglara se z organizačních důvodů odkládá na pozdější termín.
Velice příznivé zprávy přinesl Josef Bláha – Řešetlák, který se 13. ledna zúčastnil tradičního každoročního setkání bývalých i současných členů Dvojky: Setkání mělo pěkný program a kromě současné Dvojky se zde prezentovalo také sdružení Hochů od Bobří řeky pod vedením Milana Žaloudka. Vše probíhalo v přátelském duchu a ani spor ohledně názvu oddílů již dále neeskaluje, což je potěšitelné.

Putovní výstava v mělnické galerii Ve Věži, kterou připravila Skautská nadace Jaroslava Foglara, připomíná 81 let od vydání prvního komiksu o Rychlých šípech a 21. výročí Foglarova úmrtí.
Padesát skvělých ilustrátorů a scénáristů z Česka i Slovenska nabízí prostřednictvím svých komiksů různorodý pohled na Rychlé šípy a jejich odkaz v dnešní společnosti. S Rychlými šípy se podíváme do minulosti, ale i budoucnosti, dozvíme se, jaký osobní vztah k Mirkovi Dušínovi a jeho hochům autoři mají.
K nahlédnutí bude na výstavě i kniha Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství, která vznikla v rámci výstavy a originální mapa Stínadel.
Je velmi zajímavé vidět, jak Foglarovo dílo a jeho symboly žijí dál. V rámci výstavy budou vystaveni unikátní ježci v kleci ze sbírek mladých mělnických znalců Foglarova díla Otty Ečera a Vojtěcha Bursy, který je navíc mistrem světa ve vyjímání ježka z klece z roku 2019.
Výstava se koná od 24. 1. do 22. 3. 2020
Vernisáž proběhne 23. 1. od 18 hodin

U příležitosti 21. výročí odchodu Jaroslava Foglara vychází první kompletní vydání tzv. Hromadných dopisů, prostřednictvím kterých Jestřáb seznamoval své čtenáře s novinkami o svém díle i životě.
Publikace obsahuje všech 49 hromadných dopisů a jejich přílohy, včetně variant doplněných příbuznými listy a ukázkami přípravných podkladů.
Pro autentičnost jsme ji doplnili třemi různými výtisky originálních Hromadných dopisů nalezených v bytě Jaroslava Foglara, včetně obálky s natištěným původním razítkem s adresou bytu v Korunní ulici, kde spisovatel žil v letech 1914-1978.
Formát A4, 72 stran + obálka + 4 strany barevné přílohy + obálka s třemi originálními Hromadnými dopisy.
Vychází v Skautské nadaci Jaroslava Foglara 23. 1. 2020 v nákladu 100 číslovaných výtisků.

Jaroslav Foglar – Jestřáb
6. 7. 1907 – 23. 1. 1999

Čtvrtý svazek souborného díla Jaroslava Foglara v novém vydání vyšel v nakladatelství Albatros začátkem listopadu loňského roku.
Nyní na knižní verzi již tradičně navazuje a k předchozím novým nahrávkám foglarovek jako mluveného slova se přidává právě Dobrodružství v Zemi nikoho.
Kompletní příběh čte Lukáš Příkazký.
Na počátku tohoto dobrodružství stojí odpozorovaný večerní rozhovor morseovkou z jednoho okna do druhého. Zprvu útržkovitá zpráva se začne vyjasňovat a Vláďovi s Vinckem se podaří vystopovat, kam ti dva neznámí kluci chodí. Země nikoho, jak rozervaný kraj za městem pojmenují, skrývá mnoho tajemství. Chlapci se pustí do pátrání, ale na každém kroku narážejí na překážky…
Vydává nakladatelství Albatros 23. 1. 2020.
Doporučená prodejní cena je 349 Kč.

Až do nejsevernějšího města republiky tentokrát zavítal nejznámější komiksový i románový klub v našich zemích.
Zámek v Šluknově hostí od 10. ledna výstavu pojmenovanou Rychlé šípy.
Sběratel Pavel Zelenka – Balů, skaut a foglarovec z nedalekého Varnsdorfu, připravil ze svých sbírek expozici věnovanou Jaroslavu Foglarovi, Rychlým šípům i dalším foglarovským tématům a oblastem.
Výstava potrvá do 29. 3. 2020.
Šluknovský zámek je otevřen celoročně, denně, včetně víkendů od 9.00 do 11.30 hodin a od 12.30 do 17.00 hodin.
Pozvánku do šluknovského zámku na výstavu Rychlé šípy uvede v sobotu 25. 1. od 9 hodin Česká televize na programu ČT Déčko v pořadu Tamtam.

Krátce před svými 89. narozeninami odešel usednout k věčnému táborovému ohni výtvarník, malíř, grafik, hudebník, skaut, tramp a foglarovec Vladimír Pechar – Pluto (19. 1. 1931 – 9. 1. 2020).
Svůj talent věnoval vedle své obživy na půl století ve prospěch lidí milujících přírodu, romantiku, dobrodružství a kamarádství.
Byl autorem oficiálních znaků Junáka, Klubu přátel Jaroslava Foglara či později Sdružení přátel Jaroslava Foglara (včetně jeho Pražské pobočky, jejímž byl členem), ale také oddílu Pražská Dvojka – Hoši od Bobří řeky vedeného Jaroslavem Foglarem – Jestřábem, jehož byl od dětství velkým obdivovatelem a čtenářem jeho knih, předválečným členem Klubu Mladého hlasatele Svorně vpřed a Svištící šípy a po válce vpředovského Foglarova čtenářského klubu Himalaja, později i Jestřábovým přítelem a spolupracovníkem. Pluto je podepsán pod památníkem na legendárním tábořišti ve Sluneční zátoce na Sázavě, pod řadou foglarovských odznaků (Jaroslav Foglar, Večer světel, 13 bobříků, Modrý život...), pod pamětními plaketami k výročí Jaroslava Foglara, i pod řadou skautských, trampských či woodcrafterských odznaků věnovaných různým osobnostem z této oblasti. Byl také autorem nerealizovaného námětu na pamětní desku na domě v žižkovské Křišťanově ulici, kde bydlel Jaroslav Foglar.
Za svoji dlouholetou podporu foglarovské myšlenky obdržel Vladimír Pechar v roce 2005 čestné uznání od Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Pluto měl i dar hudebního nadání – byl zakladatelem dvou hudebních skupin (Dixieparty a G Club), hrál na trubku a byl kdysi i u otevření slavného pražského klubu Olympic. Kromě tohoto žánru skládal hudbu i text k trampským písničkám.
Vedle malířství, knižní ilustrace a grafiky se zabýval i sochařstvím a reliefní plastikou.
Je autorem několika desítek portrétů osobností české historie, ale také staroegyptských postav či postav z her Williama Shakespeara.
Sám se stal nakonec jednou postavou v kultovním kresleném seriálu Rychlé šípy, když Jaroslav Foglar za Plutovu rozsáhlou pomoc s převedením románu Stínadla se bouří do komiksového scénáře použil v příběhu Rychlé šípy unikají potupě pro jednoho z chlapců jméno Vláďa Pechar.
Milý Pluto, díky za vše, co jsi pro nás vykonal a čím jsi obohatil naši stezku!

Dnes, 13. ledna, se dožívá 90 let Miloš Zapletal – Zet, spisovatel a redaktor – autor oblíbených dobrodružných příběhů pro děti a mládež i dlouhé řady příruček pro činorodé prožití volného času určených dětem i jejich starším kamarádům vedoucím, redaktor, sběratel a zpracovatel stovek a stovek her pro volný čas, vedoucí skautského respektive turistického oddílu, překladatel díla Ernesta Thompsona Setona, editor ojedinělé řady příruček Skautské prameny a v neposlední řadě celoživotní popularizátor a dlouholetý editor vybraných textů Jaroslava Foglara respektive autor textů o Jaroslavu Foglarovi.
V ostrém kontrastu se Zetovým obrovským množstvím vykonané práce pro několik generací těch, kterým nikdy nezevšední výpravy za dobrodružstvím, je autorova skromnost a život v dobrovolném skrytu stranou pozornosti.



Na východním konci náměstí stojí prastarý dům, zvaný U Jonáše... Nezavedl jsem vás k němu jen proto, že je to památná stavba se vzácnými reliéfy. Před lety jsem tu bydlel a tady začal příběh, který vám teď budu vyprávět. Příběh plný vůně vod a dálek, hukotu peřejí a slunečních pablesků. Příběh skutečných dobrodružství. - Miloš Zapletal, Sedmička
Před několika lety jsem se konečně dostal do Pardubic na návštěvu domů k plavčíku Pajdovi.
Procházel jsem současnou galerií – a v každé místnosti bývalého obytného domu jsem si v hlavě marně zkoušel přepočítat, kolikrát jsem tak už mohl číst Sedmičku – klukovská dobrodružství na řece zaznamenaná Milošem Zapletalem počátkem sedmdesátých let. Příběh plavčíka Pajdy - pozdějšího lodníka pardubické Vodní Sedmičky Jonáše, považuji za jeden z mistrovských kousků v daném oboru.
A Miloše Zapletala? Toho za nenápadného, ale zcela zásadního průvodce mým dětstvím, mládím i dospělostí.
Milý Miloši, s vděčným díkem za Tvé trvale inspirativní a obohacující dílo si dovoluji popřát zdraví, stále mladého ducha a ať jsou všechny Tvé roky následující jen a jen dobré!

Před devadesáti lety (13. ledna 1930) se v Prostějově narodil Miloš Zapletal - autor největší Encyklopedie her na světě.
Toto unikátní dílo bylo přeloženo do několika jazyků včetně japonštiny. Je i autorem unikátního třicetisvazkového projektu Skautské prameny, který rovněž nemá v jiných jazycích obdoby a také několika románů pro mládež, nejčastěji o své pardubické skupině vodních skautů zvané Sedmička. Přeložil téměř všechny knihy E. T. Setona, překládal i z bengálštiny, a je právem považován za pokračovatele Jaroslava Foglara, z jehož spisů edičně sestavil pět svazků. Navzdory tomu všemu se nepovažuje za spisovatele. Je znám svou nechutí vystupovat v televizi a poskytovat rozhovory. Vůbec jej netěší, když má být středem pozornosti. Ač je znamenitý a poutavý vypravěč, brání se nepřipraveným hovorům v obavě, aby nesklouzl k tlachání.
A právě tohoto zajímavého člověka nám představí PaedDr. Vladislav Raška ve čtvrtek 23. ledna 2020 od17 hodin na své přednášce v Městské knihovně Prostějov na Skálově náměstí č. 6.

V prvním dílu druhé série pořadu Skautská pošta, který vysílá Česká televize prostřednictvím dětské stanice Déčko, se Bára a Tomáš dozvídají od svého pradědečka (Pavla Zedníčka) a prababičky (Nadi Konvalinkové) zajímavé informace z života a díla Jaroslava Foglara.