Trošku jsem v to doufal a jsem rád, že opravdu sám Foglar s tím Širokem přišel sám, což taky byla možnost, kterou jsem jako důvod pro úpravu uváděl v diskuzi pod článkem. Široko je tak naprosto správně.

Je jen škoda, že buď tento důvod není někde uveden, aby se o tom nevedly spory, nebo ten důvod uveden v knize je, ale Akademie to přešla. (Zde se kaji, že jsem ještě nebyl schopen se do knihy podívat, protože mám bydliště na dvou místech a tam, kde teď pobývám, knihy od Foglara nemám.)

Nakladatel ani Nadace nemají povinnost něco vysvětlovat nebo se hájit, ale bylo by fajn, kdyby takovéto zásahy do díla byly vždy zmiňovány samontým nakladatelstvím nebo Nadací, a též vysvětleny, zvlášť, když jsou k těm zásahům relevantní důvody a jsou ty zásahy provedeny správně.

Za sebe děkuji za vysvětlení a jsem rád, že Albatros vedle nešlápl!

Informace o tom, že Jaroslav Foglar v podkladu pro vydání knihy Stínadla se bouří z roku 1970 uvádí jméno "Široko" s jedním "k", nebyla dosud nikdy prezentována. Sdělení Romana Šantory jménem Skautské nadace Jaroslava Foglara je takto první takovou zmínkou k danému problému. Akademie Jaroslava Foglara tudíž při své výzvě - za níž nadále stojí - nic nepřehlédla, ani neignorovala. Naopak se tématem diskuse na nejbližším kolegiu stane otázka, proč autor v daném vydání (a poté následných) tuto změnu provedl, resp. "kývl" na případnou redakční úpravu. V každém případě pro akademii (a 48. klub OS Jestřábi) se vůbec nic nemění na textu hymny AJF, pro kterou byla už před více než deseti lety vybrán refrén písňového textu Jana Vyčítala ze skladby Píseň z Bobří hráze. Na zdvojené hlásce "k-k" je totiž postaveno i autorovo vtipné sdělení, že "...už jsme na zase na tý starý dráze / povídáme řeči z Bobří hráze ( na zádech usárnu nebo tele / v hlavách starý Mladý hlasatele // Už se do kalíšku za šera / nalévá Zelená příšera / už jsme zase všichni naměkko / písně zní daleko - širok ---ko..."

Slávku, popravdě už nevím, kde jsem na toto téma narazil v minulosti, ale rozhodně se opakovaně řešilo, takže bych to za "nezveřejněné" nepovažoval.

Podobně bylo v hlasatelském vydání Záhady použit název "Bratrstvo Kočičí pracky" (s velkým K), později upravené na "Bratrstvo kočičí pracky".

Ale probrání důvodů, co k tomu mohlo JF vést zajímavé být může a jsem zvědav na výsledky akademické diskuse. :-)

U názvů spolků, organizací apod. se to určuje i podle toho, jak je daná organizace zapsána, registrována, například v obch. rejstříku, nebo jak se sama pojmenuje. Platí to například pro mnohé názvy kanálů na youtube, názvy webů apod. Můžou být podle pravidel psány chybně (nejen pokud jde o velká písmena), ale je to název, který si někdo určil, proto se pak ten název tak užívá. U Bratrstva to lze snad zjistit jen ze Sběrače a to pravidlo volby nelze aplikovat, protože názvy kanálů, webů apod. jsou v reálném světě, kdežto Bratrstvo ve fikčním.

Bratrstvo Kočičí pracky by nemuselo být podle mě tak úplně chybně ani podle současných pravidel, když šlo o konkrétní pracku, kterou Štětináč ufikl kočce a „posvětil" ji (a pak ještě chvíli hrála roli v dalším ději) a název bratrstva má na tu kočku odkazovat, třeba úmyslně v duchu různých bratrstev (Bratrstvo Kříže). Ale muselo by to být v knize vysvětleno. Platí, že k psaní velkého písmene má být vždy důvod, takže i kdyby Foglar celoživotně uváděl Bratrstvo Kočičí pracky (což se, myslím, nedělo) a nebylo zřejmé, že to má důvod, oprava by byla i tak na místě. Jde o obecné jméno, ne vlastní, takže malé, bez ohledu na vůli autora.

Podle mě udělal Foglar chybu, tak to opravil.

Martine, každý ale mluvíme o něčem jiném. Téma "Širokko X Široko" se samozřejmě už probíralo leckde mnohokrát. Já ovšem reagoval na komentář, odkazující na Bobovo sdělení, že Foglar na přelomu 60. a 70. let souhlasil/kývl/vzal na vědomí a pod., že se bude psát Široko - a toto "Foglarovo ano se Širokem" je předkládáno takto striktně jako "důkaz" nyní poprvé. A dotyčný diskutér se hned chopil Bobova sdělení a tvrdí, že pokud jsme toto na AJF věděli, tak jsme to (úmyslně?) ignorovali...

Slavomil Janov:
Ad A dotyčný diskutér se hned chopil Bobova sdělení a tvrdí, že pokud jsme toto na AJF věděli, tak jsme to (úmyslně?) ignorovali...

Tak pokud byste to skutečně věděli a nebrali v potaz, tak to ignorování (které je jen úmyslné, to na okraj) samozřejmě je. :-D

Napsal jsem toto:
Je jen škoda, že buď tento důvod není někde uveden, aby se o tom nevedly spory, nebo ten důvod uveden v knize je, ale Akademie to přešla.

Což znamená, že buď to, co napsal pan Šantora (tedy důvod změny na Široka), nikdy nikde uvedeno není (například v knize), a je to škoda, nebo ten důvod uveden v knize od Albatrosu je, a tím pádem to pak Akademie přešla (za předpokladu, že to třeba nepřehlédla). Když tedy sám píšete, že to je tady na webu napsáno vůbec poprvé, pak podmínka, že to je v knize, nebo kdekoliv jinde, a Akademie o tom věděla, neplatí, pak nemohla Akademie ani nic přejít.

...chronologicky pro "eMa" a další, pokud je problém "Širokko X Široko" zajímá:

- V polovině záři se AJF na svém kolegiu zabývala problémem "Širokko X Široko" a vyzvala "širokou foglarovskou veřejnost" k užívání původního jména se zdvojeným "k". Toto následně zveřejněno na Bohouškovi.

- Poté začala na Bohouškovi rozsáhlá diskuse, někdy k věci, jindy zaplevelena pseudolingvistickými bláboly.

- Zkraje října proběhl telefonát mezi AJF a SNJF se sdělením SNJF, že JF v podkladech pro vydání "z poslední ruky" (1970 + počátek 90. let) uvádí jen jedno "k". Toto sdělení ovšem nemění nic na obsahu výzvy AJF.

- Diskutér "M" začíná rozvíjet diskusi o tom, co AJF přehlédla či ignorovala, pokud informace od SNJF znala, nebo jsou uvedeny v "knize". Opět připomínáme, že informace od SNJF obdržela AJF ale až tři týdny po kolegiu a pronesené výzvě. Žádnou "knihu", která by podávala striktní důkaz o tom, že JF chtěl, aby se Širokko psal s jedním "k", akademie v potaz nebrala, protože taková zatím neexistuje.

- AJF nadále stojí za svoji výzvou k jednotlivcům a dalším foglarovskýcm subjektům, "...aby při uvádění jména stínadelského fantoma Širokka používali původní tvar se dvěma „k“, tedy ŠIROKKO!"

- Jak kdo s výzvou AJF naloží, je na svobodném rozhodnutí každého subjektu.

- Howgh!

Ad Poslední slovo

Ze sedmi bodů je šest mimo to, co řešíme (to tzv. ignorování podsouvané mně), čtvrtý bod pak je jediný k věci. Tak se k němu vyjádřím, protože se týká mě.

Nikde jsem žádnou diskuzi o tom, co Akademie přehlédla či ignorovala (psal jsem o přejití, což v kontextu může mít jiný význam než to, co uvádíte vy) nerozvíjel, jen jsem napsal, v souvislosti s tím, že se k úpravě jména Širok(k)a vyjádřil pan Šantora, že je škoda, že tato informace buď nikde nebyla (což nebyla, jak sám několikrát píšete), a pokud byla uvedena v knize, že Akademie toto přešla. Nejde o diskuzi, ani její rozvíjení, jen hodnocení (asi jako když někdo napíše, že je škoda, že prší; to není rozvíjení diskuze) dvou nejpravděpodobnějších možností, kdy první vylučuje druhou.

Aby platilo, že Akademie něco přešla, musela by být splněna podmínka, že ta informace už někde, v kontextu toho, co jsem napsal, konkrétně v knize, uvedena byla (a Akademie o ní věděla). Pokud by byla a Akademie by to věděla, pak to samozřejmě minimálně přešla. To „pokud" v té větě je psáno právě proto, aby každému došlo, že když tomu tak nebylo, podmínka splněna nebyla, Akademie tak pochopitelně nic nepřešla. Je to jen druhá možnost ze dvou. Platí ta první, kterou opakujete. Kdy já k tomu napsal, že to je škoda.

Speciálně pro Vás uvádím, že tento komentář není rozvíjení diskuze, jen vysvětlení jedné věty, kterou opakovaně interpretujete po svém, a to chybně, kdy pak na základě té interpretace mně něco opakovaně podsouváte, aniž bych to jen naznačoval, nebo se to dalo z té mnou napsané věty tak chápat.

Závěr: Diskutér M netvrdí to, co dle Akademie/S.Janova tvrdí, ani nezačal rozvíjet diskuzi o tom, co AJF přehlédla nebo ignorovala. Jen napsal, že je škoda, že jistá informace známa předtím nebyla, a pokud byla díky uvedení v knize (kdy se tyto dvě možnosti prakticky vylučují) známa, že to Akademie, vzhledem k nezmínění v textu, přešla.

Promiňte, ale teď jsem se v komentářích ztratila. Pan M stále opakovaně píše, že o správnosti psaní Široko, nebo Širokko mělo být napsáno v knize. Ale o jaké knize je řeč? Nebo jsem v nepřehledných /a podle mne zbytečně dlouhých/ příspěvcích něco přehlédla?

Večeřová Zd.: Pokud se ptáte na konkrétní knihu, tak se používá zájmeno „která", nikoliv „jaká". Odpověď na Vaši otázku je uvedena v textu, jehož se týká diskuze, do které svůj dotaz píšete. Kdybyste po jeho přečtení měla stále nejasno a název knihy přehlédla, tak Vám napovím: Název knihy je uveden na 5. řádku onoho textu. Já píšu o knize bez názvu proto, že z kontextu je zřejmé, o kterou knihu jde. Není to tak složité.

Mých komentářů by nebylo třeba, kdyby někdo neměl problém s chápáním textu a opakovaně mi nepodsouval něco, co jsem nenapsal. A nejsou o moc delší než texty Akademie/pana Janova, tak se držím v mezích délky textů, které píší ostatní.

Nemáte zač.

Milý Nashville,
rád bych jen jasně zdůraznil, že jak jsem psal, Jestřáb předal podklady pro Olympii s Širokem psaným s jedním k. Nešlo o to, že "kývl" na něčí "redakční úpravu". Takto on napsal, že to má být. Důvody pro to zachovány nejsou, takže vše bude jen spekulace. A za mne platí, že je jen na každém jaké používání si vybere.

Boboš napíše, jak Jarda Jestřábů předal rukopis, a nějaký blázen z toho dělá přes uvzovky u pár slov kovbojku, ve které Jarda Jestřábů na mučidlech svolil ke změně.
Ještě o tom rozvine diskuzi!
Nevídané, neslýchané, ba přímo skandální!

Mistr M, který mě má za nepříliš zdatného trolla, je sám jednou nohou v pasti tro(t)lla.
Který sám netuší, že tro(t)llem je.

Jeminánku, kválimany, umbajkví,
Bohouška nelze nemilovat.
Buďme svorni!

Pane M. Zd. Večeřová se pouze špatně orientovala v diskuzi. To se může stát každému. Úplně by stačilo jí vysvětlit, že se jedná o první knižní vydání románu Stínadla se bouří z Olympie z roku 1970. Místo toho ji poučujete o pravopisu a zesměšňujete. Takto odpovídáte ženě, která se na něco slušně zeptá a podepíše, zatímco vy se tím svým "M" schováváte za internetovou anonymitou?

Martin Rosol:
Dotyčné jsem vysvětlil, že když se ptá na konkrétní knihu, tak se má ptát jinak. Jinak by se mohla dočkat odpovědi, o kterou nestojí. Že se jedná o Stínadla se bouří, to jsem jí též odpověděl, ale ne přímo. To aby si text, o kterém se diskutuje, přečetla, a následně se v diskuzi lépe orientovala. Jestli vy v mé odpovědi, ve které jsem dotyčné chtěl pomoci s orientací v diskuzi, vidíte zesměšňování, tak za to já nemohu. A upřímně, je mi to úplně fuk.

Kde berete jistotu, že když někdo uvede své jméno a příjmení, tak se tak opravdu jmenuje? Proč bych se měl podepisovat, když o to nestojím? Proč někdo neustále tento přihlouplý argument užívá, když podpis či nepodpis na obsahu nic nemění? Kdybych někoho urážel, tak prosím, ale já to, na rozdíl od některých jiných zde, nedělám a nedělal (doufám). Ale když vám to udělá radost, tak já své jméno tady poprvé a naposledy uvedu. Jmenuji se Martin Novák. Hodně se toho na obsahu mých komentářů teď jistě změnilo. :-D

Ano, změnilo. Pisatel, jmenuje-li se Martin Novák, vystoupil z internetové anonymity do světa reálných lidí. V tomto světle je pak možno na obsah jeho příspěvků nahlížet jako na názory Martina Nováka, a ne jakéhosi M.
Takto alespoň soudí Jaroslav Lízner

Lízner: Jako M psal nereálný člověk a serveru nesděloval už samotným přístupem na web žádné informace a byl anonymní. To se změnilo jak mávnutím kouzelného proutku ve chvíli, kdy M uvedl své jméno a příjmení. Tak určitě.

Že nahlížíte na obsah jinak na tom obsahu samotném ale pořád nic nemění.