Článek i bibliografii průběžně doplňujeme. Třetí období vydávání knih Jaroslava Foglara (1990 - 2017) vymezujeme lety po sametové revoluci do doby, kdy byly ukončeny spory o dědictví a autorská práva převzala Skautská nadace Jaroslava Foglara.
Události listopadu a prosince roku 1989 ukončily čtyřicetiletou nadvládu komunistického režimu a znamenaly pro náš stát návrat k svobodě a demokracii. Pro Jaroslava Foglara znamenaly definitivní prolomení zákazu vydávání jeho knih. Už v době revolučních dnů vystupoval v rozhlase a televizi a mohli bychom říci, že se dveře u jeho klubovny v Křišťanově ulici netrhly. Vydavatelé se začali předhánět, kdo první vydá Foglara. Již v prosinci 1989 avizoval vydávání kreslených příběhů Rychlých šípů v týdenním taktu populární časopis Květy (což bylo od ledna 1990 realizováno), v silvestrovském vydání Mladé fronty vyšly stripy úvodního příběhu ke knize Tajemství Velkého vonta (Bohoušek v minulosti popsal okolnosti zveřejnění), sám Jestřáb v pořadu Vysílá studio Jezerka přislíbil brzké vydání stínadelské trilogie v jednom svazku. Na první skutečně vydanou knižní foglarovku jsme si ovšem museli další tři měsíce počkat.

V roce 30. výroční vzniku časopisu Bobří stopa (magazín Bobří stopou vyšel v létě roku 1992, skutečné první číslo pravidelného časopisu o tři čtvrtě roku později) spatřilo světlo světa 133. číslo zpravodaje Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Je tlustší než obvykle, protože obsahuje výroční zprávu foglarovského sdružení za uplynulý rok. Na první pohled zaujme titulní kresba Jiřího Filípka zachycující Rychlé šípy, jak sází ginkgo. Zajímavou novinkou se staly Řešetlákovy úvodníky, které by se mohly stát na nějaký čas tradicí. Tentokrát je text zaměřený tematicky na jaro. Na druhé straně je vzpomenuto úmrtí Jana Pavláska - Songa, kterému také věnuje Winoga rubriku Po stopách starých klubů. Pozoruhodný je i úvodní rozhovor s Petrem Hugo Šlikem, ve kterém objasňuje principy vzniku "nové foglarovky" - knihy Zkáza Jezerní kotliny. Jan Koten připomíná 180. výročí narození a 110. výročí úmrtí Karla Maye. V čísle nechybí zpravodajství z akcí poboček (Stínadelské šestnáctero, Stínadla v Chuchli), klubařská rubrika P4K na stopě, příběhy Jiřího Bureše. Červenáčkovi a jeho lodičce se věnuje Ivo Fencl, 4. díl paběrek ze starých časopisů sestavil Miloš Vraspír. Zapomenutou roli Pierra Brice v roli římského generála Severa ve filmu Dákové popisuje Josef Zálabský. Závěr čísla obstarává (chce se mi zvolat: Konečně!) kreslený seriál z klubařského prostředí s názvem Ivančena (z kroniky klubu Svorná čtyřka), jehož autory jsou Miloš Čepera a Jiří Filípek.

* 6. července 1907 se narodil budoucí spisovatel, pedagog volného času, oddílový vedoucí Jaroslav Foglar
* 17. června 1911 zemřel otec Jaroslava Foglara Jindřich Foglar
* 30. prosince 1923 vychází v časopisu Skaut Junák povídka Vítězství
* 24. června 1935 začal vycházet Malý hlasatel (později Mladý hlasatel)
* 8. května 1937 čtenářské kluby v mladém hlasateli
* 17. prosince 1938 se začíná odvíjet kreslený příběh Rychlé šípy v Mladém hlasateli
* 9. dubna 1946 vyšel časopis Vpřed s kresbou Rychlých šípů
* 18. února 1980 zemřela Marie Foglarová - matka Jaroslava Foglara
* 9. prosince 1989 Jaroslav Foglar obdržel zlatý Březový lístek
* 18. listopadu 1992 byl Jaroslav Foglar přepaden ve svém bytě
* 27. dubna 1994 Foglar obdržel titul Čestný občan hlavního města Prahy
* 2. listopadu 1998 vyšlo poprvé souborné vydání kresleného seriálu Rychlé šípy.
* 23. ledna 1999 zemřel Jaroslav Foglar v Thomayerově nemocnici, kde byl dlouhodobě hospitalizován

---

28. října 2017 byla Jaroslavu Foglarovi udělena in memoriam prezidentem republiky Milošem Zemanem Medaile za zásluhy I. stupně. Medaili převzal předseda Sdružení přátel Jaroslava Foglara Vojtěch Hanuš.

Je to již více než rok, kdy nás opustil Jiří Stegbauer - Jura. Byl to on, kdo inicioval vznik Sborníků Kruhu přátel odkazu Jaroslava Foglara. Vytvořil redakci sborníku. Psal příspěvky a prováděl korektury textů, které přinášeli dopisovatelé. Určoval obsah i grafickou úpravu sborníku. Zajišťoval tisk a sborníky vlastním nákladem ve svém nakladatelství Ostrov i vydával.
Jeho odchod nás postavil před rozhodnutí jak a zda pokračovat. Zvolili jsme pokračování a podle ohlasu, lze soudit, že loňský devátý sborník dopadl úspěšně.
Redakce ve složení Pavel Šíma, Jiří Zachariáš, Petr Vyleta, za pozorného dohledu Luboše Trkovského a Jiřího Podzimka se tedy pustila do přípravy jubilejního 10. čísla.
Pokusili jsme se, bohužel již zcela bez Jury, v duchu předcházejícího stylu sborníků, zpracovat další zajímavé materiály, které, jak doufáme, potěší všechny obdivovatele díla Jaroslava Foglara a potažmo i příznivce Bohouška. Přesvědčte se sami, jak se nám to podařilo.
Desátý sborník si můžete objednat jako v minulosti u Luboše Trkovského (bala.rama@seznam.cz) nebo bude k dostání na setkání ve Sluneční zátoce 18. 6. 2022.

Jízdou historickou tramvají a setkáním v prostoru Písecké brány si Skautská nadace Jaroslava Foglara v neděli 15. května 2022 připomněla se svými příznivci a spolupracovníky svojí dvacetiletou existenci.

Muzeum města Prahy v domě U Zlatého prstenu připravilo v září minulého roku výstavu Město jako přízrak / Pražské inspirace Jaroslava Foglara. Na přání návštěvníků vznikla mnohastránková kniha provázející návštěvníka pražským světem klukovských part ze Stínadel, part o kterých psal spisovatel Jaroslav Foglar.

Podstatnou část 136. kolegia AJF vyplnilo promítání nejrůznějších foglarovských materiálů a dokumentů z přebohatého archivu Josefa Bláhy – Řešetláka. Jednotlivé obrázky Řešetlák doprovázel vždy krátkým a zasvěceným komentářem.

Ve věku nedožitých 93 let dnes - 11. 5. 2022 zemřel dlouholetý šéfredaktor ABC mladých techniků a přírodovědců, autor mnoha scénářů komiksů, z nichž některé jsou dnes již kultovní, a řady knih Vlastislav Toman - Hadži, narozený 17. 7. 1929 v Plzni.
Podle informace obětavé manželky paní Pavly odešel po sedmé hodině ranní.
Čtenáři i účastníci setkání, besed se mohli roky přesvědčovat o jeho neuvěřitelné vitalitě a nezdolnosti až do nedávné velmi krátké doby.
Hadži byl, mimo jiné, dlouholetým členem Sdružení přátel Jaroslava Foglara a jeho Pražské pobočky, účastnil se v průběhu dlouhé řady let mnoha akcí, kde byl poutavým vypravěčem.
V dobách, kdy nemohl publikovat Jaroslav Foglar, se podílel na prolamování jeho nedobrovolného autorského mlčení.
Milý Hadži, za vše děkujeme!
Budeme vzpomínat...

Dne 8. května 1937 vyšla na popud Jaroslava Foglara v Mladém hlasateli výzva k zakládání dětských čtenářských klubů. V té době asi málokdo tušil, jakým se stanou fenoménem. V různých obdobách fungovaly dalších 70 let a existují i dnes v podobě klubů Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Muzeum města Prahy u příležitosti tohoto foglarovského svátku (někdy nazývaného Den žlutých květů) pokřtí publikaci MĚSTO JAKO PŘÍZRAK / Pražské inspirace Jaroslava Foglara vydanou ke stejnojmenné výstavě v domě U Zlatého prstenu, a to den poté – v pondělí 9. května.

Halo, halo! Zde vám přinášíme slíbenou novinku, totiž pokyny a pravidla pro zakládání KLUBŮ MLADÉHO HLASATELE.
36. číslo druhého ročníku (8. května 1937) populárního dětského časopisu vyzývalo k zakládání klubů - dětských mikrokolektivů Jaroslava Foglara, které v různých obdobách existovaly v dalších sedmdesáti letech a existují i dnes v podobě klubů Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Výročí připomíná i redakce Bohouška. V souvisejících článcích můžete zavzpomínat, jak se tento foglarovský svátek slavil v minulosti.

Je to už hodně vzdálená vzpomínka, přesto v mojí paměti stále živá. Vzpomínka radostná. Byla tehdy také sobota, 7. května 1992 a já se v rámci klubařských aktivit zúčastnil srazu klubů Mladého hlasatele (časopisu, který byl po událostech sametové revoluce obnoven v dubnu roku 1990 a vycházel více než rok), který tehdy pořádala Rada pražských velitelů. Kdesi mám schovanou klubovní kroniku, kde je vše podrobně popsáno, dokonce jsem pořizoval fotografie. Nyní ale z časových důvodů lovím z paměti (třeba kroniku i fotografie znovu objevím za dalších 10 let). Setkání začalo společným zahájením na Střeleckém ostrově, kde odhadem stopadesát účastníků přivítal Jan Šimáně - Galén, autor myšlenky přátelství rozrůzněných. Během dne probíhala napínavá hra v uličkách Starého Města, kde kluby měly za úkol projít různá místa a vyluštit tajenku. Pamatuji se, jak v mezičase jsme si vypůjčili šlapadlo a projeli se na Vltavě. Večer se konal slavnostní rituál v zahradě u ginga na Malé Straně, kde jsme na trávníku společně rozsvítili obrovský žlutý kvítek vytvořený ze svíček a na místě jsme se dozvěděli, že naše setkání oslovil zaslanou zdravicí prezident Václav Havel. Večer snad probíhala také nějaká hra, matně si pamatuji, jak jsme lezli kdesi pod Karlovým mostem v Čertovce. V neděli se pokračovalo další hrou v Prokopském údolí. Ač to pro kluby Mladého hlasatele byla z dnešního pohledu vlastně labutí píseň (neexistence časopisu znamenala ztrátu kontaktu s redakcí a se stovkaři, kteří se o kluby starali i přes další pokusy vydávat Duhovou planetu, později Duhovou planetku, řada klubů se transformovala na oddíly nebo do nich vstoupila), pro mě to byla skvělá akce, při které jsem se měl možnost seznámit s kamarády, které znám dodnes. K události tehdy vyšla speciální foglarovská obálka a několik pohlednic, které jsou dnes cenným sběratelským kouskem ve sbírkách pamětníků.

Největší sběratel stavebnice Merkur, její znalec, popularizátor a vystavovatel Jiří Mládek sestavil desítky hlavolamů ježek v kleci právě ze stavebice Merkur pro Muzeum Jaroslava Foglara na hradě v Ledči nad Sázavou.
Samotný konstruktér Jiří Mládek nám k tomu uvedl: „Těch merkurových ježků je teď hodně přes sto kusů a každý je jiný! Zejména barevně a prostorově - od tříhranných, přes čtyř, pěti, šesti, sedmi a osmihranné macíky. A od těch pidimini až po několikakilogramová monstra.“
Merkurové hlavolamy budou tvořit část ledečské sbírky ježků v kleci ucházející se o titul největší sbírka na světě.

Tomáš Vučka: Prokopské údolí a Jaroslav Foglar * Pavel Hošek - Fenomén Foglar * Autorská komentovaná prohlídka s Pavlou Státníkovou

Před více než měsícem spatřila světlo světa pozoruhodná publikace, jejímž autorem je Martin Izera z Olomouce, známý sběratel a badatel, tvůrce internetových stránek foglarovec.cz. Pro Bohouška uvedl, že cílem brožury je "zachytit náladu daného roku a katalogizovat sbírkové předměty, které se objevily v daném roce se zajímavými podrobnostmi, na které se časem jinak zapomene."

„Jako mladí se živíme sněním, jako staří vzpomínkami.“
Vzpomínkové pásmo na dávné doby Pražské Dvojky a na jejího vůdce Jaroslava Foglara – Jestřába bude uvedeno 4. května 2022 v Praze, v budově Památníku národního písemnictví - v sále Boženy Němcové od 17 hodin.
Pořad s množstvím fotografického materiálu uvádějí dva bývalí členové oddílu Jaroslav Čvančara (oddílovým jménem Jáček) a Michal Beránek (oddílovým jménem Michal)
Strahovské nádvoří 132/1, Strahov, 118 00 Praha - Hradčany-Praha 1

Michal Beránek pozvánku doplňuje dalšími informacemi:

Velká Chuchle je známá jako centrum dostihového sportu. 1. dubna se však tato pražská městská část stala pomyslnými Stínadly Jaroslava Foglara. Právě na Apríla se zde mezi sněhovými vločkami konala tak trochu jiná Noc s Andersenem. Organizátory byli Rodinné centrum Chuchle a chuchelská pobočka Městské knihovny v Praze ve spolupráci s Pražskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara.

Skautská nadace Jaroslava Foglara oslaví dvacet let své existence zážitkovou jízdou historickou tramvají, která poveze zájemce na místa spojená s životem a dílem Jaroslava Foglara. Jízda se uskuteční 15. května 2022, vyjíždí se ve 12 hodin od Vozovny Střešovice. Kapacita tramvaje je 60 osob, délka jízdy 75 minut, cena jízdenky 330 Kč (z toho dar nadaci 99 Kč), jízdou bude provázet Roman Šantora - Bobo.

Muzeum města Prahy zve od 1. dubna 2022 na novou venkovní hru Stínadla II, která volně navazuje na první hru Stínadla spuštěnou loni na podzim. Hráči budou opět hledat podle slepé mapy 16 míst, na kterých budou plnit 16 úkolů, aby získali 16 unikátních stínadelských pamětních karet a vyluštili závěrečnou tajenku.
Hráčům první části ovšem nepomůže, že už pražská Stínadla trochu znají z minula. Budou muset navštívit jiná místa a podle odlišné mapy. I úkoly na nových místech budou jiného druhu. Není třeba těchto 16 tajuplných míst navštívit v jednom dni, plnění úkolů si lze rozdělit do několika procházek. Slepá mapa, pravidla a pouzdro na karty Stínadla II jsou ke koupi v pokladně domu U Zlatého prstenu. Kartičky za splněné úkoly si lze vyzvednout na pokladně objektu do 2. 9. 2022.

Aktualizováno 3. dubna 2022. Hrad Ledeč nad Sázavou, kde je umístěno mimo jiné i Muzeum Jaroslava Foglara, zahajuje sezónu 2. dubna 2022. V dubnu lze hrad navštívit každou sobotu a neděli od 9:00 do 17:00 hodin. Vstup do hradu bude možný zatím přes horní bránu.

S prvním jarním dnem skončila pátrací hra Hledáme Rychlé šípy i v hlavním městě Praze. V letošním, jubilejním ročníku, trvala zatím nejdéle od 17. listopadu do 21. března. Posloužila totiž jako doprovodná aktivita k výstavě Město jako přízrak - pražské inspirace Jaroslava Foglara, která se koná v domě U Zlatého prstenu. Pražská pobočka SPJF pořádá hru pravidelně od roku 2001.

Premiérově na seniorském televizním programu ČT 3 uvede Česká televize 39 minutový dokument z cyklu...

Letošní první jarní, ale celkem v pořadí už 134. kolegium Akademie Jaroslava Foglara bylo součástí dvou vzájemně provázaných akcí v Praze na Kampě ve Skautském institutu v Rybárně. Šlo o slavnostní odhalení Lavičky Jaroslava Foglara připomínající román Záhada hlavolamu a současně neméně slavnostní prezentaci dlouho očekávané publikace Rychlé šípy 33.
Setkání k odhalení lavičky proběhlo v prostoru za „Rybárnou“ - někdejším Michnovským letohrádkem - u malostranského nábřeží Vltavy. Ideální místo pro lavičku se našlo hned u zadního průčelí letohrádku, s nádherným výhledem na panorama Starého Města od Karlova mostu až k Národnímu divadlu.
Akci moderoval editor a vydavatel RŠ 33 Slavomil Janov, zakladatel Akademie Jaroslava Foglara a vůdce 48. klubu oldskautů Jestřábi. Oba subjekty stojí jak za edičním projektem RŠ 33, tak i za instalací lavičky. Po krátkém úvodu, během něhož řečník přiblížil účastníkům obsah nové publikace i vše podstatné o Lavičce Jaroslava Foglara, byla k jejímu odhalení vyzvána trojice zúčastněných: starosta Prahy 1 Petr Hejma, kreslíř Karel Zeman a šéfka „Rybárny“ Barbora Mrázová.
Není bez zajímavosti, že lavička je umístěna v zákoutí u Rybárny, které proslulo i díky filmu Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. Právě zde, u dnešní lavičky, vodník (Zdeněk Řehoř) usekl kosou nohu vodnickému frajírkovi, který přijel do Prahy na vodnické zálety z Německa…

Před týdnem, 17. března, si mnozí skauti i řada foglarovců v duchu připomněli nedožité 105. narozeniny významné osobnosti českého skautingu a nejstaršího člena Junáka - br. Eduarda Marka, známého i pod přezdívkou Hroznýš.
Vzdor Eduardově mimořádné a obdivuhodné vitalitě, kterou překypoval do posledních dnů svého života, se už bohužel jeho přátelé výjimečné oslavy Hroznýšova kulatého jubilea nedočkali. Eduard Marek zemřel 22. ledna 2022 ve věku 104 let 10 měsíců a 5 dnů.

Úvodem k informacím o dění na 133. kolegiu AJF si dovolíme převzít několik odstavců z tištěného programu k divadelnímu představení Hostina pro Jestřába:
Milí hoši, milá děvčata, drama, o němž tento list vypovídá, bylo napsáno Miloslavem Vojtíškem (uměleckým jménem Sigismund de Chals, častěji však S. d. Ch.), autorem, jenž ve své tvorbě s oblibou nakopává chundelaté zadnice českým mýtům a ikonám. Autor v něm na jednu stranu citlivě rozebírá život a význam Jaroslava Foglara, přičemž se brilantně vyhýbá přílišné bulvarizaci jeho osoby (do které je, vzhledem k až přehnané naivitě a mimoběžnosti Jestřábovy osobnosti a tvorby neobtížné sklouznout), na druhou stranu velmi precizně, ostře kriticky a s hloubkou vystihuje klíčové momenty Foglarových postojů. Je však zároveň dalek prvoplánového zesměšňování, nebo dokonce zatracování jeho díla.
Vojtíškův Jestřáb není karikaturou dětinského latentního pedofila (tento názor velmi dobře ve hře vyvrací), ale podivínskou, nepochopenou figurou, věčným chlapcem, mamánkem uvězněným v těle stárnoucího muže.
Věčným chlapcem, který s chlapeckou naivitou, idealismem, ale i činorodostí a upřímností čelí dobám a situacím, jež vyžadují pragmatický, ale zároveň vyzrálý mužský rozum, s nímž je nadto v průběhu celé hry konfrontován a jenž upozorňuje na veškerá jeho možná objektivní selhání, na která však nejstarší chlapec českého skautingu dokáže vtipně nereagovat, a vytváří tak řadu komických situací, jež v spirále absurdní hostiny (která by mohla být předobrazem pravého skautského pekla) postupně gradují.
V druhé fázi hry autor podniká ostrý výpad proti konformitě skautingu, který se přes veškeré své ušlechtilé myšlenky nedokáže vymanit v posledních letech z tenat kariérismu a konzumu (ačkoliv v minulosti byl symbolem revolty vůči establishmentu), aniž by si svou situaci, personifikován Jestřábem, uvědomil, takže na ostré výtky není schopen funkčně reagovat.
Autor ve své hře dokazuje, že je velkým znalcem Foglarova díla a Foglarova života. Jeho hra je sice velmi kritickým, ale díky tomuto faktu velmi relevantním a vůči Jestřábovi i vcelku smířlivým uchopením jeho osobnosti.

Jaro klepe na dveře a pomalu nastává čas k příjemnému posezení na venkovních lavičkách v zahradách či parcích. Milovníci díla Jaroslava Foglara v Praze mají několik příležitostí posedět i na lavičkách, která nesou spisovatelovo jméno.
Lavičky, které jsou instalovány v různých částech hlavního města, jsou vyráběny z iniciativy Skautské nadace Jaroslava Foglara. Na opěradlech jsou řezbářsky vyobrazeny motivy z Foglarových knih. Dosud jsou v metropoli umístěny čtyři lavičky.
Už před dvěma lety přibyla do městského miobiliáře i lavička s vyřezávanými motivy k románu Záhada hlavolamu.
Původní umístění v ulici Za Haštalem uprostřed "pražských Stínadel" však muselo ustoupit rekonstrukci dětského hřiště. Nyní se pro tuto lavičku ale našla nová, neméně atraktivní lokalita na druhém břehu Vltavy - na malostranské Kampě.

Před necelými čtrnácti dny vyšel dlouho očekávaný sborník Rychlé šípy 33. Brožovaná kniha formátu A4 přináší 33 nových kreslených příběhů legendárního klubu, které jsou orámovány mozaikou stejného počtu zajímavostí a kuriozit o RŠ a k tomu je ještě přidána velká poznávací hra Rychlé šípy v Africe.
Rychlé šípy 33 se tak staly první vlaštovkou foglarovských knižních novinek letošního jara. Nutno však říci, že „přílet“ této vlaštovky vzbudil mezi příznivci spisovatelova díla nemalý rozruch. Limitovaný náklad jednoho tisíce výtisků totiž nejenže spustil lavinu enormního počtu objednávek, ale i spontánní diskuse.
Pro odpovědi alespoň na některé z řady otázek k tomuto edičnímu projektu jsme se vypravili za osobou povolanou. Editorem a vydavatelem souboru RŠ33 je Slavomil Janov, známý i pod skautskou přezdívkou Nashville, vůdce 48. klubu oldskautů Jestřábi a zakladatel Akademie Jaroslava Foglara.
O rozhovor jsme Tě požádali v předvečer oficiální prezentace edičního projektu Rychlé šípy 33, která proběhne ve čtvrtek 17. března. Foglarovské vody však sborník čeří už od svého vytištění, tedy dva týdny. Proč je tolik rozruchu kolem této publikace?

Některé knihy po prvním přečtení zapadnou do zadní řady knihovničky a po čase i do zapomnění.
Trilogii Ostrov, Poklad a Maják Uctívačů ginga Svatopluka Hrnčíře potkal jiný osud.
Čtenářský zájem ji přivedl k novému vytištění.
V mezičase od prvního vydání v letech 1999, 2000 a 2005 se postupně stala předmětem zájmu sběratelů dětské dobrodružné literatury a příznivců díla Jaroslava Foglara, neboť na jeho stínadelské romány volně navazuje.
Když si však spisovatelův příběh začne žít svým vlastním životem, když se příběh přenese do her a činnosti dětí, mládeže i dospělých, může to být pro leckterého autora možná nejcennější odměna.
Svatopluk Hrnčíř (21. května 1926 – 4. září 2014) se za svého života té nejcennější odměny dočkal!
Příběh Maják Uctívačů ginga volně navazuje na knihy Ostrov Uctívačů ginga (vydáno loni v srpnu) a Poklad Uctívačů ginga (vydáno loni v říjnu).
Román v nakladatelství Václav Vávra vychází v druhém vydání s původními ilustracemi kreslíře Rychlých šípů Marko Čermáka, s novou obálkou od téhož autora a je doplněna foglarovsky laděnými vzpomínkami autora příběhu a psaním oddílu Bobří stopy Plameňáci z Ostravy, kde řadu let – za účasti Svatopluka Hrnčíře – probíhaly hry právě na motivy jeho trilogie. Knihu uzavírá přehled tvorby Svatopluka Hrnčíře.
Čtenáři, kteří si knihu objednají v nakladatelství Václav Vávra v nejbližších dnech, získají výtisk s podpisem ilustrátora Marko Čermáka.