Na vršku věže Samson hradu Lipnice byla v sobotu 10. září 2016 otevřena stálá expozice výchovy v přírodě v okolí nazvaná Rozhledy - inspirace krajinou.
Připomíná počátky skautingu spojené s blízkou orlovskou hájovnou, Prázdninovou školu Lipnici a Jaroslava Foglara s nedalekou Sluneční zátokou.
Výstava je určena především neodborné veřejnosti, proto nečekejte žádné neznámé "špeky", ale připomínku Jestřábova života, díla a místa jeho srdce.
Pro děti je nachystáno 6 hradních bobříků, umístěných na různých místech hradu, mohou zkusit bobříka míření, síly, odvahy nebo uzlování. Kdo splní 5 z nich, získá bobří placku.
A cestou na hrad najdete nově přesazený strom ginkgo, tak snad se dobře uchytí.

V září roku 2012 došlo k slavnostnímu odhalení pamětního táborového kamene u cesty nad potokem Mastník poblíž osady Peklo u Heřmaniček nedaleko Votic.
Kámen zde připomíná Tábor na Bobří řece konaný v roce 1929 a Tábor smůly z roku 1930, které v těchto místech uspořádal skautský oddíl Pražská Dvojka pod vedením Jaroslava Foglara – Jestřába.

15. 5. 2016 byla odhalena informační tabule „Skautskou stezkou Jaroslava Foglara v Prokopském údolí“, která nese údaje o 13 foglarovských zastaveních v Prokopském údolí a blízkém okolí. Je umístěna u občerstvení Hurdálkova jedová chýše za železničním viaduktem.

Je jaro 1920. Skautský oddíl z pražských Vršovic vyrazil na nedělní výpravu. Kdesi daleko, za jihozápadním obzorem města, je Prokopské údolí.
Cesta k cíli – romantickému kaňonu v divoké přírodě – není snadná: Skauti musí přívozem překonat Vltavu a pak je čeká ještě pořádný kus pěšky.
Se skauty se zkušeným vůdcem v čele se vydal za dobrodružstvím, na svou první skautskou výpravu, i oddílový nováček – ani ne třináctiletý Jaroslav Foglar…

Spisovatel Jaroslav Foglar (1907 - 1999) je autorem celkem 23 knižních titulů, které vycházely v letech 1934 - 1994. Ortodoxně řečeno, jde o díla, jichž je spisovatel skutečným autorem, a která napsal s úmyslem je vydat knižně nebo se následně za svého života je rozhodl knižně vydat a sám je i k vydání připravil.
V bibliografiích jsou dále uváděny i jiné tituly, nicméně tyto knihy editoval někdo jiný (jde o různé edice a vydání kronik Pražské dvojky), nebo jde o souborná vydání stínadelské trilogie, souborné vydání novinových textů s edičními úpravami nebo o divadelní hru (kde prvoplánově nebylo uvažováno o jejím vydání) - tyto tituly uvádíme pod čarou. Do přehledu knižních vydání jsme záměrně nezařadili tzv. knižní vydání kreslených seriálů.
U všech titulů v závorce uvádíme rok prvního vydání, tak jak se nám ho podařilo zjistit.

O Vánocích roku 1973 a v roce následujícím našlo ve svých poštovních schránkách množství čtenářů a obdivovatelů knih Jaroslava Foglara první z tzv. Hromadných dopisů, které spisovatel začal pro své příznivce a sběratele pravidelně vydávat. V této aktivitě pokračoval až téměř do své smrti.
Korespondence se čtenáři spisovatele Jaroslava Foglara zaměstnávala bezmála po celý život. Už od dob Mladého hlasatele vyřizoval množství dopisů, pozvánek, žádostí o podpis, o besedu nebo jen pozdravů, či osobních vyznání. Vedl si přitom pečlivou statistiku, která si nezadala s výkonem spisové služby na nějakém úřadě. V těchto záležitostech byl doslova puntičkářský a velmi ho mrzelo, že nemůže na všechny dopisy odpovědět - vždyť jeho poštovní schránka v Korunní a později v Křišťanově ulici pohltila ročně stovky, ba tisíce dopisů.
Do Hromadných dopisů vložil zejména ty informace, které byly obecného charakteru a byly určeny všem (např. kdy autora navštěvovat, co je nového v záležitosti vydávání knih a podobně). Jak už jsme uvedli pravidelně vydávání Hromadných dopisů uvozených drobnou Jestřábovou kresbičkou bylo zahájeno vánočním dopisem 1973 (ale i z předcházejícího období jsou doloženy další dopisy - ty ale neměly periodický charakter), dopisy pokračovaly každoročně o Vánocích až do roku 1979, kdy Jestřáb začal vydávat Hromadné dopisy dvakrát ročně (jaro-léto; Vánoce). Vánoční dopis v roce 1980 má poprvé dvě strany.
Hromadné dopisy Jestřáb psával na svém oblíbeném psacím stroji, zimní hromadný dopis v roce 1989 byl poprvé sestaven na počítači. Je doloženo, že v poslední dekádě Jaroslavu Foglarovi s tvorbou dopisů pomáhali zejména jeho nejbližší spolupracovníci a přátelé Ing. Jiří Raba a Ludmila Marková - proto některá vydání jsou počítačem zpracovaná (tito spolupracovníci dopisy rozesílali a zřejmě i měli částečně vliv na jejich obsah). Je ale pozoruhodné, že mezi sběrateli a čtenáři se vyskytuje rovněž stejný text psaný Jestřábem s jeho drobnými úpravami. Do čísla 19 (Vánoce 1988) byly dopisy rozmnožovány cyklostylem a od čísla 20 (Léto 1989) kopírovacím strojem.
Hromadný dopis mohl běžný obdivovatel a čtenář knih Jaroslava Foglara získat tím způsobem, že zaslal na spisovatelovu adresu se svým dopisem či vzkazem prázdnou ofrankovanou obálku s nadepsanou adresou.

---

A co Jestřáb sděloval svým čtenářům na Vánoce v roce 1973?
- Neví, proč jeho knihy byly vyřazeny z knihoven.
- Pro rok 1975 chystala Pionýrská organizace vydat Náš oddíl. (kniha samozřejmě nevyšla - pozn. Kr.)
- Píše Tajemství velkého vonta - hotovou má čtvrtinu předpokládaného rukopisu. V hlavě má druhý díl Hochů od Bobří řeky
- Dementuje zprávu časopisu ABC, že byly vydány všechny příběhy Rychlých šípů, neví proč nejsou další vydávány
- "Můj pracovní den trvá 900 minut a to i o sobotách a nedělích - a já zápasím o každou z nich."
- "Od května do října jsem vždy mimo Prahu, jen 2 x týdně dojíždím."

---

V roce 1993 vydalo Sdružení přátel Jaroslava Foglara jako interní tiskovinu (bez ISBN) soubor dopisů z let 1973 - 1993 pod názvem Hromadné dopisy Jaroslava Foglara (Edice Jaroslava Foglara, svazek druhý), s tím, že v padesátistránkovém sešitě svázaném kroužkovou vazbou ponechalo několik stránek volných pro vlepení dalších dopisů. Dopisy jsou v publikaci zmenšeny o 15 procent.

Junák – svaz skautů a skautek ČR a jeho Skautský institut A. B. Svojsíka (muzejní sekce) s Obecním úřadem v Nižboru vytvořili na zámku v Nižboru stálou skautskou expozici „Z historie českého skautingu.“ Podle autorů výstavy by měla expozice "být především k informací veřejnosti o naší činnosti a také připomenout bohatou skautskou historii od jejího vzniku. (...) Dnešní mládež má docela jiné zájmy než ty dřívější generace, ale přesto si myslíme, že romantismus je v mládí stále zakořeněn a život v přírodě je pro něj stále zajímavý."

Foglarovská trvalka - průběžně doplňováno. 17. září 2002 napsal Alpín na Bohouška článek "Sluneční zátoka - jednasedmdesát let foglarovského Řípu". Připomenul zde historické souvislosti magického místa, kde Jaroslav Foglar strávil se svým oddílem několik táborů. Od roku 2002 se Sluneční zátoka stala poutním místem všech foglarovců, kteří se zde každoročně v červnu a červenci scházejí, aby zavzpomínali na svého oblíbeného spisovatele. Jak se do Sluneční zátoky dostat?

Planetku 9102 pojmenovanou později na přání jejích objevitelů "Foglar" objevili z hvězdárny na jihočeské Kleti M. Tichý a Z. Moravec 12. prosince 1996.
Chcete se seznámit s modelem dráhy planetky, zahýbat si s ní i s celou Sluneční soustavou a vyslat planetku o staletí zpět či naopak do daleké budoucnosti?

V této nově tvořené zvláštní rubrice budeme doplňovat informace o stálejších pojmech z foglarovského světa s delší platností ...

Na stránkách NASA mají pro vědce užitečnou pomůcku, pro nás - foglaristy to bude nejspíš hezká "hračka". Od roku 1600 do roku 2200 si po hodině, dnech, měsících či letech můžeme "hýbat" planetkou 9102 Foglar a sledovat její pohyb sluneční soustavou. Můžeme určit středovou planetu, můžeme si naklánět celou sluneční soustavu, zmenšovat a zvětšovat ji.