Šedesátá léta minulého století s sebou přinesla určité uvolnění v mezinárodních vztazích, které ve svém důsledku změnilo veřejné mínění obyvatel v Československu. Kritizováno bylo nevýkonné hospodářství, neměnnost stávajícího režimu a politická angažovanost ve všech sférách života. Československá společnost se postupně otevřela různým názorovým proudům, myšlenkám a teoriím. A v této době vzniklo společenství všech příznivců knih Jaroslava Foglara, spisovatele, na jehož dílo byla v předchozí dekádě uvalena klatba. Klub přátel Jaroslava Foglara existoval v letech 1966 - 1970.

Průběžně aktualizujeme. Zaznamenáváme postupně všechny významnější vydavatelské aktivity, na kterých má podíl Nadace Jaroslava Foglara a to od roku 2018, kdy převzala správu dědictví po Jaroslavu Foglarovi. Uvítáme jakékoliv doplnění, ať už prostřednictvím komentářů nebo na e-mailu: info@bohousek.cz.

Komiksový fenomén Rychlé šípy vám v případě sběratelského zájmu zabere několik metrů vaší knihovny.

Článek i bibliografii průběžně doplňujeme. Třetí období vydávání knih Jaroslava Foglara (1990 - 2017) vymezujeme lety po sametové revoluci do doby, kdy byly ukončeny spory o dědictví a autorská práva převzala Skautská nadace Jaroslava Foglara.
Události listopadu a prosince roku 1989 ukončily čtyřicetiletou nadvládu komunistického režimu a znamenaly pro náš stát návrat k svobodě a demokracii. Pro Jaroslava Foglara znamenaly definitivní prolomení zákazu vydávání jeho knih. Už v době revolučních dnů vystupoval v rozhlase a televizi a mohli bychom říci, že se dveře u jeho klubovny v Křišťanově ulici netrhly. Vydavatelé se začali předhánět, kdo první vydá Foglara. Již v prosinci 1989 avizoval vydávání kreslených příběhů Rychlých šípů v týdenním taktu populární časopis Květy (což bylo od ledna 1990 realizováno), v silvestrovském vydání Mladé fronty vyšly stripy úvodního příběhu ke knize Tajemství Velkého vonta (Bohoušek v minulosti popsal okolnosti zveřejnění), sám Jestřáb v pořadu Vysílá studio Jezerka přislíbil brzké vydání stínadelské trilogie v jednom svazku. Na první skutečně vydanou knižní foglarovku jsme si ovšem museli další tři měsíce počkat.

* 6. července 1907 se narodil budoucí spisovatel, pedagog volného času, oddílový vedoucí Jaroslav Foglar
* 17. června 1911 zemřel otec Jaroslava Foglara Jindřich Foglar
* 30. prosince 1923 vychází v časopisu Skaut Junák povídka Vítězství
* 24. června 1935 začal vycházet Malý hlasatel (později Mladý hlasatel)
* 8. května 1937 čtenářské kluby v mladém hlasateli
* 17. prosince 1938 se začíná odvíjet kreslený příběh Rychlé šípy v Mladém hlasateli
* 9. dubna 1946 vyšel časopis Vpřed s kresbou Rychlých šípů
* 18. února 1980 zemřela Marie Foglarová - matka Jaroslava Foglara
* 9. prosince 1989 Jaroslav Foglar obdržel zlatý Březový lístek
* 18. listopadu 1992 byl Jaroslav Foglar přepaden ve svém bytě
* 27. dubna 1994 Foglar obdržel titul Čestný občan hlavního města Prahy
* 2. listopadu 1998 vyšlo poprvé souborné vydání kresleného seriálu Rychlé šípy.
* 23. ledna 1999 zemřel Jaroslav Foglar v Thomayerově nemocnici, kde byl dlouhodobě hospitalizován

---

28. října 2017 byla Jaroslavu Foglarovi udělena in memoriam prezidentem republiky Milošem Zemanem Medaile za zásluhy I. stupně. Medaili převzal předseda Sdružení přátel Jaroslava Foglara Vojtěch Hanuš.

Necelých dvaadevadesát let života Jaroslava Foglara bylo prodchnutou celou řadou událostí a zážitků. Nejinak tomu bylo v poslední dekádě, kdy bylo jeho dílo plně rehabilitováno a stal se váženou osobností veřejného života. Jeho knihy vycházely, byl zván na besedy, autogramiády, do rozhlasu a televize a i přes zdravotní potíže, které na něj postupně začaly doléhat, se snažil s pomocí svých dlouholetých přátel odpovídat na rozsáhlou korespondenci, která k němu do poštovní schránky v Křišťanově ulici směřovala. Hlavně v první polovině devadesátých let to byl opravdový „život v poklusu,“ jak o něm už o deset let dříve psal. Mezi celou řadou událostí, na které foglarovští pamětníci, sběratelé a nadšenci z té doby vzpomínají, jedna z nich zcela zapadla a téměř se na ní zapomnělo. Ačkoliv…

Aktualizováno. Jaroslav Foglar obdržel během svého života i posmrtně celou řadu ocenění a vyznamenání, kterými spolky a instituce ocenily jeho aktivity pro děti a mládež. Až osmnáct let po smrti obdržel také medaili Za zásluhy od prezidenta republiky.

Zatím jediná ucelená edice knih Jaroslava Foglara se v posledních třech letech stala sběratelským fenoménem. Sada všech 27 knih v jednotném formátu, se stejnou grafickou úpravou a povětšinou s kresbami Marko Čermáka se v době covidové pandemie dostala do hledáčku řady příznivců foglarovek, ať už těch, kteří se s knihami setkávají poprvé nebo těch, kteří si doplňují pamětnickou knihovničku.
Sebrané spisy Jaroslava Foglara vydávalo nakladatelství Olympia v letech 1991 - 2008.

(Průběžně aktualizujeme.) Skautská nadace Jaroslava Foglara ve spolupráci s dalšími partnery umísťuje při příležitosti nových vydání knih oblíbeného spisovatele speciální dřevěné lavičky do veřejného prostoru.

Nabízíme vám přehled literatury o Jaroslavu Foglarovi, který vychází ze souborného katalogu Národní knihovny České republiky. Knihovny, do které je povinen ze zákona každý vydavatel zaslat dva výtisky své publikace. Nejsou zde tedy umístěny tiskoviny často regionálního charakteru vydané jen v několika desítkách, či stovkách výtisků pro soukromou či sběratelskou potřebu. Proto uvítáme doplnění seznamu tak, aby byl co nejkompletnější a mohl sloužit širší foglarovské veřejnosti.

V roce 1937 zpracoval Jaroslav Foglar libreto k filmu Pojď s námi. Režisérem propagačního filmu byl Jiří Weiss.

Během života spisovatele Jaroslava Foglara a i po jeho smrti existovala a existuje řada organizací nesoucích jeho jméno nebo hlásících se k jeho odkazu. Rádi bychom na Bohouškovi zveřejnili (a průběžně aktualizovali) v rubrice TRVALKY přehled těchto organizací, spolků, institucí včetně základních informací o jejich existenci, činnosti a sídle. Vyzýváme proto někdejší členy těchto organizací, u existujících organizací členy statutárních orgánů o doplnění informací. Uvítáme text o rozsahu do 2000 znaků včetně mezer, logo či zajímavou fotografií. Můžete nám je zasílat na info@bohousek.cz. Přehled dosud nám známých organizací najdete níže.

Ginkgo je prý rostlina dlouhověkých a moudrých a říkalo se o něm, že dokáže odvrátit oheň a zlo. Tento strom, vysoký až 30 - 40 metrů, je jednou z nejstarších rostlin na naší planetě – udává se, že tu byl už před 300 milióny lety. Část jeho historie sahá až do prvohor – do doby dinosaurů. Ginkgo se objevuje v mnoha japonských a čínských ságách a pohádkách. V Americe, nevím proč, je označován jako strom dívčích vlasů. Má listy, které na podzim krásně zežloutnou a opadají, přesto patří mezi jehličnany – je přechodem ve vývoji od jehličnanů k listnáčům. Do Evropy byl přivezen holandskými námořníky kolem roku 1727 z Japonska a z Číny. Je symbolem japonského Tokia.
Jinan dvoulaločný – Ginkgo biloba - je rostlinou dvoudomou, to znamená, že existují stromy samčí a samičí. Pyl šištic samčích stromů je na samičí šištice přenášen větrem. Po opylení se z nich vyvinou malé žluté dužnaté plody. Ty odporně zapáchají – oplodí zralých semen zapáchá po fekáliích . Proto se většinou pěstují samčí stromy. V některých zemích východní Asie se plody praží (jako u nás kaštany) a jako pochoutky pojídají. Japonci a Číňané je s oblibou používají v národní kuchyni. Ve východní Asii je Ginkgo okrasný strom svatyní a chrámových zahrad.