Průběžně aktualizujeme. Zaznamenáváme postupně všechny významnější vydavatelské aktivity, na kterých má podíl Nadace Jaroslava Foglara a to od roku 2018, kdy převzala správu dědictví po Jaroslavu Foglarovi. Uvítáme jakékoliv doplnění, ať už prostřednictvím komentářů nebo na e-mailu: info@bohousek.cz.

(Průběžně aktualizujeme.) Skautská nadace Jaroslava Foglara ve spolupráci s dalšími partnery umísťuje při příležitosti nových vydání knih oblíbeného spisovatele speciální dřevěné lavičky do veřejného prostoru.

Nabízíme vám přehled literatury o Jaroslavu Foglarovi, který vychází ze souborného katalogu Národní knihovny České republiky. Knihovny, do které je povinen ze zákona každý vydavatel zaslat dva výtisky své publikace. Nejsou zde tedy umístěny tiskoviny často regionálního charakteru vydané jen v několika desítkách, či stovkách výtisků pro soukromou či sběratelskou potřebu. Proto uvítáme doplnění seznamu tak, aby byl co nejkompletnější a mohl sloužit širší foglarovské veřejnosti.

Během života spisovatele Jaroslava Foglara a i po jeho smrti existovala a existuje řada organizací nesoucích jeho jméno nebo hlásících se k jeho odkazu. Rádi bychom na Bohouškovi zveřejnili (a průběžně aktualizovali) v rubrice TRVALKY přehled těchto organizací, spolků, institucí včetně základních informací o jejich existenci, činnosti a sídle. Vyzýváme proto někdejší členy těchto organizací, u existujících organizací členy statutárních orgánů o doplnění informací. Uvítáme text o rozsahu do 2000 znaků včetně mezer, logo či zajímavou fotografií. Můžete nám je zasílat na info@bohousek.cz. Přehled dosud nám známých organizací najdete níže.

V souvislosti s novým vydáním Rychlých šípů (knihu Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Jana Fischera vydává Albatros 18. března 2021) je vhodné se ohlédnout za předchozími vydáními slavného kresleného seriálu. Pokud byste je chtěli mít kompletní, zaberou vám dnes prakticky několik metrů vaší knihovny.

Ginkgo je prý rostlina dlouhověkých a moudrých a říkalo se o něm, že dokáže odvrátit oheň a zlo. Tento strom, vysoký až 30 - 40 metrů, je jednou z nejstarších rostlin na naší planetě – udává se, že tu byl už před 300 milióny lety. Část jeho historie sahá až do prvohor – do doby dinosaurů. Ginkgo se objevuje v mnoha japonských a čínských ságách a pohádkách. V Americe, nevím proč, je označován jako strom dívčích vlasů. Má listy, které na podzim krásně zežloutnou a opadají, přesto patří mezi jehličnany – je přechodem ve vývoji od jehličnanů k listnáčům. Do Evropy byl přivezen holandskými námořníky kolem roku 1727 z Japonska a z Číny. Je symbolem japonského Tokia.
Jinan dvoulaločný – Ginkgo biloba - je rostlinou dvoudomou, to znamená, že existují stromy samčí a samičí. Pyl šištic samčích stromů je na samičí šištice přenášen větrem. Po opylení se z nich vyvinou malé žluté dužnaté plody. Ty odporně zapáchají – oplodí zralých semen zapáchá po fekáliích . Proto se většinou pěstují samčí stromy. V některých zemích východní Asie se plody praží (jako u nás kaštany) a jako pochoutky pojídají. Japonci a Číňané je s oblibou používají v národní kuchyni. Ve východní Asii je Ginkgo okrasný strom svatyní a chrámových zahrad.

Stará klubovna v Radlicích na konečné osmnáctky

V rámci projektu Prahou Jaroslava Foglara jsme zaznamenali místa kluboven Hochů od Bobří řeky (Pražské Dvojky). K jednotlivým místům bychom rádi zveřejnili archivní i současné fotografie. Vlastníte zajímavé dokumenty, informace k níže uvedeným místům? Napište nám na info@bohousek.cz.

Opičí stromy, 1942

V rámci projektu Prahou Jaroslava Foglara jsme zaznamenali místa pražských tábořišť Hochů od Bobří řeky (Pražské Dvojky), kde Jestřáb se svým oddílem trávil krátké jednodenní výpravy. K jednotlivým místům máme připraveny ke zveřejnění fotografie a základní informace. Víte o dalším místě, které zde není uvedeno? Nebo vlastníte zajímavé dokumenty, informace k níže uvedeným místům? Napište nám na info@bohousek.cz.

V rámci projektu Prahou Jaroslava Foglara jsme zaznamenali místa spojená s životem Jaroslava Foglara a jeho příbuzných. K jednotlivým místům máme připraveny ke zveřejnění fotografie a základní informace. Víte o dalším místě spojeném s životem Jaroslava Foglara a jeho příbuzných nebo vlastníte zajímavé dokumenty, informace k níže uvedeným místům? Napište nám na info@bohousek.cz.

Na vršku věže Samson hradu Lipnice byla v sobotu 10. září 2016 otevřena stálá expozice výchovy v přírodě v okolí nazvaná Rozhledy - inspirace krajinou.
Připomíná počátky skautingu spojené s blízkou orlovskou hájovnou, Prázdninovou školu Lipnici a Jaroslava Foglara s nedalekou Sluneční zátokou.
Výstava je určena především neodborné veřejnosti, proto nečekejte žádné neznámé "špeky", ale připomínku Jestřábova života, díla a místa jeho srdce.
Pro děti je nachystáno 6 hradních bobříků, umístěných na různých místech hradu, mohou zkusit bobříka míření, síly, odvahy nebo uzlování. Kdo splní 5 z nich, získá bobří placku.
A cestou na hrad najdete nově přesazený strom ginkgo, tak snad se dobře uchytí.

V září roku 2012 došlo k slavnostnímu odhalení pamětního táborového kamene u cesty nad potokem Mastník poblíž osady Peklo u Heřmaniček nedaleko Votic.
Kámen zde připomíná Tábor na Bobří řece konaný v roce 1929 a Tábor smůly z roku 1930, které v těchto místech uspořádal skautský oddíl Pražská Dvojka pod vedením Jaroslava Foglara – Jestřába.

15. 5. 2016 byla odhalena informační tabule „Skautskou stezkou Jaroslava Foglara v Prokopském údolí“, která nese údaje o 13 foglarovských zastaveních v Prokopském údolí a blízkém okolí. Je umístěna u občerstvení Hurdálkova jedová chýše za železničním viaduktem.

Je jaro 1920. Skautský oddíl z pražských Vršovic vyrazil na nedělní výpravu. Kdesi daleko, za jihozápadním obzorem města, je Prokopské údolí.
Cesta k cíli – romantickému kaňonu v divoké přírodě – není snadná: Skauti musí přívozem překonat Vltavu a pak je čeká ještě pořádný kus pěšky.
Se skauty se zkušeným vůdcem v čele se vydal za dobrodružstvím, na svou první skautskou výpravu, i oddílový nováček – ani ne třináctiletý Jaroslav Foglar…

(Poslední aktualizace 14. 4. 2020.) Spisovatel Jaroslav Foglar (1907 - 1999) je autorem celkem 24 knižních titulů, které vycházely v letech 1934 - 1994. Ortodoxně řečeno, jde o díla, jichž je spisovatel skutečným autorem, a která napsal s úmyslem je vydat knižně nebo se následně za svého života je rozhodl knižně vydat a sám je i k vydání připravil. Výjimkou je rukopis Běh mého života vydaný Skautskou nadací Jaroslava Foglara v roce 2019, který v době spisovatelova života vydán nebyl a jehož části Jaroslav Foglar využil v knize Život v poklusu.
V bibliografiích jsou dále uváděny i jiné tituly, nicméně tyto knihy editoval někdo jiný (jde o různé edice a vydání kronik Pražské dvojky), nebo jde o souborná vydání stínadelské trilogie, souborné vydání novinových textů s edičními úpravami nebo o divadelní hru (kde prvoplánově nebylo uvažováno o jejím vydání) - tyto tituly uvádíme pod čarou. Do přehledu knižních vydání jsme záměrně nezařadili tzv. knižní vydání kreslených seriálů.
U všech titulů v závorce uvádíme rok prvního vydání, tak jak se nám ho podařilo zjistit.

O Vánocích roku 1973 a v roce následujícím našlo ve svých poštovních schránkách množství čtenářů a obdivovatelů knih Jaroslava Foglara první z tzv. Hromadných dopisů, které spisovatel začal pro své příznivce a sběratele pravidelně vydávat. V této aktivitě pokračoval až téměř do své smrti.
Korespondence se čtenáři spisovatele Jaroslava Foglara zaměstnávala bezmála po celý život. Už od dob Mladého hlasatele vyřizoval množství dopisů, pozvánek, žádostí o podpis, o besedu nebo jen pozdravů, či osobních vyznání. Vedl si přitom pečlivou statistiku, která si nezadala s výkonem spisové služby na nějakém úřadě. V těchto záležitostech byl doslova puntičkářský a velmi ho mrzelo, že nemůže na všechny dopisy odpovědět - vždyť jeho poštovní schránka v Korunní a později v Křišťanově ulici pohltila ročně stovky, ba tisíce dopisů.
Do Hromadných dopisů vložil zejména ty informace, které byly obecného charakteru a byly určeny všem (např. kdy autora navštěvovat, co je nového v záležitosti vydávání knih a podobně). Jak už jsme uvedli pravidelně vydávání Hromadných dopisů uvozených drobnou Jestřábovou kresbičkou bylo zahájeno vánočním dopisem 1973 (ale i z předcházejícího období jsou doloženy další dopisy - ty ale neměly periodický charakter), dopisy pokračovaly každoročně o Vánocích až do roku 1979, kdy Jestřáb začal vydávat Hromadné dopisy dvakrát ročně (jaro-léto; Vánoce). Vánoční dopis v roce 1980 má poprvé dvě strany.
Hromadné dopisy Jestřáb psával na svém oblíbeném psacím stroji, zimní hromadný dopis v roce 1989 byl poprvé sestaven na počítači. Je doloženo, že v poslední dekádě Jaroslavu Foglarovi s tvorbou dopisů pomáhali zejména jeho nejbližší spolupracovníci a přátelé Ing. Jiří Raba a Ludmila Marková - proto některá vydání jsou počítačem zpracovaná (tito spolupracovníci dopisy rozesílali a zřejmě i měli částečně vliv na jejich obsah). Je ale pozoruhodné, že mezi sběrateli a čtenáři se vyskytuje rovněž stejný text psaný Jestřábem s jeho drobnými úpravami. Do čísla 19 (Vánoce 1988) byly dopisy rozmnožovány cyklostylem a od čísla 20 (Léto 1989) kopírovacím strojem.
Hromadný dopis mohl běžný obdivovatel a čtenář knih Jaroslava Foglara získat tím způsobem, že zaslal na spisovatelovu adresu se svým dopisem či vzkazem prázdnou ofrankovanou obálku s nadepsanou adresou.

---

A co Jestřáb sděloval svým čtenářům na Vánoce v roce 1973?
- Neví, proč jeho knihy byly vyřazeny z knihoven.
- Pro rok 1975 chystala Pionýrská organizace vydat Náš oddíl. (kniha samozřejmě nevyšla - pozn. Kr.)
- Píše Tajemství velkého vonta - hotovou má čtvrtinu předpokládaného rukopisu. V hlavě má druhý díl Hochů od Bobří řeky
- Dementuje zprávu časopisu ABC, že byly vydány všechny příběhy Rychlých šípů, neví proč nejsou další vydávány
- "Můj pracovní den trvá 900 minut a to i o sobotách a nedělích - a já zápasím o každou z nich."
- "Od května do října jsem vždy mimo Prahu, jen 2 x týdně dojíždím."

---

V roce 1993 vydalo Sdružení přátel Jaroslava Foglara jako interní tiskovinu (bez ISBN) soubor dopisů z let 1973 - 1993 pod názvem Hromadné dopisy Jaroslava Foglara (Edice Jaroslava Foglara, svazek druhý), s tím, že v padesátistránkovém sešitě svázaném kroužkovou vazbou ponechalo několik stránek volných pro vlepení dalších dopisů. Dopisy jsou v publikaci zmenšeny o 15 procent.

Junák – svaz skautů a skautek ČR a jeho Skautský institut A. B. Svojsíka (muzejní sekce) s Obecním úřadem v Nižboru vytvořili na zámku v Nižboru stálou skautskou expozici „Z historie českého skautingu.“ Podle autorů výstavy by měla expozice "být především k informací veřejnosti o naší činnosti a také připomenout bohatou skautskou historii od jejího vzniku. (...) Dnešní mládež má docela jiné zájmy než ty dřívější generace, ale přesto si myslíme, že romantismus je v mládí stále zakořeněn a život v přírodě je pro něj stále zajímavý."