22. ledna 2007 by se „dožil“ mnohými vzpomínaný, a nejen pionýrský, časopis ABC mladých techniků a přírodovědců půl století. (Už jen Mateřídouška vychází déle.)
Jeho bývalí čtenáři generace XX. století, ve spolupráci s Pionýrem, o.s., si v předvečer onoho výročí připomenou jedinečnost tohoto časopisu a připravili vzpomínkové Setkání po 50 letech aneb Přineste svou „jedničku“ .
U příležitosti 50 let od vydání 1. čísla ABC mladých techniků a přírodovědců si vás dovolujeme pozvat na setkání s bývalými redaktory a spolupracovníky redakce.

Před deseti lety, 12. 9. 1996, se v sále Štefánikovy hvězdárny na pražském Petříně uskutečnila premiéra amatérského celovečerního filmu Poselství ze Stínadel natočeného Karlem Hrivňákem – Eskalikem v průběhu let 1994-1995 volně na motivy stejnojmenného románu Josefa Červinky – Grifina.
Rozsáhlý projekt realizovaný skupinou tehdy ještě většinou nezletilých kluků a holek nenašel už nikdy, alespoň pokud je redakci známo, následovatele. Tedy někoho, kdo by – z jiné generace – učinil obdobný krok.
Snímek samotný i související film o filmu podávají vedle hlavní dějové linky v druhé řadě i obrázek o tehdejším dění v pražských uličkách.

Tentokrát v centru Prahy nedaleko jindřišské zvonohry a vlastně i v místech, kde se narodil, jsme si připomenuli 6. výročí vzniku Bohouška. Na vzpomínání nebylo příliš času, snad jen v souvislostech s výročími letošního roku, a tak jsme diskutovali o novinkách a překvapeních, která pro vás chystáme. Těší nás zájem vás všech, více než 340 000 návštěvníků, kteří jste nás od 29.8.2000 navštívili a věříme, že i v dalším období budeme i nadále přinášet novinky a zajímavosti z širšího foglarovského světa. Uvítáme také příspěvky a komentáře vás - čtenářů, které nám můžete zasílat na e-mail: info@bohousek.cz.
Alpín, Best, Krizmen

18. srpna 1916

41. DEN

Hlídka mi uběhla báječně, neboť starší Motyčka se mnou hlídal a tak bavili jsme se až do pěti hodin. Potom vzbudil jsem Žižku a šel spat. Brzy mě však probudili, neboť chtěli jsme býti na Lipnici o desáté hodině. Vyrazili jsme s panem Arnimem; pan profesor šel o něco dříve. Nebe bylo zatažené a shůry padal onen nekonečný déšť malých kapek.

Magickou číslovku si opakovali ti, kteří dnes přišli na Vinohradský hřbitov v pražských Strašnicích rozsvítit svíčku a poklonit se u hrobu Jaroslava Foglara. Dnes by Jestřáb slavil 99. narozeniny.

Magickou číslovku si opakovali ti, kteří dnes přišli na Vinohradský hřbitov v pražských Strašnicích rozsvítit svíčku a poklonit se u hrobu Jaroslava Foglara. Dnes by Jestřáb slavil 99. narozeniny.

... Zemský sjezd Svazu skautů, který se má konat na přelomu května a června 1936 se blíží a narůstá Jestřábova netrpělivost. Vidí jej totiž jako příležitost k většímu odbytu své nové knihy Boj o první místo. 15. 5. 1936 konečně dostává informaci, že kniha bude do deseti dnů venku a tak dnes můžeme říci, že se objevila okolo 25. května. Bohužel už Jestřáb nestihnul dát do Junáka "lokálku" - informaci o nové knize. A tak Kobes nechal natisknout zelené letáky, na nichž je vyobrazen pochodující skaut. Nápad, aby leták také obsahoval názvy kapitol, které by lákaly k zakoupení knihy, jako například Umrlčí maska nebo Jízda smrti, se však nerealizoval. Prodej knihy pak na sjezdu měl připadnout stánku firmy Skauting z Vodičkovy ulice, která ovšem neměla knihkupeckou licenci a tak měl Bohumil Kobes za úkol se v letáčku o tom nezmiňovat, aby nenastaly živnostenské problémy ...

Kromě toho, že si dnes připomínáme Světový den telekomunikací a před 15 lety stanul Leopold Sulovský jako první Čech na vrcholu nejvyšší hory světa Mount Everestu, slaví dnes 90. narozeniny německy píšíci spisovatelka Lenka Reinerová.

Ve čtvrtek 9. 5. 1929 se Jaroslav Foglar - Jestřáb vydal do pražských Vršovic s lukem a šípy "na lov nových chlapců" do svého tehdy nepočetného a skomírajícího skautského oddílu "Nové" Dvojky.
Zde získal legendárního člena Láďu Velebila ...
Láďa Velebil, kterého Jestřáb ten den "ulovil" na loučce při hadrákovém fotbálku, se stal jedním z motorů oddílového chodu. Sháněl další nováčky, zajišťoval první poslední, byl vzorem ostatním kamarádům v oddíle, pro Dvojku by se rozkrájel.
Zanedlouho utvořili nerozlučnou dvojku se Skukůmem.

Před šedesáti lety se začala psát významná kapitola dějin české respektive československé dětské časopisecké tvorby.
9. dubna 1946 vyšlo první foglarovské číslo týdeníku Vpřed s dnes již legendární působivou kresbou Rychlých šípů ve věži svatojakubského kostela ve Stínadlech vytvořenou Bohumilem Konečným – Bimbou.
Toto 18. číslo I. ročníku bylo prvním, které sestavovala nová v podstatě však „stará“ předválečná mladohlasatelská redakční parta: Jaroslav Foglar a Karel Bureš.

„V Jičíně se za těch časů říkalo, že není nikdo tak malý, aby o něj Rumcajs klopýtl, a nikdo tak mocný, aby se ho český loupežník bál,“ čteme v úvodu knihy Rumcajs a Manka (1970), na niž – mimochodem - zapomněl i literární historik Bohumil Svozil ve Slovníku českých spisovatelů od roku 1945.
Slyšíte-li na tituly My tři a pes z Pětipes (1958), Pohádkové příběhy kominíka Valenty (1960), Chlapec s prakem (1961) nebo Dobrodruzi z Devátého náměstí (1968), už jste sice také „doma“, Olympu dětských snů však dobyly až jiné Čtvrtkovy (1911-1976) knihy. Ano, ty z posledních let jeho života, ty o Rumcajsovi. Tak moc české, že nás dnes už ani nenapadne, nakolik asi byly inspirovány americkými povídačkami o obru Drobečkovi alias Paulu Bunyanovi, onom hrdinovi prostého lidu zmiňovaném poprvé už roku 1886, anebo ještě spíš australskými historkami o Kamenáči Billovi (ty mohl Čtvrtek prokazatelně číst).

Setkávám se s nimi obvykle jenom když jdu sám. V lese, u rybníka, na cestě, v stráni …
Když slušně pozdravíte, poradí, kde co roste, kam se uložit na noc, na co si dát pozor. Pohybují se kolem našich tuláckých pěšin a zdají se tam být víc než doma. Nebojte se, že je nepoznáte, nemůžete je minout: loupežníka Rumcajse s Mankou a Cipískem, Křemílka a Vochomůrku z pařezové chaloupky, vodníky Česílka a Čepečka, formana Šejtročka, vílu Amálku, makovou panenku a motýla Emanuela, hajného Robátka a jelena Větrníka …
Postavy zrozené z tuzemských tradic a kořenů, postavy, které do vínku dostaly prostou moudrost, dobro a spravedlnost, ale i vtip, optimismus a jemně humornou poetiku, se 4. dubna vypravily kamsi do pohádkového nebe, aby tam popřály svému tátovi – Václavu Čtvrtkovi – k jeho 95. narozeninám.

Parte Jaroslava Foglara.



Pohřeb v úterý 2. 2. 1999 od 14 hodin. Velká obřadní síň krematoria v Praze – Strašnicích.

Celých sedm let uplyne v pondělí 23. ledna od smutného okamžiku, kdy odešel Jaroslav Foglar - Jestřáb.
Zástupci vedení Sdružení přátel Jaroslava Foglara a pražské pobočky SPJF uctí Jestřábovu památku u hrobu na Vinohradském hřbitově v 16 hodin krátkou vzpomínkou a zapálením sedmi svíček.
Každým rokem vždy zapalují o jednu víc, až do pomyslných 102. narozenin. Tolika let se totiž Jestřáb chtěl dožít let.

rok se s rokem sešel a redakce Bohouška 26. října 2005 na tajném místě dodatečně oslavila již 5. výročí existence foglarovského magazínu, který stále pátrá, radí a informuje o všem důležitém, co se děje v oblasti života a díla spisovatele Jaroslava Foglara. Pojďme se krátce podívat do historie internetových stránek, které si do dnešní doby prohlédlo přes 250 000 čtenářů.

Je to letos 12. října přesně sedmdesát let, kdy v Malém (tehdy ještě nikoliv Mladém) hlasateli roku 1935 Jaroslav Foglar poprvé popsal a do světa uvedl krabičku obsahující spoustu drobných, přitom však nadmíru užitečných drobností, které těm, kteří vyrážejí na výpravy, na tábory, ale třeba i jen na krátké vycházky či do klubovny, mohou v nenadálých situacích pomoci v nouzi.
KPZ, KáPéZetka, KraPóZa … 12. října z ní na chvilku vyndejte kousek svíčky a zapalte ji na oslavu krabiččiných narozenin :-) ...
A jak vlastně vypadal ten první článeček o KPZ v Mladém hlasateli?: