Když jsme před rokem připravovali almanach ke 100 letům gymnázia na Mikulášském nám. v Plzni (před válkou 2. státní čs. reálka; www.mikulasske.cz), kolegyně dávaly dohromady seznam všech bývalých absolventů. O jednom „zapomenutém“ - Bohumilu Konečném - jsem již psal v článku Výstava Bimba- zapomenutý malíř ...
Když jsem loni na jaře jednou v noci nemohl spát, znovu jsem pročítal knihu Jiřího Poláka o redaktorech Mladého hlasatele - o Jaroslavu Foglarovi a Karlu Burešovi. V životopisu Karla Bureše jsem si všimnul, že maturoval v roce 1927 na reálce v Plzni! V Plzni byly reálky dvě, podíval jsem se do databáze jmen v mém počítači (skoro 10 000 absolventů od roku 1906!). Počítač mi skutečně potvrdil, že v roce 1927 na naší škole maturoval pozdější redaktor Mladého hlasatele a Vpředu Karel Bureš!

Čtenář Jiří Zeman z Prahy 1 nám píše: „Podle informací, které jste otiskli, vyšla od J. Foglara kniha Chata v Jezerní kotlině. V prodejně jsem ji nesehnal. Tak jsem si ji chtěl vypůjčit ve Státní knihovně v Klementinu, ale na můj dotaz mi bylo sděleno, že knížky Jaroslava Foglara jsou stále na indexu a nepůjčují se …“

Videosekvence pro Macromedia Flash Player Kratičký videozáznam z křtu knihy Poslední tajemství Jana T. a autogramiády jejího autora Jaroslava Velinského - Kapitána Kida, které proběhly v sobotu 26. 4. 2003 v stánku nakladatelství Baset na knižním veletrhu Svět knihy v Praze.

Videosekvence pro Macromedia Flash Player

Už jeho první film byl dokument o tajemné městské partě. Nesl název Cesty za modrým světlem. Mnozí z vás ale budou spíš znát jeho první celovečerní film podle románu Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu. Zpracoval také celovečerní pásmo Večer s Rychlými šípy. Petr Kotek nám ve videoukázce odpovídá na to proč se netočilo pokračování Záhady hlavolamu.
Zítra se od 18 (oprava: 20) hodin dovíte proč "Tleskač" létal nad ulicí Jaroslava Foglara o trochu déle.

Již zítra od 18 hodin můzete tak trošičku nahlédnout a naslechnout do foglarovského světa.
Dozvíte se možná dosud nezveřejněné a utajované informace.
Kdo z foglarovců kradl?
Proč režisér Kotek nenatočil...

Počátkem roku 1938 sděluje „Oddílový oběžník za PROSINEC 1937 a LEDEN 1938“ pražské Dvojky tuto krátkou a nekonkrétní zprávičku z pera Jaroslava Foglara – Jestřába o kraji, kde jeho oddíl od roku 1925 s přestávkami během letních prázdnin tábořil:
„LEDEN 1938:
- 19. dostáváme zprávu o chystané zkáze ledečského kraje“
Ani o písmeno víc k celé věci není uvedeno. A Jestřáb se ve svých pamětech později o této informaci o v těch dobách pro oddíl jistě nepříjemných chvílích nikdy dále nezmínil, neupřesnil ji.
Jaká pohroma se chystala?

Celá ta událost opanovala nad Městem sice ne příliš dlouho, a tak se nevryla příliš hluboko do mysli chlapců a děvčat, patří mezi ty méně známé, ale přesto snad stojí za to, aby byla zaznamenána a neupadla tak v zapomění. Když jarní vítr odvál poslední zbytky zimy a v zákoutí, kde rostla tráva, se začaly poznenáhlu objevovovat první zářivé květy jara, stala se tato událost.

Krátká zprávička o muzeu Karla Maye v německém Radebulu se objevila v minulých dnech v servisu České tiskové kanceláře. Praví se v ní, že

Ani v roce 2004 se na Jaroslava Foglara - Jestřába ve sdělovacích prostředcích nezapomnělo.

Bohouškova návštěvní kniha od 4. 10. 2001 do 28. 11. 2004

Mladý hlasatel, Václavské náměstí 36. Tu adresu už nepíšou čtenáři jednoho z nejoblíbenějších časopisů pro mládež na obálky svých dopisů již více než 60 let. Přesto zůstává budova Melantrichu neodmyslitelně spjata nejen s životem a dílem známého spisovatele knih pro mládež Jaroslava Foglara, ale také s dějinami českého státu. Po letech chátrání a zmatků začal po náročné rekonstrukci sloužit veřejnosti. Projekt společnosti La Salle a.s. ze zanedbané nemovitosti uprostřed Prahy vytvořil multifunkční budovy s obchody, kancelářemi ale i byty.

Přední část domu byla postavena v roce 1913 a sloužila výhradně jako bytový dům. V roce 1936 se užívání domu změnilo. V 2. a 3. suterénu byla zřízena tiskárna a zadní části Melantrichu byla postavena nová výrobní a administrativní budova. Přibylo i kino Hvězda.

Málo známé či téměř neznámé období - Jestřábovy srpny v 50. letech, po návratech z tábora, popisuje článek "Podkrkonoší - krajina odpočinku. Kde pobýval Jaroslav Foglar po táborech?" v 4. čísle nezávislého zpravodaje čs. skautů a skautek Čin z roku 2000.
Tento čas, kdy již nebyl v redakci Vpředu a ještě nenastoupil do dalšího zaměstnání, trávil Jestřáb se svojí maminkou v Návarově v Podkrkonoší u říčky Kamenice na letním bytě.
Věnoval se zde klasickým rodinným povinnostem, nákupům, výletům, besedám s letní společností, sběru a zavařování ovoce a ...

Krabičku poslední záchrany ve svém oddíle Dvojka zavedl Jaroslav Foglar - Jestřáb a poprvé ji popsal v 6. čísle 1. ročníku Malého hlasatele vyšlém 12. 10. 1935.
Během téměř sedmi desetiletí se KPZ lavinovitě rozšířila do dětských oddílů a klubů a leckde je součástí "povinné výbavy" jednotlivců.
Od časů prvního popisu vybavení v Malém hlasateli a koneckonců i v pozdější Kronice Ztracené stopy se ledasco změnilo a vybavení malé plechové krabičky je třeba přizpůsobit potřebám naší doby.
Zkusím se vyjádřit ke každé „maličkosti“ z Jestřábova seznamu a doplnit o několik, dle mého názoru, také potřebných věciček.

Zlatý Ámos je anketa o nejoblíbenějšího učitele v naší zemi a díky Klubu Domino, DTA probíhá již její 11. ročník.
Učitelé Petřík, Stuna, Synek, Tyl a Vlach jsou bývalí kantoři malého Jaroslava Foglara.
Bezdínek, Dmychák, Doubrava, Havlík, Haždrubílek, Holas, Jilenský, Kouba, Kovář, Pacula a Smatlík a další nepojmenovaní jsou učitelé z nejrůznějších foglarovských příběhů.
Jací byli? Přihlásili by někoho z nich jejich žáci do Zlatého Ámose?
A jaká jsou vůbec pravidla této ankety?
Dozvíte se dále v článku!