Nejen dětští účastníci regionálního Dne železnice na Smíchovském nádraží v sobotu 15. září 2018 od 9 do 18 hodin si mohli ve společnosti Rychlých šípů vyzkoušet foglarovsky zaměřené skládání puzzle, vybarvovat omalovánky Rychlých šípů, zodpovědět 13 otázek foglarovského testu, přečíst a prohlédnout si výbor příběhů Rychlých šípů odehrávajících se na železnici, potěšit se novou, právě pro tento den Jiřím Filípkem vytvořenou, kresbou legendárního Kafemlejnku – lokomotivy 310.096 přezdívanou na lokálce projíždějící v dávných letech kolem tábořiště Pražské Dvojky ve Sluneční zátoce na Sázavě "Černá Káča".

U příležitostí 80. výročí vydání prvního dílu komiksu Rychlé šípy vyhlásila Skautská nadace Jaroslava Foglara výzvu k předkládání projektů.
Cílem podpory jsou veškeré aktivity vedoucí k připomenutí vzniku jedinečného fenoménu, jehož prostřednictvím spisovatel a vychovatel Jaroslav Foglar pozitivně ovlivňoval a motivoval generace svých čtenářů.
Předpokládaná maximální celková výše grantů poskytnutých v druhém kole je 50 000 Kč.
Uzávěrka pro druhé kolo je prodloužena do 15. 11. 2018.
Grant je zamýšlen pro sdružení, spolky a oddíly, které v roce 2018 uspořádají akci pro širokou veřejnost (děti, rodiče s dětmi, dospělí) s tématikou připomenutí 80. výročí prvního vydání Rychlých šípů (výstava, beseda, hra, soutěž, závody…).
Akce má posloužit k propagaci odkazu Jaroslava Foglara a jeho ideálů.
Chceme podpořit zejména nové a inovativní akce nebo pravidelné akce, kde díky příspěvku nadace dojde k jejich významnému rozšíření nebo pořízení například nějaké herní pomůcky, kterou bude možné opakovaně používat.

V září roku 2012 došlo k slavnostnímu odhalení pamětního táborového kamene u cesty nad potokem Mastník poblíž osady Peklo u Heřmaniček nedaleko Votic.
Kámen zde připomíná Tábor na Bobří řece konaný v roce 1929 a Tábor smůly z roku 1930, které v těchto místech uspořádal skautský oddíl Pražská Dvojka pod vedením Jaroslava Foglara – Jestřába.
Tábor smůly s mladistvým humorem popsal Jestřáb v povídkách sestavených do stejnojmenné knihy. Právě zde se objevilo prožluklých 13 vteřin, černá skříňka, patálie s dědečkovým kufrem či mravenci a další navěky popsané veselé události.
Na sklonku léta v sobotu 15. 9. 2018 se u pamětního kamene od 11 hodin uskuteční neformální setkání Jestřábových příznivců u příležitosti šestého výročí vzniku obelisku.
Tato setkávání se již stávají možná trvalou tradicí.

Aktualizováno 6. 9.

Jsme neponaučitelní, a tak letos - již po čtvrté - se zase chystáme otevřít některé dvoru a dvorky v té milované čtvrti na Františku. 8. září od 10:00 do 22:00 - Červenokohoutí Plácek.
Tak neváhej a piš si velkej puntík do kalendáře k datu 8. září. Jakou barvu máš vzít do ruky snad ani nemusím připomínat.
Vontové Františku

Více informací najdete na facebookové události: Čtvrtý Den otevřených dvorů

Po loňském premiérovém happeningu Rokosův memoriál, který se uskutečnil pod taktovkou pražského 48. klubu oldskautů Jestřábi v rámci projektu Akademie Jaroslava Foglara v romantickém prostředí známého jezírka v Prokopském údolí na okraji metropole, i letos proběhne na stejném místě na samém sklonku prázdnin obdobná „akademická“ taškařice příznivců Foglarova díla.
Tentokrát je akce s datem 31. srpna motivována připravovaným novým vydáním spisovatelova kultovního románu Hoši od Bobří řeky.

V září tohoto roku vyjde sborník Duchovní rozměr fenoménu Foglar.
Péčí editora Pavla Hoška (kromě jiného autora Evangelia podle Jaroslava Foglara) se tak k zájemcům dostanou v tištěné podobě jednotlivé příspěvky z loňské religionistické konference Fenomén Foglar z hlediska vědy o náboženství.
Působení literárního a výchovného díla Jaroslava Foglara patří mezi mimořádné a pozoruhodné jevy české kultury dvacátého století.
V posledních letech se ve studiích věnovaných Foglarovu dílu stále častěji ozývá myšlenka, že je namístě klást otázky také po duchovním rozměru Foglarova díla, a především po duchovním rozměru recepce tohoto díla ze strany čtenářů.
A právě to je důvod, proč vznikla tato kniha.
Vynikající znalci Foglarovy tvorby v ní nabízejí interpretaci jednotlivých aspektů jeho vrstevnatého díla, přičemž orientující perspektivou všech studií, tvořících jednotlivé kapitoly této knihy, je právě sledování spirituálního rozměru Foglarova působení, jak výchovného, tak uměleckého.

Příběh o skautských výpravách, plnění bobříků, i o ryzím přátelství.
Vedoucí Rikitan dá dohromady partu dvanácti chlapců a utvoří oddané bratrstvo. Každý z nich je jiný, ale všichni se navzájem skvěle doplňují. Rikitan pro chlapce vymýšlí zábavné hry, aby je vedl k čestnosti, fyzické síle i moudrosti. Společně si zamilovávají přírodu a podle zálesáka Roye loví bobříky. Stávají se tak věrnými kamarády, kteří spolu zažívají nezapomenutelná dobrodružství.
Knihu ilustrovala Ester Kuchynková.
Hoši od Bobří řeky vycházejí v nakladatelství Albatros 24. 9. 2018.

Ve formě audioknihy namluvené hercem Janem Medunou vyjdou v Albatrosu Hoši od Bobří řeky 1. 10. 2018.

Objekt kultu bývá předmětem zájmu a to platí i pro Jaroslava Foglara. Vícekrát ve 20. století mu nemohli „přijít na jméno“, ale momentálně se situace takřka v ryzí opak obrací. Nic proti tomu a osobně to potlačovanému spisovateli přeji. Tatínek mi foglarovky předčítal již v nesmírně raném dětství (anebo tedy tři základní knihy) a zrovna tak brzy jsem dostal darem souborné vydání Rychlých šípů. Ne, zpaměti je neznám, ale blíží se to tomu. A není snad tohle vše situací „fanynky“ a zbožňovatele, ze které nevybruslíte snad ani po smrti? Je.

U příležitosti sto jedenáctého výročí narození legendy dětské literární tvorby a pedagoga volného času dětí a mládeže Jaroslava Foglara – Jestřába se uskuteční krátké neformální vzpomínkové setkání u jeho rodného domu v Benátské ulici číslo 3 v Praze 2.
Tradiční setkání pořádané Pražskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara bude zahájeno v 13 hodin a 13 minut v pátek 6. července 2018.
Od rodného domu se zájemci budou moci vypravit na několik míst v bezprostředním okolí úzce spjatých s rodinou Jaroslava Foglara.
Perličkou na závěr setkání u spisovatelova rodného domu bude happening Akademie Jaroslava Foglara s názvem Za Vojtěchem Vontem do ulice Na Ostrůvku.

Objevovat místa, kde se klidně mohly odehrávat komiksové příběhy Rychlých šípů, mohou zájemci od 1. července. Odstartovala totiž velká pátrací hra Po stopách Rychlých šípů, která připomíná osmdesátileté výročí tohoto kultovního díla spisovatele Jaroslava Foglara.
Lidé se budou na místech po celé republice zapisovat do bločků a na webu soutěžit v počtu nalezených míst. To vše až do 17. listopadu.
Komiksové příběhy Rychlých šípů spisovatele Jaroslava Foglara v roce jejich osmdesátiletého výročí ožívají. Sdružení přátel Jaroslava Foglara připravilo celorepublikovou pátrací hru, která lidi přivede na místa, jež nápadně připomínají dějiště některého z komiksových dobrodružství této slavné pětice chlapců. Základní síť skrýší je rozmístěna ve všech krajích České republiky, zájemci a znalci příběhů mohou pak sami přidávat další.

Zdeněk Bauer (nar. 1974) je ústředním tvůrcem víc než čtyřsetránkové publikace Klub zvídavých dětí, která má podtitul Jaroslav Foglar a Protektorát (2018).
Dalším autorem knihy je Foglar sám. Sice by působilo směšně, kdybychom publikaci nazvali „zbrusu novou“ a jenom „zamaskovanou“ foglarovkou, popřít nicméně nelze, že se jí část zde přítomného materiálu měla stát – a právě první z názvů je produkt podobné snahy.
Za války psal totiž autor Rychlých šípů rozhlasové scénáře a tyto, byť kráceny, jsou knihou roztroušeny. Majitel autorských práv nicméně jejich samostatné vydání zatím neumožňuje.
V tlustospise Zdeňka Bauera představují jen malou část a nejvíc jich objevíme v šesté (z celkových třinácti) kapitol nazvané prostě Obsah a vysílání Klubu zvídavých dětí (str. 114-149). Klíčové oddíly publikace jsou i ten osmý (Kulíšek / Správný kluk a jeho čtenářské kluby / kroužky) a jedenáctý (Foglarovo redaktorování v závěrečném období Protektorátu), avšak není fair play tak vybírat. Precizně zdokumentovaný celek podobné zacházení nezasluhuje.
Ona „nová foglarovka“ sestává dnes ze dvou verzí Foglarových scénářů a teprve krátce před vytvořením sazby bylo její vydání stopnuto. Jde o 145 normostran a kromě Zdeňka Bauera je doposud takřka nikdo vcelku nepřečetl. Ale rozrostly se o komentáře, které měly původně tvořit doslov; i nahlédněme do Prahy let čtyřicátých.

Hned v úvodu 97. kolegia Akademie Jaroslava Foglara (AJF) jsme si mohli prolistovat a následně i zakoupit dvě již dříve avízované novinky z nakladatelství Zdeňka Bauera – až překvapivě obsažně foglarologicky zpracovanou studii o Jestřábově literární, novinářské i skautské činnosti za protektorátu – Klub zvídavých dětí, a třetí, podstatně rozšířené vydání knihy Mýtus zvaný Stínadla.
Poté jsme měli příležitost se exkluzivně seznámit se dvěma novými příběhy Rychlých šípů autorské dvojice Dubský – Zeman. Jak informoval Slávek Janov, který je manažerem tohoto edičního projektu, práce na nových příbězích RŠ stále pokračují, ve snaze vydat je ještě v tomto roce.
Naproti tomu výroční turistická známka vydaná Akademií Jaroslava Foglara k 80. výročí RŠ je už hotova a je k mání na akcích AJF za 35 Kč.
Akademička Olga Bezděková v souvislosti s článkem Jiřího Stegbauera Pravda nejen o StB a Foglarovi uveřejněném v 7. Sborníku nezávislých foglarovců pohovořila o svých zkušenostech s komunistickou StB a v tzv. kauze Jura – Jáček, vyvolané výše zmíněným článkem, se plně postavila na stranu Jaroslava Čvančary.