Další představení legendární komedie Rychlé šípy odehrají herci Slováckého divadla v pondělí 24. srpna před návštěvníky Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm - konkrétně od 20 hodin v amfiteátru Dřevěného městečka (v případě nepříznivého počasí pak v Janíkově stodole). Tímto představením zde zakončí Valašské divadelní léto, které zde probíhá po celé prázdniny.

Na poště Ledeč nad Sázavou(PSČ 584 01) bude od 24. 7. 2015 k dispozici 480 ks R-nálepeky a CN APOST (nálepky při zasílání dopisů "doporučeně") s přítiskem “90 let od konání prvního tábora Jaroslava Foglara „Tábor v Zátoce neznáma“ 26. 7. – 9. 8. 1925″ - na poště se bude používat od 23. 7. do vyčerpání (nejpozději do 2. 8. 2015). Na přítisku bude uvedeno “Ledeč n.S. TvZn 1925″.

Chlapci z klubu Rychlé šípy se při jedné výpravě do Stínadel dostali i na ochoz Betlémské kaple, hned vedle komůrky Mistra Jana Husa. -Pamětníci si jistě vzpomenou, že právě tam byl Mirek zajat Vonty a unesen.
Z ochozu kaple pozorovaly Rychlé šípy práci zvonaře Michala Votruby z Myslkovic u Tábora, který před Betlémskou kaplí během 3 dnů odléval zvon k uctění památky Mistra Jana Husa. Nejvíce dotazů měl Rychlonožka, ale "Jan Tleskač na tento zvon opravdu nezvonil". Zvuk ještě na hrubo očištěného zvonu si mohli vyzkoušet jen návštěvníci Vánoční výstavy v podzemí kaple a pak i kampanolog Petr Vácha při kolaudaci 5. června, kdy se zvon zavěšoval do provizorní stolice přímo v kapli. Zvon je krásný na pohled, ale i krásně zní. Prohlédnout jste si jej mohli v kapli do 5. července, kdy byl slavnostně darován Betlémské kapli, a večer zavěšen do zvonice Betlémské kaple, která již není veřejnosti přístupná. Z místa, pro které byl odlit, zazněl poprvé při ekumenické bohoslužbě 6. července 2015, v den 600. výročí položení života Mistra Jana Husa za pravdu.

Několik zajímavých letních novinek a informací „přiletělo na křídlech Jestřába“ k více než půl stovce návštěvníků soaré Jestřáb od Bobří řeky, které do svého předprázdninového programu (22. června) zařadilo Informační centrum městské části Praha 3 na Náměstí Jiřího z Poděbrad.
Páteří dvouhodinového setkání příznivců díla a přátel Jaroslava Foglara byla projekce filmového dokumentu Jestřáb, natočeného v letech 1981 – 1986 Jaroslavem Čvančarou – Jáčkem, odchovancem Foglarova oddílu Hoši od Bobří řeky z první poloviny 60. let. Dokument byl vloni na podzim poprvé oficiálně – byť jen v limitované edici pro badatelské a studijní účely – vydán v přepisu do optické stopy DVD.
Výtěžek z tohoto edičního počinu věnovali oldskauti pražského 48. klubu Jestřábi na charitativní účely – podporu výcviku asistenčních psů pro zdravotně hendikepované občany. Součástí projekce filmu (vlastně vůbec prvního dokumentu o Jaroslavu Foglarovi) tak byla i prezentace zmíněné dobročinnosti ve prospěch výcvikového centra Pomocné tlapky.
Ve druhé části soaré, v následné besedě s promítáním kolekce historických i současných fotografií, se k autorovi filmového dokumentu přidal i vzácný host (žijící dlouhodobě ve Francii) – další bývalý člen Jestřábova oddílu z přelomu 50. a 60. let Michal Beránek.

K letošnímu kulatému výročí zrodu Bratrstva Kočičí pracky – po legendárních Rychlých šípech a neméně proslulém společenství Hochů od Bobří řeky bezesporu třetí nejznámější party z literárního díla Jaroslava Foglara – byla počátkem léta v Praze odstartována celoprázdninová pátrací hra na motivy oblíbených komiksových příběhů.
Hra je pořádaná v rámci projektu Akademie Jaroslava Foglara a účastníky pátrání přivádí do uliček a zákoutí městské části Praha 3 - z velké části oblasti starého Žižkova a částečně i Vinohrad.
Úkolem pátračů je objevit podle několika indicií místo, kde je na zdi několikaposchoďového činžáku instalováno známé důmyslné signalizační zařízení Bratrstva Kočičí pracky s jednou vztyčenou vlajkou.
Námětem pro hru se staly příběhy ze seriálu Rychlé šípy o dvojici kamarádů Pískloun a Tlouštík. Ti se vypravili do neznámé části města za dobrodružstvím a při cestě do neznáma narazili na stopu Bratrstva Kočičí pracky a Rychlých šípů. Dychtiví zájemci o hru si pro inspiraci před startem jistě nalistují tyto příběhy v souborném vydání seriálového komiksu z nakladatelství Olympia.

Minulý týden jsem v tramvaji zahlédl přes rameno rozhovor s jeho ženou Johanou Saudkovou, tak jsem si hned koupil časopis Rytmus života (prvně v životě), abych se o Kájovi něco dozvěděl. Vcelku tam mnoho nebylo, ale informací o Kájově zdravotním stavu je málo, tak alespoň něco jsem se dozvěděl. 
Kája bydlí kousek od mého bydliště, tak jsem si naplánoval, že tam po 27 letech zase zajdu a přinesu Johaně poslední Bobří stopu se slovy, že na Káju i v Sdružení přátel Jaroslava Foglara stále myslíme. Ona si s ním, podle časopisu, každý den chodí povídat a jako zdravotní sestra se o něj i v motolské nemocnici stará. Třeba by to Kájovi udělalo radost. Dnešní zpráva o jeho úmrtí přišla opravdu nenadále.

Ideální četba na prázdniny – nové vydání dobrodružného příběhu z pera Miloše Zapletala v roce jeho 85. narozenin Stezka odvahy s množstvím nových ilustrací Jiřího Grbavčice vychází 30. června 2015 v nakladatelství Václav Vávra.


Ležel v mokré půdě. Vlhký, zablácený, bez obálky a úvodních i posledních stran, které bůhví na co použil někdo neznámý a zbytek pohodil či zapomněl kousek od pramene.
Chceme dnes najít Zaslíbené jezero, napsal kamarád Slída do naší klubovní kroniky o jedné z průzkumných výprav do Prokopského údolí druhou říjnovou sobotu roku 1976.
Teď tedy stojíme u pramene, doplňujeme před další cestou vodu. Pohozený neznámý časopis sbíráme a bereme s sebou, abychom jej ve městě vyhodili.
Po obědě v jeskyni vysoko nad potokem se nějak nechce s plným břichem hned vyrážet na další cestu; letmo nahlížíme dovnitř sebraného časopisu - a za chvíli víme, že do sběru rozhodně nepůjde. Třináctiletí kluci stránky nazvané Stezka táborníků se soutěží o indiánský stan teepee přece nevyhazují. A když se ještě ke všemu na jiných stranách začteme do dobrodružství s tolik vzrušujícím názvem Zkouška odvahy...

Sedmým svazkem edice kreslených příběhů nazvané „Klasické komiksy Marko Čermáka“ se stala kniha Družina Čápů, Psáno na březové kůře, T. O. Sedmdesátka, Tábor ve Žlutých skalách z nakladatelství Václav Vávra. 
Společenské změny roku 1968 v Československu vedly i k obnově organizací, které musely nějaký čas po únorových událostech 1948 ukončit svoji aktivitu. Obnovení činnosti se týkalo i Junáka, který zároveň znovu uvedl mezi čtenáře časopis Skaut Junák. A právě v něm Marko Čermák zahájil svoji již téměř půl století trvající dráhu oblíbeného autora kreslených seriálů.

30. května 2015 se uskutečnila v Praze celkově sedmá výroční schůze Pobočného spolku (dle předchozích stanov Oblastní organizace) Sdružení přátel Jaroslava Foglara - Pražské pobočky. Výroční schůze proběhla po delší přestávce a v souladu s novými stanovami Sdružení přátel Jaroslava Foglara bylo zvoleno nové vedení.
V čele pražské pobočky jsou: Milan Lebeda (předseda), Martin Rosol, Vladimír Dvořák, Václav Nosek, Radek Petr, Iva Kapounová. Revizorem je Petr Molka.

Ač se v kuloárech spekulovalo, zda předseda SPJF Alpín provede čestný výkop či ne, dopadlo vše nakonec úplně jinak. Matador z Cibulek tajně od zimy trénoval s Klokany ve Vršovicích a v samotném zápase se představil v dresu číslo 7. Zkušeně si počínal při obranné činnosti a číhal na každý okamžik, kdy mohl odkopnout míč směrem k brance, ve které se tyčil dvoumetrový MV Bobr, publikem přezdívaný "Černý pavouk", což byla přezdívka nejlepšího brankáře světa 60. let Lva Jašina! Na druhé straně se však v neméně dobrém světle předvedl pražský gólman "Divočák", který s bekovkou na hlavě a tygřími skoky po míči připomínal Františka Pláničku.

Dvacáté páté výročí založení Sdružení přátel Jaroslava Foglara, ale také devadesát let od prvního letního skautského tábora vedeného u Sluneční zátoky roku 1925 Jaroslavem Foglarem – Jestřábem, to jsou dva ústřední motivy letošního tradičního setkání foglarovců ve Sluneční zátoce u Ledče nad Sázavou v sobotu 20. 6. 2015.
Tím třetím – trvalým důvodem, pro který SPJF v roce 2002, v roce nedožitých 95. narozenin Jaroslava Foglara uspořádalo první setkání, je právě připomínka Jestřábových narozenin (6. 7. 1907). Své prázdninové narozeniny byl nucen coby oddílový a táborový vedoucí prožít vždy na táboře s pražskou Dvojkou – nejinak tomu bylo právě i ve Sluneční zátoce.

S právem změny programu na příchozí čeká divadlo, fotbal, výstavka, různé sběratelské a pamětní materiály, publikace, charita, setkání s osobnostmi, písničky, vyprávění, tradiční společné foto u pamětního kamene a tak dále – zkrátka "Foglarovci sobě":

Tak je to tady! Po dlouhých dohadech je tato zpráva oficiální. Ve Sluneční zátoce se v sobotu 20. června odehraje exhibiční fotbalové utkání mezi Rapidem a Čechií, které se před mnoha desítkami let odehrálo v jednom z komiksových dílů Rychlých šípů. Kdo by neznal příhodu, ve které se Rychlošípáci sázejí, zdali vyhraje Rapid nebo Čechie? A když pak Rychlonožkův favorit utrží na hřišti prohru, musí jít do školy s nalepeným plnovousem...

Rapid Vinohrady vs. Čechie Vinohrady, ve Sluneční zátoce 20. června 2015 v 13:13!

V samotném zápase nastoupí proti sobě dva pěti-šesti členné týmy. Hrát se bude na sportovním hřišti (štěrkový povrch) kousek od hospody u Janoušků. Doba utkání 2x10 minut (popř. 2x15minut).

První červnový den je od roku 1950 vyhlášen Organizací spojených národů jako Mezinárodní den dětí. A právě v tento obdržela většina předplatitelů a členů Sdružení přátel Jaroslava Foglara první letošní číslo časopisu Bobří stopa, vlajkové lodi jmenovaného sdružení. Hlavním tématem čísla je tentokrát legendární film režiséra Karla Zemana Cesta do pravěku (výročí 60 let od premiéry). Kulisy k němu byly pořizovány podle předloh (také) foglarovského malíře Zdeňka Buriana. Ostatně Zdeňku Burianovi je věnována i pozvánka na výstavu do Štramberka. Zejména pro badatele je určený text o životě malíře Káji Saudka (slaví 80. narozeniny), soutěž ve znalostech citátů z Rychlých šípů, články o Stínadlech v Asii a Africe a materiál o klubech Mladého hlasatele Bílá jachta a Stará voda. Rozsáhlý referát je věnován J. Verneovi. Zajímavé jsou krátké zprávy z klubů i z činnosti SPJF, které dokazují, že aktivity foglarovského sdružení jsou různorodé. Časopis uzavírá páté pokračování kresleného seriálu Bratrstvo Bílého klíče. Členové SPJF našli v zásilce s Bobří stopou také několik propagačních kartiček, pozvánku na mimořádné představení Nezávislého podšafranického divadla do Sluneční zátoky, letáček s informací o akci Movember s Rychlými šípy a také dvě čísla písmenkového Zpravodaje SPJF.

Na zásilce s Bobří stopou č. 1/2015 mohli najít předplatitelé tato razítka:

Městské kulturní středisko Holešov představuje to nejlepší z tvorby geniálního českého malíře a ilustrátora Zdeňka Buriana. Jeho slavné vize pravěkých zvířat a lidí, indiánů a dobrodružných výprav jsou k vidění v Zámecké galerii od 28. května do 27. září.
Výstava je unikátní spojením třinácti soukromých sbírek a sbírky Památníku národního písemnictví Praha a Zoo Dvůr Králové nad Labem. Do Holešova se tak podařil soustředit top výběr Burianových olejomaleb a kreseb k dobrodružné literatuře, které patří k vrcholu autorovy tvorby. Velká část z nich přitom nikdy nebyla zveřejněná a na holešovském zámku má premiéru.
„Od počátku jsme věděli, že nebudeme dělat retrospekci, nýbrž, že lidem představíme to nejlepší, co Zdeněk Burian vytvořil. Do Zámecké galerie jsme přivezli nádherné věci, které jsou kvalitní a hlavně neokoukané,“ přiblížil projekt ředitel MKS Holešov Pavel Chmelík. Vedle olejomaleb se jedná především o perokresby, akvarely a černobílé kvaše, které vznikly jako ilustrace ke knihám a jako návrhy knižních obálek. K expozici patří také kinosál, ve kterém bude promítán film Jana Moravce z roku 1964 Soumrak indiánů v díle Zdeňka Buriana.
Zdeněk Burian proslul ilustracemi ke knihám Karla Maye, Rudyarda Kiplinga, Jacka Londona, Eduarda Štorcha a dalších spisovatelů. Maloval a kreslil své představy o velrybářských a pirátských výpravách do Tichomoří nebo Jižní Ameriky, o bojích pravěkých zvířat, lidí a indiánů a jeho dokonalé ztvárnění dávných dob obohatilo dětství a dospívání celé generace českých čtenářů.
Projekt Zdeněk Burian Z prvohor na Divoký západ vznikl ke 110. výročí narození a získal záštitu ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. S důrazem na rozvoj osobnosti člověka, jeho vztahu k přírodě a sounáležitosti s ní jej doprovodí speciální komentované prohlídky pro děti, studenty a pedagogy Zlínského kraje.

Výstava je otevřena denně mimo pondělí od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin.

Pro tradiční setkání foglarovců ve Sluneční zátoce v sobotu 20. 6. 2015 se podařilo zajistit k 25. výročí založení pořádajícího Sdružení přátel Jaroslava Foglara a výročí prvního Jestřábova tábora v kraji Sluneční zátoky (r. 1925) uvedení divadelního představení 
Čigoligo Jestřábe aneb Motýl ve tváři!
v provedení Nezávislého podšafranického divadla.
Autorská hra Jany Frankové a Miloše Doležela je sledem obrazů ze života a díla Jaroslava Foglara. Komické se tu protíná s vážným, známé s nečekaným: odhalování pomníku, dětské prožitky, návraty postav ze Stínadel, válečná historka z Ledče či objev Sluneční zátoky, Foglar jako chlapec, Foglar pedagog, Foglar vůdce i Foglar milenec.
Představení pod širou oblohou začne v 11:00 hodin u obelisku (doba začátku je vstřícná vůči těm účastníkům, kteří se do Sluneční zátoky dopravují vlakem jak ze směru od Prahy, tak od Brna, s přestupem na lokálku a výstupem ve Vilémovicích), trvá hodinu a čtvrt, vstupné bude dobrovolné v doporučené výši 50 Kč (pokrytí pouze cestovních nákladů divadla) a každý platící obdrží speciální vstupenku trvalé hodnoty v netradiční podobě.
Vzhledem k venkovnímu představení se v případě nepříznivého počasí hra nemusí uskutečnit.
Sezení není zajišťováno, každý sedí podle svého a na svém.
Přijďte oslavit začátek léta a nenechte si ujít ojedinělý zážitek setkání s Jestřábem v proudu času, v životě v poklusu - poprvé v legendární Sluneční zátoce!

Kdyby toto nebyl seriózní článek o 6. ročníku Pražské lítačky, nýbrž jedna ze stránek amerického komiksu, namaloval by jistě malíř skupinu superhrdinů, kteří se spolu potýkají. Každý z nich by měl přitom jiné schopnosti. Jeden by byl nenápadný génius, jiný by měl dlouhé nohy a dokázal by rychle běhat, další by byl měl na sobě desítky přístrojů, které by mu pomáhaly s výkonem a orientací.
Jedná se však o zprávu psanou písmeny a vystupují v nich skuteční lidé, kteří se však v jednom směru většinové společnosti skutečně vymykají. Jejich zálibou je hromadná doprava a umí se v ní výborně orientovat.
Duben vytvořil tak krásný den, že jsem se až strachoval, že se menšina přihlášených závodníků půjde koupat do Vltavy a většina procházet Prokopským údolím, ale oni mne nezklamali, dorazili, a to v tak značném počtu, že vytvořili nový rekord Lítačky.
Na start se tak mezi ostřílené borce a veterány minulých ročníků Lítačky postavili i úplní nováčci, kteří, jak se záhy ukáže, byli taky zatraceně dobří. Druhý rekord Lítačky stanovil čtyřletý chlapec s přezdívkou Bodyguard, který se stal nejmladším účastníkem.
Je odstartováno, všech 49 závodníků vyrazilo do ulic velké Prahy, aby se po tři (krátké) hodiny pokusili nepřetržitě přestupovat a měnit dopravní prostředky.

Takzvané Sborníky nezávislých foglarovců vycházely v letech 2009-2012, načež si redakce dala dva roky pauzu, ale ten pátý (2014) sestavila v nezměněném složení a pořád i pod názvem rada Kruhu přátel odkazu Jaroslava Foglara. Představují ji Jiří Stegbauer, Luboš Trkovský, Petr Vyleta a Jiří Zachariáš – a navzdory údaji v tiráži se pátý sborník objevil teprve letošního března.
Je ale vůbec ještě možné ohledně Jaroslava Foglara něco nového vybádat?
Je. A ta nejzajímavější dvoustrana vynáší nyní na světlo pozapomenutého malíře Aloise Ludvíka Salače (1900-údajně 1953), ilustrátora stovek knižních titulů a počínaje zářím 1940 i provozovatele nakladatelství vlastních pohlednic. Po válce se tento muž stal i autorem asi vůbec nejslavnější československé série pohledů Skautské desatero a tři tyto obrázky jsou ve sborníku přetištěny. Mají nápad.

Jaroslav Foglar v Kanceláři Blaník na Stream - Zeman je gentleman

Slovácké divadlo v Uherském Hradišti opět uvede své představení Rychlé šípy na letní scéně amfiteátru Bukovina nedaleko Uherského Hradiště 1. a 2. července 2015 od 20,30 hod. Předprodej na Rychlé šípy bude zahájen 11. května 2015 v 8 hodin telefonicky i elektronicky. Bližší informace na http://www.slovackedivadlo.cz

Halo, halo! Zde vám přinášíme slíbenou novinku, totiž pokyny a pravidla pro zakládání KLUBŮ MLADÉHO HLASATELE.
36. číslo druhého ročníku (8. května 1937) populárního dětského časopisu vyzývalo k zakládání klubů - dětských mikrokolektivů Jaroslava Foglara, které v různých obdobách existovaly v dalších sedmdesáti letech a existují i dnes v podobě klubů Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Každoroční vzpomínku ve svých myslích připomíná i redakce Bohouška.

V pátek 10. dubna 2015 se v Praze uskuteční již 6. ročník Pražské lítačky - soutěže v používání městské hromadné dopravy. S nápadem uskutečnit podobnou akci přišla již před několika lety skupinka okolo brněnské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara. V Brně se oblíbená soutěž koná již tradičně pod názvem Šalinění. Jak Pražská lítačka, tak i Šalinění se ve svém názvu pokoušejí vystihovat regionální specifika hromadné dopravy.
Soutěž v používání městské hromadné dopravy je na první pohled asi pro většinu hodně tajuplné vysvětlení. Jistější proto bude, když ozřejmím, že vítězem bude účastník, který za tři hodiny dokáže cestovat v co největším počtu dopravních prostředků, přestoupit, nastoupit či vystoupit na co největším počtu zastávek a případně navštívit i lépe hodnocené, bonusové zastávky. Svou cestu dokumentuje bločkem papírů, jejichž tvar odpovídá rozměrům pražské jízdenky. Při každém nástupu jeden papír otiskne v označovači. Pak se již musí jen včas vrátit na start a předat organizátorům bloček, který o jeho pouti džunglí městské dopravy bude vypovídat jasnou řečí.

Není to apríl, ale 1. dubna 2015 v 17:00 hod. se otevře výstava k jubilejnímu 60. ročníku ABC! Prostory k uspořádání nabídlo Obchodní centrum v pražských Letňanech a ábíčkáři jim za to děkují.
Chcete přijít a nejen si prohlédnout výstavu, ale i setkat se s některými bývalými i současnými redaktory ábíčka? Jste vítáni. Jinak máte šanci navštívit výstavu až do konce dubna a třeba se zúčastníte i některé z besed a jiných akcí, které se tady budou konat:

Výstava originálních vystřihovánek
Průvodce historií časopisu
Nejslavnější komiksy ABC včera a dnes
Besedy s redaktory a autory časopisu
Workshopy s výtvarníky ABC
Místo setkání Youtuberů a Let´splayerů
Prezentace českého kultovního komiksového nakladatelství CREW

Vítání jara bylo v dřívější době u mnoha evropských národů jedním z nejposvátnějších aktů. Končila vláda zimy, nastávala jarní rovnodennost a slunce probouzelo poslední spáče do nového období. I dnes však lze příchod jara oslavit nevšední a svéráznou akcí, jakou je například "Jaro s těšítky".
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje v období 21. - 28. března 2015 již tradiční akci Jaro s těšítky.

Chcete neobvykle oslavit příchod slunečních dnů?
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje akci s dlouholetou tradicí Jaro s těšítky 2015. Až do 28. března si budou sluníčkáři vyměňovat těšítka a také je dávat ostatním.

Co jsou sluníčka a těšítka?

V roce 1941 nacistické okupační úřady náhle zakázaly vydávání dětského týdeníku Mladý hlasatel. Dochovaly se pouze neúplné černé „kartáčové obtahy“ připravovaného čísla 39.
Brněnským přátelům Janu Machálkovi a Mildovi Čeperovi se podařil výsostně obdivuhodný a výjimečný projekt: podle dochovaných neúplných obtahů obsahově i barevností zrekonstruovali téměř celé to nikdy nevydané poslední 39. číslo VI. ročníku Mladého hlasatele!!!
Výtisk nyní připravili v číslovaných kusech s doplněným, až dojemným příběhem jeho vzniku jako unikátní artefakt pro badatele a sběratele.
Díky vstřícnému pochopení vedení Nakladatelství Olympia, s. r. o., má toto číslo i původně zamýšlené pokračování příběhu Rychlých šípů!

Nakladatelství Ostrov vydalo v pořadí pátý sborník Kruhu přátel odkazu J. Foglara, tentokrát s dosud největším počtem stran (64). Je zaměřen především na 100 let existence předního skautského oddílu Dvojka, který i pod názvem Hoši od Bobří řeky proslul hlavně za mnohaletého vedení Jaroslavem Foglarem – Jestřábem. O těchto aktivitách svědčí více než 200(!) dokumentárních fotografií, seřazených podle okruhu činnosti (např. oblíbená místa výprav, Velikonoční robinsonády, veřejné akce, klubovny, tábory aj.). Opět je v obsahu také řada nových, případně méně známých nebo nově doplněných informací o životě a díle spisovatele a rovněž různé informace týkající se současného „foglarovského světa“.
Z obsahu: Poselství Staré Dvojky / Dobrodružství s Jestřábem / Bílá místa v kronikách / Dan odešel ke Zlaté generaci / Ještě Roy a jeho Bobři / Šípeke – velký sponzor / Neznámé číslo Mladého hlasatele! / Tajemný malíř Salač / Rébus Poděbrad vyřešen / Záhada prvního rukopisu / Objev obálky Zdeňka Buriana / Učil jsem se od Foglara / Poslední dopis S. Hrnčířovi / Komiks RŠ nalézají Šimka
Na poslední straně je veřejnosti neznámá veselá satirická parafráze kresleného seriálu „RŠ nalézají Šimka“, kterou přední český karikaturista Josef Kobra Kučera nakreslil herci a spisovateli Miloslavu Šimkovi, velkému ctiteli J. Foglara.

(Hororová povídka v duchu Jaroslava Foglara)

Já, Hačiřík Emil ze Stínadel, prohlašuji dobrovolně a za zcela jasného vědomí toto:

Umírám a mým vrahem jsou Stínadla. Když jsme před týdnem vylovili s Širokem ježka v kleci ze stoky pod svatojakubským kostelem, cáklo mi do úst stokové bahno, ta černá žluč a jed vylučovaný Stínadly. Hned se mi udělalo zle a dosud ležím s horečkou, jež mě čím dál víc sžírá a rozkládá a jistě bude příčinou mé smrti. Tu horečku mi přivodila Stínadla jako trest. Trest za to, že jsem jim vyrval víc tajemství, než kdokoli jiný, a že jsem nahlédl do jejich pokřivené duše a nepřišel z toho o rozum. Ale nepřicházím o něj právě teď, kdy se potácím na prahu smrti?
Jak to bylo s vylovením ježka jsem již vypsal Rezavým klíčům. Byla to jediná vontská parta, co mě mezi sebe přijala, když jsem se sem před dvěma lety přestěhoval. Pro ostatní Vonty jsem byl jen přivandrovalec, se kterým nechtěli nic mít. Abych se jí odvděčil, předal jsem partě klíče od Vránovy skrýše a teď jim i sepsal, jak to bylo s ježkem, po němž se usilovně pídí jako všichni Vontové, jen z jiného důvodu. K ničemu jim to ale nebude. Přes Uctívače ginga se do skrýše nedostanou a ježka má Široko a tomu ho nikdo nevezme. Na ničem z toho ale nezáleží. Je tu jiné, mnohonásobně důležitější a hrozivější tajemství, za jehož odhalení brzy zaplatím cenu nejvyšší a které se mnou nesmí zemřít. Ale od začátku.

“Veliké a děsivé tajemství leželo zaprášené někde ve spleti ulic města, v tajemných zákoutích, dvorech a věžích. Tajemství, kolem kterého přecházely celé generace hochů, až osud rozhodl, aby Rychlé šípy začaly nevědomky rozplétat jeho vlákna, zamotaná a zpuchřelá.” (Záhada hlavolamu)
Minule jsem pitval pozapomenutý hororový odkaz humoristy Švandrlíka (viz odkaz v závěru článku), dnes si posvítím na dalšího populárního domácího autora, jehož si nespojujeme s hororem, ačkoli v jeho díle o hororové prvky není nouze a některé jsou dokonce notoricky známé.

Řeč je o Jaroslavu Foglarovi a jeho románech a komiksech pro mládež, které odchovaly už několik generací čtenářů, včetně autora tohoto článku. Snad nikdo nerozuměl klukovské duši a touze po dobrodružství tak, jako duchovní otec ikonického chlapeckého klubu Rychlé šípy, vedeného největším správňákem všech dob, Mirkem Dušínem. Foglar se při psaní opíral nejen o vzpomínky na vlastní dětství, ale především o bohaté zkušenosti skautského vedoucího a svou tvorbou skauting zároveň propagoval. Jeho mottem bylo, že užitečnost knihy je důležitější než její umělecká úroveň a jeho modus operandi spočíval právě ve zručném zabalení výchovných a vzdělávacích snah do atraktivních dobrodružných příběhů, které mohli čtenáři prožít taky, pokud byli ochotní zvednout zadek.
Hlavní role v jeho knížkách a komiksech hrají prepubertální městští hoši, nacházející východisko z každodenní nudy a správný životní směr v hlubokém přátelství s jimi obdivovaným, charakterově i fyzicky dokonalým a inspirativním vrstevníkem nebo s partičkou správných kamarádů. Partičky řečené kluby mívají svou základnu – klubovnu a podnikají dobrodužné výpravy po městě i do přírody, jež jsou obvykle korunovány letním táborem.

Před 75 lety (14. února 1940) se narodil kreslíř a hudebník, tramp Marko Čermák. V minulém roce jsme s ním natáčeli rozhovor. Zde je část jeho odpovědí ke shlédnutí.

Eduard Marek přezdívkou Hroznýš královský je nejstarším žijícím – a přitom stále velice aktivním - skautem v České republice.
Skautský doyen Eda oslaví totiž v březnu své 98. narozeniny.
Přednášku a besedu Od Svojsíka k Foglarovi... pořádanou Akademií Jaroslava Foglara dne 11. 2. 2015 v Informačním centru Městské části Praha 3 moderoval Mgr. Slavomil Janov.

Literární badatel Jiří Trávníček vyzpovídal před pár roky za pomoci dotazníků třiatřicet autorů, kritiků, knihkupců, knihovníků a lidí i některých dalších profesí. Ty rozhovory dal dohromady pod titulem Knihy a jejich lidé (Host, Brno 2013) a jistě to nevím, ale třeba ho překvapilo, kolik z oslovených v dětství četlo taktéž díla Jaroslava Foglara a kolika ulpěl v duši navždycky poté, co v srdcích bušících navodil sice možná neurčitý, ale dozajista nikým-ničím nenahraditelný životní pocit.
A poté, co své čtenáře mimovolně naučil některým charakteristickým postojům k světu. Poté, co je infikoval svým viděním. Knihy a jejich lidé vyšly už předloni, avšak jejich foglarovského aspektu si ještě letos nemohla nepovšimnout také recenzentka Blanka Kostřivová ve Tvaru 3/2015 (5. února) – a nemohla jinak, než věnovat foglarovkám rovnou odstavec, celý jeden odstavec ze šesti ve své recenzi. I když (a abych nepřeháněl)...
Ano, Foglarovy „úrovně“ přece dosáhl ještě jeden autor, a to Verne, zatímco (rovněž hojně vzpomínaný) Karl May šlape indiánskou stezkou až v těsném závěsu. Pouze výraznější přítomnosti řady dalších borců typu Arthura Ransoma se Trávníčkovu vzorku nedostalo a nelze si navíc nevšimnout, nakolik to byl právě Foglar, koho vstřebávaly generace „napříč“.

Projekt Akademie Jaroslava Foglara není uzavřen jen pro úzký okruh členů zastřešujícího 48. klubu oldskautů Jestřábi Praha a jejich přátele z řad příznivců spisovatelova díla či badatelů. Svědčí o tom řada aktivit pro veřejnost, které připomínají Foglarův odkaz v širších souvislostech.
Do této skupiny akcí spadá i přednáška a následná beseda s názvem Od Svojsíka k Foglarovi, která se uskuteční ve středu 11. února od 17 hodin v Informačním centru městské části Praha 3.
Průvodcem soaré Od Svojsíka k Foglarovi bude zakladatel Akademie Jaroslava Foglara a skautský činovník Slavomil Janov, mezi skauty známý i s přezdívkou Nashville.
Významným hostem v Plečnikově sále informačního centra však bude hlavně Eduard Marek (skautskou přezdívkou Hroznýš královský), který je nejstarším žijícím – a přitom stále velice aktivním – skautem v České republice. Skautský doyen Eda oslaví totiž v březnu své 98. narozeniny!

Ctěné paní a slečny kolegyně akademičky, slovutní páni kolegové akademici, jak jistě víte, stává se rok 2015 rokem oslav 75. výročí vzniku Bratrstva Kočičí pracky.
Vyvstává tak před námi úkol zcela zásadní, to jest stanovení přesného data zrodu této (ne)chvalně známé trojice. Osobně jsem již tuto otázku předjednal s prezidentem Akademie Jaroslava Foglara S. Janovem a bohužel musím konstatovat, že se naše názory rozcházejí. Obecně lze souhlasit s tím, že metodicky jest nutno vycházeti z data prvního vydání daného komiksového příběhu.
Zatímco však kolega akademik Janov tvrdí, že za datum zrodu BKP je možno považovati 8. březen roku 1940, tedy den prvního vydání příběhu "Rychlé šípy proti Dlouhému Bidlu", ve kterém se poprvé objevují postavy pozdějších členů BKP, podobně jako je za den vzniku Rychlých šípů všeobecně považován 17. prosinec 1938, tedy den, kdy poprvé vyšel první příběh kresleného seriálu, tomuto názoru oponuji tím, že tuto paralelu nelze na vznik BKP aplikovat, neboť zatímco u Rychlých šípů je datum jejich vzniku jakožto klubu nejasné (a za datum jejich zrodu tak vlastně uznáváme datum vzniku celého seriálu), u BKP je tomu v zásadě jinak: Zde totiž známe příběh v němž jest Bratrstvo založeno naprosto přesně. Jde o příběh "Dlouhé Bidlo hledá kočičí pracku", v jehož závěru Dlouhé Bidlo památnými slovy zakládá Bratrstvo Kočičí pracky!

Byli jsme čerstvě na vejšce a každý přivýdělek se hodil. Proto, když mi kamarád nabídl možnost brigády vyklízení starých sklepů, kdesi na Starém Městě, ochotně jsem souhlasil. Tak jsme se tři spolužáci dostali k špinavé a nepříliš dobře placené brigádě, na kterou však i po létech rád vzpomínám.
Dostali jsme adresu domu, kde jsme měli pracovat a ráno jsme přešlapovali před jeho vchodem. Oprýskaná půlkruhová brána přislibovala, že půjde o nějaký historický objekt. Nový majitel zde chtěl vybudovat hotel a naším úkolem bylo vyklidit nepoužívanou prádelnu a sklepení toho domu. Majitel nám otevřel bránu a ukázal nám, kde budeme pracovat. Před námi se objevil starý činžovní dům s malým dvorkem a pavlačemi, přesně jako v komiksech z časů Mladého hlasatele. V přízemí byla stará prádelna zavalená harampádím, které zde v průběhu času nastřádali nájemníci. Majitel řekl, že až vyklidíme prádelnu, ukáže nám další práci ve sklepích. Tam je to prý ale asi stokrát větší čurbes na několik dní práce. Představa starých sklepů nacpaných haraburdím nás lákala i děsila zároveň. Rychle jsme se pustili do díla a z prádelny začali vynášet všelijaké koberce, stará lina, bedýnky, kýble a další zbytečnosti. Všechno jsme to rovnali do připraveného kontejneru a za pár hodin byla místnost vyklizena. Nastal čas oběda a tak jsme mohli v nedaleké hospodě nad porcí kalné polívky rozprávět o tom, co nás asi ještě dneska čeká za překvapení.

V rámci 46. Zimního přechodu Brd, již neodmyslitelné akce pražského skautingu s tradicí od roku 1969, se letos uskuteční zejména pro oldskauty, příznivce díla Jaroslava Foglara a přátele rámcový poznávací trail Za Bratrstvem Kočičí pracky. Akce už doslova klepe na dveře, protože je plánována na sobotu 24. ledna 2015.
Start trailu bezprostředně naváže na slavnostní nástup všech účastníků přechodu Brd, který se uskuteční ve 13 hodin na Kytínské louce nedaleko Stříbrné Lhoty u Mníšku pod Brdy. Trasa v délce cca 6 - 8 kilometrů vede po zajímavých místech brdských Hřebenů, na nichž zanechalo - zejména prostřednictvím kreslíře Marko Čermáka - svou stopu nezdárné trio Dlouhé Bidlo, Štětináč a Bohouš z Foglarových románů a komiksu o Rychlých šípech.

Šestnáct let uplyne v pátek 23. ledna od smutného okamžiku, kdy odešel Jaroslav Foglar - Jestřáb.
Zástupci Sdružení přátel Jaroslava Foglara spolu s dalšími foglarovci uctí Jestřábovu památku u jeho hrobu na Vinohradském hřbitově krátkou neformální vzpomínkou a mimo jiné zapálením svíčkové šestnáctky.
Setkání účastníků z řad SPJF, ale i veřejnosti, se uskuteční v pátek 23. ledna 2015.
Místem srazu je hlavní vchod (vstupní prostor za branou) na Vinohradský hřbitov z Vinohradské třídy, čas odchodu k hrobu je v 16.30.

15. ledna 1915 spatřilo světlo světa první číslo časopisu Junák, který od té doby vycházel vždy, když byl skauting povolen a končil s jeho zákazem.
Za těch sto let vyšlo 57 ročníků a Skaut-Junák (jak zní jeho dnešní název) se stal nejstarším dodnes vycházejícím časopisem pro mládež.
Od skromných začátků se propracoval k velkému formátu s hlubotiskovými fotografiemi ve třicátých letech či barevné podobě a stotisícovému nákladu po druhé válce.
Publikovaly v něm desítky známých jmen jako Jaroslav Foglar či Miloš Zapletal, oba i na místě šéfredaktorů.
K připomenutí tohoto výročí se chystá několik událostí, z nichž nejvýznamnější je zpřístupnění archivu všech čísel časopisu od roku 1915 po dnes, v elektronické podobě.
Zveřejňovány budou postupně od ledna po celý rok na adrese: skaut-junak.skauting.cz.

Dnes, 13. ledna, se dožívá 85 let Miloš Zapletal – ZET, spisovatel – autor oblíbených dobrodružných příběhů pro děti a mládež i dlouhé řady příruček pro činorodé prožití volného času určených dětem i jejich starším kamarádům vedoucím, redaktor, sběratel a zpracovatel stovek a stovek her pro volný čas, vedoucí skautského respektive turistického oddílu, překladatel díla Ernesta Thompsona Setona, editor ojedinělé řady příruček Skautské prameny a v neposlední řadě celoživotní popularizátor a dlouholetý editor vybraných textů Jaroslava Foglara respektive autor textů o Jaroslavu Foglarovi.
V ostrém kontrastu s obrovským množstvím vykonané práce Miloše Zapletala – ZETa pro několik generací těch, kterým nikdy nezevšední „výpravy za dobrodružstvím“, je autorova skromnost a život v dobrovolném skrytu stranou pozornosti. 

V sobotu 31. ledna, od 17:00,
bude v prostějovském kostele sv. Jana Nepomuckého
patřícího řádu Milosrdných bratří,
sloužena mše svatá za Jaroslava Foglara.

Dnes uplynulo již 55 let od předčasného úmrtí nezapomenutelného prvního kreslíře Rychlých šípů a ilustrátora stínadelských románů Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří JUDr. Jana Fischera (22. 1. 1907 – 8. 1. 1960).
Jak se dostat na místo posledního odpočinku Jana Fischera na Olšanských hřbitovech v Praze napoví další text včetně fotografií a plánku.
Jak hrob vypadal v prosinci 1988 – při 50. výročí Rychlých šípů – připomeneme pamětníkům a ukážeme mladším foglarovcům v závěru článku.

Poprvé od premiéry v květnu 1993 vyšel oficiálně v prosinci loňského roku na DVD celovečerní film režiséra Petra Kotka Záhada hlavolamu.
Na trh jej více než jednadvacet let od vzniku snímku uvedla společnost AQS a.s., divize Magic Box.
Film není doplněn žádným bonusem, lze však využít funkce titulků pro neslyšící.
Doporučená cena je 199 Kč.

Vydání Kotkovy Záhady hlavolamu lze považovat za první příspěvek k letošnímu významnému 75. výročí stejnojmennému románu Jaroslava Foglara, který začal vycházet na pokračování v týdeníku Mladý hlasatel od září roku 1940.

Večer světel 17. prosince 2014 v Praze a následný článek na Bohousek.cz o navrácení Mirka Dušína vyvolaly v komentářích vlnu emocí. Tedy tento text navazuje na předchozí článek a jeho komentáře, takže nezasvěceným jistě nebude dávat smysl.

Celé je to mnohovrstevné, a pokusím se tyto nesourodé věci rozdělit na:
- Večer světel,
- hru Hledáme Rychlé šípy,
- pokřik o Vontech,
- navrácení Mirka Dušína,
- údajná lež.
Chtěl jsem si o tom všem popovídat s Vonty co nejdříve, protože další číslo Staroměstských novin nebude čekat až ve Stínadlech dopečou vánoční cukroví (použil jsem vtipnou glosu z diskuze na Bohouškovi), ale k ústnímu neveřejnému vyjasnění si všeho nedošlo, tak píši tento komentář pře Bohouška. Nemám totiž jiné spojení na současné mladé Vonty.

Pivovar Radouš si přichystal hned před Vánocemi celou sérii zvláštních piv. Inspiroval se také postavami slavné knihy Jaroslava Foglara. "Edice se jmenuje Ve stopách Rychlých šípů, i když tito čestní hoši pivo určitě nikdy nepili. Jednotlivá piva tak budou mít ve svém názvu různé osoby, které se v jejich životě objevily a vyvážily jejich neposkvrněnou morálku", píše se v novinách a na webu pivovaru. Názvy piv jsou Maxmilián Dráp, Tajemný Em, Haha-Bimbi nebo

V příštím roce si připomene Slovácké divadlo v Uherském Hradišti sedmdesát let od svého vzniku. V současné době se v divadle prodávají předplatitelské karty pro rok 2015 a je už známý repertoir tohoto populárního moravského divadla. Z programu vyplývá, že slavná divadelní hra Rychlé šípy režiséra Roberta Bellana bude na prknech, která znamenají svět, uváděna i příští rok a to jak v rámci žákovského předplatného, tak i v běžném programu. Je více než jisté, že se opět dočkáme nejen repríz na malé scéně Slováckého divadla, ale rovněž i pohostinsky pod šírým nebem.