132. kolegium Akademie Jaroslava Foglara, první v novém roce 2022, bylo zahájeno slavnostním přípitkem trnkovým nápojem domácí výroby Aleny Pauknerové – Ginkgo. Zároveň byl tento likér začleněn do rodiny oficiálních nápojů AJF pod názvem „Prokopák“, neboť peckovice k jeho výrobě pocházely z keřů hojně rostoucích ve stráních Prokopského údolí.

Východočeská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara byla založena v prosinci roku 2006 a její členové pořádali více než osm let celou řadu akcí. Nejpopulárnější byla hra Dobrodružství v temných uličkách ("Stínadla"), která se vždy konala v jiném městě (Hradec Králové, Pardubice, Litomyšl, Kolín, Kutná Hora, Náchod, Česká Skalice). Oblíbené byly Večery světel, výpravy do přírody a různé sportovní turnaje. Členové také často vyjížděli na ostatní akce, které pořádaly jiné pobočky.

Nová kniha Skautské nadace představuje Jaroslava Foglara jako zručného rozhlasového scénáristu. Okolnosti jejího vzniku přibližuje v rozhovoru editor knihy Zdeněk Bauer.
Jestřába známe jako spisovatele, vychovatele, tvůrce čtenářských klubů, ale málokdo tuší, že byl také rozhlasovým scénáristou. S rozhlasem začal spolupracovat v druhé polovině 30. let a postupně pro něj napsal menší i větší pořady pro děti. Tím nejrozsáhlejším jsou patnáctidílné besídky Klubu zvídavých dětí, které po osmdesáti letech v knižní podobě vydává Skautská nadace Jaroslava Foglara.
V roce 1941 byl Jaroslav Foglar osloven rozhlasem, aby připravil sérii besídek pro dětské posluchače. Původně mělo jít o Rychlé šípy, ale shodou okolností vznikl nakonec nový, fiktivní Klub zvídavých dětí. Foglar během dvou let napsal patnáct scénářů, které rozhlas odvysílal, ale nahrávky se bohužel nedochovaly. Proto knižní podoba je jedinou možností jak se s texty seznámit. Jestřáb souběžně se seriálem vedl inspirační stránku pro posluchače v časopisu Rozhlas mladých, jejichž reprodukci kniha v příloze přináší.

Město Jevíčko, které najdete na Moravě v okrese Svitavy a kde žije více než 2800 obyvatel, bylo letos jedním z míst, kde se konala od 17. listopadu do 16. prosince 2021 soutěž Hledáme Rychlé šípy. Hry se zúčastnilo 40 pátračů. Nejvzdálenější byli z Brna, jinak většina byla z Jevíčka a nedalekého okolí do 10 km. Rychlé šípy se skrývaly na pavlači jednoho z jevíčských domů a nejlépe vyfotit je bylo možno z ulice Úzká. Hru pořádal již podruhé Petr Prosser - Nekola za pomoci Pavla Vykydala s podporou SPJF a města Jevíčka, které poskytlo zdarma prostor Synagogy pro vyhodnocení a také drobné dárky a pamětní listy, které zde byly výhercům předány 17. prosince 2021. Další ceny věnovalo SPJF a tři vylosovaní šťastlivci navíc získali stínadelské tričko s kresbou Pavla Čecha.

Krátce po vzniku Sdružení přátel Jaroslava Foglara před více než třiceti lety vznikla myšlenka vzniku poboček, které by sdružovaly členy sdružení v konkrétním regionu a propagovaly život a dílo Jaroslava Foglara. Postupně vznikly pobočky Přeloučská, Pražská, Pardubická, Bratislavská, Východočeská, Ostravská (Severomoravská), Jihomoravská (Perpetuum), Třebíčská (Halahoj), Východomoravská a Šumperská (viz článek Historický přehled foglarovských organizací na Bohouškovi v rubrice Trvalky). Některé pobočky se v průběhu své existence zaměřily na činnost pro kluky a holky, jiné měly spíše propagační a badatelský charakter. Jejich činnost na Bohouškovi průběžně sledujeme a nejinak tomu bude i letos. Všechny pobočky jsme oslovili a v následujících týdnech si budete moci na Bohouškovi přečíst seriál článků o jejich činnosti.
V rámci SPJF nyní existují Jihomoravská pobočka - Perpetuum, Pražská pobočka, Severomoravská pobočka, Třebíčská pobočka - Halahoj, Východočeská pobočka a Východomoravská pobočka. Tři z nich mají status tzv. oblastní organizace (s vlastní právní subjektivitou) a mohou tak např. žádat o dotace v místě svého působiště (Jihomoravská, Pražská, Třebíčská). Pobočky jsou podporovány Vedením SPJF.

V roce 2007 byl k 100. výročí narození Jaroslava Foglara vydán na kompaktním disku hudební maxi-singl s názvem Píseň úplňku. Cédéčko se čtyřmi instrumentálními skladbami ve stylu country připomnělo specifickým způsobem spisovatelův odkaz.
Hudební projekt byl společnou aktivitou Akademie Jaroslava Foglara s hudebního studia průkopníka české country music a hráče na steel-kytaru a dobro Josefa Dobeše.
Člen sestavy skupiny Greenhorns-Zelenáči v době její „zlaté éry“ byl mezi trampy a kamarády-muzikanty známý i s přezdívkou „Honolulu Johny“. Hudební dráhu začínal ve skupině SALP (Soubor amerických lidových písní), kterou založil v roce 1949 společně s kamarádem z trampské osady Fire Rock Jiřím Falladou, autorem textu pozdějšího táborákového evergreenu Buráky. Skupina SALP začala jako první v Československu hrát americkou country music.

"My Tři králové jdeme k vám..." ozvalo se již tradičně 6. ledna 2021 po sedmnácté hodině v cukrářství U Michala v pražské Podolské ulici. Pražští foglarovci totiž opět "toušali že dvou," utratili nejméně 65 korun za snědené cukroví po vzoru příběhu Rychlých šípů s názvem "Rychlé šípy o Třech králích," upatlali se od šlehačky a hlavně se po Novém roce opět potkali s kamarády.
Králové s korunou byli sice jenom dva, ale všech devět účastníků si hodinku mezi sladkostmi opravdu užilo. V rámci přátelského posezení a neformální diskuze byla k vidění minigalerie magnetek s kresbami Rychlých šípů od Jiřího Filípka a zazněla pozvánka na nejbližší setkání členů Akademie Jaroslava Foglara. Významný byl tentokrát i humanitární aspekt akce, kdy koledníci mezi sebou vybrali 415 Kč, které budou odeslány na transparentní účet Tříkrálové sbírky. Za svolání a organizaci této taškařice patří poděkování Martinovi Rosolovi.

Původně kdysi undergroundové divadlo Orfeus uvedlo před několika dny hru Miloslava Vojtíška (alias Sigismund de Chals – mohlo by se volně přeložit Šátkový Zikmund). Byl jsem na první repríze – a byl jsem trochu nesvůj. Autor, o němž je v programu napsáno, že je znalcem „Foglarova života a jeho díla,“ dal dohromady drsnou a podle mne dost sžíravou satiru o Jaroslavovi Foglarovi – nepochopil jsem, co ho k tomu vedlo.
Jestřáb je zobrazen jako člověk nechápající běžné procesy, jako někdo, kdo žije jenom a jenom ve svých vzpomínkách na mládí a jehož cílem je nechat vydat oddílové kroniky.
Autorův Jestřáb je podivnou figurou....mamánkem...věčným chlapcem s chlapeckou naivitou. A autor svou hrou údajně kritizuje „konformitu skautingu....zabředlého do kariérizmu a konzumu....."
Měl jsem z celé hry dojem, jako by se autor Miroslav Vojtíšek pod představou jakéhosi „kultu osobnosti Jaroslava Foglara“ snažil svrhnout Jestřába z neexistujícího piedestalu. Také mi není jasné, proč režie posadila Jestřába do kolečkové židle, ze které ale během hry několikrát vstává.

Milé kamarádky, milí kamarádi, přátelé Rychlých šípů!
PRAVOU NOHOU VYKROČIT - A VESELE DO TOHO..., vybízí Červenáček v příběhu Rychlé šípy o Třech králích!
A do čeho že? No přece do cukrárny!
Ano, již posedmé si letos připomeneme tento památný legrační příběh naší známé pětice.
My z Prahy a blízkého okolí v Cukrářství u Michala v Podolské ulici č. 29 ve čtvrtek 6. ledna 2022 v 17 hodin, a vy ostatní kdekoli jinde, v kterékoli vaší oblíbené cukrárně!
Sebou si vezměte: Královskou korunu, dobrou náladu a hlavně - 65 korun za snědené cukroví! 

Aktualizováno o vzpomínky Michala Beránka. Sadu oddílových nálepek začal Jestřáb kreslit a psát v březnu 1953.
Tři z nich mají motivy vztahující se k závěru roku.

„Mamince dám k ježíšku patnáct kilo papriky, dědečkovi párátka, babičce bačkory, tetě Amálce zrcadlo – jen teď co tatínkovi?“ – uvažoval Rychlonožka …

Krásné prožití vánočních dnů, kouzelnou atmosféru ... a nějakou tu foglarovskou věc pod stromečkem
přejí čtenářům Bohouška
Alpín, Best, Krizmen

Aktualizováno. Jaroslav Foglar obdržel během svého života i posmrtně celou řadu ocenění a vyznamenání, kterými spolky a instituce ocenily jeho aktivity pro děti a mládež. Až osmnáct let po smrti obdržel také medaili Za zásluhy od prezidenta republiky.

Pátrači na výstavě * Přednáška Pochybná morálka Rychlých šípů * Komentovaná prohlídka Pražské inspirace Jaroslava Foglara

"Himbajs šuviks!" Jednou z kanceláří nakladatelství Melantrich se nese tichoučké rozladění tichoučkého redaktora Jaroslava. Je to člověk mladičký, spořádaný až pedantský, perfekcionista. Proto na něho dotírají pochyby, i přes veškerou radost ze svého nového dalekosáhlého projektu, jehož první plod před ním právě čerstvě přistál z tiskárny. Nový dětský časopis. Šťastně a vzrušeně jej prolistoval a nyní setrval na poslední, zadní straně. Právě dnes se tam poprvé objevil kreslený komiks. Jaroslav je dojat, spokojen, ale i trýzněn pochybností.
"Neměl jsem to přeci jen nazvat jinak? To je vždy tak těžké. Najít dobrý název. Mám jich už víc než ty postavičky bublin od huby. A rojí se další. Třeba něco výchovného, protialkoholního: Rychlé pípy? Ryk od pípy? Nebo něco kovbojského: Rifle šitý, Rychlé šífy, Rychlé jeepy, Rolle a shippy... Hmm... Zjihlé chlípy, Rokle u lípy, Bichle a sliby, Rifle na slipy, Rapli a shitty, Rychle šílí... Jo, už bláznim! Vážně nevim. Taková trampota. Pumíku!!!"
"Ale to se mám pořád ptát jen maminky?"
Jaroslav sbírá odvahu. Nakonec nesmělost překoná a vykročí za starším a slavným kolegou do Lidových novin. Tam nemilé zjištění, kolikáté již v této hrozné době... Pan doktor je nemocen, tentokrát prý vážně.

Každá doba má hrdiny, vzory pro mladé. Mohou to být zpěváci, herci, sportovci, youtubeři… V České republice a na Slovensku najdeme jeden fenomén. Je jím spolek pěti chlapců. Klub nazvaný Rychlé šípy. Jsou kreslení a z pohledu délky lidského života se jedná o starce.
Poprvé se nám někteří z nich ukázali 17. 12. 1938, tedy v den, kdy vyšel na stránkách prvorepublikového dětského časopisu Mladý hlasatel první kreslený příběh od spisovatele Jaroslava Foglara a kreslíře Jana Fischera. Představují se nám první kreslení chlapci budoucí členové klukovského klubu Rychlé šípy. Tento komiksový příběh se jmenoval Černí jezdci řádí.

"Poesiomat je automat, ze kterého vám nevypadne bageta, ale dobře veršovaná básnička," uvádí autoři projektu Ondřej Štantejský a Štěpán Kult. Od dnešního dne je tento přístroj, který připomíná komínovou rouru, umístěný za branou Vinohradského hřbitova, místa posledního odpočinku Jaroslava Foglara. A právě jeho slova, konkrétně Dobrodružství na rybníku, můžete slyšet z Poesiomatu. Stačí stisknout tlačítko. Vedle Jestřába se zde můžete zaposlouchat také do 12 úryvků z projevů, her a básní prvního českého prezidenta Václava Havla, do písně Petra Nováka Náhrobní kámen nebo Jiřího Grossmanna Jako kotě si příst. Instalaci přístroje podpořil pražský magistrát a městská část Praha 10.

"ZÁHADA HLAVOLAMU" se jmenovala literární, výtvarná a fotografická soutěž, která proběhla u příležitosti 80 let od prvního knižního vydání stejnojmenné knihy a měla být vyhlášená na slavnostním večeru RYCHLÉ ŠÍPY MAJÍ TALENT v Třebíči v Domečku HALAHOJE (Studentského klubu KG a pobočky SPJF), který akci pořádal. "Z důvodu nouzového stavu jsme tuto akci v prosinci neuskutečnili a přesunuli ji na jaro 2022. Přesto Vám přinášíme, dnes v den narození Rychlých šípů, malou ochutnávku z několika děl, které do soutěže zaslalo přes 40 účastníků," uvedl Vít Oplatek z Třebíčské pobočky SPJF.

Svátek Večer světel, vycházející ze stínadelské trilogie Jaroslava Foglara, si příznivci tohoto autora a jeho díla na mnoha místech naší země připomínají vždy 17. 12., tedy v den, kdy vyšel (v roce 1938) na stránkách Mladého hlasatele první kreslený příběh Rychlých šípů.
Vzhledem k nejisté situaci nemůžeme zveřejnit žádnou oficiální pozvánku, je možné (a pravděpodobné), že se jednotliví přátelé díla Jaroslava Foglara s patřičnými odstupy setkají v pravidelném čase na obvyklých místech v celé České republice. Večera světel se můžete ale zúčastnit i vy sami, v bezpečí svého domova a to tak, že 17. 12. mezi 17. - 21. hodinou dáte za okno svíčku, lampion, lucernu či jiné světlo a k tomu můžete vystavit například i tradiční pochodující postavy Rychlých šípů s Bublinou.

Někdejší undergroundové divadlo Orfeus, které dnes sídlí v bývalém krytu civilní obrany na pražském Smíchově (Plzeňská 76), uvede 21. prosince 2021 v 19 hodin v premiéře divadelní hru Miloslava Vojtíška pod názvem Hostina pro Jestřába. V popisu inscenace je uvedeno: "Autor zde strhává na první pohled příznivou masku skautingu jako ušlechtilého hnutí a rozbíjí ikonický kult jeho přední osobnosti, Jaroslava Foglara, způsobem drsným, možná vůči hledačům Stínadel krutým, někdy ostře satirickým, ale rozhodně nebulvárním, hlubokým, jdoucím pod povrch až k samotným základům, na nichž stojí."

Průběžně aktualizujeme. Zaznamenáváme postupně všechny významnější vydavatelské aktivity, na kterých má podíl Nadace Jaroslava Foglara a to od roku 2018, kdy převzala správu dědictví po Jaroslavu Foglarovi. Uvítáme jakékoliv doplnění, ať už prostřednictvím komentářů nebo na e-mailu: info@bohousek.cz.

Do 17. prosince zbývá rovných pět dní, v nichž se Vám ještě nyní budou v ulicích zasněženého Prostějova ukrývat Rychlé šípy. Odhalíte i letos jejich zdánlivou skrýš? Třeba právě na předvánoční procházce městem. Již čtvrtým rokem se na přelomu listopadu a prosince vydávají pravidelně na Hanou, aby Vám, svým čtenářům, připravily tohle pátrací dobrodružství.
Najdeš nás také Ty? I přes trubku v klubovně nás letos zatím ani Bratrstvo kočičí pracky nevypátralo. Co bude v jejich Sběrači bez zpráv o nás, Rychlých šípech? Nebo s něčím přijdou Druhostraníci? Hlavně, aby něco nezaslechli Vontové? Budeme snáze odhalitelní, špendlíky naše klopy tentokrát nezdobí. Ale i tak. Žlutá je barva naše.

V úterý 14. prosince byla v rámci výstavy Město jako přízrak – Pražské inspirace Jaroslava Foglara naplánována beseda s Jaroslavem Čvančarou, odchovancem Foglarova oddílu z počátku 60. let. Kvůli nemoci hlavního aktéra se však beseda odkládá na jaro 2022. Zájemci však o zajímavý program nepřijdou: Místo besedy se v Domě u Zlatého prstenu v Týnské ulici uskuteční komponovaný večer Akademie Jaroslava Foglara.

Můj život je hned plný nesnází,
na jaře když duben přichází,
já vracím se do poválečnejch let,
kdy vycházel náš starý dobrý Vpřed...

(Aktualizováno - přidány fotografie a vzpomínka Michala Beránka 8. 12. 2021) Znáte ji? Dnes už legendární foglarovská písnička vznikla v roce 1981. Jejím autorem je známý trampský písničkář Wabi Ryvola (1935 - 1995). Písnička se nemohla ve své době objevit na žádné dlouhohrající gramofonové desce, až v roce 1988 vyšla jako předzvěst budoucích událostí na SP desce Porta (vydal Supraphon ve spolupráci s ČÚV SSM) společně s písní kapitána Kida Sedm statečných. V roce 1990 se objevila na Wabiho profilovém albu s názvem Můj názor na věc (vydal Supraphon).

Tradiční akce Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara - pátrací hra Hledáme Rychlé šípy - slaví v letošním roce dvacetileté jubileum. Snad neuškodí, když připomeneme její historii a místa, kde bylo možné slavnou pětici spolu se psem Bublinou v uplynulých letech spatřit a připomenout i její letošní ročník, který je tentokrát doprovodnou akcí k výstavě Město jako přízrak v Muzeu hl. m. Prahy (v domě U Zlatého prstenu).
Hned v úvodu je třeba zmínit, že tvůrcem myšlenky a realizátorem soutěže byl po více než patnáct let kamarád Menhart, později pomyslnou štafetu převzali mladší členové pražské pobočky. Soutěž se pak rozšířila i do jiných míst republiky.
Smyslem hry bylo a je vytáhnout pátrače všech věkových kategorií do pražských uliček. Ti mají vždy od 17. listopadu do 17. prosince možnost najít Rychlé šípy ve vymezeném prostoru Starého Města / Malé Strany / Hradčan, vyfotografovat nebo namalovat, aby bylo místo na obrázku poznat a důkaz svého nálezu poslat do 17. prosince Pražské pobočce SPJF, případně jej přinést přímo na Večer světel 17. prosince k pražskému kostelu sv. Haštala (to platilo do předloňského roku).

V rámci výstavy Město jako přízrak / Pražské inspirace Jaroslava Foglara, která se koná v Praze, v domě U Zlatého prstenu, se v prosinci v rámci doprovodného programu konají dvě akce: Komentovaná autorská prohlídka výstavy Město jako přízrak s Petrem Kotkem a Foglarova Dvojka – beseda, rozhovor v malém přednáškovém sále.

Skautská nadace Jaroslava Foglara zasílá pravidelně svým zákazníkům Jestřábova obchodu e-mailový Tam-Tam, kde informuje o novinkách a zajímavostech na svých stránkách.

Zatím jediná ucelená edice knih Jaroslava Foglara se v posledních třech letech stala sběratelským fenoménem. Sada všech 27 knih v jednotném formátu, se stejnou grafickou úpravou a povětšinou s kresbami Marko Čermáka se v době covidové pandemie dostala do hledáčku řady příznivců foglarovek, ať už těch, kteří se s knihami setkávají poprvé nebo těch, kteří si doplňují pamětnickou knihovničku.
Sebrané spisy Jaroslava Foglara vydávalo nakladatelství Olympia v letech 1991 - 2008.