S Jonášem za dalším dobrodružstvím – na letním ostrově a v zimních horách.
Znovu se setkáme se známými a oblíbenými dobrodružstvími Pajdy, nyní již s novou oddílovou přezdívkou Jonáš, člena pardubického vodáckého skautského oddílu Vodní Sedmička, nyní však poprvé v podobě dvou kreslených seriálů z výtvarné dílny Karla Zemana, který je zároveň i autorem obou scénářů.
Příběh Ostrov přátelství volně navazuje na Pajdovo první vyprávění s názvem Sedmička. Oddílová dobrodružství sepsaná v minulosti zdařile Milošem Zapletalem pak do třetice uzavírají Cvoci.
Oba komiksy v jedné publikaci vyjdou v první polovině května ve vydavatelství Václav Vávra www.intercrosse.eu a zvolený termín vydání je další formou poděkování a pocty nezapomenutelnému Miloši Zapletalovi, od jehož odchodu právě v květnu uplyne jeden rok.

V sobotu 3. října 2026 se uskuteční již 4. ročník akce Krajem Bohumila Konečného. Připomeňte si život a dílo tohoto legendárního ilustrátora Jaroslava Foglara.

O čem se debatovalo na 174. kolegiu AJF? Dozvíte se z následujících řádků!

Spolupráci spisovatele Jaroslava Foglara s nakladatelství Jan Kobes a synové chystá připomenout Středoškolský klub ASK při Gymnáziu v Plzni na Mikulášském nám. Jeho snahou je získat finanční prostředky na odhalení pamětní desky na objektu v Husově ulici v Plzni, kde zmíněné nakladatelství sídlilo. Deska o rozměrech 50 x 40 cm bude provedena z laminátu v imitaci z bronzu. V současné době probíhá sbírka na serveru darujme.cz a pokud se podaří získat dostatek finančních prostředků, slavnostní odhalení desky by mělo proběhnout 3. října 2026 v rámci akce Krajem Bohumila Konečného, kde bude pokřtěna i nová kniha Bimba kreslí Foglara. (více na www.bimba.cz). Přijaté dary do cílové částky násobí Skautská nadace Jaroslava Foglara x 1,6. Případně dary nad cílovou částku 23 000 Kč budou použity na vydání knihy Bimba kreslí Foglara.

Martin Izera vydal další svazek Ročenky foglarovce, tentokrát s letopočtem 2025. Publikace je tak jako v předchozích letech pozoruhodnou tištěnou kronikou foglarovského dění a současně pro sběratele cenným soupisem většiny foglarovských artefaktů vydaných v daném roce. Martin nám k vydání sdělil: "Opět má o 4 strany více, ale jinak udržuje stejný princip zápisu novinek celého roku. Dnes nebo zítra by se měla objevit v nabídce Jestřábova obchodu u Skautské nadace."

Březnovou novinkou v Jestřábově dobročinném obchodu je reprint hlasatelského vydání Záhady hlavolamu. Román Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu vycházel jako příloha týdeníku Mladý hlasatel v letech 1940-1941. Následně bylo možné objednat originální desky, do kterých se nechaly listy příběhu souhrnně svázat. Skautská nadace takto vydala román jako celek ve své předmětové sbírce. Kniha se jistě stane zajímavou ozdobou foglarovských sbírek.

V dubnu a květnu vyjdou v Albatrosu dvě zajímavé novinky spojené se světem Jaroslava Foglara - Petr Hugo Šlik: Černobílé léto a Jaroslav Foglar, Josef Horna: Nebezpečné hry staré Jeremiášky.

Vítání jara bylo v dřívější době u mnoha evropských národů jedním z nejposvátnějších aktů. Končila vláda zimy, nastávala jarní rovnodennost a slunce probouzelo poslední spáče do nového období. I dnes však lze příchod jara oslavit nevšední a svéráznou akcí, jakou je například "Jaro s těšítky".
Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje v období 20. - 27. března 2026 již tradiční akci Jaro s těšítky.

Chcete neobvykle oslavit příchod slunečních dnů?
Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje akci s dlouholetou tradicí Jaro s těšítky 2026. Až do 27. března si budou sluníčkáři vyměňovat těšítka a také je dávat ostatním.

Co jsou sluníčka a těšítka?

V talk show 7 pádů Honzy Dědka vysílaném TV Prima v úterý 17. 3. 2026 od 21.40 do 22.45 hodin na stanici Prima bude hostem Marko Čermák.
V pořadu dále vystoupí M. Hanuš, E. Bašusová, P. Vondráček, Š. Vaňková, L. A. Koffi a M. Šteindler.

Myšlenka Modrého života, kterou spisovatel Jaroslav Foglar představil už v roce 1934 ve své knize Přístav volá, ožívá v moderní podobě. Skautská nadace Jaroslava Foglara spouští 16. března novou mobilní aplikaci Modrý život, která pomáhá dětem i dospělým budovat dobré návyky, posilovat charakter a hledat rovnováhu v každodenním životě.

Jiří Kadaňka (22. 1. 1933 – 10. 3. 2026) – kameraman a dlouholetý pracovník České (Československé) televize, zemřel v úterý 10. 3. 2026 ve věku 93 let.
Připomeňme si jeho umělecké mistrovství třeba právě nyní, každou sobotu ráno při další z mnoha repríz legendárního televizního devítidílného seriálu Záhada hlavolamu v České televizi.
Premiéru prvního dílu dostali nadšení a nedočkaví diváci Československé televize nejrůznějších generací před desítkami let přímo pod stromeček – 24. prosince 1969.
A za hlavní kamerou rychlošípovského dobrodružství ve Stínadlech stál tehdy při natáčení právě Jiří Kadaňka.
Ten se své profesi hlavního kameramana věnoval přes šedesát let a v roce 2015 obdržel cenu za celoživotní dílo, kterou mu udělila Asociace českých kameramanů.
Pane kameramane, děkujeme!

Když občas na pátek připadne třináctý den v měsíci, asi i ti nepověrčiví trošičku zbystří :-) ...
Číslo třináct zaujímá v tvorbě Jaroslava Foglara i v oddíle, který vedl - v skautské Pražské Dvojce - Hoších od Bobří řeky, nepřehlédnutelné místo. A najdeme ji - třináctku - v souvislosti s foglarovským světem, leckdy i nečekaně ... Připomeňme si fenomen foglarovské třináctky naším starším článkem Když napočítáme do třinácti ...

Srdečně vás zveme na vernisáž výstavy ilustrací významného českého kreslíře a ilustrátora Marko Čermáka, jehož tvorba je neodmyslitelně spjata s legendárním komiksem Rychlé šípy spisovatele Jaroslava Foglara.
Výstava nabídne výběr z ilustrátorské tvorby autora, jehož kresby provázely několik generací čtenářů a významně ovlivnily podobu českého komiksu. Budete mít příležitost nahlédnout do světa ilustrací, které se staly součástí české kulturní paměti.
S Jáchymovem pojí Marko Čermáka dlouholetý osobní vztah.
Část roku tráví právě v našem městě, ke kterému má blízký vztah.
O to symboličtější je možnost představit jeho tvorbu právě u nás.
Sám Marko Čermák se vernisáže zúčastní, takže budete mít příležitost se s ním osobně setkat.
Přijďte společně s námi vzdát hold výjimečné osobnosti české ilustrace.
Po vernisáži budou kresby natrvalo vystaveny v prostorách Městské knihovny a Kulturního a kreativního centra.

Přesně před třiceti lety (6. března 1996) se za přítomnosti autora konalo slavnostní uvedení prvního vydání nezvyklé foglarovky v rámci Sebraných spisů Jaroslava Foglara - výběru z oddílových kronik pražské Dvojky – Hochů od Bobří řeky.
První svazek Kroniky Hochů od Bobří řeky s podtitulem Skautský rok obsahuje výňatky z kronik od 30. do 70. let minulého století vybrané a uspořádané Milošem Zapletalem do kapitol Oddílové výpravy: Podzimní výpravy, Zimní výpravy, Velikonoční robinzonády, Jarní výpravy; Besedy v klubovně; Dobrodružství v městských ulicích.

Vzhledem k četným ohlasům, které vyvolal náš předchozí článek, zvláště pak jeho součást hodnotící některé kresby Jiřího Gruse z tzv. „Velké modré knihy“, popřípadě z jeho volné tvorby, rozhodli jsme se tomuto tématu věnovat i na 173. kolegiu AJF. Tentokrát jsme si „vzali na paškál“ finální ilustrace z jednotlivých knih stínadelské trilogie. Také zde bylo objeveno určité množství ilustrací, které neodpovídají psanému textu, nebo vykazují chyby jiného druhu. Přehledný výčet takových ilustrací se zavázal zpracovat Martin Rosol a můžete se s ním seznámit v závěru tohoto článku. Ještě před tím je zde ale několik dalších informací z programu 173. kolegia:

Záznam z tohoto setkání vznikl vlastně jen náhodou, nedopatřením. Dlouho jsem usiloval o uspořádání besedy s Milošem Zapletalem v naší Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově. Bránilo tomu zejména Milošovo naprosté vytížení po obnově skautské organizace, pak zase práce na třicetisvazkových Skautských pramenech apod. Knihovnu sice chtěl již dlouho vidět, ale o nějaké přednášce pro veřejnost nechtěl ani slyšet. Domníval se, že nemá co zajímavého říct a obával se, že by v improvizované besedě mohl sklouznout k tlachání, proto raději píše. Ostatně považuje se za píšícího pedagoga, nikoli za spisovatele! Doma se vždy bránil pořízení televizoru, neposlouchá tudíž politické diskuse, proto vůbec netuší, co to bezuzdné tlachání je. Domluvili jsme se na kompromisu – nebude to nic pro veřejnost, nýbrž pouze beseda se skauty.

První novoroční setkání foglarologů – 172. kolegium Akademie Jaroslava Foglara – bylo napěchováno pestrým programem natolik, že i zpravodajství z lednového setkání bylo pro čtenáře Bohouška rozděleno do tří samostatných článků.

Legendární klub Rychlé šípy v podobě kresleného seriálu poprvé čtenářům představili spisovatel Jaroslav Foglar a kreslíř Jan Fischer v týdeníku Mladý hlasatel 17. 12. 1938.
S neplánovaně posledním pokračováním se všichni nadšení zájemci mohli seznámit 17. 5. 1941, kdy protektorátní úřady další vydávání (nejen) Mladého hlasatele vydávaného nakladatelstvím Melantrich zakázaly.
Přešly čtyři temné válečné roky a nakonec přišlo květnové osvobození. S nově nabytou svobodou nastalo kromě jiného i opětovné svobodné sdružování ve spolcích, mimo jiné například v Junáku. Obnovená organizace Junák obnovila svůj časopis Junák a odpovědným redaktorem stanovila Jaroslava Foglara. Ten obsah časopisu, na rozdíl od předválečné podoby čistě spolkového rázu, stanovil tak, aby jím zaujal širší dětskou čtenářskou obec, než jen členy Junáka. V podstatě znatelně v rámci daných možností navázal na podobu Mladého hlasatele.
První poválečný ročník Junáka byl zahájen spolu s novým školním - ale i oddílovým - rokem v říjnu 1945.
Čtenáři, z nichž množství bylo pamětníky Mladého hlasatele a v novém časopisu Junák našli jak svého starého známého redaktora a spisovatele a autora Rychlých šípů Jaroslava Foglara, tak zmíněnou dílčí podobnost s Mladým hlasatelem, se pochopitelně začali v redakci ptát právě na Rychlé šípy.
A redakce, tedy Jaroslav Foglar, odpovídá: Ne, s kresleným seriálem o Rychlých šípech se v Junáku nejspíš nepočítá.

Roman Šantora a Skautská nadace Jaroslava Foglara (SNJF) byli oceněni prestižní Cenou Muriel za Přínos českému komiksu. Porota ocenila jejich dlouhodobou práci na obnovení časopisu Rychlé šípy a oživení legendárního seriálu pro nové generace čtenářů.
Cenu v pražském kině Atlas 19. 2. 2026 předal Michal Jareš, člen poroty a renomovaný komiksový historik. Převzali ji Roman Šantora a Eva Staňková, ředitelka SNJF.
„Ocenění si velmi vážíme a jsme rádi, že můžeme rozvíjet odkaz tohoto komiksu, který baví a vychovává už téměř 90 let. Děkujeme všem skvělým scénáristům, kteří nám pomáhají propojit Foglarovy původní a současné příběhy, a všem kreslířům, kteří navázali na odkaz Jana Fischera a Marka Čermáka – především Jiřímu Grusovi a Karlu Jeriemu,“ uvedl Roman Šantora.
Při předávání poděkoval také všem, kteří se podílejí na práci SNJF, se zvláštním uznáním pro grafika Martina Pecinu, díky němuž mají komiksy svou současnou vizuální podobu.

Ještě než se slečna Marie Fischerová (Fišerová) poprvé – a osudově – setkala s mladým pánem Jindřichem Foglarem v Pečkách na rovinatém Kolínsku, začala se rozhlížet po světě v Kácově v členitém Posázaví.
Budoucí maminka Jaroslava Foglara se jako čtvrté z jedenácti dětí narodila za asistence porodní báby Teresie Svobodové 26. 12. 1877 v kácovském domě č. 24 Marii Fischerové, rozené Lukášové z Chotouchova a Antonu Fischerovi (Antonínu Fišerovi) z Uhlířských Janovic. Do matriky byla zapsána jako Marie Karolina Fischer a 29. 12. byla pokřtěna v místním kostele Narození Panny Marie.
Anton Fischer byl hostinský a svoji živnost provozoval právě v domě číslo 24 na náměstí, než později s rodinou odešel z těžko přístupného odlehlého kraje, odkud se lidé stěhovali za prací i do ciziny, a kam byla železnice postavena v roce 1901, vydělávat na chleba jinam.

Na prosincovém Večeru světel v Praze, na Haštalském náměstí, jsem připomenul některá foglarovská výročí, která připadají na rok 2026:

Když občas na pátek připadne třináctý den v měsíci, asi i ti nepověrčiví trošičku zbystří :-) ...
Číslo třináct zaujímá v tvorbě Jaroslava Foglara i v oddíle, který vedl - v skautské Pražské Dvojce - Hoších od Bobří řeky, nepřehlédnutelné místo. A najdeme ji - třináctku - v souvislosti s foglarovským světem, leckdy i nečekaně ... Připomeňme si fenomen foglarovské třináctky naším starším článkem Když napočítáme do třinácti ...

Aktualizováno 10. 2. 2026! Rok 2026 bude pro čtenáře Jaroslava Foglara opět mimořádně bohatý. Nakladatelství Albatros připravuje více než desítku dalších titulů – od pokračování edice Dílo Jaroslava Foglara, přes nové příběhy v řadě Rychlé šípy na stopě, až po komiksové sešity, audioknihy i zcela nové projekty. Stranou nezůstanou ani další vydavatelé. Přinášíme přehled všech plánovaných novinek, tak jak jsme se o nich dozvěděli, s tím, že skutečná realizace vydání záleží na konkrétních vydavatelích a tak jako každý rok není závaznou informací :-)

Pro foglarovce bude rok 2026 rozhodně stát za pozornost – a Bohoušek bude všechny novinky průběžně sledovat.

Příběhy Jaroslava Foglara jsou nejen spojeny s knihami a komiksy, ale také s rozhlasem, televizí, internetem i divadlem. A právě do divadla si můžeme na příběhy legendárního Jestřába zajít i v roce 2026:

Od úmrtí Jaroslava Foglara letos v pátek 23. ledna uplynulo dvacet sedm let. Autor, který zásadně ovlivnil několik generací čtenářů, zanechal po sobě na dvě desítky románů a povídkových knih a stovky komiksových stran, jež vyšly ve více než pěti milionech výtisků. Už příští rok si navíc připomeneme 120 let od jeho narození – a právě k tomuto výročí postupně znovu vychází jeho kompletní beletristické dílo.
Současně s novými vydáními vzniká i unikátní filmový projekt, který Foglarovy knihy představuje prostřednictvím krátkých filmových medailonků. V nich se k jednotlivým titulům osobně vracejí známé herecké osobnosti a sdílejí vlastní čtenářské zážitky, vzpomínky i interpretace.

Foglar očima herců
Hold nejúspěšnějšímu českému spisovateli pro mládež vzdávají mimo jiné David Matásek, Martin Písařík, Klára Issová, a brzy se k nim připojí také Martin Zahálka nebo Robert Mikluš.

Aktualizováno o obrázek Haha-Bimbi - 10. 2. 2025. Obrázky, obrázky a zase obrázky. Jak už bylo zmíněno v úvodním článku zpravodajství ze 172. kolegia Akademie Jaroslava Foglara, program lednového setkání foglarologů byl velice obsažný. Proto dvěma nejrozsáhlejším debatním blokům jsou věnovány na stránkách Bohouška samostatné články. Dnešní – analýza kreseb a ilustrací malíře Jiřího Gruse se stínadelskou tematikou – se dá charakterizovat lapidárně: Obrázky, obrázky a zase obrázky…

Příhody Rychlých šípů ve Stínadlech bude možné si opět připomenout v televizi od 31. ledna 2026 na programu ČT 1 každou sobotu od 7.35 hod., kdy bude reprízován slavný devítidílný seriál režiséra Hynka Bočana z roku 1969. Česká televize upozornila, že repríza bude odvysílána pouze v televizi - práva vlastní na pozemní, kabelové či satelitní vysílání.

S jen tak nevidící se vitalitou zahájili členové Akademie Jaroslava Foglara (AJF) nový rok 2026.
Hned zkraje ledna zavítali do Galerie U lávky v pražské Troji, kde své pečlivě zaostřené foglarologické zraky upřely na obrazy a ilustrace Jiřího Gruse, současného špílmachra mezi kreslíři Rychlých šípů. Další energii získali pozřením sladkostí za 36 nebo 65 korun (ale spíše sáhli do kapes podstatně hlouběji) v Tříkrálové cukrárně v Podolí. Hned na to je čekalo tradiční badatelsko-diskusní setkání 172. kolegia AJF. Jeho program ve skautské klubovně v Bělehradské ulici byl tak nebitý, že tentokrát nutno pro čtenáře Bohouška rozdělit zpravodajství do tří samostatných článků. Z dnešního „reportu“ tedy vyčleňujeme analýzu kreseb Jiřího Gruse, stejně jako příspěvek akademika Josefa Bláhy – Řešetláka. Ten hovořil o 40leté historii nejmladší větve Jestřábovy Dvojky – dnes už samostatném oddílu Tygříci. Na oba články se mohou čtenáři těšit v příštích dnech.
Takže co zařazujeme do dnešního ohlédnutí za 172. kolegiem AJF?

Osmdesát pět let nás dnes dělí od 25. 1. 1941, kdy v Mladém hlasateli vyšlo oznámení, které spoustě tehdejších kluků a holek nedalo spát.
A vlastně nedá dodnes.
Firma Moučka tehdy zrovna uvedla na trh dřevěnou napodobeninu ježka v kleci, hlavolamu, kterým právě v těch měsících žily Rychlé šípy i Vontové, celá Druhá strana i Stínadla v prvním vydání Záhady hlavolamu, když v Mladém hlasateli týden co týden vycházela, aby napínala čtenáře, nechala je přemýšlet, pátrat a snít vlastní pokračování.

I v letošním roce se bude konat Pražská lítačka, závod Sdružení přátel Jaroslava Foglara v používání hromadné dopravy.
Termín konání je pátek 24. dubna 2026.
Vzhledem k tomu, že akce je připravována v milé spolupráci s Dopravním podnikem hl. m. Prahy a Městkou částí Praha 6, měli bychom mít opět možnost startu z tramvaje (přesun nebude díky posunu rekonstrukce vozovny už tak dlouhý).
Konkrétní místo, podobu případně upravených pravidel a zahájení přihlašování na závod samotný sdělím později.

Dnes uplynulo již dvacet sedm let od odchodu Jaroslava Foglara – Jestřába.
Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara dlouhodobě pořádá dvacáté třetí ledny odpoledne na místě Jestřábova posledního odpočinku na Vinohradském hřbitově v Praze vzpomínková setkání.

Už měsíc je v prodeji Bohouškův zápisník, který jsme představili na pražském Večeru světel 17. prosince 2025. Během uplynulé doby zmizela většina nákladu mezi čtenáři z různých koutů republiky, zápisník našel své zájemce i na Slovensku. V současné době je v prodeji již jen několik desítek výtisků, zájemci si svůj výtisk mohou objednat zde.
Moc nás potěšil zájem - vás všech čtenářů - i vaše reakce na vydání publikace. Potvrdily nám, že vydání zápisníku byl dobrý nápad. Radost vám udělaly i doprovodné materiály, které jsme do zásilek jako bonus vložili - magnetky a různé foglarovské kartičky.

Před 27 lety odešel Jaroslav Foglar.
(6. července 1907 – 23. ledna 1999)

Když v roce 2019 vydala Skautská nadace Jaroslava Foglara knihu Jaroslava Foglara Běh mého života, dostaly se výtisky jen omezenému počtu zájemců. Nyní, po 7 letech, se publikace dostává ke všem čtenářům prostřednictvím Městské knihovny Praha, která ji zveřejnila v on-line podobě.
Autobiografii napsal Jaroslav Foglar v roce 1981 zřejmě na zakázku nakladatelství Mladá fronta. Nikdy za jeho života oficiálně nevyšla a spisovatel ji pak částečně přepsal do známého Života v poklusu. Pokud si obě díla porovnáte, najdete v Běhu mého života zajímavé informace, které v Životu v poklusu publikovány nejsou.

Již dvacet sedm let uplyne v pátek 23. ledna od smutného okamžiku, kdy odešel Jaroslav Foglar - Jestřáb.
Zástupci Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara uctí Jestřábovu památku tradičně u jeho hrobu na Vinohradském hřbitově krátkou pietní vzpomínkou.
Setkání účastníků z řad SPJF, ale i veřejnosti, se uskuteční v pátek 23. ledna 2026.
Místem srazu je hlavní vchod (vstupní prostor za branou) na Vinohradský hřbitov z Vinohradské třídy, čas odchodu k hrobu je v 16.30.

Kdo dorazí na místo srazu s předstihem, může si na dohled od hlavního vchodu zatočit klikou zdejšího Poesiomatu a zaposlouchat se do Jestřábova hlasu vyprávějícího dávnou nebezpečnou příhodu na probořeném ledu rybníka, kdy mu šlo o život.

Až do 22. února 2026 můžete v Muzeu Jana Amose Komenského v Uherském Brodu obdivovat kresby legendárního malíře Zdeňka Buriana. Výstava Pradávné světy Zdeňka Buriana představuje 44 originálních obrazů celosvětově uznávaného průkopníka paleoartu Zdeňka Buriana ze sbírek Moravského zemského muzea.
K vidění jsou slavná i méně známá díla autora napříč geologickými obdobími, navíc doplněná originálními fosiliemi od prvohorních trilobitů či stromovitých plavuní a přesliček, přes druhohorní dinosaury, ptakoještěry a ryboještěry až po mastodonty nebo nosorožce. Zájemci si mohou připomenout životní osudy malíře i prostřednictvím filmu a pro děti a studenty je připravený pěkný pracovní list. Na výstavě nechybí připomínka spolupráce Zdeňka Buriana s Jaroslavem Foglarem, kterou najdeme v životopisu malíře.

Pátrači i Vontové vědí - vždy v lednu se v pražských uličkách koná dnes již legendární orientační závod Prahou plnou strašidel. Je určený nejen hlídkám z dětských oddílů, ale také široké veřejnosti. Na počátku závodu jsou šifry, které musí soutěžící rychle vyluštit, aby se dozvěděli, kde jsou staropražská strašidla ukrytá. A potom vymyslet trasu, kudy nejrychleji oběhnout všechna strašidla, výměnou za vyluštěnou šifru získat nálepky a s nimi se dostat do cíle.
Letošní ročník se konal v zasněžených kulisách Starého Města 10. ledna 2026 u účastnily se ho stovky nadšených dětí a v závodu veřejnosti i rodiny a další kolektivy, které doslova zaplavily Prahu. Jednu chvíli na Střeleckém ostrově, kde byl start i cíl závodu nebylo k hnutí. A strašidla? Ta v mrazu čekala na závodníky v uličkách. Ve Stínadlech bylo možné spatřit malostranského vodníka Kabourka, v Liliové bezhlavého Templáře, v Kaprově ulici kupce-šejdíře na Kozím plácku zase karetní hráče. Strašidel bylo v uličkách opravdu hodně a pro některé účastníky byla mezi sněhovými vločkami tak jenom cesta i cílem.

Hodiny nedaleké prostějovské radnice odbily desátou dopolední, aby se skupinka příznivců Miloše Zapletala sešla v úterý 13. ledna 2026, v den autorových narozenin, u jeho rodného domu, na Určické ulici číslo 8. Odtud se tehdy malý Milošek vydal na svou devadesátipětiletou životní pouť napříč republikou.
Sešli jsme se na jejím počátku, zde v Prostějově, abychom si našeho významného rodáka připomněli a aspoň z části předali jeho odkaz dalším generacím. Přibližovat Miloše Zapletala čtenářům Bohouška by bylo nošením dříví do lesa. Ke skupince asi dvaceti přihlížejících promluvil pan primátor a senátor František Jura, poděkoval současným majitelům domu na Určické ulici a kromě jiného zmínil, že Miloš Zapletal ve své tvorbě navazoval na Jaroslava Foglara. Následně předal slovo paní náměstkyni Miladě Sokolové, ta k přítomným hovořila prostřednictvím dopisu rodiny pana Zapletala z Liberce.
A pak piž nic nebránilo tomu, aby v napětí přihlížejících bylo ze zakrytého místa na narůžovělé omítce sňato bílé plátno, které pod rukama pana primátora a paní náměstkyně zvolna sklouzlo dolů, aby odhalilo pamětní desku. Ta bude zdravit kolemjdoucí a připomínat ne pouze slova, ale především skutky velkého člověka, Miloše Zapletala. Jenž tady v Prostějově, řekl své první ááá, aby poslední pozemské Zet zaznělo v Liberci 8. května 2025.

Děkuji paní Miladě Sokolové, panu Františku Jurovi za zhmotnění mé myšlenky k uskutečnění této pamětihodnosti. A především pak děkuji panu prezidentu republiky Petru Pavlovi, že vyslyšel nejen mé volání k vyznamenání Miloše Zapletala, ke kterému došlo v říjnu 2025 na Pražském hradě. In memoriam.

Od 20. října 2025 vychází další z mnoha edic Albatrosu zaměřená na souborné dílo Jaroslava Foglara. Postupně vychází 20 knih v jednotné úpravě renomovaného grafického studia 2T s kresbami Marko Čermáka. Zvláštností edice je její distribuce, která probíhá v běžných obchodech s denním tiskem nebo potravinami. Knihy tak můžete průběžně nakupovat v sítích prodejen: Geco, Globus, Lagardere, Česká pošta, Peal, Pressmedia, Valmont, Traficon, Tobbaco, Jednota Boskovice, COOP KONZUM, COOP Benešov, Jednota Uherský Ostroh, COOP HB, Jednota Kladno, Jednota Hořovice a COOP Plzeň. V roce 2025 vyšly v edici Dílo Jaroslava Foglara knihy Záhada hlavolamu, Chata v Jezerní kotlině a Stínadla se bouří. Na jaké knihy se můžeme těšit od ledna do května 2026?

Vánoční svátky už klepaly na dveře, přesto ani prosinec nebyl pro Akademii Jaroslava Foglara „okurkovým“ obdobím. Potvrdilo to i poslední setkání foglarologů v roce 2025 – v pořadí už 171. kolegium AJF.
Setkání proběhlo 10. prosince, tedy čtyři dny poté, co kdesi mezi námi procházel svatý Mikuláš. A tak jsme ve skautské klubovně v Praze 2, kde se kolegia pravidelně konají, z pomyslné mikulášské nůše vytahovali jednu programovou laskominu za druhou…

Tradiční happening Tříkrálová cukrárna, jejíž organizaci společně zastřešují pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara a Akademie Jaroslava Foglara, vstoupil letos 6. ledna do druhé dekády své historie. V cukrářství U Michala v pražském Podolí se novoroční taškařice uskutečnila už po jedenácté!

V poměrně hektickém čase závěru roku 2025 se i jinak hbitému psavci Martinu Rosolovi, který pro čtenáře Bohouška pravidelně skládá mozaiku střípků z foglarologických setkání – kolegií Akademie Jaroslava Foglara, poněkud otupil hrot pera. Až s odstupem – po náležitém nabroušení svých psacích potřeb – tak byly sepsány postřehy z listopadového 170. kolegia AJF. Toto kulaté podzimní diskusně-badatelské dostaveníčko foglarovců bylo tak napěchováno veselými, vážnějšími i objevnými body programu, že na aktuálnosti reportáže to nic neubírá…

V sobotu 24. ledna 2026 bude od 17 hodin v kostele svatého Jana Nepomuckého v Prostějově sloužena mše svatá za Jaroslava Foglara. Všichni příznivci Jestřába, nejen oni, jsou zváni na sobotu do Prostějova s možností, projít se místy spojenými s básníkem a skautem Jiřím Wolkerem, ať již jde o jeho rodný dům, sochy, ulici, místnost v muzeu nebo místo jeho posledního spočinutí. A v neposlední řadě pak od prosince nová, leč původní, modrá poštovní schránka na rohu ulice. Bližší informace na ales.deutsch@spjf.cz.

V úterý 13. ledna 2026 v 10 hodin bude na rodném domě Miloše Zapletala (13. ledna 1930 Prostějov – 8. května 2025 Liberec) v Určické ulici č. 8 v Prostějově slavnostně odhalena pamětní deska.

Čtenářům Bohouška přejeme dobrý rok 2026!

Alpín, Best, Krizmen

Milí přátelé!
Je čas Vánoc - svátků dobrot, vánoček, cukroví, hrozinek, zákusků, dortů a tak všelijak podobně.
Dopřejme si i my něco dobrého a pojďme spolu o Třech králích koledovat do cukrárny!
Sejdeme se v úterý 6. ledna 2026 v 16.45 hodin před Cukrářstvím u Michala v Podolské ulici č. 29 v Praze 4 - Podolí.
Tam jsme už jako doma a výběr tam mají velký!
Možná, že si tentokrát konečně něco vykoledujeme, ale pro jistotu si sebou raději vezměme 65, nebo alespoň 36 korun na snědené cukroví!

Na Večeru světel, který pořádala pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF), jsme připravili zhruba šedesát bublin – cedulek s krátkými hesly. Účastníci si je mohli vzít do ruky, použít při focení společných fotek a klidně si je pak odnést domů.