V talk show 7 pádů Honzy Dědka vysílaném TV Prima v úterý 17. 3. 2026 od 21.40 do 22.45 hodin na stanici Prima bude hostem Marko Čermák.
V pořadu dále vystoupí M. Hanuš, E. Bašusová, P. Vondráček, Š. Vaňková, L. A. Koffi a M. Šteindler.

Jiří Kadaňka (22. 1. 1933 – 10. 3. 2026) – kameraman a dlouholetý pracovník České (Československé) televize, zemřel v úterý 10. 3. 2026 ve věku 93 let.
Připomeňme si jeho umělecké mistrovství třeba právě nyní, každou sobotu ráno při další z mnoha repríz legendárního televizního devítidílného seriálu Záhada hlavolamu v České televizi.
Premiéru prvního dílu dostali nadšení a nedočkaví diváci Československé televize nejrůznějších generací před desítkami let přímo pod stromeček – 24. prosince 1969.
A za hlavní kamerou rychlošípovského dobrodružství ve Stínadlech stál tehdy při natáčení právě Jiří Kadaňka.
Ten se své profesi hlavního kameramana věnoval přes šedesát let a v roce 2015 obdržel cenu za celoživotní dílo, kterou mu udělila Asociace českých kameramanů.
Pane kameramane, děkujeme!

Když občas na pátek připadne třináctý den v měsíci, asi i ti nepověrčiví trošičku zbystří :-) ...
Číslo třináct zaujímá v tvorbě Jaroslava Foglara i v oddíle, který vedl - v skautské Pražské Dvojce - Hoších od Bobří řeky, nepřehlédnutelné místo. A najdeme ji - třináctku - v souvislosti s foglarovským světem, leckdy i nečekaně ... Připomeňme si fenomen foglarovské třináctky naším starším článkem Když napočítáme do třinácti ...

Srdečně vás zveme na vernisáž výstavy ilustrací významného českého kreslíře a ilustrátora Marko Čermáka, jehož tvorba je neodmyslitelně spjata s legendárním komiksem Rychlé šípy spisovatele Jaroslava Foglara.
Výstava nabídne výběr z ilustrátorské tvorby autora, jehož kresby provázely několik generací čtenářů a významně ovlivnily podobu českého komiksu. Budete mít příležitost nahlédnout do světa ilustrací, které se staly součástí české kulturní paměti.
S Jáchymovem pojí Marko Čermáka dlouholetý osobní vztah.
Část roku tráví právě v našem městě, ke kterému má blízký vztah.
O to symboličtější je možnost představit jeho tvorbu právě u nás.
Sám Marko Čermák se vernisáže zúčastní, takže budete mít příležitost se s ním osobně setkat.
Přijďte společně s námi vzdát hold výjimečné osobnosti české ilustrace.
Po vernisáži budou kresby natrvalo vystaveny v prostorách Městské knihovny a Kulturního a kreativního centra.

Přesně před třiceti lety (6. března 1996) se za přítomnosti autora konalo slavnostní uvedení prvního vydání nezvyklé foglarovky v rámci Sebraných spisů Jaroslava Foglara - výběru z oddílových kronik pražské Dvojky – Hochů od Bobří řeky.
První svazek Kroniky Hochů od Bobří řeky s podtitulem Skautský rok obsahuje výňatky z kronik od 30. do 70. let minulého století vybrané a uspořádané Milošem Zapletalem do kapitol Oddílové výpravy: Podzimní výpravy, Zimní výpravy, Velikonoční robinzonády, Jarní výpravy; Besedy v klubovně; Dobrodružství v městských ulicích.

Vzhledem k četným ohlasům, které vyvolal náš předchozí článek, zvláště pak jeho součást hodnotící některé kresby Jiřího Gruse z tzv. „Velké modré knihy“, popřípadě z jeho volné tvorby, rozhodli jsme se tomuto tématu věnovat i na 173. kolegiu AJF. Tentokrát jsme si „vzali na paškál“ finální ilustrace z jednotlivých knih stínadelské trilogie. Také zde bylo objeveno určité množství ilustrací, které neodpovídají psanému textu, nebo vykazují chyby jiného druhu. Přehledný výčet takových ilustrací se zavázal zpracovat Martin Rosol a můžete se s ním seznámit v závěru tohoto článku. Ještě před tím je zde ale několik dalších informací z programu 173. kolegia:

Záznam z tohoto setkání vznikl vlastně jen náhodou, nedopatřením. Dlouho jsem usiloval o uspořádání besedy s Milošem Zapletalem v naší Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově. Bránilo tomu zejména Milošovo naprosté vytížení po obnově skautské organizace, pak zase práce na třicetisvazkových Skautských pramenech apod. Knihovnu sice chtěl již dlouho vidět, ale o nějaké přednášce pro veřejnost nechtěl ani slyšet. Domníval se, že nemá co zajímavého říct a obával se, že by v improvizované besedě mohl sklouznout k tlachání, proto raději píše. Ostatně považuje se za píšícího pedagoga, nikoli za spisovatele! Doma se vždy bránil pořízení televizoru, neposlouchá tudíž politické diskuse, proto vůbec netuší, co to bezuzdné tlachání je. Domluvili jsme se na kompromisu – nebude to nic pro veřejnost, nýbrž pouze beseda se skauty.

První novoroční setkání foglarologů – 172. kolegium Akademie Jaroslava Foglara – bylo napěchováno pestrým programem natolik, že i zpravodajství z lednového setkání bylo pro čtenáře Bohouška rozděleno do tří samostatných článků.

Legendární klub Rychlé šípy v podobě kresleného seriálu poprvé čtenářům představili spisovatel Jaroslav Foglar a kreslíř Jan Fischer v týdeníku Mladý hlasatel 17. 12. 1938.
S neplánovaně posledním pokračováním se všichni nadšení zájemci mohli seznámit 17. 5. 1941, kdy protektorátní úřady další vydávání (nejen) Mladého hlasatele vydávaného nakladatelstvím Melantrich zakázaly.
Přešly čtyři temné válečné roky a nakonec přišlo květnové osvobození. S nově nabytou svobodou nastalo kromě jiného i opětovné svobodné sdružování ve spolcích, mimo jiné například v Junáku. Obnovená organizace Junák obnovila svůj časopis Junák a odpovědným redaktorem stanovila Jaroslava Foglara. Ten obsah časopisu, na rozdíl od předválečné podoby čistě spolkového rázu, stanovil tak, aby jím zaujal širší dětskou čtenářskou obec, než jen členy Junáka. V podstatě znatelně v rámci daných možností navázal na podobu Mladého hlasatele.
První poválečný ročník Junáka byl zahájen spolu s novým školním - ale i oddílovým - rokem v říjnu 1945.
Čtenáři, z nichž množství bylo pamětníky Mladého hlasatele a v novém časopisu Junák našli jak svého starého známého redaktora a spisovatele a autora Rychlých šípů Jaroslava Foglara, tak zmíněnou dílčí podobnost s Mladým hlasatelem, se pochopitelně začali v redakci ptát právě na Rychlé šípy.
A redakce, tedy Jaroslav Foglar, odpovídá: Ne, s kresleným seriálem o Rychlých šípech se v Junáku nejspíš nepočítá.

Roman Šantora a Skautská nadace Jaroslava Foglara (SNJF) byli oceněni prestižní Cenou Muriel za Přínos českému komiksu. Porota ocenila jejich dlouhodobou práci na obnovení časopisu Rychlé šípy a oživení legendárního seriálu pro nové generace čtenářů.
Cenu v pražském kině Atlas 19. 2. 2026 předal Michal Jareš, člen poroty a renomovaný komiksový historik. Převzali ji Roman Šantora a Eva Staňková, ředitelka SNJF.
„Ocenění si velmi vážíme a jsme rádi, že můžeme rozvíjet odkaz tohoto komiksu, který baví a vychovává už téměř 90 let. Děkujeme všem skvělým scénáristům, kteří nám pomáhají propojit Foglarovy původní a současné příběhy, a všem kreslířům, kteří navázali na odkaz Jana Fischera a Marka Čermáka – především Jiřímu Grusovi a Karlu Jeriemu,“ uvedl Roman Šantora.
Při předávání poděkoval také všem, kteří se podílejí na práci SNJF, se zvláštním uznáním pro grafika Martina Pecinu, díky němuž mají komiksy svou současnou vizuální podobu.

Ještě než se slečna Marie Fischerová (Fišerová) poprvé – a osudově – setkala s mladým pánem Jindřichem Foglarem v Pečkách na rovinatém Kolínsku, začala se rozhlížet po světě v Kácově v členitém Posázaví.
Budoucí maminka Jaroslava Foglara se jako čtvrté z jedenácti dětí narodila za asistence porodní báby Teresie Svobodové 26. 12. 1877 v kácovském domě č. 24 Marii Fischerové, rozené Lukášové z Chotouchova a Antonu Fischerovi (Antonínu Fišerovi) z Uhlířských Janovic. Do matriky byla zapsána jako Marie Karolina Fischer a 29. 12. byla pokřtěna v místním kostele Narození Panny Marie.
Anton Fischer byl hostinský a svoji živnost provozoval právě v domě číslo 24 na náměstí, než později s rodinou odešel z těžko přístupného odlehlého kraje, odkud se lidé stěhovali za prací i do ciziny, a kam byla železnice postavena v roce 1901, vydělávat na chleba jinam.

Na prosincovém Večeru světel v Praze, na Haštalském náměstí, jsem připomenul některá foglarovská výročí, která připadají na rok 2026:

Když občas na pátek připadne třináctý den v měsíci, asi i ti nepověrčiví trošičku zbystří :-) ...
Číslo třináct zaujímá v tvorbě Jaroslava Foglara i v oddíle, který vedl - v skautské Pražské Dvojce - Hoších od Bobří řeky, nepřehlédnutelné místo. A najdeme ji - třináctku - v souvislosti s foglarovským světem, leckdy i nečekaně ... Připomeňme si fenomen foglarovské třináctky naším starším článkem Když napočítáme do třinácti ...

Aktualizováno 10. 2. 2026! Rok 2026 bude pro čtenáře Jaroslava Foglara opět mimořádně bohatý. Nakladatelství Albatros připravuje více než desítku dalších titulů – od pokračování edice Dílo Jaroslava Foglara, přes nové příběhy v řadě Rychlé šípy na stopě, až po komiksové sešity, audioknihy i zcela nové projekty. Stranou nezůstanou ani další vydavatelé. Přinášíme přehled všech plánovaných novinek, tak jak jsme se o nich dozvěděli, s tím, že skutečná realizace vydání záleží na konkrétních vydavatelích a tak jako každý rok není závaznou informací :-)

Pro foglarovce bude rok 2026 rozhodně stát za pozornost – a Bohoušek bude všechny novinky průběžně sledovat.

Příběhy Jaroslava Foglara jsou nejen spojeny s knihami a komiksy, ale také s rozhlasem, televizí, internetem i divadlem. A právě do divadla si můžeme na příběhy legendárního Jestřába zajít i v roce 2026:

Od úmrtí Jaroslava Foglara letos v pátek 23. ledna uplynulo dvacet sedm let. Autor, který zásadně ovlivnil několik generací čtenářů, zanechal po sobě na dvě desítky románů a povídkových knih a stovky komiksových stran, jež vyšly ve více než pěti milionech výtisků. Už příští rok si navíc připomeneme 120 let od jeho narození – a právě k tomuto výročí postupně znovu vychází jeho kompletní beletristické dílo.
Současně s novými vydáními vzniká i unikátní filmový projekt, který Foglarovy knihy představuje prostřednictvím krátkých filmových medailonků. V nich se k jednotlivým titulům osobně vracejí známé herecké osobnosti a sdílejí vlastní čtenářské zážitky, vzpomínky i interpretace.

Foglar očima herců
Hold nejúspěšnějšímu českému spisovateli pro mládež vzdávají mimo jiné David Matásek, Martin Písařík, Klára Issová, a brzy se k nim připojí také Martin Zahálka nebo Robert Mikluš.

Aktualizováno o obrázek Haha-Bimbi - 10. 2. 2025. Obrázky, obrázky a zase obrázky. Jak už bylo zmíněno v úvodním článku zpravodajství ze 172. kolegia Akademie Jaroslava Foglara, program lednového setkání foglarologů byl velice obsažný. Proto dvěma nejrozsáhlejším debatním blokům jsou věnovány na stránkách Bohouška samostatné články. Dnešní – analýza kreseb a ilustrací malíře Jiřího Gruse se stínadelskou tematikou – se dá charakterizovat lapidárně: Obrázky, obrázky a zase obrázky…

Příhody Rychlých šípů ve Stínadlech bude možné si opět připomenout v televizi od 31. ledna 2026 na programu ČT 1 každou sobotu od 7.35 hod., kdy bude reprízován slavný devítidílný seriál režiséra Hynka Bočana z roku 1969. Česká televize upozornila, že repríza bude odvysílána pouze v televizi - práva vlastní na pozemní, kabelové či satelitní vysílání.

S jen tak nevidící se vitalitou zahájili členové Akademie Jaroslava Foglara (AJF) nový rok 2026.
Hned zkraje ledna zavítali do Galerie U lávky v pražské Troji, kde své pečlivě zaostřené foglarologické zraky upřely na obrazy a ilustrace Jiřího Gruse, současného špílmachra mezi kreslíři Rychlých šípů. Další energii získali pozřením sladkostí za 36 nebo 65 korun (ale spíše sáhli do kapes podstatně hlouběji) v Tříkrálové cukrárně v Podolí. Hned na to je čekalo tradiční badatelsko-diskusní setkání 172. kolegia AJF. Jeho program ve skautské klubovně v Bělehradské ulici byl tak nebitý, že tentokrát nutno pro čtenáře Bohouška rozdělit zpravodajství do tří samostatných článků. Z dnešního „reportu“ tedy vyčleňujeme analýzu kreseb Jiřího Gruse, stejně jako příspěvek akademika Josefa Bláhy – Řešetláka. Ten hovořil o 40leté historii nejmladší větve Jestřábovy Dvojky – dnes už samostatném oddílu Tygříci. Na oba články se mohou čtenáři těšit v příštích dnech.
Takže co zařazujeme do dnešního ohlédnutí za 172. kolegiem AJF?

Osmdesát pět let nás dnes dělí od 25. 1. 1941, kdy v Mladém hlasateli vyšlo oznámení, které spoustě tehdejších kluků a holek nedalo spát.
A vlastně nedá dodnes.
Firma Moučka tehdy zrovna uvedla na trh dřevěnou napodobeninu ježka v kleci, hlavolamu, kterým právě v těch měsících žily Rychlé šípy i Vontové, celá Druhá strana i Stínadla v prvním vydání Záhady hlavolamu, když v Mladém hlasateli týden co týden vycházela, aby napínala čtenáře, nechala je přemýšlet, pátrat a snít vlastní pokračování.

I v letošním roce se bude konat Pražská lítačka, závod Sdružení přátel Jaroslava Foglara v používání hromadné dopravy.
Termín konání je pátek 24. dubna 2026.
Vzhledem k tomu, že akce je připravována v milé spolupráci s Dopravním podnikem hl. m. Prahy a Městkou částí Praha 6, měli bychom mít opět možnost startu z tramvaje (přesun nebude díky posunu rekonstrukce vozovny už tak dlouhý).
Konkrétní místo, podobu případně upravených pravidel a zahájení přihlašování na závod samotný sdělím později.

Dnes uplynulo již dvacet sedm let od odchodu Jaroslava Foglara – Jestřába.
Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara dlouhodobě pořádá dvacáté třetí ledny odpoledne na místě Jestřábova posledního odpočinku na Vinohradském hřbitově v Praze vzpomínková setkání.

Už měsíc je v prodeji Bohouškův zápisník, který jsme představili na pražském Večeru světel 17. prosince 2025. Během uplynulé doby zmizela většina nákladu mezi čtenáři z různých koutů republiky, zápisník našel své zájemce i na Slovensku. V současné době je v prodeji již jen několik desítek výtisků, zájemci si svůj výtisk mohou objednat zde.
Moc nás potěšil zájem - vás všech čtenářů - i vaše reakce na vydání publikace. Potvrdily nám, že vydání zápisníku byl dobrý nápad. Radost vám udělaly i doprovodné materiály, které jsme do zásilek jako bonus vložili - magnetky a různé foglarovské kartičky.

Před 27 lety odešel Jaroslav Foglar.
(6. července 1907 – 23. ledna 1999)

Když v roce 2019 vydala Skautská nadace Jaroslava Foglara knihu Jaroslava Foglara Běh mého života, dostaly se výtisky jen omezenému počtu zájemců. Nyní, po 7 letech, se publikace dostává ke všem čtenářům prostřednictvím Městské knihovny Praha, která ji zveřejnila v on-line podobě.
Autobiografii napsal Jaroslav Foglar v roce 1981 zřejmě na zakázku nakladatelství Mladá fronta. Nikdy za jeho života oficiálně nevyšla a spisovatel ji pak částečně přepsal do známého Života v poklusu. Pokud si obě díla porovnáte, najdete v Běhu mého života zajímavé informace, které v Životu v poklusu publikovány nejsou.

Již dvacet sedm let uplyne v pátek 23. ledna od smutného okamžiku, kdy odešel Jaroslav Foglar - Jestřáb.
Zástupci Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara uctí Jestřábovu památku tradičně u jeho hrobu na Vinohradském hřbitově krátkou pietní vzpomínkou.
Setkání účastníků z řad SPJF, ale i veřejnosti, se uskuteční v pátek 23. ledna 2026.
Místem srazu je hlavní vchod (vstupní prostor za branou) na Vinohradský hřbitov z Vinohradské třídy, čas odchodu k hrobu je v 16.30.

Kdo dorazí na místo srazu s předstihem, může si na dohled od hlavního vchodu zatočit klikou zdejšího Poesiomatu a zaposlouchat se do Jestřábova hlasu vyprávějícího dávnou nebezpečnou příhodu na probořeném ledu rybníka, kdy mu šlo o život.

Až do 22. února 2026 můžete v Muzeu Jana Amose Komenského v Uherském Brodu obdivovat kresby legendárního malíře Zdeňka Buriana. Výstava Pradávné světy Zdeňka Buriana představuje 44 originálních obrazů celosvětově uznávaného průkopníka paleoartu Zdeňka Buriana ze sbírek Moravského zemského muzea.
K vidění jsou slavná i méně známá díla autora napříč geologickými obdobími, navíc doplněná originálními fosiliemi od prvohorních trilobitů či stromovitých plavuní a přesliček, přes druhohorní dinosaury, ptakoještěry a ryboještěry až po mastodonty nebo nosorožce. Zájemci si mohou připomenout životní osudy malíře i prostřednictvím filmu a pro děti a studenty je připravený pěkný pracovní list. Na výstavě nechybí připomínka spolupráce Zdeňka Buriana s Jaroslavem Foglarem, kterou najdeme v životopisu malíře.

Pátrači i Vontové vědí - vždy v lednu se v pražských uličkách koná dnes již legendární orientační závod Prahou plnou strašidel. Je určený nejen hlídkám z dětských oddílů, ale také široké veřejnosti. Na počátku závodu jsou šifry, které musí soutěžící rychle vyluštit, aby se dozvěděli, kde jsou staropražská strašidla ukrytá. A potom vymyslet trasu, kudy nejrychleji oběhnout všechna strašidla, výměnou za vyluštěnou šifru získat nálepky a s nimi se dostat do cíle.
Letošní ročník se konal v zasněžených kulisách Starého Města 10. ledna 2026 u účastnily se ho stovky nadšených dětí a v závodu veřejnosti i rodiny a další kolektivy, které doslova zaplavily Prahu. Jednu chvíli na Střeleckém ostrově, kde byl start i cíl závodu nebylo k hnutí. A strašidla? Ta v mrazu čekala na závodníky v uličkách. Ve Stínadlech bylo možné spatřit malostranského vodníka Kabourka, v Liliové bezhlavého Templáře, v Kaprově ulici kupce-šejdíře na Kozím plácku zase karetní hráče. Strašidel bylo v uličkách opravdu hodně a pro některé účastníky byla mezi sněhovými vločkami tak jenom cesta i cílem.

Hodiny nedaleké prostějovské radnice odbily desátou dopolední, aby se skupinka příznivců Miloše Zapletala sešla v úterý 13. ledna 2026, v den autorových narozenin, u jeho rodného domu, na Určické ulici číslo 8. Odtud se tehdy malý Milošek vydal na svou devadesátipětiletou životní pouť napříč republikou.
Sešli jsme se na jejím počátku, zde v Prostějově, abychom si našeho významného rodáka připomněli a aspoň z části předali jeho odkaz dalším generacím. Přibližovat Miloše Zapletala čtenářům Bohouška by bylo nošením dříví do lesa. Ke skupince asi dvaceti přihlížejících promluvil pan primátor a senátor František Jura, poděkoval současným majitelům domu na Určické ulici a kromě jiného zmínil, že Miloš Zapletal ve své tvorbě navazoval na Jaroslava Foglara. Následně předal slovo paní náměstkyni Miladě Sokolové, ta k přítomným hovořila prostřednictvím dopisu rodiny pana Zapletala z Liberce.
A pak piž nic nebránilo tomu, aby v napětí přihlížejících bylo ze zakrytého místa na narůžovělé omítce sňato bílé plátno, které pod rukama pana primátora a paní náměstkyně zvolna sklouzlo dolů, aby odhalilo pamětní desku. Ta bude zdravit kolemjdoucí a připomínat ne pouze slova, ale především skutky velkého člověka, Miloše Zapletala. Jenž tady v Prostějově, řekl své první ááá, aby poslední pozemské Zet zaznělo v Liberci 8. května 2025.

Děkuji paní Miladě Sokolové, panu Františku Jurovi za zhmotnění mé myšlenky k uskutečnění této pamětihodnosti. A především pak děkuji panu prezidentu republiky Petru Pavlovi, že vyslyšel nejen mé volání k vyznamenání Miloše Zapletala, ke kterému došlo v říjnu 2025 na Pražském hradě. In memoriam.

Od 20. října 2025 vychází další z mnoha edic Albatrosu zaměřená na souborné dílo Jaroslava Foglara. Postupně vychází 20 knih v jednotné úpravě renomovaného grafického studia 2T s kresbami Marko Čermáka. Zvláštností edice je její distribuce, která probíhá v běžných obchodech s denním tiskem nebo potravinami. Knihy tak můžete průběžně nakupovat v sítích prodejen: Geco, Globus, Lagardere, Česká pošta, Peal, Pressmedia, Valmont, Traficon, Tobbaco, Jednota Boskovice, COOP KONZUM, COOP Benešov, Jednota Uherský Ostroh, COOP HB, Jednota Kladno, Jednota Hořovice a COOP Plzeň. V roce 2025 vyšly v edici Dílo Jaroslava Foglara knihy Záhada hlavolamu, Chata v Jezerní kotlině a Stínadla se bouří. Na jaké knihy se můžeme těšit od ledna do května 2026?

Vánoční svátky už klepaly na dveře, přesto ani prosinec nebyl pro Akademii Jaroslava Foglara „okurkovým“ obdobím. Potvrdilo to i poslední setkání foglarologů v roce 2025 – v pořadí už 171. kolegium AJF.
Setkání proběhlo 10. prosince, tedy čtyři dny poté, co kdesi mezi námi procházel svatý Mikuláš. A tak jsme ve skautské klubovně v Praze 2, kde se kolegia pravidelně konají, z pomyslné mikulášské nůše vytahovali jednu programovou laskominu za druhou…

Tradiční happening Tříkrálová cukrárna, jejíž organizaci společně zastřešují pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara a Akademie Jaroslava Foglara, vstoupil letos 6. ledna do druhé dekády své historie. V cukrářství U Michala v pražském Podolí se novoroční taškařice uskutečnila už po jedenácté!

V poměrně hektickém čase závěru roku 2025 se i jinak hbitému psavci Martinu Rosolovi, který pro čtenáře Bohouška pravidelně skládá mozaiku střípků z foglarologických setkání – kolegií Akademie Jaroslava Foglara, poněkud otupil hrot pera. Až s odstupem – po náležitém nabroušení svých psacích potřeb – tak byly sepsány postřehy z listopadového 170. kolegia AJF. Toto kulaté podzimní diskusně-badatelské dostaveníčko foglarovců bylo tak napěchováno veselými, vážnějšími i objevnými body programu, že na aktuálnosti reportáže to nic neubírá…

V sobotu 24. ledna 2026 bude od 17 hodin v kostele svatého Jana Nepomuckého v Prostějově sloužena mše svatá za Jaroslava Foglara. Všichni příznivci Jestřába, nejen oni, jsou zváni na sobotu do Prostějova s možností, projít se místy spojenými s básníkem a skautem Jiřím Wolkerem, ať již jde o jeho rodný dům, sochy, ulici, místnost v muzeu nebo místo jeho posledního spočinutí. A v neposlední řadě pak od prosince nová, leč původní, modrá poštovní schránka na rohu ulice. Bližší informace na ales.deutsch@spjf.cz.

V úterý 13. ledna 2026 v 10 hodin bude na rodném domě Miloše Zapletala (13. ledna 1930 Prostějov – 8. května 2025 Liberec) v Určické ulici č. 8 v Prostějově slavnostně odhalena pamětní deska.

Čtenářům Bohouška přejeme dobrý rok 2026!

Alpín, Best, Krizmen

Milí přátelé!
Je čas Vánoc - svátků dobrot, vánoček, cukroví, hrozinek, zákusků, dortů a tak všelijak podobně.
Dopřejme si i my něco dobrého a pojďme spolu o Třech králích koledovat do cukrárny!
Sejdeme se v úterý 6. ledna 2026 v 16.45 hodin před Cukrářstvím u Michala v Podolské ulici č. 29 v Praze 4 - Podolí.
Tam jsme už jako doma a výběr tam mají velký!
Možná, že si tentokrát konečně něco vykoledujeme, ale pro jistotu si sebou raději vezměme 65, nebo alespoň 36 korun na snědené cukroví!

Na Večeru světel, který pořádala pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF), jsme připravili zhruba šedesát bublin – cedulek s krátkými hesly. Účastníci si je mohli vzít do ruky, použít při focení společných fotek a klidně si je pak odnést domů.

„Mamince dám k ježíšku patnáct kilo papriky, dědečkovi párátka, babičce bačkory, tetě Amálce zrcadlo – jen teď co tatínkovi?“ – uvažoval Rychlonožka…

Krásné prožití vánočních dnů, kouzelnou atmosféru... a nějakou tu foglarovskou věc pod stromečkem
přejí čtenářům Bohouška
Alpín, Best, Krizmen

Prosincové vydání magazínu Sdružení přátel Jaroslava Foglara Bobří stopou č. 147-148 převzala do své péče Česká pošta. Členové sdružení nebo předplatitelé tak mohou koncem letošního roku či začátkem roku příštího očekávat ve svých dopisních schránkách nadílku nového foglarovského čtení, pokud už ji výjimečně v závislosti na jednotlivých doručovacích dnech neobdrželi právě dnes.
Aktuální číslo tradiční tiskoviny SPJF vzniklo pod taktovkou Marka Skýpaly – Winogy a je zaměřené na 35. výročí založení Sdružení přátel Jaroslava Foglara.

Více než sedmdesát čtenářů a příznivců knih Jaroslava Foglara se sešlo 17. prosince 2025 v 17 hodin na tradičním místě - u postranního vchodu kostela sv. Haštala v Praze, aby si připomenuli 87 let od vydání prvního příběhu Rychlých šípů na stránkách Mladého hlasatele. Za organizátora - pražskou pobočku Sdružení přátel Jaroslava Foglara - zahájil setkání Krizmen, který celý večer provázel. Připomenul historii Večera světel, výročí letošního i nadcházejícího roku - v roce 2026 uplyne mj. 90 let od prvního knižního vydání Boje o první místo (a začátku éry Kobesovek), 85 let od vydání prvního Zápisníku 13 bobříků, 80 let od přestupu Jaroslava Foglara z redakce Junáka do redakce Vpředu, 60 let od prvního vystoupení Jaroslava Foglara v televizi nebo 40 let od prvního (exilového) vydání Tajemství Velkého Vonta a 30 let od vzniku Nadace Jaroslava Foglara, kterou založil sám spisovatel.
V následujících okamžicích propojil všechny účastníky Večera světel obvyklý rituál společného zapalování svíček a vyřčení formulí Vontské rady. Program pokračoval informačním blokem, v jehož úvodu došlo k výjimečnému okamžiku - slavnostnímu uvedení Bohouškova zápisníku - publikace s výběrem článků z foglarovského magazínu Bohoušek. Společným foukáním stínadelského vzduchu knihu pokřtili autoři sborníku Alpín, Best a Krizmen. A právě v tomto okamžiku do celé slavnosti neplánovaně zasáhli Vontové, kteří účastníky atakovali papírovými koulemi. Přihlížející foglarovci se však nedali. Když Vontové ustoupili k Anežskému klášteru, dal Krizmen slovo Alpínovi. Ten si připravil tipovací soutěž. Na otázku: "Kolik celkem vyšlo kreslených příběhů Rychlých šípů, ve kterých jsou zobrazeny saně?" byly různé odpovědi. Ti, kteří se přiblížili devítce, obdrželi za odměnu sedm dvojic saní, aby si mohli vytvořit dvojsaně Rychlých šípů.
V další části programu byla vyhodnocen letošní ročník soutěže Hledáme Rychlé šípy. V roce 2025 slavnou pětici chlapců našlo na Betlémském náměstí rekordních 30 skupin hledačů. Ti, kteří byli na místě, obdrželi od Alpína s Martinem pamětní listy, medaile, magnetky a další ceny. Současně byli vylosováni 3 účastníci, kteří získali některou z knih Jaroslava Foglara (vyhodnocení soutěže bude zveřejněno ve zvláštním článku). Na závěr zbyl prostor společnou fotografii. Novinkou byly komiksové bubliny s různými foglarovskými výroky, které slavnost doprovázely a jsou vidět na společné fotografii. Zájemci si je mohli odnést domů za dobrovolný příspěvek na nocleženku pro lidi bez domova. Stejně jako magnetky, pamětní listy a razítka je připravil Best. Převážně dětští účastníci využili na závěr i možnost zúčastnit se malé hry v okolí Haštalského náměstí, kterou připravil Krizmen (hledali svíčky s písmeny, jejíchž sestavením vzniklo slovo ŠÍPY). Tak zase za rok! ¨

Jako každý rok, jsme vás vyzvali i tentokrát k zasílání fotografií z vašeho soukromého Večera světel. Záběr z Večera světel k nám doputoval od Michala Šably a od TOM 1312 LUP Vrabčáci. Děkujeme.

Kdo uvidí nejdříve někde sníh, získává bod – chtělo by se v těchto dnech trochu poupravit hříčku Mirka Dušína o koních při cestě Rychlých šípů vlakem na výpravu o svatodušních svátcích.
Sníh (ale ani kůň) nebyl viděn nikým z přibližně sedmi desítek účastníků letošního pražského Večera světel u kostela sv. Haštala 17. 12. (o Večeru světel přinese Bohoušek samostatný článek), přesto si přítomní mohli krátce zabojovat o dvojice saní v drobné jednootázkové soutěži.
Otázka zněla: Kolik celkem vyšlo kreslených příběhů Rychlých šípů, ve kterých jsou zobrazeny saně? Soutěžní okruh byl určen pouze z klasických příběhů vyšlých v Mladém hlasateli, Vpředu a sešitech Rychlé šípy, přičemž vícestránkový příběh se počítal za příběh jeden.
Zřejmě každý si vybaví komiks Rychlé šípy sáňkují o tom, jak Rychlé šípy – konkrétně Rychlonožka – smontují dvoje sáně dohromady, ty se ve vzduchu rozlomí a posádka jedněch saní nakonec skončí na hnojišti za souběžného vyslovení nesmrtelného Červenáčkova výroku citovaného v první polovině titulku tohoto článku.
Ale je rychlošípáckých komiksů se sáňkami víc? A pokud ano, kolik?

Ve středu dne 17. prosince léta Páně 2025 odehrála se na Haštalském náměstí událost, jež klid poklidného zimního podvečera zcela rozervala. Slavnost zvaná Večer světel, svolaná ku připomenutí díla spisovatele Jaroslava Foglara a navštívená více než sedmi desítkami osob, mezi nimiž nechyběly ani děti a mládež nedospělá, nabyla nečekaně rázu téměř bojového.

K 25. výročí vzniku foglarovského magazínu Bohoušek (www.bohousek.cz) vychází Bohouškův zápisník. Na 32 stranách najdete výběr nejzajímavějších textů zveřejněných na Bohouškovi v letech 2000 - 2025. Titulní a závěrečnou ilustraci Bohouškova zápisníku nakreslili Jiří Filípek a Marko Čermák. Slavnostní uvedení publikace bylo velkým překvapením pro účastníky pražského Večera světel (17. 12. 2025).

Obsah Bohouškova zápisníku:
- Čtvrt století s Bohouškem. Vzhůru do dalších let - těšíme se spolu s vámi!
- 60 let Záhady hlavolamu
- Pohnete planetkou 9102 Foglar?
- HOBŘ: Dávný příběh nebo současnost?
- Stínadla - to není jen čtvrť (z knih) Jaroslava Foglara
- Dědeček automobil: Dům, kde úřadoval Jaroslav Foglar
- 102 let od narození Míly Mellanové
- Panádlová polívka aneb co Rychlé šípy nikdy nejedly
- Výprava do Starých Hradů u Libáně
- První následovníci Jana Tleskače
- Další krádež unikátních hlavolamů
- Bohoušek byl tam, kde oblaka bílá plují
- Terezín 1942: Utrpení, ponížení a bolest. A - Záhada hlavolamu!
- Klub Mladého hlasatele Strážci černých lesů Lidice se hlásí!
- Příliš krátká cesta Jindřicha Foglara
- Vzpomínání na Vlastislava Tomana
- Historický přehled foglarovských organizací

Autoři textů: Tomáš Hromádka - Krizmen, Milan Lebeda - Alpín, Petr Molka - Best. Bohouškův zápisník vydal Tomáš Hromádka - Regionplus ve spolupráci s nakladatelstvím ORIN a Pražskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Bohouškův zápisník vyšel v nákladu 250 výtisků.
ISBN: 978-80-906294-7-9
Kresby na titulní straně a na 4. straně obálky: Jiří Filípek, Marko Čermák
Cena publikace: 100 Kč
Poštovné a balné (Zásilkovna na výdejní místo): 110 Kč (platí pro objednávky 1 ks publikace pro zaslání v České republice, jinak bude cena stanovena individuálně)

Publikaci lze objednat pouze elektronicky na adrese: redakce@kronikari.info, do předmětu nutno uvést: Bohouškův zápisník. Objednávka musí obsahovat - přesnou adresu, telefon, adresu výdejního místa Zásilkovny. Bohouškův zápisník bude zaslán po úhradě faktury, která je zaslána e-mailem.
Bohouškův zápisník lze také vyzvednout osobně po předchozí dohodě na adrese vydavatele (Praha - Modřany).

Právě před čtyřiceti lety se v normalizační šedi objevil Můj turistický zápisník, který ve své době inspiroval k trávení volného času desetitisíce kluků a holek. Publikace, která vznikla jako doprovodná aktivita Celostátní spartakiády 1985 nesla v tiráži dvě jména: Kamil Budera a Jaroslav Foglar a nezaměnitelným způsobem ji ilustroval Jaroslav Vildt. Jméno známého spisovatele se tak po dlouhých letech, kdy mohl publikovat jenom drobné texty v novinách a časopisech, objevilo opět na veřejnosti. Vydání zápisníku tak prakticky odstartovalo další etapu vydávání foglarovek, která trvá do dnešní doby.
Podrobnosti k vydání dodnes pozoruhodné publikace sdělil ve své vzpomínce pro Bohouška jeden z autorů zápisníku Kamil Budera - Akim, celoživotní skaut, vůdce Lesních škol v letech 1994 - 2007 a člen Svojsíkova oddílu.

Průběžně aktualizujeme. Skautská nadace Jaroslava Foglara ve spolupráci s dalšími partnery umísťuje při příležitosti nových vydání knih oblíbeného spisovatele speciální dřevěné lavičky do veřejného prostoru.