Před sto deseti lety, 17. července 1911, zemřel v Poděbradech Jindřich Foglar, otec Jaroslava Foglara.
Na rozdíl od Marie Foglarové, manželky Jindřicha a matky Jaroslava, které se dostává v řadě nejrůznějších publikací i v dalších materiálech věnovaných Jaroslavu Foglarovi poměrně obsáhlé pozornosti, Jindřich Foglar stojí poměrně stranou badatelského i publikačního zájmu. Informace o něm se téměř ustálily vlastně na třech - neustále přejímaných a opakovaných - bodech: narodil se, oženil se, zemřel.
Z určitého pohledu je to pochopitelné, neboť v životě Jaroslava respektive celé rodiny Foglarových sehrál Jindřich Foglar bohužel jen relativně krátkou roli, zatímco Marie Foglarová se za svých sto dva roků života stačila ve vzpomínkách nejen svého syna zapsat mnohem výrazněji a početněji.
Životní cesta pana Jindřicha byla krátká, vydejme se na ni – v ještě větší zkratce, po téměř sto padesáti letech, i my.
Toho středečního dne 11. prosince 1872 se Hermíně (roz. Švejdarové) a Jindřichu (st.) Foglarovým v Unhošti, městečku nedaleko za Prahou, narodil Jindřich Jaroslav Foglar.

Dlouholetý bývalý šéfredaktor oblíbeného dětského časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců, autor mnoha komiksových seriálů a několika knih Vlastislav Toman - Hadži, se 17. července 2021 dožívá devadesáti dvou činorodých let.
K oslavencovu výročí vytvořil novou kresbu malíř a ilustrátor Karel Zeman.

Od roku 2007 se vždy 6. července v 13,13 hodin scházejí při neformálním setkání příznivci knih Jaroslava Foglara u rodného domu spisovatele v Benátské ulici v Praze. Nejinak tomu bylo i letos. Čtrnáctiletá tradice tradice pokračovala i v letošním roce, kdy Nashville spolu s Alpínem připomenuli narození Jaroslava Foglara. Opět koloval opis křestního listu, ze kterého bylo patrné další výročí spojené s Jaroslavem Foglarem - v únoru právě před sto lety vystoupil náš oblíbený spisovatel z katolické církve. Po setkání většina zájemců pokračovala na badatelskou vycházku do místa někdejšího Svojsíkova hradiště na Strahově.

Šestého dne července měsíce LP 1907 v půl druhou hodinu odpolední v sobotu ve výročí upálení Mistra Jana Husi narodil se náš druhý jedináček a sice v Praze II v ulici Benátecké číslo 3.
Den byl překrásný a Mamičce pomáhala paní Bába Černá z Prahy bez pomoci lékařské.
Mamička a děťátko zdrávo, buď jméno Boží pochváleno!
Náš Zděnda malej jen několik minut před narozením bratříčkovým na pohovce usnul! - -
Ten se podiví, až ho uvidí hajat ve své postýlce.


6. července 1910 ve středu večer ¾ na 10 - na den upálení mistra Jana Husi. –
Dnes je našemu Vávečkovi 3 roky a vinšoval jsem mu v postýlce, aby se mu stejně dobře tak vedlo aspoň ještě třicetkrát tak Dlouho.

Zápisy do rodinné kroniky rodiny Foglarových provedl otec Jaroslava Foglara Jindřich Foglar; opravy respektive doplnění zápisu z roku 1907 ohledně průběhu porodu učinila maminka J. Foglara Marie Foglarová.

Průběžně aktualizujeme. Zaznamenáváme postupně všechny významnější vydavatelské aktivity, na kterých má podíl Nadace Jaroslava Foglara a to od roku 2018, kdy převzala správu dědictví po Jaroslavu Foglarovi. Uvítáme jakékoliv doplnění, ať už prostřednictvím komentářů nebo na e-mailu: info@bohousek.cz.

Milí přátelé, příznivci malíře a ilustrátora Bohumila Bimby Konečného!
Rádi bychom Vás pozvali na víkend do kraje Bohumila Konečného.
V pátek 1. října odpoledne v 17 hodin odhalíme v Plzni pamětní desku Bohumila Konečného na jeho rodném domě ve Skrétově ulici 47 v Plzni.
Portrét B. Konečného na desku vytvořila jeho vnučka Alice Danielovská, výslednou podobu desce dal grafik Filip Konečný.
Na desku se složili příznivci B. Konečného (děkujeme!).
V sobotu 2. října odpoledne se sejdeme ve 13 hodin na tábořišti Kobylka u Liblína. Jan Hosnedl připravil za podpory Plzeňského kraje (děkujeme!) naučnou stezku KRAJEM BOHUMILA KONEČNÉHO. Jedná se o 4 zastavení - 4 cedule naučné stezky. Ta nás povede přes Liblín, soutok Berounky a Střely na Piplův mlýn, kam Bimba jezdil od 40. let až do smrti. V tomto kraji vznikla řada jeho obrazů a ilustrací, přímo na Piplově mlýně slavná obálka časopisu Vpřed s Rychlými šípy (1946).
Mlynář pan Bohuslav Pipla při této příležitosti výjimečně otevře Bimbovu „vilu“ pro veřejnost (!), zde proběhne výstava reprodukcí jeho díla.

Aktualizace 15. června 2021. Tradiční setkání foglarovců ve Sluneční zátoce, které zaštiťuje Sdružení přátel Jaroslava Foglara, se uskuteční v sobotu 19. června 2021.
Bohoušek připomíná, že aktuálně probíhá železniční výluka na trati 212 v úseku Zruč nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou (výlukový jízdní řád, vlaky nahrazeny autobusy), tomu je třeba přizpůsobit příjezd do do zátoky.

Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců, který právě vyšel, bude k dispozici všem, co si jej objednali i neobjednali, na tradičním setkání foglarovců ve Sluneční zátoce v sobotu 19. 6. 2021, jako tomu bylo v minulosti.
Nebo je možno jej zakoupit již teď osobně v restauraci Balarama, Orlická 9, Praha 3, Luboš Trkovský, e-mail bala.rama@seznam.cz.

Od 1. června 2021 bude opět otevřený hrad Ledeč nad Sázavou, kde se od roku 2018 nachází expozice Muzea Jaroslava Foglara. Na hradě vedle foglarovské expozice najdete vlastivědné sbírky, muzeum hodin, výstavu hraček, expozici věnovanou sklářství na Vysočině, po 111 schodech je možné se podívat na věž nebo si odpočinout v hradní kavárně. Otevřeno bude od pondělí do neděle od 9 do 17 hodin.

Od 25. května až do 1. srpna 2021 je možné v Regionálním muzeu v Teplicích shlédnout výstavu Rychlé šípy a další kreslená dobrodružství. K vidění jsou stránky kultovních časopisů s příběhy Jaroslava Foglara ze čtyřicátých a padesátých let 20. století spojené s ukázkami tvorby autorů z let sedmdesátých a osmdesátých (Marko Čermák, František Kobík, Jiří Veškrna, Eduard Štorch, Bohumil Konečný, Otakar Batlička a Vlastimil Toman). Výstava vznikla za přispění pana Valdemara Petra. Sponzorem výstavy je firma DELTA SIGN.

V návaznosti na uvolnění protiepidemických opatření obnovuje svá představení i Slovácké divadlo, které v době pandemie covid-19 prošlo poměrně složitým obdobím své existence (Bohoušek informoval). Věřme, že se snad blýská na lepší časy. Již zítra, ve středu 26. května 2021 v 19 hodin můžete zasednout do pohodlných sedaček divadla v Uherském Hradišti a opět se potěšit legendárními Rychlými šípy, komedií kterou divadlo uvádí více než 20 let. Jde o první večerní představení po otevření divadla. V době psaní článku je v prodeji ještě 56 vstupenek (z celkových 382). Představení je náhradou za zrušené reprízy 29. 5., 3. 6. a 24. 11. 2020 a 23. 2.2021.

"Ta klukovská léta a krajina dětství byly tak nádherné, že jsem na ně nemohl zapomenout. A druhý důvod, proč píši pro děti? Nejvděčnější, nejzvídavější čtenáři jsou ti, pro které je zahrada ostrovem a potok veletokem. Pamatuji se na to." - Svatopluk Hrnčíř Před devadesáti pěti lety se narodil Svatopluk Hrnčíř (21. 5. 1926 - 4. 9. 2014), spisovatel, redaktor (Ohníček, Pionýr, Slovíčko ve Svobodném slově), člen Sdružení přátel Jaroslava Foglara a jeho Pražské pobočky… , neuvěřitelně skromný člověk se stále mladou duší kluka – písaře dávného klubu Mladého hlasatele.

Petr Hugo Šlik napsal klárovskou tetralogii. Jde o knihy Tajemství jeskyně pokladů, Ve staré cihelně se svítí, Po stopách ztraceného syna a Záhada dračího klíče. Jsou určeny dětským čtenářům od 10 let. Knihy doprovodil kresbami Petr Morkes. Následoval titul Olinka a kouzelná truhla tentokráte pro čtenáře a čtenářky od 6 let. Posledním vydaným počinem Petra Hugo Šlika je dobrodružný příběh Ztracený na Nevděku, vydaný v nakladatelství Albatros. 

Navazujeme na náš předešlý rozhovor a položili jsme autorovi několik dalších otázek.

informace a objednávka knihy Petra Hugo Šlika Ztracený na Nevděku

Prázdninovou nabídku kulturních akcí v Praze obohatí výstava v Domě u Zlatého prstenu s názvem Město jako přízrak / Pražské inspirace Jaroslava Foglara. Muzeum hlavního města Prahy po dvou rozsáhlých výstavních projektech v letech 1997 a 2007 připravuje expozici, kde bude akcentovat motivy prolínání světa dospívajících kluků s fascinujícím světem MĚSTA, v jehož ulicích se odehrávají chlapecké příhody a příběhy. S výjimkou krátkých epizod v útlém dětství žil a pracoval Jaroslav Foglar v Praze, dychtivě nasával atmosféru míst, kde bydlel i kde pracoval či se setkával s členy oddílu, a tu poté transformoval do tajuplných měst svých románů. Výstava umožní utřídit městské inspirace a motivy Foglarovy tvorby v souvislosti a v kontextu s tehdejším prostředím Prahy.

Dnes by se dožila 105 let česká německy píšící spisovatelka, překladatelka, novinářka Lenka Reinerová, která je ve foglarovské veřejnosti známá tím, že krátce spolupracovala s Jaroslavem Foglarem. Když v roce 2008 zemřela, napsali jsme o ní na Bohouškovi, že "... do pozdního věku z ní vyzařoval obdivuhodný elán a životní optimismus, což jsme měli možnost posoudit při řadě náhodných setkáních při přednáškách, literárních pořadech nebo pražských knižních veletrzích, kde nám s nadšením podepsala svou knihu Kavárna nad Prahou, kde se o Jaroslavu Foglarovi zmiňuje."

Noc s Andersenem, tradiční akce českých knihoven, měla být letos zaměřená na 80. výročí prvního knižního vydání foglarovky Záhada hlavolamu. Bohužel pandemie covid-19 znemožnila její konání v klasické podobě. Knihovny si ale poradily jinak. Například knihovna a kulturní centrum v Praze-Dolních Chabrech pořádají v letošním roce "Rok Jaroslava Foglara" (jako připomínku jeho díla a odkazu). Při té příležitosti připravili venkovní hru pro děti na téma: Rychlé šípy. V období od 1. do 29. května se můžete při procházce zastavit u patnácti očíslovaných zastavení s kvízovými otázkami, jejichž řešení lze doplnit do hracího listu.

(Poslední aktualizace 16. května 2021) Nabízíme vám přehled literatury o Jaroslavu Foglarovi, který vychází ze souborného katalogu Národní knihovny České republiky. Knihovny, do které je povinen ze zákona každý vydavatel zaslat dva výtisky své publikace. Nejsou zde tedy umístěny tiskoviny často regionálního charakteru vydané jen v několika desítkách, či stovkách výtisků pro soukromou či sběratelskou potřebu. Proto uvítáme doplnění seznamu tak, aby byl co nejkompletnější a mohl sloužit širší foglarovské veřejnosti.

(Průběžně aktualizujeme.) Skautská nadace Jaroslava Foglara ve spolupráci s dalšími partnery umísťuje při příležitosti nových vydání knih oblíbeného spisovatele speciální dřevěné lavičky do veřejného prostoru.

Zelená je barva naše, psal Mladý hlasatel v čísle 37 z roku 1941

"I přes dílčí uvolňování epidemiologických omezení ještě nenastala doba, abychom se na akademické foglarovské půdě mohli opět setkat tváří v tvář, kolem kulatého stolu. Proto i květnové, v pořadí již 126. kolegium Akademie Jaroslava Foglara (AJF) + pravidelná schůzka oldskautského klubu Jestřábi, proběhnou ve středu 12. května 2021, formou on-line mítinku," informuje Slávek Janov - Nashville z Akademie Jaroslava Foglara a 48. klub OS Jestřábi.

Přiznám se, že všechny loňské foglarovské novinky jsem nadšeně očekával, nejvíc jsem byl ale zvědavý na komiks Rváčov I od Richarda Fischera a Džiana Babana. Obě dvě jména byla pro mě absolutně neznámá, nicméně různá avíza před vydáním (včetně informací na Bohouškovi) dávala tušit, že zřejmě bude na co se těšit ;-) Komiks o Vontech, desítkách chlapců a dívek, kteří románová Stínadla objevovali v pražských uličkách Starého Města, kdy literární dílo ožilo a začalo si žít vlastním životem. Už jenom proto, že když mi bylo třináct, měl jsem možnost ta dobrodružství tak trochu prožívat, byť už to byla labutí píseň a ozvěna za 80. lety, protože se psala raná devadesátá.

Halo, halo! Zde vám přinášíme slíbenou novinku, totiž pokyny a pravidla pro zakládání KLUBŮ MLADÉHO HLASATELE.
36. číslo druhého ročníku (8. května 1937) populárního dětského časopisu vyzývalo k zakládání klubů - dětských mikrokolektivů Jaroslava Foglara, které v různých obdobách existovaly v dalších sedmdesáti letech a existují i dnes v podobě klubů Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Výročí připomíná i redakce Bohouška. V souvisejících článcích můžete zavzpomínat, jak se tento foglarovský svátek slavil v minulosti.

V době, kdy knihy Jaroslava Foglara nevycházely, se dobrodružné příběhy šířily v šedé zóně. Půjčovala se dávná vydání, čile se s nimi obchodovalo na sběratelských burzách. A konečně mnozí příznivci díla, kteří ho chtěli zpřístupnit mladší generaci, přišli s nápadem knihy opisovat či rozmnožovat. Je třeba připomenout, že možnosti reprodukční techniky byly v dobách minulého století značně omezené. Využití strojů se pečlivě hlídalo, stejně jako se evidovaly kopie a výdej ze skladu z papíru. Prakticky jedinými možnostmi až do 70. let bylo opisování formou průklepů na psacím stroji, vzácností byly přístroje zvané ormig nebo cyklostyl (ostatně Jestřáb jejich využití zakomponoval do stínadelské trilogie a sám je využíval při oddílové činnosti a při styku s čtenáři). V osmdesátých letech se začal používat světlotisk (ovšem kopie byly hodně nekvalitní a mizely) a konečně kvalitní fotokopírky na principu xerografie, kdy bylo konečně možné za krátký čas vytvořit velké množství kopií. Z té doby se dodnes zachovala různá samizdatová vydání knih Jaroslava Foglara.

Aniž bych uměl rozlousknout, proč se v případě malíře a ilustrátora Petra Barče liší veřejně uváděné údaje o dni narození (17. 4. respektive 19. 4.), připomenu jeho osmdesáté výročí v mezičase obou dnů. Petr Barč (19. dubna 1941 - 30. září 2017) doprovodil svými ilustracemi desítky knih i časopisů, blízká mu byla dobrodružná témata. Silně se do povědomí čtenářů zapsal také skvělým zpracováním části povídek Otakara Batličky do podoby dnes již legendárního kresleného seriálu Příběhy statečných, který vycházel v sešitových vydáních Rychlých šípů v letech 1970 a 1971, další pokračování pak po roce 1989. Vzpomínkové setkání spojené s odhalením pamětní desky na domě č. 43 v pražské holešovické ulici V Háji, kde posledních třicet let – od roku 1988 – Petr Barč žil, se uskutečnilo v pondělí 22. června 2020 (Bohoušek informoval v tomto článku.)