V sobotu 20. 6. 2020 si příznivci díla Jaroslava Foglara připomněli letošní 113. výročí narození Jaroslava Foglara i jeho 100. výročí vykročení na skautskou stezku, ale také 75 let od konání Tábora svobody v létě roku 1945.
Právě na místě letního tábora (Sluneční zátoka u Ledče nad Sázavou) na tento tábor zavzpomínal jeho tehdejší účastník Jan Pavlásek – Song, člen Pražské Dvojky v letech 1940-1945.
Video vzniklo spoluprací autorů: Milda & Šachíno.

Soutěž vyhlásilo SPJF na svém facebookovém profilu v pátek 19. června. Do 5. července tam můžete hlasovat a vybrat nejhezčí fotografii Zátoky jako za Jestřába. Scházejí se opravdu zajímavé a pěkné fotografie...

Letos již devatenáctý ročník tradičního setkání foglarovců ve Sluneční zátoce u Ledče nad Sázavou se uskuteční v sobotu 20. 6. 2020.
Připomene letošní 113. výročí narození Jaroslava Foglara i jeho 100. výročí vykročení na skautskou stezku, ale také 75 let od konání Tábora svobody v létě roku 1945 právě ve Sluneční zátoce.
Na tento tábor zavzpomíná jeho tehdejší účastník: vzácným hostem bude Jan Pavlásek – Song, člen Pražské Dvojky v letech 1940-1945.
Na připomínku Tábora svobody 1945 vyroste ve Sluneční zátoce letos táborová podkova dle dobových fotografií.
O této aktivitě je více uvedeno na iklubovna.cz zde: http://www.iklubovna.cz/clanky/font-color-red-zazijte-font-foglaruv-tabor-svobody-2020-3695

Pořádající Sdružení přátel Jaroslava Foglara, připomínající si letos své třicáté narozeniny, v roce 2002, v roce nedožitých 95. narozenin Jaroslava Foglara, uskutečnilo první setkání organizovaných i neorganizovaných foglarovců právě jako připomínku Jestřábova narození (6. 7. 1907). Ten své prázdninové narozeninové oslavy byl nucen coby oddílový a táborový vedoucí prožít vždy na táboře s pražskou Dvojkou – nejinak tomu bylo i ve Sluneční zátoce počínaje rokem 1925.

Páté letošní číslo elektronického zpravodaje SPJF dorazilo všem členům v minulých dnech. Kromě pozvánky do Sluneční zátoky obsahuje informaci o objednání "Stoletého hocha", o úředních hodinách v ústředí SPJF v Brně, výzvu ke vzpomínání na 30 let spolku, informaci o sbírce na zalesnění Sluneční zátoky, o mši za Jaroslava Foglara v Prostějově a táboře Bobří stopy ve znamení Alvareze.

Činoherní studio v Ústí nad Labem uvede čtvrtou premiéru 48. sezóny. Bude jí rodinná inscenace Bratrstvo Kočičí pracky, která hrdiny známého komiksu představí v jiném světle.
Dlouhé Bidlo, Bohouš a Štětináč, známá trojka z okolí bájných Stínadel, provázela dětstvím a dospíváním téměř každého, kdo vyrůstal pod Řípem a hledal dobrodružství. Činoherní studio vsadilo na autorskou adaptaci známého příběhu. Pokud můžeme věřit slovům Jana Plouhara, režiséra inscenace a spolu s dramaturgem Lukášem Černochem  i spoluautora námětu, můžou se diváci těšit na úplně jiný pohled, než na jaký jsou zvyklí z knih Jaroslava Foglara. „Chtěli jsme si udělat tak trochu legraci, že všechno může být jinak, než jak se to na první pohled předkládá. Že nesmíme věřit všemu, co nám média, v našem případě časopis Tam-Tam, říkají,“ vysvětluje Lukáš Černoch.
„Bylo to někdy večer na Čtrnáctce (místnost techniků hned za jevištěm, pozn. red.), jen tak jsme házeli nápady a z Lukáše Černocha vypadlo: „Co udělat Rychlé šípy z druhé strany, z pohledu Bratrstva?“ A bylo rozhodnuto!,“ přibližuje Jan Plouhar, jak se zrodil nápad zinscenovat kultovní komiks jinak.
Text vznikal postupně a na zkouškách, dopředu na papíře žádný scénář nebyl, celý proces zkoušení je vlastně hledáním a improvizací, který dostane finální podobu až těsně před premiérou. Ta se uskuteční 14. června na zahradě Českého rozhlasu Sever v Ústí nad Labem, následné reprízy pak v průběhu června a v polovině července na gotickém hradě Střekov.

Právě letos tomu bude 100 let od nástupu malého Jaroslava Foglara na skautskou stezku a 75 let od jeho Tábora svobody. Tato výročí si letos připomeneme ve Sluneční zátoce 20. června 2020, kde vznikne podsadový jehlánkový tábor.
Zájemci v něm mohou spolu se skautským oddílem přespat, a to buď z pátku na sobotu, nebo ze soboty na neděli. Na každou noc budeme pro veřejnost dražit 3 místa ve stanech (podrobnosti v komentářích na níže uvedeném odkazu na článek na iklubovna.cz).
Tábor svobody bude připomínat také opasková spona, která bude během setkání v prodeji.
Veškerý výtěžek bude použit na pokrytí nákladů spojených s dovozem a stavbou tábora. Těšíme se (na přespání) v Zátoce!

117. kolegium Akademie Jaroslava Foglara (+ schůzka 48. klubu OS Jestřábi) proběhne ve středu 10. 6. 2020 v rámci prezentace a autogramiády nové knihy Jednou Taxmenem, navždy Taxmenem v knihkupectví Academia (literární kavárna 1,. posch.), Václavské nám. 34, Praha 1. Začátek je v 17 hodin. V knize, jejíž autorem je spisovatel a foglarovec Jiří Polák z Hradce Králové (mj. autor knihy Poselství žlutého kvítku, nebo vyprávění o Karlu Burešovi - V týmu s Foglarem), je rozsáhlý rozhovor se zakladatelem a kapelníkem Taxmenů Jaroslavem Čvančarou - Jáčkem, který byl na počátku 60. let členem Foglarových Hochů od Bobří řeky. V knize, která primárně pojednává o padesátileté historii country kapely Taxmeni, je také několik vzpomínek a fotografií na JF i skauting. Jáček je také členem 48. klubu OS Jestřábi.
K jubileu skupiny je vydána také výroční turistická známka 50 LET COUNTRY KAPELY TAXMENI (i se symbolem skautské lilie).

U Jóviše! Ve dnech 26. - 28. května 2020 budou opět k vidění Rychlé šípy! A kde? Ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, jehož herci začínají po vynucené přestávce dané pandemií koronaviru opět hrát. Legendární komedie na motivy příběhů Jaroslava Foglara měla sice premiéru před dvaceti lety, po vstupenkách na tři představení se jen zaprášilo, jak uvedl na webu Slováckého divadla ředitel Michal Zetel: "Byli jsme moc potěšení, že zájem byl tak velký, že se nakonec do volného prodeje nedostal ani jeden lístek.“
V Praze zatím Rychlé šípy na divadelních prknech neuvidíte. Dětská představení v divadle GONG, kde divadlo AHA! uvádí Záhadu hlavolamu a Stínadla se bouří, jsou do konce června zrušena.
Co ale můžete zažít, je výtvarná dílna s divadlem MINOR pod názvem Dokresli šípácké karty. Účastníci dostanou hrací karty – 32 kusů předkreslených „mariášek“ s tématem Rychlých šípů. Na základě informací budou dětští účastníci vyhledávat na Starém Městě předkreslené motivy a karty dotvořovat „pod dohledem“ Renáty Vosecké. Akce se koná 31. května 2020 a je určena maximálně 12 dětem starším 10 let a jejich doprovodu. Jaký bude program Minoru v červnu, zatím není známo.

Od 25. května 2020 bude znovu otevřena expozice věnovaná životu a dílu Jaroslava Foglara na hradě v Ledči nad Sázavou. Otevřeno bude do odvolání každý den od 9:00 do 17:00 hod. Provozovatelé muzea prosí v celém areálu hradu o dodržování bezpečnostních a hygienických pokynů vyplývajících ze současné epidemiologické situace (dezinfekce, nošení roušky, odstupy návštěvníků). Platby v pokladně jsou omezeny pouze na hotovost. Vstupné do expozice Jaroslava Foglara je 100/70 Kč. V loňském roce navštívilo hrad přes 22 tisíc návštěvníků. Vedle Muzea Jaroslava Foglara zde najdete vlastivědné sbírky, muzeum hodin, výstavu hraček, expozici věnovanou sklářství na Vysočině, po 111 schodech je možné se podívat na věž nebo si odpočinout v hradní kavárně (ta bude otevřena až 1. června).

Na znovuotevřené výstavě uspořádané k osmdesátinám Marko Čermáka v Galerii 1 ve Štěpánské 47 v Praze 1 proběhne ve čtvrtek 28. 5. 2020 od 17 hodin komentovaná prohlídka s hostem - malířem Karlem Zemanem.
Součástí prohlídky bude prezentace připravovaného nového komiksu Rychlé šípy autorské dvojice Jiří Dubský - Karel Zeman.

Rváčov - vontská komiksová sága
kreslí Richard Fischer, píše Džian Baban

V 80. letech 20. století na Starém Městě pražském party dětí objevily Foglarova románová Stínadla. Touha inspirovat se a hrát si na Vonty brzy přerostla ve vlastní svět plný neuvěřitelných a přitom skutečných dobrodružství.

Osobnost Jaroslava Foglara budí dlouhá desetiletí pozornost obdivovatelů i badatelů, laických zájemců i expertních pisatelů. Přesto se nám zdá, že stále chybí poznatky založené na výzkumu, který by se přímo dotázal na četbu a možné ovlivnění života dílem i osobností JF.
Přicházíme proto s dotazníkem, jehož vyplnění v online prostředí je velmi jednoduché, zabere pouze několik málo minut a nachází se na této adrese:
forms.gle/xCEr6YrEV9ikf3MW8
Obracíme se na vás jako na potenciální znalce, milovníky či sympatizanty s dílem Jaroslava Foglara. Ať už jste poslední knihu četli v dětství, s láskou se k nim vracíte i v dospělosti, uplatňujete některé myšlenky ve své profesi nebo každodenním životě, budeme rádi, pokud nám zodpovíte pár otázek. Toto dotazníkové šetření by mohlo přispět k vědění toho, jaký reálný dopad má dílo Jaroslava Foglara na náš každodenní život. Prosím, buďte laskavými plantážníky a věnujte následujícím otázkám několik minut ze svého programu. Odměnou vám třeba bude návrat do světa, který vám je blízký a sympatický a stále otevřený novým výzvám a úvahám.
Rádi bychom Vám položili několik otázek v souvislosti s dílem Jaroslava Foglara a moc děkujeme za ochotu podělit se s námi o Vaše názory a postoje.

113 malých semenáčků Jinanů dvoulaločných, (mezi foglarovci známých jako Gingo), které letos vyklíčily, aby nám připomněly, že 6. července uplyne 113 let od narození našeho oblíbeného spisovatele Jaroslava Foglara - Jestřába čeká na své pěstitele!
Kde a jak je možné malá Ginga získat? Do 30. 5. 2020 si je zájemci mohou odnést z výstavy Marko Čermák 80 v pražské Galerii 1 ve Štěpánské ul. č. 47, další budou rozdávána na setkání foglarovců ve Sluneční zátoce 20. 6. 2020, a také při plánovaném odhalení stínadelské lavičky Jaroslava Foglara. Samozřejmě je také možné si je zamluvit a po dohodě vyzvednout v Praze (e-mail: rosolmartin@seznam.cz).
Jak malé sazeničky Ginga pěstovat, aby se z nich jednou stal vzrostlý strom? Je to docela snadné: Nejprve rostlinku opatrně, tak abychom nepoškodili kořeny, přesadíme z plastového kelímku do většího květináče. Sázíme do běžné zahradní země. Přesazené Gingo umístíme dle svých možností ven za okno, na terasu či balkon, nebo na zahrádku. Pozor na přímé prudké slunce! Listy mladých rostlin se mohou velice rychle spálit! Proto raději volíme stinné místo. Zaléváme dle potřeby, stejně jako u jiných běžně pěstovaných květin. Na podzim, po opadání listů nás nesmí překvapit, že nám z rostlinky zbyde jen tenký holý stonek!

Přiznám se, že pokaždé, když vyjde Bobří stopa, mám velkou radost. Od roku 1992, kdy o letních prázdninách spatřil světlo světa úvodní magazín Bobří stopou, čtu pečlivě všechna čísla a obdivuji tvůrce, kteří se na jejím vzniku podílí. Není to nic jednoduchého vydávat dlouhodobě spolkový časopis v takové kvalitě, zvlášť, když počet členů SPJF klesl před časem pod čtyři stovky. Ostatně i o tom, mezi řádky, je aktuální číslo. Obsahuje totiž pro členy SPJF nejdůležitější materiál - výroční zprávu. Na ní je sympatické, že je stručná, jasná a přehledná a obsahuje fotografie z mnoha aktivit pro děti (Kuličkiáda, Šalinění, tábory, Memoriál Jana Tleskače) ale také z podpisu smlouvy o spolupráci mezi SPJF a Skautskou nadací Jaroslava Foglara. Příjemné je také zjištění, že se vedení spolku podařilo oproti loňskému roku navýšit příjmy a zároveň snížit výdaje, i přes fakt, že byly např. rekonstruovány nové prostory sídla a sdružení má na čtvrt úvazku placenou zaměstnankyni. A co je uvnitř vlastního čísla Bobří stopy?

Aktualizace 26. 5. 2020: Zařazen rozšířený nakladatelský text včetně odkazů na zvýhodněný prodej.

Nakladatelství Ostrov uvedlo v polovině května 2020 na trh nové, významně doplněné vydání ceněné knihy Jiřího Zachariáše Stoletý hoch od Bobří řeky o legendárním skautu, spisovateli a redaktoru Jaroslavu Foglarovi, které je dosud nejhlubším a nejrozsáhlejším zpracováním daného tématu (416 stran). Původně mělo dílo v roce 2019 v nákladu tisíc výtisků vydat nakl. Albatros, ale z tohoto projektu nakonec sešlo (již ohlášená cena 499 Kč). Nehledě na letošní obchodní rizika spojená s koronavirovou pandemií stanovilo Nakladatelství Ostrov cenu pro kamenná knihkupectví na pouhých 297 Kč (náklad osm set výtisků), neboť mu spolu s autorem nejde o zisk, ale o cenovou dostupnost knihy zejména aktivistům v dětských a mládežnických organizacích.
Svazek přináší řadu nových unikátních nebo opomíjených faktů ze života, díla a metod spisovatele včetně nově objevených neznámých či dosud nezařazených souvislostí. Výhodou autora (zakladatele již více než 50 let aktivního pražského skautského oddílu Pětka, signatáře Charty 77 a spoluzakladatele původně samizdatového časopisu ČIN) mimo jiné je, že s J. Foglarem dlouhodobě úzce spolupracoval při vedení jeho oddílu "Hoši od Bobří řeky" a že díky tomu mohl čerpat z jeho osobních zápisníků i deníkových záznamů. Dílo doprovázejí desítky pozoruhodných dokumentů, kreseb a fotografií, včetně nově získaných snímků Foglarových utajovaných ženských lásek... Rozsáhlejší badatelské počiny jsou nově uvedeny jako nejednou značně obsáhlé odkazové poznámky. Vydání zakončuje zřejmě dosud nejrozsáhlejší orientační chronologický přehled Foglarova života a některých souvisejících událostí.

Před 100 lety, v září 1920, odjel třináctiletý Jaroslav na tříměsíční ozdravný pobyt do Švýcarska. Byla to pro něj “nejkrásnější doba mého klukovského života” a Skautská nadace Jaroslava Foglara ji připomíná v tématické knížce.
Z této cesty se dochoval jeho dětský deník, který přetiskujeme v autentické podobě. Své vzpomínky Jestřáb zpracoval i literárně, nejprve ve Slovíčku a dokončil v Táboře smůly. Zde si je můžete přečíst ve verzi prvních otištění.
Po 61 letech se Jaroslav do Švýcarska vrátil a pak ještě několikrát a zážitky z těchto návratů jsou obsahem III. kapitoly, spolu s pátráním po jeho švýcarských stopách.
Doslov vše rámuje a přináší i nové, neznámé skutečnosti.
Publikace má celkem 82 stran textů, ilustrací i fotografií ve formátu 19,5 x 11,5 cm a stojí 390 Kč. Příspěvek do sbírky Skautské nadace činí 233 Kč.
K tomu přikládáme plakátovou “mapu” se zajímavými obrazovými dokumenty z Jestřábových cest po Švýcarsku v 80. letech.
A pro prvních 180 z vás (víc jich nebude) cukřík ze švýcarských pobytů, který se našel ve spisovatelově bytě.
Vše zabaleno ve stylové obálce s tematickou samolepkou.

Pátá z řady foglarovek vydávaných nově nakladatelstvím Albatros – Stínadla se bouří - právě nyní vychází.
Stejně jako první díl trilogie, tedy příběh Záhada hlavolamu, je s ilustracemi Jiřího Gruse; ten bude ilustrovat i závěrečné Tajemství Velkého Vonta.
Ukázky ilustrací i ucelený náhled na několik stran románu přinášíme dále v článku.
Ke knize jsou přiloženy tématické omalovánky vycházející z děje příběhu, jejichž autorem je rovněž Jiří Grus; jejich ukázku také uvádíme.
Stínadla se bouří v rozsahu 256 stran v nakladatelství Albatros vychází při doporučené prodejní ceně 399 Kč.
Souběžně román vychází v Albatrosu i jako audiokniha načtená, stejně jako první díl, Davidem Matáskem.
Délka četby je 9 hodin a 20 minut a doporučená prodejní cena je 369 Kč.

Sotva výstava v březnu začala, musela být uzavřena, ale trpělivě čekala na na svoji další příležitost v příznivější době - a na příležitost návštěvníků. Výstava (která měla původně končit 4. dubna) se znovu otevře 11. května a zájemcům bude k dispozici denně od 10 do 18 hodin až do soboty 30. května.

Halo, halo! Zde vám přinášíme slíbenou novinku, totiž pokyny a pravidla pro zakládání KLUBŮ MLADÉHO HLASATELE.
36. číslo druhého ročníku (8. května 1937) populárního dětského časopisu vyzývalo k zakládání klubů - dětských mikrokolektivů Jaroslava Foglara, které v různých obdobách existovaly v dalších sedmdesáti letech a existují i dnes v podobě klubů Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Každoroční vzpomínku ve svých myslích připomíná i redakce Bohouška. Tentokrát může zavzpomínat střední generace klubařů (nebo klubistů?) na obnovení a zánik čtenářských klubů v roce 1990 - Kluby časopisu Květy a Kluby Mladého hlasatele / Duhové planety(tky) / Hlasatele (1990 - 1991).

Výroční cena Zlatá stuha je celostátní ocenění v oblasti knižní tvorby pro děti a mládež v České republice. Jejím posláním je ocenit významné a hodnotné tvůrčí i ediční činy v níže uvedených kategoriích a vyjádřit tímto způsobem kulturní i společenskou prestiž jak oceněných děl a jejich autorů, tak i tvorbě, vydávání a šíření kvalitních knih pro děti a mládež jako celku.
Výtvarným počinem loňského roku byla vyhlášena kniha Jaroslava Foglara Dobrodružství v Zemi nikoho (Albatros) s ilustracemi Jindřicha Janíčka. Autorovy ilustrace charakterizuje podle pořadatele soutěže jednoduchá barevnost i kresba, trochu těkavě zachycující okamžiky příběhu. Přesto, že jsou jeho ilustrace zcela odlišné svým novým pojetím, od těch původních už legendárních, jsou srovnatelné a stejně působivé.

Rok 1989 mě zastihl jako jedenáctiletého kluka. Měl jsem v té době mnoho zájmů a navíc, ve škole jsme měli tehdy velmi osvícené učitele, kteří s námi tehdy využívali ne příliš běžné metody výuky. Rád vzpomínám na pana učitele, kterému jsme přezdívali "Pepa." Měli jsme ho na řadu předmětů, ve kterých využíval nejmodernější výdobytky techniky (včetně počítačů), učil názorně a dnes bychom řekli, že učil kooperativně. Současně byl dlouholetým předsedou místní pionýrské skupiny. Sám šel příkladem všem pionýrským vedoucím, dětem prakticky věnoval celý svůj život - vybudoval u nás svépomocí pionýrský areál a vedl tehdy velmi populární žákovský pěvecký sbor na celorepublikové úrovni.
Vedoucím našeho pionýrského oddílu byl Jirka, se kterým jsme se pravidelně setkávali jednou týdně na schůzkách ve škole a v jejím bezprostředním okolí. Kromě her jsme s ním odpoledne jezdili na různé akce do Prahy - výstavy, plavání nebo třeba Matějskou pouť. V létě jsme společně absolvovali tábor s podsadovými stany u Lipna. Oddíl vedl (stejně jako ostatní vedoucí) civilně, kroj jsme nosili hlavně v květnu při oslavách osvobození republiky.
V pátek 17. listopadu 1989 jsem s největší pravděpodobností byl na Kroužku mladých přátel myslivosti a ochrany přírody, který fungoval za spolupráce místního pionýra a mysliveckého sdružení. Dlouhá léta ho vedla paní Lída, velká odbornice v myslivecké problematice, a také (jak nám vyprávěla) za svého dětství spojka na barikádách v roce 1945 v Karlíně, žena jedné role v trezorovém seriálu Píseň pro Rudolfa III. (zahrála si myslivce střílejícího po kachnách). Vedle myslivecké problematiky jsme se na kroužku věnovali loveckým psům paní Lídy a připravovali na soutěž O zlatou srnčí trofej. Děvčata, která do kroužku se mnou chodila, byla úspěšná v rámci republiky. V té době jsem se už intenzivně zajímal o dílo spisovatele Jaroslava Foglara.

Už v první dubnový den se na stránkách Bohouška objevila pozvánka na 115. kolegium Akademie Jaroslava Foglara. Důvod, proč tentokrát bylo sdělení o tradičním setkání foglarovců-badatelů a dalších zájemců o spisovatelův život a dílo zveřejněno až s netradičním předstihem, vyplynulo ze samotného data: Šlo samozřejmě o „Apríl“!
Znovu tedy uvádíme na pravou míru, že „výšlapní“ kolegium AJF do Prokopského údolí s cílem na plácku u legendárních Opičích stromů se ve středu 15. dubna nekoná! Ostatně někteří čtenáři už v samotné pozvánce postřehli příliš mnoho „opičin“ - např. povinnost mít roušky podle původního příběhu o Rychlých šípech z Mladého hlasatele (Černí jezdci řádí) či nutnost dodržovat při pochodu Prokopským údolím třináctimetrové odstupy naznačovaly, že jde o taškařici.
Přes zmíněný „Apríl“ se však 115. kolegium AJF (akce bývá zároveň řádnou schůzkou 48. oldskautského klubu Jestřábi) uskuteční! S ohledem na stále nepříznivou situaci šíření nemoci COVID-19 však setkání proběhne netradičně - korespondenční formou na stránkách Bohouška! Tento článek zveřejňuje Bohoušek o Velikonočním pondělí ve 13 hodin a 13 minut. To podstatné se však uskuteční právě ve středu 15. dubna od 18 hodin, kdy se účastníci kolegia sejdou u svých počítačů a k daným tématům budou diskutovat virtuálně on-line prostřednictvím krátkých komentářů k tomuto článku.
Témata 115. kolegia AJF jsou dvě - a obě zcela aktuální:
- V jakých příbězích Foglarova díla (kreslené seriály, romány, povídky…) se vyskytují postavy s „rouškami“ či jiným obdobným zastřením obličeje?
- Jaké akce se připravují pod hlavičkou AJF k letošnímu 100. výročí vykročení Jaroslava Foglara na skautskou stezku?

S myšlenkou neotřelého výtvarného projektu, ve kterém se kloubí odkaz spisovatele Jaroslava Foglara s charitou, přišli členové pražského 48. klubu oldskautů Jestřábi. Z jejich podnětu vytvořili malíři Jiří Filípek a Karel Zeman dva nové obrazy s portréty „otce“ Rychlých šípů. Obě díla mohou nyní získat sběratelé v dobročinné „aukci“, jejíž výtěžek poputuje na konto výcvikové základny asistenčních psů pro zdravotně hendikepované klienty - Pomocné tlapky.
Oba výtvarníci jsou známými ilustrátory a komiksovými kreslíři. Kromě jiné tvorby se věnují tematice vycházející z literárního odkazu Jaroslava Foglara.

Jiří Filípek zaujal v poslední době například komiksovou trilogií Hlavolam ze Stínadel, Povstání Vontů a Synové stínadelští, ale je i autorem řady dalších prací s foglarovskou tematikou.

Druhý kreslíř Karel Zeman zpracoval už v 90. letech minulého století do komiksové podoby Foglarovu povídku Boj na Čertovce. Nyní dokončil novou kolekci komiksových příběhů Rychlých šípů, stylově navazující na původní kreslený seriál autorské dvojice Foglar-Fischer.