Píše se první rok 22. století, čili 2101. Ke kosmické stanici Institutu kosmického sledování (= IKS) se blíží transportní raketoplán. Na jeho palubě jsou i čtyři kadeti - studenti Gymnasia kosmické přípravy z Prahy.
Kadeti ještě netuší, že se z nich mají stát Strážci času, kteří na palubě experimentálního časostroje prožijí neuvěřitelná dobrodružství. Tahle čtyřka nebude proti tomu, když se přidružíte a na palubě Exíku, jak časostroj nazvou, s nimi budete cestovat do minulosti deseti evropských zemí.
Na závěr se ještě se Strážci času IKS zúčastníte putování slavného poselstva českého krále Jiřího z Poděbrad z Čech až na konec světa.
Kreslený seriál dle scénáře Vlastislava Tomana nakreslili Michal Kocián, Vladimír Bican, Zdena Kocourková a Václav Pergler.
Knihu s rozsahem 160 stran formátu A4 vydalo nakladatelství Olympia.

Strážci třetí generace
První příhody klubu Strážců jsem začal psát pro časopis ABC v roce 1967. Tehdy časopis organizoval zájmové pionýrské kluby, a to raketové posádky se zaměřením na techniku, hlídky přírody se zaměřením na ochranu přírody a konečně dívčí kluby s poněkud pestřejším programem. Po Rychlých šípech Jaroslava Foglara, které svá dobrodružství prožívaly především v první polovině 20. století, Strážci už byli kluci žijící v období poválečného rozvoje vědy a techniky i vstupu člověka do vesmíru. A byla tu hojně zastoupená i děvčata z klubu Vlaštovek.

V letošním roce započalo nakladatelství Albatros na základě smlouvy se Skautskou nadací Jaroslava Foglara s postupným vydáváním knih Jaroslava Foglara.
S Romanem Šantorou - Bobem ze Skautské nadace Jaroslava Foglara jsme si povídali o edičních plánech s výhledem na delší období.

„To není tištěná kniha. Píšu knihu! Já sám ji píšu, rozumíš? Knihu o zvláštních událostech z dalekého světa, který jsem si sám vytvořil. Vždycky jsem rád četl staré, zapomenuté příběhy z dávných dob Divokého západu. A vždy jsem při jejich čtení toužil sám podobnou knihu napsat, ale mnohem větší a krásnější než všechny, které jsem kdy četl. Píšu o Černém Jaguáru, ušlechtilém náčelníku a jeho rudém lidu. Mám v té knize celý vybájený svět s mnohými postavami, které v ní žijí, jednají a já je už tak znám, že je v duchu vidím před sebou, jak vypadají a slyším i jejich hlasy.“
Tak vysvětloval Ludva Grygar Pavlovi Zemanovi jedno ze svých tajemství. Tajemství Zavřené knihy o příbězích indiánského kmene Krí.
Popusť uzdu fantazii a zkus si sám domýšlet svou verzi indiánského příběhu. Rozvíjej, piš, kresli či vybarvuj ji na následujících stránkách, a pokud ti nebudou stačit, přidej si další, ať Zavřená kniha nikdy nekončí…
Zavřená kniha ilustrovaná Pavlem Čechem je samostatnou přílohou Chaty v Jezerní kotlině, kterou v těchto dnech vydává nakladatelství Albatros.

Při oslavě narozenin vypráví dědeček svému vnukovi Danovi a jeho kamarádům rodinnou pověst o Soví jeskyni, skryté v hlubokých lesích a bludišti pískovcových skal v liduprázdném kraji Českosaského Švýcarska. Kdo jeskyni najde, porozumí prý zvířatům, ptáků i rostlinám. Podmínkou je, že se na cestu vydá z Ještědu, přejde pěšky celé Lužické hory, všechny noci stráví v přírodě pod stanem, v nouzovém přístřešku nebo pod širákem a jídlo si musí připravit na ohništi vlastníma rukama.
Danovi, Martinovi i Rendovi je už patnáct let a té staré rodové pověsti se nedůvěřivě usmívají, je to pro ně dětinská bajka. Co je však zaujme, je vyprávění o horách, údolích, nekonečných lesích, skalnatých kaňonech, láká je vidina samostatného dobrodružného putování severními Čechami. A tak se na konci prázdnin vydají na cestu z Ještědu k Soví jeskyni.
Za deset dní ujdou na dvě stě kilometrů, objeví při tom spoustu kouzelných přírodních zákoutí, setkají se s volně žijícími zvířaty a prožijí řadu dobrodružství. Cestou překonávají nečekané překážky, které jim připraví počasí i jejich vlastní nezkušenost. Všechny útrapy jsou však bohatě vyváženy nezvyklými zážitky, radostí z činorodého poznávání přírody, z pocitu soběstačnosti. Při veselých i vážných příhodách se prověřuje a upevňuje jejich vzájemný vztah, poznávají víc i sami sebe. Několikrát se dostanou do kritické situace, ale nakonec přece jen dojdou k cíli, který si stanovili. A poznají, že na pověsti o Soví jeskyni přece jen něco je.
Naplnění touhy po dobrodružství, po poznávání nových věcí, krajin, lidí – to vše přináší tato knížka. Odehrává se v reálném prostředí a její děj probouzí ve čtenáři chuť prožít něco podobného…

V nakladatelství Toužimský & Moravec v listopadu tohoto roku vyjde legendární kreslený seriál podle povídek Otakara Batličky mistrně nakreslený Petrem Barčem.
První příběhy vyšly v sešitech Rychlé šípy v nakladatelství PULS Ostrava v letech 1970-1971. Později byly některé příběhy přepracovány a vznikly i další.
V tomto souborném vydání vychází vše, co Petr Barč nakreslil.
Kniha je doplněná o obsáhlé životopisné medailony: Jaroslav Čvančara píše o Otakaru Batličkovi, Vladimír Prokop o Petru Barčovi.

V týdenním žebříčku nejprodávanějších knih pravidelně sestavovaném a zveřejňovaném Svazem českých knihkupců a nakladatelů se v kategorii literatury pro děti a mládež v týdnu od 1. do 7. 10. 2018 vyšplhalo nové knižní vydání Hochů od Bobří řeky z nakladatelství Albatros na první příčku. V týdnu od 24. 9., kdy se román postupně dostával na knihkupecké pulty, obsadil místo čtvrté.
Na to, jak si povedou Hoši od Bobří řeky coby e-knihy a audioknihy, si budeme muset počkat na začátek listopadu, protože přehled nejprodávanějších knih v této formě vydání je zpracováván a zveřejňován jednou za měsíc.

Připomeňme, že Hoši od Bobří řeky nově existují ve čtyřech formách vydání:

Dvanáct komiksových plakátů s příběhy Rychlých šípů!

Tucet kvalitních velkoformátových reprodukcí legendárních komiksů Jaroslava Foglara a Jana Fischera.
Černí jezdci řádí, Dlouhé Bidlo hledá kočičí pracku a další nezapomenutelné příběhy teď mohou zdobit stěny všech nadšených foglarovců.
Plakáty jsou vlepeny do kartonových desek lepených plátnem, které jsou samy o sobě pozoruhodným foglarovským artefaktem.

Rychlé šípy - Komiksové plakáty vycházejí 3. 12. 2018

Doporučená prodejní cena 1499 Kč.

Druhá z řady foglarovek vydávaných nově nakladatelstvím Albatros – Chata v Jezerní kotlině - vyjde koncem listopadu. Tentokrát s ilustracemi Pavla Čecha.

Život Pavla Zemana, který je hlavní postavou příběhu o velkém chlapeckém přátelství, se po smrti otce od základu změnil. Velkou oporou je mu kamarád Ludva Grygar, se kterým Pavel podniká dobrodružné výpravy do téměř nepřístupné kotliny s jezírkem, kde si sami postaví srub. Vedle velkého přátelství ale prožívají i velká zklamání. Ludva se totiž nechá zlákat špatnými kamarády, začne kouřit a těžce onemocní. Vyhraje nakonec svůj vnitřní boj?

Ke knize bude přiložena interaktivní Zavřená kniha!

Chata v Jezerní kotlině v nakladatelství Albatros vychází 26. 11. 2018.

Ilustroval Pavel Čech.

Doporučená prodejní cena 389 Kč.

Vyjde také v elektronickém formátu a jako audio kniha.

Nakladatelství Albatros ve spolupráci se Skautskou nadací Jaroslava Foglara v těchto dnech vydává první svazek z díla Jaroslava Foglara v novém vydání – knihu Hoši od Bobří řeky, kterou poprvé v historii Foglarových děl ilustrovala žena, mladá česká výtvarnice Ester Kuchynková.
V průběhu nejbližších let se nakladatelství Albatros a Skautská nadace Jaroslava Foglara chystají postupně vydat několik dalších knih z Foglarova díla. Rozsáhlé foglarovské universum tak získá moderní tvář, která však bude zároveň plně respektovat nepsaná pravidla „Jestřábova kánonu“. Všechny zásadní Foglarovy knihy vyjdou s novými ilustracemi a v původní grafické úpravě. Letos v listopadu se na knižních pultech objeví další oblíbená foglarovka v novém kabátu – Chata v Jezerní kotlině s ilustracemi Pavla Čecha.
„S nápadem oslovit pro každou z připravovaných knih jiného ilustrátora přišla Skautská nadace Jaroslava Foglara, která je nám ve vydávání Foglarova díla partnerem. Nám se ten nápad zalíbil a milerádi jsme na něj přistoupili. Vybíráme výtvarníky, kteří mají k Foglarovi vztah a lze o nich říct, že minimálně část jejich tvorby má komiksový charakter. Rádi bychom, aby ilustrace k novým foglarovkám byly dynamické a tvořily tak protiváhu spíše popisným starším ilustracím. Proto jsme se rozhodli lovit v komiksových vodách,“ říká Petr Eliáš, šéfredaktor nakladatelství Albatros.

Datum vydání: 24. 9. 2018

Jak připomíná profesor Ivo Jirásek, je tomu čtyřicet let, co se v britském Dentonu (a poslední dva roky v Salisbury) konají konference o implicitních náboženstvích (a dvacet let je vydáván časopis Implicit Religion). Co je implicitní náboženství?
Může to být politické hnutí, ale nepřizná si to. Jste-li v takovém hnutí, máte spíše povinnosti nežli práva a osobní život se vám odvíjí na až moc obecné bázi sociálních vztahů. Třetím rysem implicitního náboženství je podle Edwarda Baileyho jeho masivnější efekt. - Je implicitním náboženstvím také skauting?
Odpověď zní: Pro někoho určitě. Například tramping sem ale náleží jen stěží. A tzv. foglaring? – To je samozřejmě na diskusi. Ale začnete-li hrát férově a mluvíte-li pravdivě o některém z implicitních náboženství, právě pravdivou výpovědí (samozřejmě) docílíte, že již jen implicitním nebude.
Jaroslav Foglar toto ovšem neřešil a nemění na věci nic ani ta skutečnost, že lze označit za „náboženskou“ přímo podstatu jeho díla.
On sám však zůstal vůči pravým náboženstvím stejně skeptický, jako zůstal po první světové válce československý skauting chladný k Bohu. Foglar se zkrátka také tady choval netečně, až britsky netečně; i navzdory tomu, že ve své tvorbě využil religiózních řadu modů v podobě obřadů a posvátných rituálů. Najdeme v jeho díle momenty, v nichž dojdou hrdinové ne-li k extatickému, tak tedy k iniciačnímu vytržení. - Idealizace světa a typicky foglarovské romantizování praktické reality a její imaginativní vyšinutí z kolejí „pouhé“ vlečky, na které si kdysi natloukl Rychlonožka, je ekvivalentem náboženství.

Redakční fotoaparát Bohouška zachytil nové vydání Hochů od Bobří řeky ve výloze knihkupectví Dobrovský, které se patrně nachází nejblíže administrativnímu sídlu pražské pobočky SPJF poblíž pražské křižovatky Anděl.

V září tohoto roku vyjde sborník Duchovní rozměr fenoménu Foglar.
Péčí editora Pavla Hoška (kromě jiného autora Evangelia podle Jaroslava Foglara) se tak k zájemcům dostanou v tištěné podobě jednotlivé příspěvky z loňské religionistické konference Fenomén Foglar z hlediska vědy o náboženství.
Působení literárního a výchovného díla Jaroslava Foglara patří mezi mimořádné a pozoruhodné jevy české kultury dvacátého století.
V posledních letech se ve studiích věnovaných Foglarovu dílu stále častěji ozývá myšlenka, že je namístě klást otázky také po duchovním rozměru Foglarova díla, a především po duchovním rozměru recepce tohoto díla ze strany čtenářů.
A právě to je důvod, proč vznikla tato kniha.
Vynikající znalci Foglarovy tvorby v ní nabízejí interpretaci jednotlivých aspektů jeho vrstevnatého díla, přičemž orientující perspektivou všech studií, tvořících jednotlivé kapitoly této knihy, je právě sledování spirituálního rozměru Foglarova působení, jak výchovného, tak uměleckého.

Příběh o skautských výpravách, plnění bobříků, i o ryzím přátelství.
Vedoucí Rikitan dá dohromady partu dvanácti chlapců a utvoří oddané bratrstvo. Každý z nich je jiný, ale všichni se navzájem skvěle doplňují. Rikitan pro chlapce vymýšlí zábavné hry, aby je vedl k čestnosti, fyzické síle i moudrosti. Společně si zamilovávají přírodu a podle zálesáka Roye loví bobříky. Stávají se tak věrnými kamarády, kteří spolu zažívají nezapomenutelná dobrodružství.
Knihu ilustrovala Ester Kuchynková.
Hoši od Bobří řeky vycházejí v nakladatelství Albatros 24. 9. 2018.

Ve formě audioknihy namluvené hercem Janem Medunou vyjdou v Albatrosu Hoši od Bobří řeky 1. 10. 2018.

Zdeněk Bauer (nar. 1974) je ústředním tvůrcem víc než čtyřsetránkové publikace Klub zvídavých dětí, která má podtitul Jaroslav Foglar a Protektorát (2018).
Dalším autorem knihy je Foglar sám. Sice by působilo směšně, kdybychom publikaci nazvali „zbrusu novou“ a jenom „zamaskovanou“ foglarovkou, popřít nicméně nelze, že se jí část zde přítomného materiálu měla stát – a právě první z názvů je produkt podobné snahy.
Za války psal totiž autor Rychlých šípů rozhlasové scénáře a tyto, byť kráceny, jsou knihou roztroušeny. Majitel autorských práv nicméně jejich samostatné vydání zatím neumožňuje.
V tlustospise Zdeňka Bauera představují jen malou část a nejvíc jich objevíme v šesté (z celkových třinácti) kapitol nazvané prostě Obsah a vysílání Klubu zvídavých dětí (str. 114-149). Klíčové oddíly publikace jsou i ten osmý (Kulíšek / Správný kluk a jeho čtenářské kluby / kroužky) a jedenáctý (Foglarovo redaktorování v závěrečném období Protektorátu), avšak není fair play tak vybírat. Precizně zdokumentovaný celek podobné zacházení nezasluhuje.
Ona „nová foglarovka“ sestává dnes ze dvou verzí Foglarových scénářů a teprve krátce před vytvořením sazby bylo její vydání stopnuto. Jde o 145 normostran a kromě Zdeňka Bauera je doposud takřka nikdo vcelku nepřečetl. Ale rozrostly se o komentáře, které měly původně tvořit doslov; i nahlédněme do Prahy let čtyřicátých.

V rámci projektu Bohumil Konečný - Bimba, 1918-2018 vyšla kniha Jana Hosnedla Ženy a dobrodružství Bohumila Konečného.
Obsahuje životopisný text o Bohumilu Konečném, obrazový průvodce dílem - kvalitní celostránkové reprodukce díla, bibliografii, kapitolu o propagaci díla B. Konečného a malířův životopis.
Bohumil Konečný přezdívaný Bimba je výjimečný a znovu objevovaný malíř a ilustrátor 2. poloviny 20. století. Je mistrem dynamických dobrodružných ilustrací a kreseb krásných žen. Je známý jako ilustrátor knih Jaroslava Foglara a Otakara Batličky, je ale i autorem řady reklamních plakátů. Jeho kariéru velmi poznamenala aféra s komiksovou hrdinkou Amazonou - Octobrianou.
Kája Saudek o něm napsal: „Konečný, to byl člověk, který uměl v roce třicet sedm nebo třicet osm to, co dnes v Americe umí sotva pár desítek malířů. Byl neporovnatelný s čímkoli. Tento Bohumil Konečný, zcela zapomenut a za života neuznán, byl absolutní génius, který už jen tak nebude. To, co umím, mě naučil on.“