Není úplně typickým, aby muž, který začínal jako hororový filmař, vstoupil do ráje chlapců ze Sluneční zátoky. V následujícím případě na to přesto došlo.
Josef Blažek (*1980) je spisovatel a komiksový scenárista, právě teď adaptující verneovku Ledová sfinga (navazující na Příběhy Arthura Gordona Pyma Edgara Allana Poea).
Ve šťastné chvíli Blažek stvořil i vlastní vizi jakési prehistorie Foglarem kdysi vymyšlené městské čtvrti Stínadla a scénáře se ujal kreslíř Jiří Filípek. Společné dílo bylo postupně vydáno ve třech Speciálech časopisu Bobří stopa a jako i mnozí jiní návštěvníci jsem si ten poslední koupil na letošním veletrhu Svět knihy - u stánku nakladatele Josefa Vybírala.
Jak vzpomínám, přišli jsme tam ve značném horku (a kryti stanovou plachtou) s Vlastislavem Tomanem, který pro Jiřího Filípka nenachází než slova chvály, a taky mně se jeho kresby líbí; i nechal jsem si sešit Synové stínadelští podepsat oběma tvůrci hned na straně 3 a zde podám jen strohý jeho popis. Má 28 stran a komiksu náleží šestnáct. Mimo jiné následují rozhovory s Jaroslavem Wykrentem a Tomášem Vučkou, autorem knihy Cesta za modrým světlem.

Málo známé, většinou ale zcela neznámé situace z Foglarova života v pohnutých letech nacistické okupace shrnuje nová, ojedinělá a obsáhlá publikace Klub zvídavých dětí – Jaroslav Foglar a Protektorát. Podtitul knihy souhrnně ohraničuje její rozsah: Čtenářské kluby, zakázaný skauting a Kuratorium pro výchovu mládeže.
Klub zvídavých dětí byl výchovně vzdělávacím rozhlasovým pásmem pro děti a mládež, vysílaný českým rozhlasem v letech 1935–1943. Přes bezpochyby zajímavý edukativní přínos v daném období bychom mu dnes jen sotva věnovali soustředěnější pozornost, kdyby do tohoto pořadu v letech 1941–1943 nepřipravil patnáct scénářů respektovaný český spisovatel Jaroslav Foglar, skautskou přezdívkou zvaný Jestřáb.
Samotné Foglarovy scénáře by vydaly na samostatnou knihu. K jejich publikování se kupodivu zatím nikdo neodhodlal, byť v sebraných spisech Jaroslava Foglara vyšla i okrajová díla kolísavé kvality. Editor výše zmíněné publikace vyřešil tuto absenci tím, že zřejmě jako první všechny Foglarovy čtenáře pročetl, analyzoval a čtenářům nabízí ty nejzajímavější ukázky včetně dobových souvislostí.

Pokud doma máte první (2010) nebo druhé vydání (2011) knihy Mýtus zvaný Stínadla od Miloše Dvorského, možná vás bude zajímat, zda má pro vás smysl si pořizovat třetí vydání tohoto titulu. Pokusíme se na to odpovědět. Existují totiž důvody, proč někteří mohou už teď říci, že to smysl má.

- Co všechno je nového v třetím přepracovaném a rozšířeném vydání knihy Mýtus zvaný Stínadla
Celý původní text prošel novou redakcí. Některé pasáže byly přeformulovány, některá místa byla opravena nebo upřesněna v souladu s nejnovějšími poznatky.
V uplynulých letech se podařilo objevit řadu upřesňujících údajů, které získávají na hodnotě, teprve, když je zasadíte do souvislostí, případně jimi opravíte stávající výklad. Některé informace a obrazové přílohy jsme sice měli k dispozici už při práci na původním vydání, z různých důvodů však tehdy nebyly použity, nebo je nebylo možné použít. Některé úseky získaly jasnější obrysy díky práci na připravované druhé knize Miloše Dvorského Foglarovská tajemství, která by měla vyjít v příštím roce.

Nejen u příležitosti 80. výročí vzniku slavného komiksu Rychlé šípy, ale také v ozvěně státního vyznamenání, které in memoriam obdržel spisovatel Jaroslav Foglar, vydalo Nakladatelství Ostrov nový sborník Kruhu přátel odkazu J. Foglara.
Sborník se jako předchozí snaží zachytit některé nově objevené či interpretované poznatky ze života a díla proslulého spisovatele a skautského vůdce, a rovněž různé informace týkající se současného „foglarovského světa“.

V předchozích dvou dílech Hlavolam ze Stínadel a Povstání Vontů jsme se seznámili s kamarády Ondrou a Martinem. Obyčejnými kluky, kteří ještě před pár dny žili obyčejným životem a největší vzrušení zažívali nad novinovými zprávami o záhadném Okřídleném lupiči. Pak se ale rozhořela válka mezi jejich čtvrtí Druhou stranou a sousedními Stínadly a oni byli vtaženi do boje o podivný hlavolam ježek v kleci. Hlavolam, který může nejen rozhodnout jednu klukovskou válku, ale také odhalit Okřídleného lupiče a změnit celý svět, protože skrývá plán převratného vynálezu - létajícího kola!
Boje a pátrání zavedly Ondru, Martina a vypočítavého Zenkla hluboko do bludiště ponurých stínadelských uliček. Zde padli na stopu staré tragédie i záludného spiknutí a opakovaně se střetli jak se stínadelskými rváči, tak s maskovaným Fantomem. Už drželi hlavolam v rukou, ale Fantom jim ho vyrval a zmizel s ním. A Martinova horkokrevnost a Zenklovy intriky mezitím nahlodaly přátelství Ondry a Martina natolik, že se rozešli ve zlém dřív, než stihli své pátrání ve Stínadlech dotáhnout do konce.

Nakladatelství Akropolis vloží do pomyslného dárkového koše k letošním prosincovým osmdesátým narozeninám Rychlých šípů začátkem května album Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství.
Co se autorů týče, v knize jsou komiksy od čtyřiceti kreslířů, říká editor publikace Tomáš Prokůpek a dále pro čtenáře Bohouška uvádí: Ve foglarovském prostředí je dobře znám Jiří Petráček, který spojil síly s Jiřím Stegbauerem, Pavel Čech, Miroslav Schönberg nebo Karel Zeman, který zpracoval libreto Vojtěcha Hanuše. Zapojil se i scenárista Josef Blažek, spoluautor Hlavolamu ze Stínadel a Povstání Vontů - jeho příběh nakreslila Lenka Šimečková. K okruhu tvůrců, kteří pravidelně publikují ve skautských periodikách, pak patří Honza Smolík a Tomáš Chlud. Kompletní seznam autorů ale zatím uvádět nechci, musíme si ještě udržet nějaké propagační trumfy v rukávu! dodává na závěr s úsměvem Tomáš Prokůpek, který jako ukázku předkládá první stranu z komiksu Honzy Smolíka (lehce upravenou pro propagační účely) a výřez z komiksu Jiřího Gruse.

Do začátku 24. mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy zbývají ještě více než dva měsíce, pojďme si však už dnes udělat stručný přehled toho, na co se letos mezi 10.-13. květnem na pražském Výstavišti v Holešovicích můžeme těšit.
Edičních počinů je na letošek naplánováno ještě o něco víc, než je dále popsáno, ale dosud z různých důvodů nenazrál čas k jejich zveřejnění.
Stejně tak dlouho očekávaná zásadní informace o novém dlouhodobém vydávání foglarovek samotných už nějaký čas jitří zvědavost příznivců díla Jaroslava Foglara. Zde však lze již předpokládat pozitivní zprávu ve velmi krátké době.

Ve své nové obsáhlé knize Setkávání potkávání – Listování v osudech 2 věnuje spisovatel převážně dětské literatury Zdeněk K. Slabý hned třicet osm stran vzpomínkám na svá setkávání i pozdější spolupráci s Jaroslavem Foglarem.
Z. K. Slabý (nar. r. 1930) byl v letech 1944-1947 členem Pražské Dvojky vedené Jaroslavem Foglarem a v oddíle užíval přezdívku Siki.
V šesti kapitolách autor předkládá své vzpomínky na oddílovou činnost, výňatky z dvojkařských časopisů, kronik, výběr z osobní korespondence, detaily k foglarovské diskusi ve Zlatém máji v šedesátých letech, ale například i svůj nikdy nepublikovaný doslov k vydání Hochů od Bobří řeky v Mladé frontě v šedesátých letech včetně Foglarových poznámek k němu.

Je rok a půl po válce. Nastupující komunistický režim postupně obsazuje silové složky. Zkušený kriminalista nechce vstoupit do strany a tak je převeden na nedořešené případy. Vybírá si dávné nevyjasněné úmrtí pražského hocha Jana Tleskače.
Kdo byl ve skutečnosti Jan Tleskač a kde se vzal ve Stínadlech? Jak a kým byl zavražděn?  K jakému účelu byl kdysi vyroben záhadný hlavolam - ježek v kleci?  V čem spočívala jeho skutečná hodnota? 
Je spisovatel Jaroslav Foglar v tom všem také nějak zapletený? Proč si kriminalista vybral právě tento případ?
Času není mnoho a nebe nad Stínadly se již opět zatahuje temnými mračny.
Vše objasní detektivní příběh plzeňského spisovatele Jana Drnka - Akely, který se stal držitelem nejvyššího ocenění Zlatého Trapsavce ve 27. ročníku trampské literární soutěže Trapsavec v roce 2001 za povídku Chlapáci.  
Nová zajímavá audiokniha - detektivní příběh Záhada hlavolamu pro pokročilé čtenáře od plzeňského autora Jana Drnka - Akely je ke stažení za poplatek na níže uvedených adresách.

Křest prostorových knih Indiáni a Betlém spojených s autogramiádou spisovatele Jana Saturky a výtvarníka Milana Tesleviče, který tak rozšířil svoji práci i do jiných oblastí, než je foglarovská, se uskuteční v pondělí 27. 11. 2017 od 15 hodin v 1. patře Paláce knih Luxor na Václavském náměstí 41 v Praze 1.
Knihy pokřtí legendarní cestovatel a náčelník indiánského kmene Kikapů Miloslav Stingl.
Kniha Indiáni čtenáře zavede na nekonečné pláně Severní Ameriky, aby poznali všední život, tradice a kulturu původních obyvatel. Na závěr čtení je připraveno překvapení v podobě prostorového modelu indiánské vesnice. Odborným konzultantem a patronem knihy je cestovatel a náčelník kmene Kikapů Miloslav Stingl.
Betlém je vytvořen v duchu nejlepších tradic českých lidových betlémů.

Na nasbírání celkové částky, která je třeba na rozjezd Knihovničky Bobří stopy (nová edice Sdružení přátel Jaroslava Foglara) a zejména vydání první knihy (Jediný syn spisovatele Rudyarda Kiplinga), už zbývá jen necelý týden.
Všem, kteří přispěli, moc děkujeme a těm, kteří se ještě rozmýšlejí, nabízíme dvě nové odměny, které jsme nazvali Bobří tuplák a Bobří triplák.
Jedná se o nabídku žhavých novinek z redakce časopisu Bobří stopa.
Ke knize Jediný syn si můžete objednat v rámci Bobřího tupláku také druhý díl stínadelského komiksového seriálu Povstání Vontů, který budeme křtít 25. listopadu v Brně.
A pokud ještě nemáte díl první - Hlavolam ze Stínadel, který vyšel v červnu tohoto roku, je Bobří triplák určen právě pro Vás či Vaše kamarády.
Vánoce se blíží a dobrá kniha (či časopis) přijde vždycky vhod!:)

Ivanu Makáskovi – Hiawathovi právě vyšel 3. díl indiánské trilogie - Dvakrát medvědem. Jde o dokončení příběhu hraničáře z Pensylvanie z přelomu 18. a 19 století, Benjamina Gilberta a jeho huronské rodiny.
Kniha také zprostředkuje málo známou velkou americkou invazi k řece Maumee (1791), která skončila pro Američany doslova katastrofou. Svým významem v historii předčila tolik známou bitvu u Little Big Hornu (1876). Došlo i na Kampaň Druhé Tippecanoe, bitvy u Sindathonu a Maguagua za 1. války Unie s Británií na kanadském pomezí. Benjamín -Anuetindee však není válečník, je lovec; stará se o rodinu a potřebné vesničany. Mezi Hurony získává postavení poradce náčelníka a diplomata za stárnoucího tchána Ozoondaha. Jako kvaker a rodák z Pensylvánie lépe zvládá angličtinu.
Pozornost je v tomto díle ovšem také věnována mírovým smlouvám z Greenville (1795), Greenville (1814). Dočtete se více o jejich indiánských signatářích.
Mnoha těchto historických aktů, v knize pozoruhodně dokumentovaných, se účastní i Apekonito, který jako bílý Miami nakonec změnil strany a účastnil se coby kap. Williams Wells v americké armádě gen. Harrisona bitvy u Padlých kmenů (1794), či Tippecanoe (1811). Jeho osud se nakonec naplňuje u Chicaga; zemře v boji, oblečený a nalíčený jako miamský bojovník, při ochraně bělochů. Proč se tak stalo? Zcela lidsky se obětoval za svou neteř a jí blízké. Byl to signál, jak měl seřazené své lidské hodnoty a proč si ho kdysi vybral hrdina našeho vyprávění, Benjamin Gilbert, za svého přítele.

Knížku vzpomínek Miloslava Nevrlého na 40. a 50. léta 20. století, kdy propadl kouzlu ornitologie, díky níž objevil netušené a nádherné světy při toulkách přírodou a kroužkování ptáků, připravila k vydání s názvem Čižbáři a čižba v Čechách Česká společnost ornitologická.
Tisk knihy, o které Česká společnost ornitologická uvádí následující řádky, lze finančně podpořit.
Chceme se podělit o podmanivý text v nevelké černobílé knížce, připomínající deník nalezený na půdě, v níž budete s chutí listovat večer pod lampou. A třeba u vás přečtená dobrodružství vzbudí zájem o ptáky tak, jako se to stalo před sedmdesáti lety Miloslavu Nevrlému.
Na začátku bylo velké klučičí přátelství založené na lásce k přírodě a hlavně k ptákům. O šedesát pět let později se Vláďa dostal do domova důchodců a už ho svět moc netěšil. Míla se proto rozhodl, že splní, co si dávno předsevzal, a sepíše pro kamaráda vzpomínky na doby, kdy spolu kroužkovali ptáky. Bohužel, letos v dubnu Vláďa odešel navždy. Díky němu však Miloslav Nevrlý napsal osobitý text, který chceme vydat knižně.
Vypráví o lovecké vášni beze zbraní, o partě nadšenců, kteří trávili hodiny v proslulé garáži na Maninách, kde razili hliníkové kroužky, o výpravách do slavičích houštin, do bahen a močálů či na svah petřínské hory. Jsme přesvědčeni, že stojí za to uchovat toto svědectví, které už nikdo jiný předat nemůže, a podělit se o něj s vámi – čtenáři, ať už sdílíte vášeň pro ptactvo, zamilovali jste si autorův literární styl nebo jen rádi nahlížíte do minulosti.

Bobří stopa č. 2/2017 vychází jako komiksový speciál Hlavolam ze Stínadel.
Stínadelský příběh dle scénáře Josefa Blažka nakreslil na sedmnácti stranách Jiří Filípek a další dvě přidal ilustrátor Karel Zeman.
Díky spolupráci s Nakladatelstvím Josef Vybíral se podařilo pro speciální číslo sehnat distributora, a tak byste měli Bobří stopu najít v druhé půli června také v knihkupectvích. Dostupnost je možno sledovat zde: https://www.knihcentrum.cz/hlavolam-ze-stinadel.
Zbrusu nové číslo Bobří stopy vydávané Sdružením přátel Jaroslava Foglara bude k dostání na tradičním setkání foglarovců ve Sluneční zátoce 17. června 2017.
O důvod víc vyrazit na kultovní foglarovské místo!

Originální a čtivě napsaná kniha známého teologa a religionisty Pavla Hoška představuje "fenomén Foglar" z náboženského hlediska.
Rozebírá nejen vlivy indiánského totemismu a římskokatolické spirituality, ale i tajné vontské rituály, extatické stavy vyvolané nádherou přírody, posvátná místa a časy, klubovní rituály, úlohu dobra, pravdy a krásy ve foglarovských vyprávěních.
Takto je na klopě obálky uvedena kniha docenta Pavla Hoška, kterou vydalo na konci května nakladatelství CDK ve spolupráci se Sdružením přátel Jaroslava Foglara.
Obálku zdobí zcela nová ilustrace Marko Čermáka, doslov napsal dlouholetý člen SPJF novinář Jiří Polák.
Autogramiáda proběhne na tradičním setkání foglarovců ve Sluneční zátoce v sobotu 17. června 2017 v 15 hodin.