Mám-li krátce zavzpomínat na dobu, kdy vycházel časopis Družina, jehož jsem byl tvůrcem a současně i vydavatelem, vytanou mi na mysli setkání. Setkání se zajímavými lidmi, které - a dnes to mohu směle říci - formovaly mojí osobnost. Vždyť to byla doba revolučního kvasu a mého dospívání. Bylo krátce po Sametové revoluci, byl obnoven skauting, knihy Jaroslava Foglara i dalších dříve zakázaných autorů začaly zaplňovat prázdné police knihkupectví i knihoven, společnost ovládlo nadšení ze ve všech směrech nepoznaného...

(Aktualizováno 12. 10.) Na letošní rok připadá patnácté výročí od prvního vydání Malého Průvodce světem outdooru a sedmdesát pět let od prvního zveřejnění popisu Krabičky poslední záchrany Jaroslavem Foglarem, a to v Malém hlasateli 12. října 1935.
Jak tato dvě výročí spolu souvisí?
Požádali jsme o rozhovor šéfredaktora Malého Průvodce Jiřího Červinku.

I dnes, stejně jako v předchozích letech, si připomínáme nejen výročí upálení Mistra Jana Husa (6.7.1415) ale i narození Jaroslava Foglara (6.7.1907), o kterém Wikipedie (zdroj, který využívají na internetu ke svému poznání a obohacení současné děti asi nejvíce) kromě jiného píše, že "byl významný český spisovatel literatury pro mládež, autor příběhů chlapeckého klubu Rychlých šípů."

14. ledna uplyne dvacet let od smrti jednoho z našich nejlepších časopiseckých a reklamních ilustrátorů Bohumila Konečného - Bimby. Je velká škoda, že se nedožil svého velkého návratu (výstava, monografie, film ...).
Níže naleznete vzpomínku Františka Ulče - jeho velkého přítele. Podrobnosti o tomto malíři pak na www.bimba.cz.
Čest památce Bohumila Konečného!

Před osmdesáti lety zemřel spisovatel Franta Župan

1.
Když se píše o Rychlých šípech, málokdy se píše o školáku Kájovi Maříkovi, ono se to k sobě jaksi nehodí. Ale když už se mluví nebo píše o Kájovi Maříkovi, připomínají občas čtenáři i jeho podobnost se starším Pepánkem nezdarou (vycházel 1907-21). Tato podobnost skutečně existuje, dodávám, a to nejen z toho důvodu, že v knížkách o Pepánkovi nosí děti babka Jodaska a v Kájovi kovářka. Kdo ovšem docela jistě četl tyhle Županovy minimálně maskované vzpomínky na dětství, byl malíř Josef Lada (1887-1957).

1.
Podobnosti mezi Rychlými šípy a Čtyřlístkem se najdou a níže se o nich zmiňuji, jsou ale jen stopové a jde o dva takřka neprolínající se světy. Nemyslím, že by si taky nějak konkurovali, a po výtvarné stránce rozhodně není o čem mluvit. Fischer je Fischer, Junek zůstane taky Junkem a oba Čermáci oběma Čermáky, zatímco Jaroslav Němeček umí dodat postavičkám výrazy, ale je někde úplně, ale úplně jinde (jak by řekl Václav Klaus).
A 15. května uplyne už čtyřicet let od chvíle, kdy vyšlo 1. číslo časopisu Čtyřlístek, i když ještě bez té jedničky, protože série se neplánovala. Byl to pokus, který však uspěl, a tento barevný časopis pro děti (i pro některé zchátralé nostalgiky) neumřel.

Až do čtvrtka 12. března žili Vilík a Jirka takovým obyčejným životem …
A v pátek dne 13. března to začalo!
V pátek dne 13. března se stalo něco, co změnilo celý jejich dosavadní obyčejný život a udělalo jim z něho nepřetržitou řadu vzrušujících, podivných událostí.
Jaroslav Foglar, Hoši Od Bobří řeky

Pátek 13.
„Smolný“ den.
Ale také čtenářsky hluboce zapsaný, prožívaný a často citovaný. To v souvislosti s počátkem dávného příběhu Hochů od Bobří řeky – ať již myslíme pátek dne 13. února (to z vůbec prvního publikování Hochů od Bobří řeky – viz HOBŘ: Dávný příběh nebo současnost?), nebo (v dalších vydáních) pátek dne 13. března, který se zapsal do historie mnohem nesmazatelněji.
Pátků třináctého si letos užijeme, včetně toho dnešního, celkem třikrát: ještě 13. března a 13. listopadu.
Foglarovská třináctka provází dlouhé desítky let Jestřábův svět oddílový, i ten napsaný.

Před čtyřiceti lety odešel Bohuslav Čepelák – Irčan (3. 3. 1907 - 7. 2. 1969), novinář, spisovatel, tramp a propagátor díla Jaroslava Foglara, autor dobrodružných románů z Divokého Západu (např. Křížový Pete) a dobrodružných knížek pro děti se zaměřením na přírodu (např. Hoši z Bílé skály, Za brdským jelenem). Řadu dětských a přírodních příběhů sepsal i zasadil do důvěrně známého prostředí brdského pohoří, v kterém často pobýval na chatě.
V šedesátých letech minulého století prosadil vydávání (vůbec první) Kroniky Ztracené stopy v časopise Signál (týdně od března do října 1966) a zavedl po letech neexistence opět trampskou rubriku – Z údolí a osad - v armádních novinách Obrana lidu.
Bohuslav Čepelák - Irčan je pochovaný na hřbitůvku v Kytíně u Mníšku pod Brdy.

Před deseti lety - v sobotu 23. ledna 1999 v 14.45 - nás navždy opustil Jaroslav Foglar.

Jestřábe, děkujeme a vzpomínáme!

Již deset let uplyne v pátek 23. ledna od smutného okamžiku, kdy odešel Jaroslav Foglar - Jestřáb.
Zástupci vedení Sdružení přátel Jaroslava Foglara a pražské pobočky SPJF uctí Jestřábovu památku u jeho hrobu na Vinohradském hřbitově krátkou vzpomínkou a mimo jiné zapálením deseti svíček.
Každým rokem vždy zapalují o jednu víc, až do pomyslných 102. narozenin. Tolika let se totiž Jestřáb chtěl dožít, a toto přání by se mu vyplnilo právě letos.
Setkání se uskuteční v pátek 23. ledna 2009 od 16.30, sraz je přímo u hrobu ...

Před sto lety (16. 1. 1909) se narodil Miloš Novák, malíř a ilustrátor, který svoji rozsáhlou tvorbu zaměřil především do oblasti kreseb dobrodružných, pro děti a mládež, sci-fi – ať už v knihách, časopisech, novinách.
V období let 1970 – 1973, kdy v novinách Svobodné slovo, v dětské příloze Slovíčko, vycházely na pokračování příběhy Rychlých šípů v próze, doprovodil 13 dílů svými ilustracemi.

Letošní rok je v naší společnosti spojen s připomínáním významných historických událostí, které proběhly v letech končících osmičkou. Osudové osmičky naší historie se snaží přiblížit např. Česká televize sérií pořadů s výkladem událostí let 1348, 1648, 1848, 1918, 1938, 1948 a 1968 a dalších. Zajímavé je, že osmičkové letopočty sehrály svůj význam i v životě našeho oblíbeného spisovatele Jaroslava Foglara. Posuďte sami: