Od 4. do 28. října 2013 proběhne v Galerii Jiřího Trnky v Plzni na nám. Republiky výstava Jaromír Vraštil - ilustrátor dobrodružství.
Jaromír Vraštil náleží mezi tzv. poslední mohykány dobrodružné ilustrace 20. století. Spolu se Zdeňkem Burianem, Gustavem Krumem, Bohumilem Konečným - Bimbou a několika dalšími formoval tvář české dějové realistické ilustrace. Zejména pro indiánskou tematiku měl mimořádné předpoklady exaktní i výtvarné (ilustroval knihy J. F. Coopera, J. Verna, Z. Greye nebo F. Steubuena), kromě toho jeho práce doprovázejí odborné publikace o indiánských kulturách (například Nejstarší Američané).
Jaromír Vraštil i Bohumil Konečný jsou shodou okolností absolventy Gymnázia na Mikulášském náměstí v Plzni.

Také na Polabském knižním veletrhu v Lysé nad Labem se hovořilo a vzpomínalo na Jaroslava Foglara - Jestřába a vyjímal se jeho slavný hlavolam ježek v kleci... Jan Trojan - Roy zde prezentoval svoji knihu Po stopách Foglarova Ježka v kleci. Prezentace se setkala se zájmem návštěvníků veletrhu.

Cyklus významných akcí k 75. výročí Rychlých šípů pokračuje po prázdninách už ve středu 11. září 2013 od 17 hodin v pořadí třetí poznávací vycházkou cyklu Učené toulky s Rychlými šípy. I tentokrát je azimut toulek nasměrován do exteriérů televizního seriálu Záhada hlavolamu z roku 1969.
První vycházka proběhla v dubnu ve "Stínadlech" pražského Starého Města i za účasti režiséra nezapomenutelného seriálu Hynka Bočana. Poté v červnu se toulalo po Libni, kde se před 45 lety natáčely sekvence příběhu na dvorcích s klubovnou Rychlých šípů (Ronkova ul.) a dílnou Jana Tleskače (Podlipného ul.).
Zářijová vycházka zamíří k západnímu okraji Prahy, do Přední Kopaniny. V dnes již bývalém opukovém lomu se odehrála epizoda dramatického skoku Rychlonožky se Samoletkou. Poté, co těžba stavebního kamene byla zastavena, se lokalita stala chráněným přírodním územím. Lom je uzavřen a pro veřejnost nepřístupný. Vycházka je proto ojedinělou příležitostí k prohlídce tohoto filmového exteriéru Záhady hlavolamu.

Již podevatenácté proběhne výstava Hry a hlavolamy. Letos to bude opět na Novoměstské radnici v Praze a nebude chybět spousta novinek. Návštěvníci si mohou zahrát na 100 různých deskových a společenských her. Ve vitrínách, ale i na pultech, bude k dispozici několik desítek mechanických hlavolamů. Naprostou většinu si budou moci všichni návštěvníci zapůjčit a vyřešit. „Potrapte si mozkové závity u hlavolamů ze sbírky patrona výstavy RNDr. Jaroslava Flejberka. Ve vitrínách pak uvidíte zajímavé sbírky a rarity z různých zemí. Hrát si hry budete moci třeba 10 hodin v kuse v krásných prostorách Novoměstské radnice!“ zve Pavel Hofrichter, ředitel výstavy.

Klub skautských sběratelů Vás zve na výstavu 95 let Pošty českých skautů, která se koná od středy 18. září 2013 v Poštovním muzeu v Praze 1, Nové mlýny 2.
Výstava je otevřena denně mimo pondělí od 9 do 12 hodin a od 13 do 17 hodin a potrvá až do 17. listopadu 2013.
Vernisáž výstavy se uskuteční v úterý 17. září v 15 hodin a jste na ní srdečně zváni.

Tradiční celostátní setkání skautských sběratelů se koná v sobotu 5. října 2013 v Kulturním sále Hlavního nádraží v Praze od 8 do 12 hodin.
Na setkání budou nabízeny sběratelské materiály skautského a fograrovského světa z mnoha sběratelských oborů – filatelie, odznaky, pohlednice, knihy a časopisy, krojové součásti atd.
Klub skautských k této příležitosti připravil odznak, strojové razítko, dopisnici a obálku.
Pro členy klubu bude k připraveno k odběru nové číslo zpravodaje ZIPSS a možnost zaplatit členský příspěvek na příští rok.

Loňského 22. září před polednem došlo k slavnostnímu odhalení pamětního táborového kamene u cesty nad potokem Mastník poblíž osady Peklo u Heřmaniček nedaleko Votic.
Kámen zde připomíná Tábor na Bobří řece konaný v roce 1929 a Tábor smůly z roku 1930, které v těchto místech uspořádal skautský oddíl Pražská Dvojka pod vedením Jaroslava Foglara – Jestřába. Tábor smůly s mladistvým humorem popsal Jestřáb v povídkách sestavených do stejnojmenné knihy. Právě zde se objevilo prožluklých 13 vteřin, černá skříňka, patálie s dědečkovým kufrem či mravenci a další navěky popsané veselé události.

Na přelomu léta a podzimu – v sobotu 21. 9. 2013 – se u pamětního kamene od 11 hodin uskuteční neformální setkání Jestřábových příznivců u příležitosti prvního výročí vzniku obelisku.

Téměř přesně před deseti lety jsme na Bohouškovi psali o tom, že kniha Jaroslava Velinského alias Kapitána Kida byla jednou z nejprodávanějších knih v České republice a náklad 2000 výtisků byl rychle rozprodán.
Nyní, shodou okolností, máme pro všechny foglarovce příznivou zprávu. Poslední tajemství Jana T. by mělo znovu vyjít (v druhém vydání) v nakladatelství Baset a to v říjnu letošního roku. Informují o tom stránky Basetu. Kniha by měla stát 299 Kč, přímo u vydavatele pak 225 Kč.

Nad tennisovými dvorci zvolna hasnul den, psala se středa 28. srpna 2013 a my, členové redakce Bohouška, jsme se sešli k tradičnímu bilancování, vzpomínání a výhledům do budoucna. Protože si v letošním roce připomínáme mj. 20 let od premiéry filmu režiséra Petra Kotka, nemohli jsme jinak než zamířit do míst, kde se film, vyrobený ještě za života Jaroslava Foglara, natáčel. Do míst, kudy chodil Bohoušek i Rychlé šípy a kam Vontové chodili jenom sporadicky.
Na Druhou stranu, tedy tam, kde se film natáčel. Do pražských Vinohrad a Vršovic. Našli jsme místo, kde se objevil na zdi namalovaný Ježek v kleci, obdivovali jsme vchod do domu, kde bydlel Červenáček a znovu zkontrolovali i místo natáčení se Šmejkalovou ohradou, jehož současný duch místa je hodně vzdálený od toho před dvaceti lety... Závěr naší podvečerní výpravy jsme zakončili samozřejmě stylově - v restauraci "U Ježka".
Vážení čtenáři, děkujeme za všechna vaše povzbuzení, podporu i kritiku a těšíme se, že se na webu www.bohousek.cz budeme setkávat i v následujícím období.
Alpín, Best, Krizmen

Dnes již legendární kartičky Františka Ulče z Mladé Boleslavi slaví malé výročí. Je tomu právě více než dvacet let, kdy vznikla jejich barevná podoba. Do té doby se 32 druhů kartiček šířilo mezi foglarovskou veřejností samovolně. Je známo, že v roce 1990 se tato jejich černobílá podoba dostala díky Ivanu Vápenkovi mezi foglarovskou veřejnost jako malý dárek všem účastníkům soutěže "Kde jsou u vás Stínadla?" Dále je ke své propagaci využívalo vydavatelství Šebek a Pospíšil, které na začátku devadesátých let vydalo několik knih Jaroslava Foglara. Kartičky si Jestřábovi příznivci sami vybarvovali.
Další iniciativy se v období 1992 - 1993 chopil člen vedení SPJF Miloš Vraspír, který se s Františkem Ulčem domluvil a v rámci SPJF bylo zahájeno jejich vydávání v barevné podobě. Kartičky (zpravidla o rozměru 50 x 65 mm) mapující dílo Jaroslava Foglara byly postupně rozšiřovány na vše, co se týká života a díla Jaroslava Foglara. Byly obvykle tištěny jako přítisky v brněnských tiskárnách (na okrajích tiskových archů), a tak existuje téměř od každé kartičky několik různých variant. Později byly vydávány i jejich dotisky. Ještě zbývá dodat, že kartiček bylo vydáno celkem 200, František Ulč kreslil kartičky až do č. 114 a od č. 115 byly jeho kresby doplněny "počítačovými" kartičkami v brněnském grafickém studiu Jonatan.
Kartičky si na webu Bohouška postupně představíme a to jejich jak rubové, tak lícové strany, které jsou ze sběratelského hlediska zajímavé. Přineseme o nich i další zajímavosti.

Se zpožděním vyšlo v červenci první letošní číslo zpravodaje Sdružení přátel Jaroslava Foglara - Bobří stopa. Obsahuje vzpomínku na zimní setkání ve Sluneční zátoce, reportáž z jarní výpravy do Stínadel s režisérem Hynkem Bočanem, první díl textu o Emilu Holubovi, Klubovní hlasatel vedle novinek z činnosti přinesl reportáž z klubovního srazu Kali Gandaki v Českém krasu. Marek Skýpala představuje další z klubů časopisu Vpřed - Zálesáci od zlaté Rolavy, jehož členem je známý foglarovec Harry Eckstein. Zejména sběratelům je určena vzpomínka na rychlošípovský rok 1988 z pera Miloše Vraspíra. Přemítáním o budoucnosti SPJF byla Lesní škola na Muně. Čestnou vzpomínkou na zesnulého Jana Šimáněho - Galéna přispěl Jiří Kalina. Závěr foglarovského čtení obstaralo vyhodnocení soutěže Read me, kterou SPJF připravilo v březnu tohoto roku a devátý díl kresleného seriálu Zlato Apačů.
Předplatitelé obdrželi jako kompenzaci za pozdní vydání kupón v hodnotě 50 Kč na nákup ve foglarovském obchůdku a na zásilkách se objevila dvě nová razítka.

Třetím svazkem nové edice kreslených příběhů nazvané „Klasické komiksy Marko Čermáka“ je čerstvě vydaná kniha Walitaka z nakladatelství Václav Vávra.
Publikace obsahuje všechny čtyři příběhy turistického, později indiánského oddílu, jehož vedoucím je právě Walitaka. Scénář zpracoval Jiří Macek – Čiksika.
První tři příběhy - Walitaka, Walitaka II – Pahorky a Walitaka III - Zimní tábor původně vyšly v komiksovém časopisu Kometa v letech 1990 a 1991. Walitaka IV - Peřej velkého kalumetu potom v časopise Sdružení přátel Jaroslava Foglara Bobří stopou v roce 1995 a ještě jednou v publikaci Dobrodružství s Bobří stopou v roe 2003.
Autor scénaře Jiří Macek – Čiksika na zpracovávání příběhů Walitaky vzpomíná:

S jedním z mála příběhů Jaroslava Foglara zasazeného do reálného prostředí se budeme moci znovu setkat v další repríze jeho rozhlasovéhop zpracování.
Poklad Černého delfína nás provede událostmi od podzimní městské hry v uličkách staré Prahy až po letní tábor chlapeckého turistického oddílu TJ Radlice na Slovensku.

Ivan Makásek - Hiawatha dopsal další knihu věnovanou (nejen) odkazu kmene Neskenon.
Po trilogii Kluci z Dakoty, Kluci z Neskenonu a Kluci z Neskenonu a lidé z Midé, vychází kniha se symbolickým názvem Neskenonské návraty.
Na 300 stranách formátu A5 mapuje kniha kmenové vzory a vytváří úžasnou mozaiku příběhů, které se proplétají v až překvapivém souladu v Cestu nazývanou „junáckým ekumenismem“. Neskenon a jeho náčelníci přejímali mnohé vzory z řad woodcraftu, skautingu, indiánů Severní Ameriky, ekologie, trampingu ad. Kniha není tak úplně faktografií o Neskenonu, jako předchozí trilogie, ale možná právě proto o něm mnohem víc vypovídá, neboť z těchto pramenů se zrodil, ty formovaly jeho náčelníky a zpětně i všechny bojovníky kmene.