Dlouho mi vrtal v hlavě a zajímal mě princip vyjímání "prvního" (druhého?) ježka v kleci z USA od pana C. A. WORRALLA z roku 1896... a tak jsem si ho vyrobil.

"To jsem zvědavý, jak to tam bude vypadat!" říká v jednom okénku slavného seriálu pro mládež Rychlonožka. Přijměte pozvání na výstavu, kterou pořádá jeho věrný seriálový druh, Červenáček.
Doufám, že i ve Varnsdorfu ještě jsou čtenáři legendárních Rychlých šípů. Kdo je napsal, vědí snad i ti, kdo je nikdy nečetli. Kdo je kreslil, už však leckdo neví. A ještě méně lidí nejspíš ví, že jeden z té slavné komiksové pětky – Červenáček – byl jeho syn.
Abych to rozuzlil pro ty, co netuší: Červenáčkův tatínek je kreslíř, karikaturista, malíř a doktor práv Jan Fischer (1907-1960). Jeho syn je ve Varnsdorfu znám již dlouhá léta jako učitel technických předmětů na průmyslové škole, učitel tance a také jako trenér tenistů. Ano, je to Ing. Jan Fischer (1937). A jak je to s tím Červenáčkem – vizuální podobě této postavičky posloužil jako předloha či model, chcete-li, kreslířův synek Jan.
A právě tenhle Červenáček se vůbec poprvé rozhodl podělit s veřejností o ukázky z tatínkovy pozůstalosti. Pozoruhodná výstava se uskuteční ve dnech 15. až 29. března 2017 ve spolkové místnosti v přízemí Městské knihovny Varnsdorf. Vedle dvou panelů věnovaných Rychlým šípům a osobě jejich kreslíře, bude vystavena téměř půlstovka karikatur a ukázky prostorových modelů hlav některých ze slavné foglarovské pětky.

O zakladateli amerického woodcraftu a skautingu E. T. Setonovi víme, že byl významným malířem, přírodovědcem, cestovatelem i spisovatelem. V knize Arktickou prérií se podělil se svými čtenáři o cestě na sever Kanady k řece Athabasce a ještě dále k jezeru Aylmerskému. Teprve dnes, po více než sto letech, může náš čtenář z předkládaných informací domyslet, jak hluboký byl vztah Černého vlka ke krajině, kterou na kanoi projížděl a zkoumal. Ač mu jistě nescházely v odborném světě ambice, dokázal však pomlčet o výchozech asfaltu na březích Athabasky. Což byl jistě významný objev. Dokázal si totiž představit a odhadnout jaký to bude mít dopad na společnost, až to svět zjistí. A podobně jako on uvažoval i nedostižný zeměměřič a kartograf David Thompson, protože i on o černé živici mlčel. Seton sice kreslil různé typy kanoí a psal jak je indiáni těsní pryskyřicí, ale že některé kmeny tak činí asfaltem, ani zmínky. Mezi velikány Severu, zřejmě jen oni dva dokázali vidět, co se stane s místní přírodou, až člověk začne černé zlato těžit.

Městská část Praha 8 pořádá od 7. března v Libeňském zámku výstavu Poklady malíře Gustava Kruma, imaginace dobrodružství. Výstava potrvá do 5. května 2017.

V úvodu 82. (83.)  Kolegia Akademie Jaroslava Foglara jsme měli možnost shlédnout krátký film z produkce společnosti METRO ČVANČARA FRAJER Zelená říčka 2016. Snímek dokumentuje výpravu několika bývalých členů Dvojky na tábořiště pod Kriváněm a přináší i řadu historických záběrů.
Rádi jsme mezi námi jako hosta přivítali známého kreslíře Jirku Filípka - Jeepa, který nás seznámil s prvními šesti stránkami kresleného příběhu ze Stínadel podle scénáře Josefa Blažka. Komiks bude mít celkem 16 pokračování a objeví se v Bobří stopě. Děj seriálu zatím samozřejmě prozrazovat nebudeme, ale čtenáři se mají opravdu na co těšit.
Na letní měsíce červenec - srpen Jirka Filípek chystá v Kostelci nad Černými lesy výstavku ke 110. výročí narození Jaroslava Foglara. Jistě si nenecháme ujít!

Přijďte si připomenout obsáhlý svět foglarovek,
přijďte třeba i objevit jeho neznámá zákoutí!

Foglar a jeho knihy

Beseda se známým foglarovským publicistou a sběratelem Václavem Noskem – Windym o knihách Jaroslava Foglara - Jestřába.

V úterý 21. 2. 2017 od 18 hodin v komunitním centru „Koloniál“ na Buďánkách, ul. Nad Zámečnicí 8, Praha 5,
tramvajová a autobusová zastávka Kavalírka.

Pořádá Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara

Beseda se koná u příležitosti 110. výročí narození Jaroslava Foglara

- Aktualizováno -
Úmrtím Jaroslava Foglara v lednu roku 1999 se rozeběhla nečekaně dlouhá doba složitého řešení jeho pozůstalosti.
Připomeňme jen ve stručnosti, že Jaroslav Foglar závětí z roku 1996 odkázal svůj majetek včetně autorských práv Nadaci Jaroslava Foglara založené v témže roce, ve které byl předsedou. Podle úpravy zákona musely všechny nadace do konce roku 1998 buď navýšit své základní jmění, nebo se přeměnit na nadační fondy. Nadace Jaroslava Foglara neučinila ani jeden ze dvou kroků, proto ze zákona vstoupila začátkem roku 1999 do likvidace; tři týdny nato Jaroslav Foglar umírá. Nastala situace, kdy jednak nabyvatelem pozůstalosti by měla být nadace v likvidaci, tedy v podstatě neexistující respektive nefunkční subjekt zastoupený ustanoveným likvidátorem, a zároveň se u soudu domáhá zneplatnění závěti synovec Jaroslava Foglara Petr Foglar a usiluje o rozhodnutí, že dědictví připadne jemu. Po dlouhých letech soudních jednání (Bohoušek je od počátku sledoval a průběžné podrobné informace si lze přečíst v odkazech na starší články dole pod tímto článkem), kdy se miska vah střídavě přikláněla jak na stranu Nadace Jaroslava Foglara v likvidaci, či naopak ve prospěch Petra Foglara, rozhodl na konci listopadu roku 2012 Nejvyšší soud ve věci dovolání Petra Foglara (zemřelého v květnu 2012) z roku 2009 ohledně neplatnosti závěti Jaroslava Foglara. Rozhodl tak s definitivní platností ve prospěch Nadace Jaroslava Foglara v likvidaci. Po ukončení převodu majetku ze správy notáře JUDr. Bohdana Hallady (dlouholetý určený správce dědictví po dobu soudních jednání o pozůstalosti) likvidátor Nadace Jaroslava Foglara v likvidaci ing. Ježek učinil kroky k předání respektive přidělení veškeré pozůstalosti (respektive likvidačního zůstatku Nadace Jaroslava Foglara v likvidaci) po Jaroslavu Foglarovi nadaci nebo nadačnímu fondu s podobným posláním. O pozůstalost koncem roku 2012 projevila zájem Skautská nadace Jaroslava Foglara a koncem roku 2014 byla oslovena likvidátorem Nadace Jaroslava Foglara v likvidaci k převzetí pozůstalosti.

Po dvou letech od tohoto kroku přinášíme rozhovor s Tomášem Šídlem – Pascalem, předsedou správní rady Skautské nadace Jaroslava Foglara (SNJF).

Dne 22.1.1907 se narodil kreslíř Rychlých šípů Jan Fischer. Po 110 letech se u jeho hrobu na Olšanských hřbitovech v Praze v 13 hodin sešli příznivci jeho díla. Na akci nechyběli ani hrdinové slavného komiksu - uháčkované postavy Rychlých šípů nebo Bratrstva kočičí pracky.

Působení literárního a výchovného díla Jaroslava Foglara představuje naprosto ojedinělý jev české kultury dvacátého století.
Toto dílo se již stalo předmětem řady odborných rozprav, zejména mezi literárními kritiky a pedagogy. Rozsah a dosah Foglarova působení ovšem překračuje běžné kategorie literární vědy i pedagogiky. I proto se v odborných studiích Foglarova díla nápadně často objevují religionistické termíny jako iniciační rituály, mytické archetypy, kultické prvky, posvátné ideály krásy a dobra, magické kouzlo fikčního světa, mystický a mysteriózní náboj prózy atd.
Zdá se, že nastal čas pokusit se interpretovat Foglarovo výchovné a literární dílo také z hlediska vědy o náboženství.

Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy uspořádá v Praze v sobotu 13. května 2017 konferenci Fenomén Foglar z hlediska vědy o náboženství.

V neděli 22. 1. 2017 uplyne již 110 let od narození nezapomenutelného prvního kreslíře Rychlých šípů a ilustrátora stínadelských románů Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří JUDr. Jana Fischera (22. 1. 1907 – 8. 1. 1960).
Příznivci autorova díla uctí jeho památku setkáním na místě posledního odpočinku na Olšanských hřbitovech v Praze v neděli 22. 1. 2017.
V nedávné době došlo v souvislosti s úmrtím vdovy po Janu Fischerovi paní Věry Fischerové k úpravě hrobu a místo posledního odpočinku tak po dlouhé době opět připomíná to, čím se malíř a ilustrátor zapsal do foglarovských pamětí.
Sraz a odchod účastníků je v 13 hodin před hlavním vchodem na Olšanské hřbitovy.

Jiří Navrátil (10. října 1923 - 16. ledna 2017) byl živou kronikou pohnuté historie českého skautingu, vzestupů a pádů zapříčiněných několikerým bojem s totalitami a zákazy. První držitel nejvyššího světového skautského vyznamenání ze zemí za “železnou oponou”. Člověk hluboce inspirující všechny, kteří se s ním potkali. Člověk s nezlomným demokratickým přesvědčením. Člověk - hrdina.

11. ledna se konalo 81. (možná už 82.) Kolegium Akademie Jaroslava Foglara, z jehož průběhu vybíráme:

Bezhlavý templář, Řezník s ohnivou sekerou nebo třeba Golem. Tyto a další neobvyklé kolemjdoucí potkáte v ulicích staré Prahy v sobotu 14. ledna. Prověřit své znalosti šifer a rébusů můžete, zúčastníte-li se samotného závodu Prahou plnou strašidel, který pro veřejnost každoročně pořádají skauti a skautky.
Už 33. ročník tohoto netypického orientačního závodu pořádají skauti pro širokou veřejnost v sobotu 14. ledna 2017 od 14 do cca 19.30 hodin, v ulicích pražského Starého Města a Malé Strany. Děti s rodiči či prarodiči nebo skupiny kamarádů se mohou vydat hledat strašidelné bytosti v uličkách Starého Města a Malé Strany. Start i cíl je na hřišti u Tyršova domu, v ulici Újezd 450/40 v Praze 1 (vchod z ulice Újezd).
Závodu se obvykle účastní především skautské a jiné dětské oddíly, kde skupinky tvoří děti ve věku od 7 do 16 let. Závod pro veřejnost má odlehčenou formou a může se ho zúčastnit kdokoliv, kdo dorazí. Registrace účastníků probíhá přes internet nebo na místě startu 15 minut před zahájením akce a dále v jejím průběhu. „Účastníci závodu luští zašifrované informace, podle kterých pak strašidla hledají,“ říká o akci Vladislav Páleník, jeden z organizátorů ze žižkovského skautského střediska. „Zatímco tajenky v odlehčené kategorii by nikomu problémy dělat neměly, u šifer pro soutěžní kategorii starších dětí a dospělých se zaručeně zapotíte,“ dodává.

...Mohli slyšet ve čtvrtek 5. ledna 2017 v mrazivém podvečeru tři z celkem šesti účastníků druhého ročníku Tříkrálové cukrárny Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara, když si předtím vylosovali právě takové koruny Tří králů, jaké nakreslil Rychlým šípům pan Fischer.
A tak jsme tedy za hlasitého zpěvu tříkrálové koledy odvážně vkročili do útulné cukrárničky plné nejrůznějších indiánků, kremrolí, trubiček, šlehačkových tunelů, rolád, cukrových prasátek a veselého smíchu hezké slečny cukrářky.
Rázem jsme se tak přenesli do příběhu starého už 77 let. Utratit 65 korun za snědené cukroví bylo snadné, zvláště když si někteří nechali nějakou tu dobrotu zabalit s sebou domů. Největší odvážlivec se dokonce rozhodl potěšit svou drahou polovičku dárkem v podobě čokoládové opice na banánu!