Katedra religionistiky Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy zve všechny zájemce na veřejnou přednášku Lovec vlků Ernest Thompson Seton.
Setonova vnučka Julie A. Seton, Ph.D. představí slavné lovecké dobrodružství svého dědečka, které zásadním způsobem inspirovalo jeho spisovatelskou dráhu. Nabídne porovnání mezi tím, jak se Setonovy lovecké zážitky zrcadlily v jeho podrobných deníkových záznamech, a tím, jak byly později literárně ztvárněny v jeho světoznámé povídkové tvorbě.
Přednáška s diskusí proběhne v úterý 30. července 2019 od 17.30 hodin v budově Evangelické teologické fakulty, Velká posluchárna, 1. patro, Černá 9, Praha 1 a bude simultánně tlumočena do českého jazyka.

Známý autor Pavel Hošek, religionista a teolog, napsal další knihu, která se dívá novýma očima na klasické autory. Po C. S. Lewisovi a J. Foglarovi (Evangelium podle Jaroslava Foglara) přichází na řadu právě E. T. Seton.
Americký spisovatel Ernest Thompson Seton je známý jako spoluzakladatel skautského hnutí a hnutí lesní moudrosti, ale také jako autor dobrodružných knih pro mládež (zejména slavných románů Dva divoši a Rolf zálesák). Mnozí jej znají jako autora povídek z prostředí divoké přírody, jejichž hlavními postavami jsou zvířata (Děti divočiny, Divoké děti pustin, Král vlků atd.). Méně známý je Seton jako filosof a duchovní učitel. Přitom základním východiskem jeho celoživotního díla byla svébytná duchovní filosofie, ke které v průběhu svého myšlenkového zrání dospěl. Předávání a šíření tohoto učení se postupně stalo jeho životním posláním.
Kniha Evangelium lesní moudrosti je věnována právě Setonově pozoruhodné duchovní filosofii.

Muzeum hrnčířství v Kostelci nad Černými lesy zve na výstavu nazvanou Jiří Filípek 50+.
Zahájení výstavy sestavené z obrazů, ilustrací a kreslených seriálů malíře a ilustrátora Jiřího Filípka, známého bohatě i ve foglarovské obci, se uskuteční v neděli 14. 7. 2019 v 15 hodin.
Výstava potrvá do 8. 9. 2019.
Přístupná je během otevírací doby Muzea hrnčířství na náměstí Smiřických č. 41 od čtvrtka do neděle v době 10-12 a 13-17 hodin.

Jak již jsme uvedli v článku Záhada hlavolamu po padesáti letech na obrazovkách České televize, můžete o prázdninách na veřejnoprávním programu sledovat dobrodružství slavné pětice chlapců ve Stínadlech. Protože jsme se ale po vydání tohoto článku dozvěděli další okolnosti, dovolujeme si k článku doplnit několik zajímavých poznámek:

Rozhlasové zpracování knihy Jaroslava Foglara natočené v roce 1991 pod režijní taktovkou Karla Weinlicha bylo dnes odvysíláno na Českém rozhlase 2 - stanici Praha. To je sice zpráva "s křížkem po funuse," rozhodně zajímavější je ale fakt, že si uvedenou rozhlasovou hru o stopáži 46:04 min. můžete poslechnout po následujících sedm dní na webu Českého rozhlasu (až do 12. července 2019).
Redakce Bohouška doporučuje tuto zřejmě dosud nejlepší dramatizaci Chaty v Jezerní kotlině i z toho důvodu, že zde uslyšíte řadu známých herců, např. Věru Galatíkovou, Jiřího Langmajera, Jiřího Bartošku, Michala Pavlatu, Miroslava Zounara nebo Martina Preisse.

Legendární televizní seriál Záhada hlavolamu režiséra Hynka Bočana z roku 1969 naplní volné prázdninové soboty od 6. července 2019 od 8. hod. na ČT 1.
Premiéru prvního z devíti dílů dostali nadšení a nedočkaví diváci Československé televize nejrůznějších generací před desítkami let přímo pod stromeček – 24. prosince 1969.
První polovinu svého dosavadního života prožil pak seriál „v trezoru“ a nebyl – přesněji řečeno: nemohl být – vysílán.
To už naštěstí neplatí, a tak je televizní příběh na motivy románů Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří od Jaroslava Foglara v posledních více jak dvaceti letech čas od času znovu uveden na obrazovky našich televizí.

Bezesporu zajímavé čtení na počátek prázdnin přináší nové číslo stylového magazínu V jestřábích pařátech, které vydává 48. klub oldskautů Jestřábi.
Letošní třetí zpravodaj (celkově však již čtvrté číslo, magazín vyšel zkusmo poprvé v roce 2013) přináší osm stran poutavých informací z foglarovského světa. Nahlédnout lze například pod pokličku přípravy letní poznávací hry v Pražské památkové rezervaci – Rychlé šípy v Africe. O několika sběratelských novinkách se zase píše v souvislosti s charitativní sbírkou ve prospěch výcviku asistenčních psů a také rozjezdem letní sezóny v Muzeu Jaroslava Foglara na hradě v Ledči nad Sázavou.
Podstatná část obsahu letního speciálu „Jestřábích pařátů“ vyplňuje fotoreportáž z výpravy Jestřábů a kolegia Akademie Jaroslava Foglara do pražské Uhříněvsi. Textová reportáž z akce je zveřejněna na Bohouškovi v samostatném článku.
V magazínu je také pozvánka na poznávací vycházku po filmových stopách Rychlých šípů, která se uskuteční 6. července. Akce bezprostředně naváže na vzpomínkové narozeninové setkání u rodného domu Jaroslava Foglara v Benátské ulici 3, které proběhne v uvedený den od 13.13 hodin.

Tradičně ve středu, nejblíž 13. dnu v měsíci, se sešlo i letošní květnové, v pořadí už 106. kolegium Akademie Jaroslava Foglara. Tentokrát však setkání nehostila klubovna v Bělehradské ulici v Praze. V duchu každoročních „jarních výšlapů“ zamířila v květnu desítka účastníků na jihovýchodní okraj hlavního města – do Uhříněvsi.
Proč právě sem, do této části metropole? „Také Uhříněves je v mnohém protkána nitkami odkazu spisovatele a skautského vůdce Jaroslava Foglara,“ vysvětluje Libor Čermák, člen 48. klubu oldskautů Jestřábi, který v Uhříněvsi žije, a stal se zasvěceným průvodcem výpravy. „U nás v Uhříněvsi lze ale najít i zajímavé stopy skautské historie, stejně jako protifašistického odboje za druhé světové války nebo si prohlédnout místní regionální pamětihodnosti.“
Dejme proto i v další části této reportáže hlavní slovo samotnému Liborovi, aby ani čtenáři Bohouška nebyli ochuzeni o zajímavosti z květnové výpravy…

Nejen o prázdninách si mnozí z nás kdysi přáli zažít nějaké to dobrodružství, najít kamarády nebo prokázat takovou odvahu, o jaké jsme četli v knihách.
V roce 1954 se začaly vydávat knihy edice KOD – Knihy odvahy a dobrodružství, která s přestávkami vychází dodnes.
Výstava  ze soukromé sbírky představuje 1. vydání titulů  této dnes již legendární edice nakladatelství Albatros, která čítá 224 titulů. Jejich výběr si můžete prohlédnout  na dospělém oddělení.
Edice KOD  nás provází 65 let a formovala tři generace mladých i dospělých  čtenářů. Přijďte si zavzpomínat.
Termín konání: 8. 7.-30. 9. 2019

Všem čtenářům Bohouška
přejeme pohodově prožité léto – prázdniny, dovolené,
tábory a putování… a skvělá dobrodružství,
třeba i s nějakou knihou či námětem nejen od Jaroslava Foglara – Jestřába.
Bohouškové Alpín, Best, Krizmen

Doba prázdnin a dovolených bývá obdobím spíše střídmého aktualizování nejrůznějších webů dělaných jejich tvůrci výhradně ve volném čase.
Bohoušek letošní léto využije k postupnému zpracovávání a zveřejňování článků, k nimž se pro velké časové zaneprázdnění v posledních měsících nemohl dostat a jejichž informační či kronikářská hodnota platí i s odstupem. To se týká i čtenářských soutěžních příspěvků.
Děkujeme za pochopení i trvalou přízeň.
redakce Bohouška

Kliknutím na obrázek se pohlednice zvětší. Fotografii zaslal do redakce Bohouška na info@bohousek.cz Václav Novák. Byli jste v zátoce? Jak se vám letošní setkání líbilo? Napište do komentářů.

V červnu tohoto roku vyšlo již 8. číslo Sborníku nezávislých foglarovců připravené redakční radou Kruhu přátel odkazu J. Foglara ve složení Jiří Stegbauer – Jura (editor), Luboš Trkovský, PaedDr. Petr Vyleta a Jiří Zachariáš – Pedro. Graficky sborník o rozsahu 64 barevných stran formátu A4 upravila namísto tradičního Marka Jodase Markéta Jodasová a vydalo jej Nakladatelství Ostrov Jiřího Stegbauera.
Strana 2 přináší reprodukci jedné z celostránkových kvašových ilustrací Hochů od Bobří řeky od Zdeňka Buriana a zve na výstavu do Muzea Zdeňka Buriana ve Štramberku.
Na straně 3 se nad Jestřábovým odkazem pro budoucnost i stávajícím foglarovským světem zamýšlí Pavel Hošek.
Vlivy J. Foglara na specifiku českého skautingu se zaobírá na stranách 4-9 Jiří Zachariáš – Pedro.

Výstava Jan Čáka - grafika, knižní ilustrace byla slavnostně zahájena ve čtvrtek 6. června 2019 v 17 hodin v Galerii Františka Drtikola v Příbrami, kde potrvá do 14. července 2019.
Výstava připravená k nedožitým devadesátinám Jana Čáky (12. 6. 1929-2. 9. 2018) je ohlédnutím za rozsáhlým výtvarným a literárním dílem umělce, který celý svůj pracovní život zasvětil s velkou láskou a oddaností krajině Podbrdska a městu Příbrami.
Vystaveny jsou ilustrace k vydaným knihám (Po Brdech se chodí pěšky, Cesta na severovýchod, Poutník Mácha, Brdské toulání, Toulání po Brdech, Střední Brdy - krajina neznámá, Kráčím starou Příbramí, Příbramský rok) zpracované málo známou vyškrabovací technikou, které doplňují originální kresby tuší publikovaných map. Ilustrace ke knihám Obrázky z Podbrdska a Podbrdskem od městečka k městu jsou pastely.
Volná grafická tvorba Jana Čáky je zastoupena dřevoryty, linoryty a rytinami.
Unikátní vhled do autorovy tvorby poskytnou rukopisy, původní makety knih a autorem zpracovaná předtisková příprava.