Pátračku v bytě Jaroslava Foglara pro foglarovce, kluby, děti i dospělé, oddíly, rodiny - pro širokou veřejnost připravila Pražská pobočka SPJF jako příspěvek k připomenutí 115. výročí narození Jestřába - Jaroslava Foglara. Soutěž trvá až do 6. července 2021.

V roce 30. výroční vzniku časopisu Bobří stopa (magazín Bobří stopou vyšel v létě roku 1992, skutečné první číslo pravidelného časopisu o tři čtvrtě roku později) spatřilo světlo světa 133. číslo zpravodaje Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Je tlustší než obvykle, protože obsahuje výroční zprávu foglarovského sdružení za uplynulý rok. Na první pohled zaujme titulní kresba Jiřího Filípka zachycující Rychlé šípy, jak sází ginkgo. Zajímavou novinkou se staly Řešetlákovy úvodníky, které by se mohly stát na nějaký čas tradicí. Tentokrát je text zaměřený tematicky na jaro. Na druhé straně je vzpomenuto úmrtí Jana Pavláska - Songa, kterému také věnuje Winoga rubriku Po stopách starých klubů. Pozoruhodný je i úvodní rozhovor s Petrem Hugo Šlikem, ve kterém objasňuje principy vzniku "nové foglarovky" - knihy Zkáza Jezerní kotliny. Jan Koten připomíná 180. výročí narození a 110. výročí úmrtí Karla Maye. V čísle nechybí zpravodajství z akcí poboček (Stínadelské šestnáctero, Stínadla v Chuchli), klubařská rubrika P4K na stopě, příběhy Jiřího Bureše. Červenáčkovi a jeho lodičce se věnuje Ivo Fencl, 4. díl paběrek ze starých časopisů sestavil Miloš Vraspír. Zapomenutou roli Pierra Brice v roli římského generála Severa ve filmu Dákové popisuje Josef Zálabský. Závěr čísla obstarává (chce se mi zvolat: Konečně!) kreslený seriál z klubařského prostředí s názvem Ivančena (z kroniky klubu Svorná čtyřka), jehož autory jsou Miloš Čepera a Jiří Filípek.

Je to již více než rok, kdy nás opustil Jiří Stegbauer - Jura. Byl to on, kdo inicioval vznik Sborníků Kruhu přátel odkazu Jaroslava Foglara. Vytvořil redakci sborníku. Psal příspěvky a prováděl korektury textů, které přinášeli dopisovatelé. Určoval obsah i grafickou úpravu sborníku. Zajišťoval tisk a sborníky vlastním nákladem ve svém nakladatelství Ostrov i vydával.
Jeho odchod nás postavil před rozhodnutí jak a zda pokračovat. Zvolili jsme pokračování a podle ohlasu, lze soudit, že loňský devátý sborník dopadl úspěšně.
Redakce ve složení Pavel Šíma, Jiří Zachariáš, Petr Vyleta, za pozorného dohledu Luboše Trkovského a Jiřího Podzimka se tedy pustila do přípravy jubilejního 10. čísla.
Pokusili jsme se, bohužel již zcela bez Jury, v duchu předcházejícího stylu sborníků, zpracovat další zajímavé materiály, které, jak doufáme, potěší všechny obdivovatele díla Jaroslava Foglara a potažmo i příznivce Bohouška. Přesvědčte se sami, jak se nám to podařilo.
Desátý sborník si můžete objednat jako v minulosti u Luboše Trkovského (bala.rama@seznam.cz) nebo bude k dostání na setkání ve Sluneční zátoce 18. 6. 2022.

Jízdou historickou tramvají a setkáním v prostoru Písecké brány si Skautská nadace Jaroslava Foglara v neděli 15. května 2022 připomněla se svými příznivci a spolupracovníky svojí dvacetiletou existenci.

Muzeum města Prahy v domě U Zlatého prstenu připravilo v září minulého roku výstavu Město jako přízrak / Pražské inspirace Jaroslava Foglara. Na přání návštěvníků vznikla mnohastránková kniha provázející návštěvníka pražským světem klukovských part ze Stínadel, part o kterých psal spisovatel Jaroslav Foglar.

Podstatnou část 136. kolegia AJF vyplnilo promítání nejrůznějších foglarovských materiálů a dokumentů z přebohatého archivu Josefa Bláhy – Řešetláka. Jednotlivé obrázky Řešetlák doprovázel vždy krátkým a zasvěceným komentářem.

Ve věku nedožitých 93 let dnes - 11. 5. 2022 zemřel dlouholetý šéfredaktor ABC mladých techniků a přírodovědců, autor mnoha scénářů komiksů, z nichž některé jsou dnes již kultovní, a řady knih Vlastislav Toman - Hadži, narozený 17. 7. 1929 v Plzni.
Podle informace obětavé manželky paní Pavly odešel po sedmé hodině ranní.
Čtenáři i účastníci setkání, besed se mohli roky přesvědčovat o jeho neuvěřitelné vitalitě a nezdolnosti až do nedávné velmi krátké doby.
Hadži byl, mimo jiné, dlouholetým členem Sdružení přátel Jaroslava Foglara a jeho Pražské pobočky, účastnil se v průběhu dlouhé řady let mnoha akcí, kde byl poutavým vypravěčem.
V dobách, kdy nemohl publikovat Jaroslav Foglar, se podílel na prolamování jeho nedobrovolného autorského mlčení.
Milý Hadži, za vše děkujeme!
Budeme vzpomínat...

K 9. květnu 2022 vychází nové vydání Strachu nad Bobří řekou s ilustracemi autora s označením TICHO 762. Na 280 stranách se můžete začíst do pokračování příběhů Hochů od Bobří řeky, v období, kdy zemi obsadil Nepřítel, který šíří strach a zakazuje různé spolky. Rikitan ale navzdory všemu pokračuje v činnosti a svému oddílu představí nových třináct bobříků pro ušlechtilý život. I přes ústrky ze strany kolaborantské organizace Prapor a Přístavních povalečů se hoši opět rozhodnou uspořádat tábor ve Sluneční zátoce.

Dne 8. května 1937 vyšla na popud Jaroslava Foglara v Mladém hlasateli výzva k zakládání dětských čtenářských klubů. V té době asi málokdo tušil, jakým se stanou fenoménem. V různých obdobách fungovaly dalších 70 let a existují i dnes v podobě klubů Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Muzeum města Prahy u příležitosti tohoto foglarovského svátku (někdy nazývaného Den žlutých květů) pokřtí publikaci MĚSTO JAKO PŘÍZRAK / Pražské inspirace Jaroslava Foglara vydanou ke stejnojmenné výstavě v domě U Zlatého prstenu, a to den poté – v pondělí 9. května.

Halo, halo! Zde vám přinášíme slíbenou novinku, totiž pokyny a pravidla pro zakládání KLUBŮ MLADÉHO HLASATELE.
36. číslo druhého ročníku (8. května 1937) populárního dětského časopisu vyzývalo k zakládání klubů - dětských mikrokolektivů Jaroslava Foglara, které v různých obdobách existovaly v dalších sedmdesáti letech a existují i dnes v podobě klubů Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Výročí připomíná i redakce Bohouška. V souvisejících článcích můžete zavzpomínat, jak se tento foglarovský svátek slavil v minulosti.

Je to už hodně vzdálená vzpomínka, přesto v mojí paměti stále živá. Vzpomínka radostná. Byla tehdy také sobota, 7. května 1992 a já se v rámci klubařských aktivit zúčastnil srazu klubů Mladého hlasatele (časopisu, který byl po událostech sametové revoluce obnoven v dubnu roku 1990 a vycházel více než rok), který tehdy pořádala Rada pražských velitelů. Kdesi mám schovanou klubovní kroniku, kde je vše podrobně popsáno, dokonce jsem pořizoval fotografie. Nyní ale z časových důvodů lovím z paměti (třeba kroniku i fotografie znovu objevím za dalších 10 let). Setkání začalo společným zahájením na Střeleckém ostrově, kde odhadem stopadesát účastníků přivítal Jan Šimáně - Galén, autor myšlenky přátelství rozrůzněných. Během dne probíhala napínavá hra v uličkách Starého Města, kde kluby měly za úkol projít různá místa a vyluštit tajenku. Pamatuji se, jak v mezičase jsme si vypůjčili šlapadlo a projeli se na Vltavě. Večer se konal slavnostní rituál v zahradě u ginga na Malé Straně, kde jsme na trávníku společně rozsvítili obrovský žlutý kvítek vytvořený ze svíček a na místě jsme se dozvěděli, že naše setkání oslovil zaslanou zdravicí prezident Václav Havel. Večer snad probíhala také nějaká hra, matně si pamatuji, jak jsme lezli kdesi pod Karlovým mostem v Čertovce. V neděli se pokračovalo další hrou v Prokopském údolí. Ač to pro kluby Mladého hlasatele byla z dnešního pohledu vlastně labutí píseň (neexistence časopisu znamenala ztrátu kontaktu s redakcí a se stovkaři, kteří se o kluby starali i přes další pokusy vydávat Duhovou planetu, později Duhovou planetku, řada klubů se transformovala na oddíly nebo do nich vstoupila), pro mě to byla skvělá akce, při které jsem se měl možnost seznámit s kamarády, které znám dodnes. K události tehdy vyšla speciální foglarovská obálka a několik pohlednic, které jsou dnes cenným sběratelským kouskem ve sbírkách pamětníků.

Největší sběratel stavebnice Merkur, její znalec, popularizátor a vystavovatel Jiří Mládek sestavil desítky hlavolamů ježek v kleci právě ze stavebice Merkur pro Muzeum Jaroslava Foglara na hradě v Ledči nad Sázavou.
Samotný konstruktér Jiří Mládek nám k tomu uvedl: „Těch merkurových ježků je teď hodně přes sto kusů a každý je jiný! Zejména barevně a prostorově - od tříhranných, přes čtyř, pěti, šesti, sedmi a osmihranné macíky. A od těch pidimini až po několikakilogramová monstra.“
Merkurové hlavolamy budou tvořit část ledečské sbírky ježků v kleci ucházející se o titul největší sbírka na světě.

Tomáš Vučka: Prokopské údolí a Jaroslav Foglar * Pavel Hošek - Fenomén Foglar * Autorská komentovaná prohlídka s Pavlou Státníkovou