Bobří stopou směle jdem, chceme být všem příkladem! Tak zní heslo hnutí Bobří stopu, které existuje v rámci Sdružení přátel Jaroslava Foglara již přes deset let. Významné výročí nabízí možnost určité rekapitulace a připomínky dějů minulých. Tak tedy - Hnutí Bobří stopou vzniklo zejména díky kontaktům tehdejšího vedení (zvláště Karla Janského – Delfína, Jirky Punčocháře a Miloše Vraspíra) s brněnským studiem České televize a moravským deníkem Rovnost...

Bohoušek přeje vše nejlepší, hodně zdaru v stínadelské práci při příležitosti dnešních jmenin Vojtěchu Vontovi - prvnímu Velkému Vontu v historii Stínadel, tomu Velkému Vontovi, který zavedl do Stínadel ušlechtilou myšlenku žlutého kvítku míru.

Nejen mezi trampy proslavený tzv. "Kubátův zákon", od jehož vyhlášení uplynulo právě 71 let, je o to více vzpomínán, o co méně je známo jeho přesné znění.
Přinášíme tedy plný text v závěru článku.
Dříve si však alespoň velmi stručně připomeňme, o co vlastně jde.
V souvislosti s masovým rozvojem trampingu především v českých zemích Československa - především v okolí velkých měst, a zde zase především v okolí Prahy - na přelomu 20. a 30. let minulého století, se mezi některými občany určitých společenských vrstev - "paďoury" - projevilo pohoršení z "uvolněných mravů" mezi trampující mládeží. Oprávněné stížnosti na nevhodné chování včetně překračování zákona jednotlivci se však začaly vztahovat na celé hnutí a (jako nikoliv poprvé a ani naposled) paušalizovat.
Problematika trampingu se dostala ve formě interpelací na ministra vnitra a v podobě rozprav i na půdu tehdejších nejvyšších zákonodárců (zájemce o podrobnosti odkazujeme na parlamentní archiv na internetu).

Po neblahých událostech z loňského roku, kdy došlo ke ztrátě ježka v kleci při volbě Velkého Vonta v samotném kostele sv. Jakuba, se konečně po dlouhé měsíce trvajícím bezvládí a zmatcích ve Stínadlech všichni Vontové dočkali volby nového Velkého Vonta. Bývalá Vontska rada vyhlásila volby Velkého Vonta na den 8. dubna a rozhodla, že se budou konat u klubovny Žlutého květu. Hned po poledni se začaly na místo trousit první hloučky Vontů.

Sdružení přátel Jaroslava Foglara, které od roku 1990 sdružuje všechny zájemce o dílo a výchovné metody oblíbeného dětského spisovatele, vyhlásilo tento rok při příležitosti autorových nedožitých 95. narozenin Rokem s Jaroslavem Foglarem. Při této příležitosti…

Veselé Velikonoce, pohodu a radost na Vašich jarních toulkách přírodou, modrou oblohu a suchou stezku přeje čtenářům a příznivcům redakce Bohouška a pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara.

Jak již Bohoušek informoval, připomínáme si v těchto dnech 60. výročí od zahájení dlouhodobé hry Alvarez v Jestřábově oddíle. Při té příležitosti vydal kamarád Ivan Vápenka v rámci aktivit Pražské pobočky SPJF...

„Byl takový divný, tajuplný večer s předzvěstí jara - a oběma chlapcům se zdálo, že tam někde daleko, kam plují ty barevné mraky, tam někde, že je něco krásného a že to volá na ně...“ Ti chlapci byli Vilík a Jirka, tajuplný večer měl datum pátek 13. března... - a všichni už víme, že se začíná odvíjet nitka dávných příběhů Hochů od Bobří řeky. O tom, že tento příběh začal v úplně prvním (novinovém) vydání v roce 1934 o něco dříve, jsme si povídali před rokem v článku "HOBŘ: Dávný příběh nebo současnost?" doloženém ukázkou tehdejšího vydání.

Alvarez potřebuje jen statečné a silné aneb Po stopách Alvareze po třech staletích a ještě po šedesáti letech "... I zadupali koně divocí po trávě nad hrobem mým a zaržáli píseň života a svobody a ze spánku mého věčného mne probudili!" Letos je to opravdu již celých šedesát let, co zadupali koně divocí nad hrobem statečného Alvareze umučeného před staletími společně se svými druhy v daleké zemi Aztéků na obětním kameni boha Slunce. Kraj Sluneční zátoky by o tom mohl dlouho vyprávět, a ani bychom k tomu nemuseli zvát překladatele, neboť to jsme pro změnu již u nás doma na červencové Sázavě minulého století. Na úplný začátek, nenápadný ale tajemný, si však musíme zaběhnout na jeden mokře zasněžený březnový oddílový nástup u Prahy. Že je to nějak zmatené - že tomu nerozumíte? Vydejme se tedy pro pochopení alespoň krátce i my „Po stopách Alvareze“. Tedy - po stopách stejnojmenné dlouhodobé hry, která se zrodila v hlavě Jaroslava Foglara pro několikatýdenní zábavu několika chlapců pražské skautské Dvojky... a která dala podnět pro tisíce jeho pozdějších následovníků, kteří v průběhu řady desetiletí nejspíš se stejným nadšením a očekáváním promýšleli a promýšlejí celoroční, celotáborové a jiné dlouhodobé oddílové hry. Vše tedy začalo na nedělní výpravě pražské Dvojky 8. března 1942 u Milíčova při oddílovém nástupu ...

Příjemné nedělní počasí 3. března 2002 doslova vybízelo k výpravě do brdských lesů s významným posláním – uctění památky spisovatele Bohuslava Čepeláka – Irčana (narodil se v tento den právě před 95 lety). Protože PP SPJF oproti původnímu plánu nic nepořádala, rozhodli se někteří její příznivci a jeden člen Sdružení uctít památku po svém. A co Agent č. 218? A jak s tím souvisí smažená vejce na špeku? A co na to Jan Tleskač?

Dnes uplynulo 95 let od narození spisovatele Bohuslava Čepeláka - Irčana (3. 3. 1907 - 7. 2. 1969).
Pocházel z rodiny truhlářského dělníka. Ve dvacátých letech pracoval jako účetní ve Vědeckém knihkupectví v Praze. Později byl nakladatelským pracovníkem, později i ředitelem Ústředního studentského knihkupectví. Spoluzaložil časopis Tramp. V letech 1937 - 1939 zastával funkci šéfa Lucernafilmu a ateliérů A-B. Po válce - v letech 1946 - 1952 byl šéfem propagace čs. filmu (jeho jméno najdeme proto i na titulcích tehdejších filmových týdeníků). Od roku 1952 do roku 1969 byl redaktorem svazarmovských časopisů Signál, Střelecký sport a armádních novin Obrana lidu, kde zvláště v 60. letech se pokusil rehabilitovat Jaroslava...

V únoru jste mohli odpovídat - tipovat, z které čtvrti pocházel legendární Láďa Velebil. Možnosti byly: Hradčany, Nusle, Radlice, Staré Město, Vinohrady a Vršovice. Jaká je tedy skutečnost?

Ve čtvrtek 9. 5. 1929 se Jaroslav Foglar vydal do pražských Vršovic s lukem a šípy "na lov nových chlapců" do svého tehdy nepočetného a skomírajícího skautského oddílu. Zde získal legendárního člena Láďu Velebila...

Kultovní český kreslený seriál Rychlé šípy, který si první čtenáři mohli prohlédnout 17. 12. 1938 v Mladém hlasateli, získal svoji proslulost jednak díky scénáři Jaroslava Foglara, jednak díky neopakovatelnému mistrnému kresebnému ztvárnění Jana Fischera, jehož nedožité 95. narozeniny jsme si připomněli 22. 1.

Před třemi lety - 23. 1. 1999 - se Jaroslav Foglar - Jestřáb odebral do světa věčných bobřích lovišť Roye, nebe plného létacích kol Jana Tleskače, ráje buřtů a kostí Bubliny, šafránových strání Derneta s Vendou Jílkem, kouzelné kuchyně Staré Jeremiášky... Ale také do světa jemu nejmilejšího, mezi řady bývalých členů z dávných začátků oddílu, které přežil; k mamince - ačkoliv věřil, že se dožije 102 let jako ona.
Tam někde daleko, kam slunce chodí spát a kam večer plují barevné mraky, určitě zase svojí píšťalou svolává všechny ty, kteří chtějí prožít něco neopakovatelného, tajemného, dobrodružného a radostného...

- Dále také fotografie, plánek hřbitova s vyznačením hrobu -