Michale, velký dík za tento článek! Dovolím si jen věcně nesouhlasit s Tvým tvrzením, že papírenská firma Oskar Stein nesídlila v Templové 4, ale v Betlémské 5 (což se snažíš doložit firemní obálkou z Betlémské 6 s poštovním razítkem z listopadu 1933). Faktem však je, že firma Oskar Stein v době, kdy do ní jako zaměstnanec nastoupil Jaroslav Foglar, tedy v březnu roku 1925, sídlila v Templové 4. Až o několik let později se firma přestěhovala do vlastního moderního domu se vstupy jak z Betlémské, tak z Konviktské ulice. Píšeš ve svém článku, že Templovou uvádějí nesprávně někteří "badatelé" (sám jsem se tématem před lety zabýval). Nebereš-li v potaz jejich informaci, snad Tě přesvědčí samotný Jestřáb: "Tím novým zaměstnáním byla úřednická práce u firmy Oskar Stein, velkoobchod s papírem, Praha 1, Templová ulice 4, později přestěhované do vlastního domu v Betlémské ulici č. 6." - Jaroslav Foglar, Život v poklusu, kapitola Čtyřiatřicítka se mění.

Prodávám jak jsem koupil - respektive jak jsem zjistil, ale to neznamená, že budu lidi s jinými představami nenávidět. Každý ať to vidí jak to vidí.

Svými řádkami jsem chtěl jenom říci, že mezi Lenkou a Jaroslavem se žádná láska nekonala - to ostatní pro mne není příliš podstatné.

Nejde přece o představy, ale o fakta. Adresa na obálce nedokazuje, že by se detektivové mýlili, dokazuje, že firma na adrese uvedené na obálce sídlila, což nikdo nejen nerozporuje, ale dokonce potvrzuje. Není to ale důkaz o tom, že by nemohla sídlit jinde. Dál vizte komentář od Alpína, který se odvolává na samotného Foglara, který asi nejlépe věděl, kde pracoval.

Nesmyslné domněnky o náklonnosti Foglara ke slečně Reinerové asi nejvíce čtenářům podsouval Sborník nezávislých foglarovců. Děkuju pěkně za takovou "nezávislost", či spíše "závislost" na nepodložených údajích.

Losnovou nebo Mažňákovou ? Ále, třeba Bahňákovou! :-) Asi to poslední ze života J. F. co by mě zajímalo (nebo trápilo), je to, s kým skutečně chodil, nebo ne.

Sídlo firmy a náklonnost, ať vylhaná nebo reálná, spolu nemají nic společného. Jestli Sborník lže nebo ne nemění nic na tom, že adresa na obálce není důkazem pro tvrzení, že se někdo ohledně sídla adresy plete a už vůbec nerozporuje možnost, že se sídlo firmy změnilo.

Jen povrchní ignorant může odkazovat na Sborníky nezávislých foglarovců s tím, že by o Lence Reinerové zveřejnily nepravdy. Každý se o tom může přesvědčit ve 4. čísle, kde byl zveřejněn materiál o L. R. Ani jednou tam nebylo uvedeno, že mezi Foglarem a Lenkou vznikl vztah lásky. Mluví se tam pouze o kamarádství. Každý se o tom může v daném textu znovu přesvědčit. Kdokoli tvrdí něco jiného, lže a podvádí nejen foglarovskou obec!

Děkuji Robinsone, chtěl jsem reagovat podobně. Učinil jsi (jste ) to za mne. Zároveň jsi (jste) výrazně vylepšil skóre foglarovské obce. Možná, že by čtenáře Bohouška zajímala moje odpověď na toto téma, kterou jsem Michalu Beránkovi před pár dny poslal. Dávám mu tímto souhlas s uveřejněním mé odpovedi.
Zdravím a přeji všem pokojné Vánoce a požehnaný Nový rok 2021.
Jiří Zachariáš - Pedro.

Jak zaznělo ve 4. Sborníku nezávislých foglarovců v citacích z knihy L. Reinerové Kavárna nad Prahou, Jestřáb spolu s L.R. pobýval v kanceláři firmy O. Steina tři roky. Mj. jiné jí nabídl pro děti německých emigrantů (většinou jistě židovského původu) užívání klubovny na lodi (Skaut). L.R. vzpomíná i na to, jak jí jednou (jistě na kamarádské bázi spolupracovníků dost důvěrně), že se z práce fakturanta může zbláznit. Uvedla také to, že po mnoha desítkách let měla s J.F. hezký telefonický hovor. A to, že Jestřába vůbec uvedla - navíc velmi pěkně - v knize svých životních vzpomínek, jistě o lecčems svědčí. My bychom to dnes asi označili jako kamarádství vzniklé v pracovním procesu a svědčící o vzájemné důvěře...

Alpíne
jak už jsem psal, jedná se mi o periodu kdy LR a JF společně pracovali u Steina. Kde sídlil Stein před tím není pro tuto debatu podstatné, i když je to pravda. Obálka jasně dokazuje, že v jejich „společné“ době byl Stein na adrese v Betlémské, podobně jako záznam v německých análech o nakladatelstvích uvádí pro nakladatelství Malik adresu Konviktiká – tedy Konviktská. Co psal JF je možná jen literární formou, která byla určena pro jeho knížku, tedy literární útvar. Podobně i LR píše různé údaje ve svých literárních textech a tyto jsou kreativně přizpůsobeny jejím vizím. K tomu přichází i fakt vysokého věku. Víme, určitě i foglarovští detektivové, že na lodi žádný sklad jablek nebyl a že třeba nepracovala pro výrobce toiletních papírů, ačkoliv se o tom na jednom místě zmiňuje. Ve sborníku č. 4 je upoutávka na obálce „Láska Lenky a Jaroslava“ a uvnitř článek „Jestřáb a Lenka aneb detektivka plná lásek“. To jsou snad pro každého jasné údaje, které měly přivolat zvýšený zájem čtenářů. Žádná láska ani kamarádství mezi LR a JF se nekonala. Ověřený pramen z FF UK, který s ní osobně hovořil, definitivně udává:

„...o Jestřábovi se zmiňovala vždy jen tak mimochodem, jen, že s ním seděla v kanceláři a na můj přímý dotaz uvedla, že spolu komunikovali pouze pracovně, a že se o jeho aktivity prakticky nezajímala, věděla jen, že je skaut a vede oddíl...“

Jen drobnost: "Moje bývalá láska se vdala a jiná unikla jisté záhubě jen dramatickým útěkem do ciziny." J. Foglar, Život v Poklusu, kap. Chytí Rodrigo klíč? (letní tábor 1942)

Příteli Jiggi,
Jestřábův „Život v poklusu“ vyšel knižně několikrát a vlastně bazíroval na literární formách kdysi napsaných úrývků o tom co zažil. Podobně jako u Lenky Reinerové v Kavárně nad Prahou se v obou případech vždy jedná o literární útvar a ne vše musí odpovídat třeba skutečnosti.
Takže stejně jako na lodi se tenkrát neskladovala jablka (LR) tak mezi LR a JF žádná láska nebyla – prostě pracovali v stejné firmě a jejich zájmy byly zásadně odlišné. V mnoha směrech Jestřáb někdy mlžil a bohužel se ho nemůžeme zeptat proč.
Oba literáti vzhledem k pokročilému věku také možná měli jisté mezery ve vzpomínkách - LR určitě nepracovala v papírenském průmyslu vyrábějícím toaletní papír jak se na jednom místě zmiňuje.

Foglar a další v literárních útvarech fabulovali a měli mezery ve vzpomínkách, pan Beránek mezery nemá a jeho článek literární útvar není. To je neprůstřelná argumentace a doporučuji všem se zdravým rozumem, pro jejich vlastní dobro, aby se střílet ani nepokoušeli ;-)

Všem přeji krásný rok 2021.

Věřte tomu, že nezpochybňuju problematičnost memoárů. Na to jsem studoval historii dost dlouho a práci s podobnými "prameny" se věnuju prakticky obden...
Na druhou stranu má "láska" vážně hodně podob. A to, že dva lidé mají rozdílné zájmy se vážně automaticky nevylučuje. Navíc za první republiky byla levicová orientace normální, nebyla problémem ani pro skauting. Ostatně si stačí třeba přečíst Jestřábovu povídku "Pětikoruna vypráví"... (To je fakt síla! Rozhodně jedna z nejlepších věcí, kterou kdy napsal.)

Nazdar Jiggy
o skautingu a případném sklonu tohoto hnutí k levici by se dalo napsat mnoho stránek. Při ustanovení Československé republiky existovaly dva skautské směry s rozdílnými názory na výchovu dětí – Junák – český skaut (Rössler + Svojsík) a Obec Psohlavců (Hořejší + Pokorný). Svojsík, který nebyl politicky organizován měl vedle sebe osoby jak z řad pravice tak z řad sociální demokracie. Někteří sociální demokraté se později přimkli ke KSČ. Později došlo k ustavení Sdružení socialistických skautů a skautek (SSS), DTJ, Orla a v roce 1920 vznikly oddíly Skautů práce (SP). Tito skauti se rekrutovali z Čs.sociálně demokratické strany dělnické. Cílem jisté skupiny ve vedení bylo zpolitizovaní skautského hnutí. SP oddíly se klonily k nově ustanovené KSČ podobně jako oddíly FDTJ - Federace dělnických tělocvičných jednot.
Jestřáb s politikou nikdy nechtěl mít nic společného, v tehdejším Junákovi nebyl proto příliš oblíben. Dělal si svou „výchovu“ prostě podle svého a velice úspěšně, což u některých tehdejších skautských papalášů vyvolávalo nevoli. U něho byl prostě na prvním místě oddíl a to ostatní ho, podle mne, zajímalo jen na okraji. Pod silným tlakem byl ochoten i k jistým ústupkům, takže jsme mívávali někdy na Oznamovateli pod listinou měsíčního bodování i výstřižky o uspěších sovětské kosmonautiky a pod. To byla jeho obětˇ, podobně jako naše letní brigády na polích a lukách při našich táborech pod Kriváněm.

Jinak máš pravdu – láska může mít mnoho podob. Ovšem mezi Jestřábem a Lenkou Reinerovou nebylo v tomto směru nic, to mám z první ruky. Jen nedokážu pochopit, proč někteří foglarovci, badatelé a detektivové z této sféry nadále tvrdí , že mezi nimi něco bylo.

Nebylo.