To jsem rád, že vyšlo další číslo. Vždycky je to nadmíru zajímavé čtení.

Některé mé reference o předchozích šesti sbornících nebyly, uznávám, úplně fér, šly po obsahu příspěvků a vyzradily příliš. Nebyla v tom úcta k práci jednotlivých autorův archivech. Slibuji, že o SEDMIČCE psát buď nebudu (mám ji zamluvenou u Dr. Koury), abo takříkajíc jen bez vyzrazujících sPOILERů. Ivo Fencl

Ivo Fencle, byla by škoda, kdybys recenzi na další sborník nenapsal. Ještě jsem ho neměla v ruce, ale už se "tam-tamy" i mejlovou pavlačovou drbnou šíří zvěsti, že opět to bude v lecčem kontroverzní čtení, například o lžích ohledně spisu JF, který na nej vedla StB. Tak, prosím, bruš pero a piš a ryj nad sborníkem do všeho, co za to bude stát!

Publikovať v novom čísle "Sborníku nezávislých foglarovců" rozhovor so súdruhom Karlem Sýsem je absolútne nechutné!

Otisknout rozhovor s tím bolševickým grázlem Karlem Sýsem je zcela proti duchu Jaroslava Foglara.

...nezávislejch, nebo jak kdosi to nazval jinak - nenávistnejch, foglarlovců nezklamal. Tepe se v něm do kdekoho, kupříkladu Jura do Jáčka. Čet jsem ten elaborát skoro třikrát, ale je to snůška různějch faktů, ze kterých nejsem vůbec moudrej. Za to kilo to ale stojí.

Když si prolistujete sborníky, najdete v nich celou řadu zajímavých a neotřelých témat, včetně skvělých badatelských zajímavostí. Na druhé straně v nich ale je neuvěřitelné množství osobních útoků, osobních názorů jejich vydavatele, čímž bohužel dle mého názoru je jejich kvalita poněkud snížena. Vydavatel sborníku prakticky nenávidí všechny příznivce Jaroslava Foglara a staví se do role nositele pravdy nejpravdovatější. Naštěstí má tato tiskovina opravdu marginální význam a do budoucna budou tyto články zajímat snad jen "opravdové znalce" či "skutečné a studované historiky" zajímající se o životní osudy vydavatele sborníku.

Já jsem nezávislý čtenář a pozorovatel a řekl bych, že Sborníky fungují. O každém jsem napsal článek, jen nyní budu opatrnější a pokusím se nevyzradit vše, autoři článků si nezasluhují, aby články po nich kdokoli nějak zhušťoval, převyprávíval. To jsem sice nikdy nedělal, ale párkrát se to tomu blížilo, právem mi to bylo vytknuto. Osobně nepochybuji, že všechny Sborníky byly velkým přínosem, a co se týče slovních půtek, já už mám takovou povahu, že mi fakticky unikly.

Slyšela jsem to už párkrát na setkání ve Sluneční zátoce, že sborník "kruhu přátel odkazu JF" byl překřtěn tímto ne moc lichotivým přízviskem. Alke nedivím se, i na můj vkus obsahuje každé vydání zbytečně moc invektiv a osobních útoku Petra na Pavla či Franty na Tondu... Tak jen čekám, kdy i mezi "foglarovci" dojde k naplnění hlášky z filmových Hoštic: "Už se perou, už se perou. Já to řikala vod začátku, že si čumáky rozbijou!!!"

Domnívám se, že si sborník označení "Sborník ne(návistn)ých foglarovců" rozhodně nezaslouží.

No nezasloužil by si toto pojmenování, kdyby v každém čísle nebyly takové provokativní a štvavé příspěvky. Ale to je pokaždé. Jinak jsou ty sborníky na vynikající úrovni a pokud by se zabývaly pouze badatelskými záležitostmi a ne žabomyšími válkami, bylo by to naprosto super. Ale to někteří z autorů asi nikdy nepochopí.

Právě listuji všemi třemi novými foglarovskými publikacemi (Sborník, Mýtus, Klub zvídavých dětí). Ve sborníku vidím výzvu na hledání Jestřábova nuselského bydliště. Odpověď vidím na dvou místech (netím to nemám prostudováno) publikace o Klubu zvídavých dětí.

Možná by stálo za to aktualizovat mapu Foglarových adres, na kterou je tu odkaz hned na titulce Bohouška. https://www.google.com/maps/d/viewer?mid=11I5uFHfr xDriARRmC-lRMWAGRoE&ie=UTF8&hl=cs&msa= 0&ll=50.21750999999998%2C14.512472000000002&am p;spn=1.012312%2C2.120361&z=9

ANONYME označený v diskuzi "bez titulku", prosím, dolož své tvrzení, že "v každém čísle sborníků jsou provokativní a štvavé příspěvky". Ať hledáme jak hledáme, nic takového v nich nenacházíme. Pokud mylně (či záměrně?) neinterpretuješ obranu před nesolidním útokem či investigativní pohled za provokativnost a štvavost. Solidně dolož, v čem, kdy, kde a jak spatřuješ jejich provokativnost či dokonce "štvavost"! Není náhodou tvé výchozí postavení apriori nenávistné? Tvé názory by možná mohla redakce sborniku otisknout.

Vážený Ivo Fencle, chtěl bych vám poděkovat za vaše otevřená slova několikrát opakovaná v této diskuzi. Na rozdíl od některých jiných příspěvků si je třeba hluboce vážit nejen ve foglarovských ideálech čestnosti vaší reflexe a sebereflexe. (Ivo, tento váš přístup vysoce ocenil i dr. Petr Vyleta, s nímž jste v minulosti vedli polemickou diskuzi, a těší se na setkání s vámi!)

ANONYMOVI S KERKOVÝM KAMENEM
Vážený ANONYME, který se skrýváte pod Kerkovým kamenem (viz vaše reakce z 5. 6.). Váš příspěvek je neuvěřitelně a uboze nenávistný. Doložte, kde je ve sbornících „neuvěřitelné množství osobních útoků jejich vydavatele“, jak jste napsal. Pozorným čtenářům neunikne ani vaše štvavě nenávistná věta, že „vydavatel sborníku prakticky nenávidí všechny příznivce J. Foglara“. Takže například to, že vydavatel a redakce sborníku dlouhodobě děkujÍ v každém čísle za spolupráci příznivcům J. F., je nenávist? Že lidé kolem sborníku podpořili to, aby státní vyznamenání J. F. převzal předseda SPJF Vojtěch Hanuš coby uznání mnohaletých aktivit Sdružení, je nenávist? Nejde z vaší strany také o závist? Vystupte ze zbabělé anonymity a jednejte férově, čestně!

také jsem, byl zasažen Foglarovými Rychlými šípy a byl jsem nadšen. že se sborník kruhu přátel odkazu Jaroslava Foglara zázračně přenesl až ke mně domů.Shodou okolností znám, jak Juru Stegbauera, tak pana Čvančaru a pokládám si za čest považovat Juru za svého přítele, jenž nám, mé celé rodině zcela nezištně, v ČASE NEepřízně velmi pomohl, společně s akademickým malířem panem Markem Jodaseml vydat pilotní vydání Den mluvících kamenů, přesně tak jak nezištně se podílel na vydání mnohých knih Jaroslava Čvančary. Co se týká vyvolávání dávných sporů o komunistech atd... lidmi, kterým snad do dnes viditelně čouhá Rudé Právo z kapes. Nebudu se přít, ale pro mne byl 7. sborník nabušený silným studijním materialem, ke kterému se budu stále vracet, jako ke snové variantě svého předešlého bytí. Nenávist a zloba naučené nevědomosti není a nemůže být nosnou částí našich životů a snahy stát se konečně člověkem.(ČELEM VĚKŮ). Zdeněk Patrick a Ing. Zdeněk Šmitmajer A Vlasta

Proč: nemá-li se soubor textů stát pouhou plytkou obhajobou „jediného správného názoru“, nesmí se bát diskusí a otevírání témat, jež mohou být nahlíženy různorodou optikou. Tuto roli sborníky bezpochyby plní.

V čem: zveřejňují texty a rozhovory, v nichž není podstatné, KDO něco sděluje, ale CO tvrdí. Obávám se, že mnoho zdejších reakcí a komentářů je naopak vedeno zájmem personálním, nikoliv věcným. V čem např. spočívá „nechutnost“ rozhovoru s Karlem Sýsem, jak se v rozhovoru samém projevuje „bolševické grázlovství“, v čem spočívá nenávist, pokud se upozorní, že veřejně sdílené informace nemohou být pravdivé, přestože jsou prezentovány uznávaným odborníkem atd.? Ocenil bych, kdyby kritik napsal: toto tvrzení je nepravdivé, tuto zprávu mohu vyvrátit, tato informace je zavádějící. Ať už na webu, nebo v uceleném textu nabídnutém redakci k uveřejnění v dalším čísle.

Pro koho: na rozdíl od jiných diskutérů čtu texty jako výzvu ke spolupráci, jako úsilí o jiskřivé tříbení argumentů, jako nebojácnost vystoupit s odlišným názorem a tepající kritikou. Taková vyjádření pak nehodnotím jako osobní a štvavé útoky, ale jako poměřování důkazů, nikoliv jako nenávist, ale touhu po odhalování pravdy, která často bolí.

Závěrečné přesvědčení: mám osobní autorskou zkušenost, že editor sborníku Jura pracuje s předaným textem velmi pečlivě, zodpovědně a snad až s úpěnlivou péčí o každé slovo, jehož změnu si nechává odsouhlasit a autorizovat. Pravděpodobně právě proto, aby nedošlo ke změně významu a k posunu smyslu. Rád bych vyzval oponenty: formulujte, prosím, nikoliv křiklounsky laciné odsudky, ale dejte si práci s ucelenou formulací odlišného postoje. Jsem si jist, že redakční rada ráda zveřejní i jiné názory než své vlastní, pokud to budou jasná zdůvodnění, nikoliv jenom hanobící nadávky.
Ivo Jirásek

Zborník číslo 7 je opět zajímavě zpracován a já jsem plný obdivu k práci autorů. Velice se těším na číslo 8 a všem co se na Zborníku svou prací podílejí, přeji mnoho dalších badatelských úspěchů!
Pavel Zelenka - Balú

Zborník, zborník...že by to byl sborník?

K obsahu či kvalitě Sborníků se vyslovovat nechci a nebudu. Musím však v této souvisllsti vyjádřit nesouhlas s hodnocením jehož se dostalo vydavateli Sborníků od jistého anonyma kryjícího svou identitu poněkud nesrozumitelnou žádostí. Vydavatel Sborníků Jura Stegbauer není rozhodně nositelem pravdy nejpravdovější a určitě není z těch, který by nenáviděl všechny příznivce J.F. jak se domnívá zmíněný anonym. Vědí to všichni ve foglarovské obci, kteří neztratili pamět a jejich paměť je k tomu vybavena, přes případný nesouhlas, vlastností které říkáme spravedlnost. .JZP.

K obsahu či kvalitě Sborníků se vyslovovat nechci a nebudu. Musím však v této souvisllsti vyjádřit nesouhlas s hodnocením jehož se dostalo vydavateli Sborníků od jistého anonyma kryjícího svou identitu poněkud nesrozumitelnou žádostí. Vydavatel Sborníků Jura Stegbauer není rozhodně nositelem pravdy nejpravdovější a určitě není z těch, který by nenáviděl všechny příznivce J.F. jak se domnívá zmíněný anonym. Vědí to všichni ve foglarovské obci, kteří neztratili pamět a jejich paměť je k tomu vybavena, přes případný nesouhlas, vlastností které říkáme spravedlnost. .JZP.

Dobrý den všem v této diskusi. Čtením všech sborníků jsem nabyl dojmu, že ve svých článcích Jiří Stegbauer neustále hledá svého vnitřního nepřítele (ať už to bylo SPJF a jeho bývalý předseda nebo další foglarovci). Myslel jsem si, že udělení vyznamenání Jaroslavu Foglarovi, které inicioval a u něhož zajistil, aby bylo předáno do rukou představitele SPJF (což jsem velmi ocenil) tyto své osobní záležitosti symbolicky a navždy ukončí. Nestalo se tak a v posledním čísle napadá J. Čvančaru za jeho výrok starý tři rok (sic!). Předesílám, že pana Čvančaru znám pouze od vidění, nikdy jsem s ním osobně nemluvil. Za to vím, že je to přední znalec období heydrichiády a protektorátu. Nechápu, co pana Stegabauera vede k tomu, ho denunciovat v článku "Pravda nejen o STB a Foglarovi hlavně v oblasti jeho odborných badatelských aktivit. Zároveň bych rád připomenul fakt (a pan Stegbauer to jako dlouholetý novinář, editor a vydavatel určitě moc dobře ví), že novináři často pracují ve zkratkách. Nevím, ale mohlo tomu být i ve zmíněné reportáži. Všech těchto nejasností, nepřesnosti by se pan Stegbauer zbavil jednoduše. Buď, že by se pana Čvančary zeptal na přímo (určitě se dobře znají, mohl s ním do Sborníku udělat rozhovor, určitě bychom se dozvěděli něco zajímavého) a nebo kdyby na stránkách Sborníku nepublikoval jenom SVOJE názory, ale dal prostor k polemice všem, proti kterým neustále bojuje - pak by to mělo určitě smysl a určitě by to přispělo k tomu, že by všichni dlouholetí příznivci, čtenáři, badatelé táhli za jeden provaz. Což byl podle mě smysl i vzniku Sdružení přátel Jaroslava Foglara v roce 1990, prakticky jediné současné organizace, s jejíž existencí souhlasil samotný Jaroslav Foglar a která nese jeho jméno. Je to prosím můj soukromý názor, celé mě to mrzí a štve. Opravdu, ukončete prosím to neustálé napadání a hádky. Proti ostatním článkům ve sbornících prakticky nic nemám - jsou to velmi precizně zpracované badatelské záležitosti.

Inkriminovanou reportáž najdete zde (není mi jasné, proč na ni ve Sborníku není poukázáno):
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-re porteri-ct/215452801240012/0/44521-film-ktery-nesh orel/

Nemohu a ani nechci stát stranou ve chvíli, kdy je nespravedlivě napadán kamarád, jehož si velice vážím.
Anonym ho nazval člověkem ,,KTERÝ PRAKTICKY NENÁVIDÍ VŠECHNY PŘÍZNIVCE JAROSLAVA FOGLARA".
Nenávidí je snad tím, že jeho zásluhou vyšlo již sedmé číslo Sborníku,
který přináší čtenářům tolik pěkného a zajímavého čtení?
Nebo snad tím, že vydal ucelenou řadu sběratelských kartiček s foglarovskou tématikou, které jsou stále velmi hledané a žádané?
Když je dle anonyma takový nenávistný, proč tolik a úspěšně usiloval o udělení státního vyznamenání Jaroslavu Foglarovi?
Nemohlo být symboličtější převzetí vyznamenání, než předsedou Sdružení přátel Jaroslava Foglara, Vojtou Hanušem, který na Pražském hradě zastupoval všechny Jestřábovy příznivce .
Jura Stegbauer mnohokrát dokázal, že jeho snahou je, aby dílo oblíbeného spisovatele Jaroslava Foglara, bylo stále živé a všichni, kteří mají foglarovské srdce, stáli na jedné straně!
Jan Machálek

Anonymní "diskutér" skrytý pod Kerkovým kamenem nenávistně označil vydavatele sborníku za toho, kdo "prakticky nenávidí všechny příznivce J. Foglara". Projevem toho je zřejmě například i velká společná fotografie účastníků setkání SPJF ve Sluneční zátoce, otištěná s hezkým popiskem v předchozím 6. sborníku. Je na ní asi stovka lidí!
Proboha, zamyslete se zdravým rozumem, odkud "vítr fouká"!
Jinak se budu se na vás těšit na setkání, sborníky tam budou k mání...
V nabídce stále číslo 5, 6 a nově 7. Sborníky 1,2,3 a 4 jsou beznadějně rozebrány. Všem kdo si o ně píší musím sdělit, že je již nemáme na skladě. Proto neváhejte a pro sborníky se na Sluneční zátoce u stánku zastavte. Luboš Trkovský

I když sborníky pana Vztekbauera nelze vnímat jako akademicky odborné (co badatelský článek, to nějaká věcná chyba, největší úlety z pera paed. Vylety), některé příspěvky jsou skutečně odporné.

Nemohu souhlasit s profesorem Jiráskem, že je v nich nějaká diskuze. Kde prosím vás? V jakém čísle? Jednostranné osobní útoky, invektivy a pomluvy nejsou diskuze. S psychopaty se ostatně diskuze ani vést nedá.

A pan Trkovský ještě přispěchá s reklamou na starší čísla. – Fuj!

Kdeže skautské vize jsou…

...na celou tuto diskusi.
Po jejím přečtení jsem si znovu prošla stať pana Stegbauera ve sborníku o tom, zda a jak pan Čvančara škodí stále i dnes už skoro dvacet let nebohému Jaroslavu Foglarovi tím, že v televizním dokumentu (odvysílaném před několika lety - tedy věru aktuální reakce!) sdělil, že studoval spis založený StB na spisovatele.
Děkuji jednomu z diskutujících, že uvedl odkaz na tuto reportáž, pozorně jsem ji zhlédla. Souhlasím s tím, že link mohl (a měl) být uveden v samotném článku, když už autor jindy tak úzkostlivě lpí na faktech a "souvztažnostech".
Nerozumím tomu, proč pan Stagbauer vyskočil z křesla, když tuto poznámku z úst J. Čvančary slyšel ve vysílání - vždyť to už by musel vyskočit až ke stropu i pár chvil před tím, když historik Petr Blažek uvedl, že JF s StB spolupracoval. A není třeba teď řešit, nakolik aktivně či pasivně, protože toto právě v dalším sledu vysvětluje právě pan Čvančara, že Foglar v jeho očích po přečtení spisu zůstal čistý jak lilium.
Pak už se celá diskuse na Bohouškovi zvrtla na pěstní souboj různorodých skupin toho proti tomu a nenávistivců tamtoho proti onomu.
A ještě zmínka o zdánlivě nenápadné, ale jízlivé poznámce J. Stegbauera v textu statě, že J. Čvančara není "pravý" historik, ale jen badatel. Nejsem znalec historie odbojové činnosti za války, ale z toho, co lze bez problémů nalézt na internetu o Čvančarově práci v tomto oboru, lze soudit, že patří k historikům nad jiné uznávaným. To, že nemá za sebou studium historie na univerzitě, není přece podstatné, pane Stegbauere!
Opakuji znovu, celá pranice (= hoštická hláska" ...už se perou, už se perou...) je dle mého vyvolána zbytečným, či podivně formulovaným jedovatým článkem ve sborníku, tak se pak nemožno divit, že se jedovatá nákaza šíří krevním řečištěm Bohouška jako lavina.
Na shledanou, pokud nám to to vyjde, ve Sluneční zátoce.

Milá Jano Melh., bohužel jako leckteří jiní nesledujete texty pozorně. V příspěvku o spisech StB se ve sborníku jasně připomíná i loňské a aktuální (vzhledem k periodicitě sborníku) vystoupení J. Čvančary v Památníku nár. písemnictví. Proč to ignorujete? Právě to bylo následným důvodem k definitivnímu vyjádření pisatele k šíření nepravd.
Historik i badatel jsou různé kategorie, vzdělaní lidé to vědí a respektují, nezávisle na mínění amatérů. Ovšem badatel může být velmi úspěšný. Jenže nesmí šířit historické lži. Podstata, kterou žel vynecháváte, je ta, že J.Č. nemohl ty spisy mít v rukou, natož číst! To je tam jasně uvedeno! Takže vaše vyjádření postrádá logiku - jak se mohl J.Č. relevantně a pravdivě vyjádřit ke spolupráci J.F. s StB na základě spisu, který nemohl vidět, natož číst či studovat! - Chcete-li, jen houšť, ať nás nepravdy a lži čím dál víc provázejí i ve "foglarovském světě". (Jura Stegbauer)

Anonymnímu Marťanovi z 10. 6. 18
Vážený anonymní Marťane, když jsem kdysi desítky let výsostně kamarádil s J. Čvančarou a pomáhal mu nezištně při badatelském rozjezdu na výsluní, bavili jsme se navzájem, bez vztekání i různými veselými šťouchanci. Jednou mi napsal vzkaz, kde bylo snad znění Milému Vstekbaurovi (ještě se S ve slově vztek, mám to někde schované jako milou památku). Že by vás teď „někdo“ inspiroval k tomu v tomto případě štvavému a nenávistnému označení? Sám se, anonyme, odhalujete už svou anonymitou, a moji kamarádi vaše psaní označují za psychopatické. Souhlasím. I proto, že nic, ani jedinou záležitost věcně nedokazujete, jen zle útočíte. Kriticky nesouhlasíte s diskuzním příspěvkem „prof. Jiráska“ (kupodivu víte, o koho jde, ačkoli zde svůj vysokoškolský titul neuvedl a vystoupil jako prostý civilista)), neumíte však pochopit ani jeho slova, že soubor textů (sborník) se „nesmí bát diskusí a otevírání témat, jež mohou být nahlíženy různorodou optikou“. On nepíše, že ve sbornících jsou diskuze, ale vyplývá z něj, že obsah vybízí k diskuzi, v níž je možné se přihlásit o slovo, názor! To např. prokázal vámi kritizovaný dr. Petr Vyleta, když na základě přátelských upozornění opravil své domněnky o první knize J. F. To je, na rozdíl od vašeho, férový přístup!
Ano, odpovídám vám podle vašeho: S psychopaty a štvavými nenávistníky se diskuze vést nedá. Přátelé vás s úsměvem překřtili na Vztekmart'ana. Zařadil jste se mezi ty, kteří by se mezi foglarovce vůbec neměli hlásit. A to se ke všemu v závěru odvoláváte na skautské vize!
Vy přece nemůžete být skaut. Leda psychicky nemocný?
(Jura)

Milý Juro, šetři se - moje foglarovské srdce je jako vždy v dobách dobrých i zlých s Tebou.

Ke komentáři "Čtenáře" z 7. 6. v 15.39: Mapa Bydliště Jaroslava Foglara a jeho rodičů zde na Bohouškovi nejde z technických důvodů již nějakou dobu aktualizovat, připravujeme ale výhledově zcela novou, ve které budou znovu či nově zahrnuta všechna (zjištěná) místa pobytu, se kterými v průběhu dlouhých let postupně seznamujeme zájemce prostřednictvím tohoto webu, časopisu Bobří stopa, na Kolegiích Akademie Jaroslava Foglara či vycházkách pořádaných Pražskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara. I prozatím poslední z vycházek konaná po setkání u rodného domu J. Foglara 6. 7. 2017 dopodrobna seznámila účastníky se všemi (zjištěnými) nuselskými pobyty Foglarových, které zmiňují letošní sborník či právě vydaná publikace Klub zvídavých dětí (plus ještě něco navíc), na které nás odkazujete. Účastníci vycházek měli možnost seznámit se i např. s dalším domem v Benátské ulici (nikoliv rodným Jaroslava Foglara), kde bydleli rodiče J. Foglara ještě před jeho narozením, domem porodní báby paní Černé... ... ...

Iva Jiráska znám velice dobře. No a?
K přezdívce jsem byl skutečně inspirován, ale Vámi, takže na žádného Čvančaru, Vraspíra atd. to házet nemusíte. Vzdaloval byste se od tématu.
Jestli vám vadí přezdívka Marťan, napište provozovatelům, ať přezdívky zakážou - Juro

Vážený, zůstáváte dál v anonymitě, jíž se říká "ubohé srabáctví". Může souviset s poruchou osobnosti. Proto zůstávám u vyznění své předchozí odpovědi. Prostě váš přístup naprosto odporuje principům etiky skautingu a potažmo Foglarova díla. A když tak "velice dobře znáte" Ivo Jiráska, napište přímo jemu své názory na jeho příspěvek, jehož obsah jste vůbec nebyl schopen pochopit a podstatně jste ho dezinterpretoval. Právě Ivo Jirásek se ve svém diskuzním příspěvku zde na Bohouškovi přímočaře, jednoznačně a elementárně vymezil právě vůči takovým, jako jste vy. Cituji závěr jeho vystoupení: "Rád bych vyzval oponenty: formulujte, prosím, nikoliv křiklounsky laciné odsudky, ale dejte si práci s ucelenou formulací odlišného postoje. Jsem si jist, že redakční rada ráda zveřejní i jiné názory než své vlastní, pokud to budou jasná zdůvodnění, nikoliv jenom hanobící nadávky." Je jasné, že otevřené, relevantně zdůvodněné a plným občanským jménem podepsané názory Ivo Jiráska jsou mi blízké. Nejsou mi a neměly by nikomu z foglarovců či skautů být blízké štvavě nenávistné názory zbabělých anonymů. Tím končím s anonymy i zde a vyzývám redakci Bohouška, aby do budoucna dala do etického kodexu diskuzí podmínku plně uvedeného občanského jména. Jura Stegbauer

Zdá se, že původní informace o vydání dalšího Sborníku se stala impulsem pro bohatou a diskutabilní výměnu názorů. Mnohost slov však může zastírat téma, o němž se debata vede. A pak může snadno rozprava sklouznout od sdílení rozdílných postojů k nevhodnému označování osob s odlišným názorem. Protože v několika příspěvcích bylo zopakováno mé jméno, pokusím se shrnout dojmy z dosavadní rozpravy, s prosbou o její následné mírné usměrnění:

1. Myslím, že nás nikam neposune vzájemné označování se za psychopaty, grázly a nenávistné jedince; budeme-li umět méně vnášet takováto hodnocení do společně sdíleného prostoru rokování, budeme vzbuzovat méně emocí a budeme se moci soustředit na věcnou podstatu – urážka určitě bolí každého, jemuž je vmetena do tváře… Reakce a protireakce zdejších komentářů o tom svědčí dost viditelně.

2. Odlišné postoje a názorový střet se vlastně týkají docela malého souboru problémů:

a) Nesouhlas s publikováním rozhovoru s Karlem Sýsem (ovšem nikoliv na základě obsahu samotného textu, natož na hodnocení postoje rozmlouvajícího k Foglarovi, ale s ohledem na odlišné politické přesvědčení) – to je jistě legitimní názor, ovšem netýká se obsahu otištěného příspěvku (de facto vzpomínka na rok 1986 a osobní vklad spisovatele k oficiálnímu odtabuizování jména Foglar ve veřejném prostoru).

b) Věcné chyby v každém článku – inu, na to lze jen obtížně reagovat, když chyby nejsou identifikovány; nikdo není neomylný, ale už jenom z omluvy a vysvětlení publikovaného na s. 30 (stranově obrácené foto) je zřejmé, že omyly mohou být napraveny, pokud na ně bude konkrétně upozorněno.

c) Označení sborníku jako „nenávistného“, osobní útoky a invektivy vydavatele, štvavé příspěvky, nenávist vůči foglarovcům, hledání vnitřního nepřítele – bezpochyby má každý čtenář poněkud odlišně nastavenou hranici toho, kde se jedná ještě o objektivní hodnocení, kde o vyjádření osobního názoru a kde o nepřípustné nactiutrhání. Přestože se vyjadřuji jinak než Jura, zdá se m

c) Označení sborníku jako „nenávistného“, osobní útoky a invektivy vydavatele, štvavé příspěvky, nenávist vůči foglarovcům, hledání vnitřního nepřítele – bezpochyby má každý čtenář poněkud odlišně nastavenou hranici toho, kde se jedná ještě o objektivní hodnocení, kde o vyjádření osobního názoru a kde o nepřípustné nactiutrhání. Přestože se vyjadřuji jinak než Jura, zdá se mi, že klade relevantní otázky. Např. zda byl zabezpečen potenciální únik dokumentů a artefaktů při převzetí dědictví Skautskou nadací JF(s. 18-19). Pro leckoho mohou být jistě hraniční výroky týkající se Ivana Vápenky (s. 23), historické odbornosti či dalších aktivit Jaroslava Čvančary (s. 28), ale jinak opravdu nejsem schopen dohledat věty, které by opravňovaly k hodnocení v rovině všeobjímající nenávisti, útoků a nepřátelství.
c) „Jura tepe do Jáčka“ je přímá konkretizace předchozího bodu. Podstatu sporu lze formulovat jednou větou: Jaroslav Čvančara opakovaně veřejně deklaroval, že viděl spis StB vedený na JF, ale Jura argumentuje, že to není možné, protože relevantní svazky byly skartovány v letech 1981 a 1984. Je-li možné doložit, kdy a kde mohly být ony spisy badatelům k dispozici, nechť je tak učiněno. Všechno ostatní jsou nadbytečná slova.
Vřelé díky každému, kdo bude nadále schopen udržet věcnou polemiku a spolknout touhu po vyřknutí ostrého pojmenování názorového protivníka
Ivo Jirásek

...pověste ho vejš, ať má dost...
Mám na mysli vynálezce fenoménu "nick", čili přezdívky, která je běžnou součástí virtuální komunikace.

Tak alespoň v alegorii vnímám výkřiky, ať diskutující vystoupí z anonymity a diskutují s odhalenou osobní identitou

Je opravdu na každém, zda svůj příspěvek do komentářů zveřejní pod svým jménem, či chce zůstat v anonymitě nicku.

Takže pokud někdo užívá nick - třeba Marťan, Pinďa, Finďa, Dlouhé Bidlo, Pepa Mýdlo či jakýkoliv jiný - tak to třeba brát jako "normál" a neosočovat uživatele hanlivými příměry typu "ubohé srabáctví" či nabádat nickového diskutujícího k návštěvě psychoatrie.

Nemluvě o jiném vynálezu - bruselském "džídípíár" (GDPR), který dokonce zákonnými normami nařizuje tajit, začerňovat, nezveřejňovat, neodhalovat, po vontsku mlčet!

Jsem přesvědčen, že článek o reportáži z roku 2015 mohl být napsán už dříve a také mnohem korektněji. Obouvat se do osobního života konkrétního člověka, vzdělání atd. mi přijde nečestné a nesportovní. Bohužel, tak je to se všemi předchozími texty pana Stegbauera. Mám zřejmě nastavenou hranici slušnosti jinak.

Nestačím se divit mnohému, co tady probíhá za diskusi.
Ať se to panu Stegbauerovi líbí nebo ne, vyvolal ji ale on, svým nekorektním a podivným článkem o tom, že Jaroslav Čvančara škodí Jaroslavu Foglarovi. Pan Čvančara jistě má či měl jako historik (ano, jeho práce o odboji za protektorátu jej mezi historiky právem řadí, bez ohledu, zda historii vystudoval či ne) přístup do různých bezpečnostních archivů, takže věřím, že spis StB na J. Foglara mohl vidět. A jestli už byl spis tlustý takhle (rozpětí mezi palcem a ukazovákem) či jinak, není pro mně vůbec důležité. A proč jste, pane Stegbauere, skákal při sledování televizního pořadu ze židle, mi není už není jasné dvojnásob. Mohu-li radit, příjměte přátelskou radu: Nesejte se svých sbornících vítr, nebudete sklízet bouři. A ještě drobnost - nemyslím, že napsat "Vstekbauer" je chyba. Může to být i fonetická hříčka, která se může písmeny různě ohýbat.

Vážený Martine, prosím, čtěte soustředěně texty, k nimž se vyjadřujete, i tuto "diskuzi" na Bohouškovi. Elementární otázka zní: jak mohl J. Čvančara mít v ruce a číst spisy, které byly dávno skartované!?? Již v letech 1981 a 1984!!! To vám nestačí v textu citovaná odborná rešerže? V textu se jasně také praví, že J. Č. nebyl podle osobní zkušenosti pisatele ani spolupracovníkem StB. Tím se autor textu staví dokonce na obranu J. Č. proti podezřením jiných, a nejen foglarovců, zda J. Č. byl spolupracovníkem StB, když by mohl vidět přísně tajné spisy v archivu StB řekněme před jejich skartací, tedy v letech plné totality 1981 a 1984. Ovšem do toho podezření se J. Č dostal svými vlastními nepravdivými tvrzeními... V kodexu cti seriózních historiků i badatelů je na prvním místě pravdivost. Uvádění pradivých, ověřených údajů, odlišujících fakta stručně řečeno od spekulací, domněnek atd. (Jura)

Vážený Tomáši Hromádko - Krizmene, několik dní je připraven text pro vás, moje rozsáhlejší odpověď na vaše nepodložené emotivní výpady, text, který webmaster Petr Molka - Best slíbil s veškerou přátelskou vstřícností vzhledem k jeho rozsahu zařadit sám. Zatím se mu to z nějakých důvodů asi nepodařilo, a tak se pokusím text vzhledem k limitu rozsahu odpovědí rozfázovat do několika, podobně, jako to učinil Ivo Jirásek. V tom textu vám ještě tykám a zdůvodňuji proč. Nyní od tykání odstupuji. Přijde mi od vás nečestné a nesportovní, když mj. dokážete napsat a zveřejnit paušalizující štvavou větu: Bohužel, tak je to se všemi předchozími texty pana Stegbauera. Dokažte své bludné emotivní tvrzení! Pokud jde o mne, jsem rád, že zcela jiné mínění nejen o mých textech, ale i o sbornících, má i zde na Bohouškovi Ivo Jiásek, který má vysokoškolský titul profesor a má nastavené velmi přísné neemotivní parametry hodnocení. Jura Stegbauer

OTEVŘENÉ ŘÁDKY NEJEN KRIZMENOVI, ale všem, kteří chtějí pochopit podstatu.

Vážený Tomáši Hromádko – Krizmene,
myslím, že jsme si v minulosti při setkání tykali, a tak u toho zůstanu, případně do té doby, kdy bychom se rozhodli pro změnu.
Je mi velmi líto, že ač jsi prý dosud povoláním učitel, že Sborníky nezávislých foglarovců čteš v leckterém ohledu povrchně a nezamýšlíš se nad obsahem sdělovaného. Nejen se zpětnou platností, ale i aktuálně. Budu se tomu za chvíli věnovat. Co mě však ve tvém diskuzním příspěvku hned zarazilo, bylo to, že jsi nevím proč ve stejné diskuzi ignoroval předchozí příspěvek Ivo Jiráska, vysoce zasvěceného foglarovce, editora proslulého sborníku Fenomén Foglar a muže s titulem profesora na Univerzitě Palackého v Olomouci. Tedy rovněž pedagoga. Přečti si jeho komentář, odpovídá apriori na většinu tvých někdy až invektiv, které vůči mně a potažmo sborníkům vznášíš. Víš, co je pozoruhodné? Že například i jiní vysokoškolští pedagogové Sborníky nezávislých foglarovců velmi oceňují a nevznášejí námitky ani vůči vyargumentovaným kritikám, které v nich bývají. Chceš příklady jmen? Tedy prof. Pavel Hošek (ad v knize Evangelium podle JF), dr. Tomáš Vučka (Cesta za Modrým světlem), dr. Věra Brožová...
Na tvůj příspěvek budu odpovídat přehledně v bodech, aby ses v obsahu odpovědí jaksi neztrácel, podobně jako ve sbornících a ve „foglarovské literatuře“, na jejíž informace v příspěvku nereflektuješ.

1) Jsi znám mj. z webu Bohoušek, kde máš dokonce svou rubriku zvanou Šťoura. Tedy zřejmě sám sobě dáváš právo do věcí „šťourat“? Položím ti otázku: Jak to, že tebe nejen coby Šťouru, ale kantora a foglarovce, nechávají v klidu, respektive nereaguješ na ty urážlivé, nepravdivé a prvoplánově nenávistné příspěvky v současné diskuzi? Pokud jde o redakční radu sborníků, my rozlišujeme solidní hledání pravdy, někdy až investigativní, a upozorňujeme na některé nepravosti i v současném „foglarovském světě“. Patříš ty snad mezi několik jedinců, kteří by rádi, aby se v této „komunitě“ o nepravostech pokrytecky mlčelo, a to s alibistickou „kamarádskou loajalitou“? S nadsázkou řečeno – máš blíž k Husově pojetí pravdy, nebo k papežským prelátům, kteří Husa odsoudili k upálení? Je zjevné, že ty mylně odsuzuješ toho, kdo podloženě kritizuje, místo těch, kteří se dopustili neférovostí.

2) Myslím, že ve svém Šťourovi jsi kdysi kritizoval i moje pojetí chronologických dat J. F. v knize Život v poklusu. Nechal jsem to tenkrát bez reakce, ač ses hluboce nedomyšleně mýlil. Mohl jsi snadno zjistit a dovodit, že jsem tam uvedl řadu jmen a souvislostí, které Jestřáb v těchto svých vzpomínkách bohužel z různých důvodů neuvedl. Připomněl jsem co možná nejspravedlivěji mj. úlohy a aktivity S. Hrnčíře, Z. Pírka, P. Sadeckého, H. Bočana, S. Sohra, J. Poláka, J. Čvančary, I. Vápenky, J. Hanzela, O. Bezděkové, prostě těch, kteří do biografie J. F. patří a bez jejichž jmen a činů by tato autobiografie byla do budoucna „poloslepá“.

3) Tvá dezinterpretace mého pohledu na odkaz díla J. Foglara je zjevná už v tom, že mě podsouváš „hledání vnitřního nepřítele“. Kdybys pozorně četl moje příspěvky nejen v nezávislých sbornících, ale třeba i v doslovu ke knize Stoletý hoch od Bobří řeky (tam bys na str. 382 zachytil i byť jemnou, ale v podstatě alarmující zmínku o vytunelování Foglarova majetku z výstavy v Muzeu hl. města Prahy 1997), ve sbornících Fenomén Foglar nebo ZET – 5 životů, věděl bys, že aktivity SPJF jsem vždy chválil!!! Navíc, ač nečlen SPJF, ale nositel jeho čestného ocenění, jsem Sdružení významně pomáhal už krátce po jeho vzniku (1992 pomoc M. Vraspírovi při dodatečném ošetření autorských práv pro publikaci Příběhy Rš, které K. Jánský pirátsky nezajistil), nebo při vzniku pražské výstavy ke 100. výročí narození J. F. (Windy, Alpín), na niž jsem předem vyjednal příspěvek sto tisíc korun (také o tom bylo psáno ve sborníku nezávislých v jedné obraně, stačí číst, vnímat, analyzovat).
Stavěl jsem se však proti některým až humusoidním jednáním několika jedinců. V 1. sborníku nezávislých je podrobně vypsáno, jak jsem byl lživě a hanlivě vláčen někdejším totalitním policajtem kapitánem Skorkovským v jeho vulgárním pamfletu, který poté „s láskou ke mně“ rozšiřoval i tehdejší předseda SPJF M. Vraspír. Dokonce se na mou obranu tehdy postavil mj. Miloš Zapletal, který předsedovi napsal osobní dopis, ale ten na něj ani ze slušnosti neodpověděl. Stejně dopadl dopis, který v podobném duchu napsal Vl. Toman, vysoce oceněný vedením SPJF. A mně se předseda SPJF nikdy ani nesnažil omluvit, zato ode mne i poté v podstatě drze žádal třeba ve Sluneční zátoce za přítomnosti Milana Tesleviče autorskoprávní rady. Přesto jsem mu rady poskytl. A tak bych mohl pokračovat mnohem silnějšími „zážitky“.

4) Kdy vznikla roztržka s Milošem Vraspírem – Bobrem? Už to bylo mnohokrát publikováno, viz i tituly publikací uvedené v předchozím bodu. Stručně zopakuji: po skonu J. Foglara zahájil jeho synovec Petr Foglar s několika málo svými příznivci (patřil mezi ně i člen Dvojky Jan Klepáč a Ivan Vápenka) nelítostný a spisovatele dehonestující boj o získání dědictví. Rychle jsem na to reagoval napsáním „Provolání na obranu nežijícího spisovatele“ a vyzval jsem M. Vraspíra coby celostátního předsedu SPJF, aby se sdružení k Provolání připojilo. Psaným dopisem mi odpověděl mj. to, že se proti svému kamarádu Petru Foglarovi nebude stavět (mám v archivu). Vznesl jsem od té doby mnohokrát otázku – kdo jiný než SPJF měl především zvednout vlnu obrany spisovatele? Kdo jiný než sdružení nesoucí jeho jméno a také díky tomu přijímající velké finanční částky na svou činnost? Trvalo mnoho měsíců, než se vedení SPJF přece jen rozhodlo formulovat svůj opatrný postoj. Ale s uznáním nikdy nezapomenu, že k Provolání a k obraně spisovatele se významně aktivně zapojili členové SPJF, zejména Václav Nosek – Windy, Milan Lebeda – Alpín, Petr Molka – Best, Petr Radek – Menhart a Slavomil Janov.
Takže ty, milý Krizmene, neuvážlivě znovu otevíráš „třináctou komnatu“ části nejvyššího patra foglarovské „komunity“. Podle tebe a několika málo jiných nemám zřejmě ani právo se hájit proti nečestným neférovým útokům. Ale chceš-li ty a další, mohu odhalit a upozornit na řadu dalších podvodů, podrazů i děsivých zlodějin, o nichž se v této „komunitě“ mlčí. Většina Čechů se hlásí k heslu spravedlivého odhalování nepřístojností „padni komu padni“. Pro nás to nemá platit?

5) Pokud jde o Jáčka Čvančaru, kdybys uvážlivě vyhodnotil můj protest a kritiku jeho tvrzení, pak bys jasně četl, co je tam uvedeno, a sice že nejde „jen“ o televizi (nepravda do celonárodního prostoru), ale i o loňskou besedu v Památníku národního písemnictví. Že nejde o zkratku, ale vědomě uváděnou nepravdu. Prostě jak jsem zdůvodnil, Jáček ty spisy nemohl „mít v ruce“, číst je a nyní se vyjadřovat k jejich obsahu, když už byly před mnoha lety skartovány! Navíc – byl jsem s ním ve výsostně přátelských vztazích, určitě, naprosto určitě by mi to tehdy zmínil! Proboha, čti a přemýšlej! Přemýšlej i o tom, co jsem tam uvedl – že jsem svému mnohaletému kamarádovi mnoho let významně gratis a ze srdce pomáhal při jeho cestě na badatelské výsluní. Nepomáhal jsem mu ale proto, aby šířil nepravdy. Rozlišuj mezi denunciací a nastavováním zrcadla, v mém případě i sám sobě, jak lze snadno ve sborníku vyčíst. Jáčka jsem se snažil kontaktovat, například přes Romana Šantoru, neboť Jáček mi dluží nejednu zásadní omluvu. Neozval se... Našemu společnému známému se jeví, že má vůči mně špatné svědomí. Nedivím se. A ty, Krizmene, mě v podstatě peskuješ, že jsem se měl záležitost se spisy StB snažit s J. Čvančarou řešit přímo, aniž by ses předem zeptal, zda snaha o to byla. Ano, opakuji, z mé strany byla.

6) Pokud jde o K. Sýse, snad je každému rozumně uvažujícímu člověku jasné, že sborník nezávislých má nějaké výrobní lhůty, a lze pohotově zjistit nebo odvodit, že doličná reportáž v televizi byla odvysílána nejen po uzávěrce, ale dokonce až po vydání sborníku. A ty, vzdělaný kantor, se amatérsky divíš, že na ni ve sborníku nebylo upozorněno. (Ostatně proč by? Souvisela snad s tématem rozhovoru?) Jinak v historickém nadhledu – vyznění té reportáže na mne osobně působilo jako nový „hon na čarodějnice“, tentokrát zprava. Snad by chyběl už jen novodobý prokurátor Urválek, jehož jméno je tak děsivě spjato s tragickým osudem Milady Horákové. Pozorným čtenářům sborníku však nemůže uniknout, že rozhovor s K. Sýsem se zabývá dobou, kdy se – s osobními riziky – významně zasloužil o rehabilitaci osobnosti a díla J. Foglara, nikoli Sýsovou životní dráhou, kterou jsem ani já nesledoval a nemohu se k ní relevantně vyjádřit. Nebo máme totalitně a autocenzurně mlčet v duchu momentální politicky podmíněné objednávky?

7) Zároveň mne ve svém příspěvku neprávem a nezasvěceně peskuješ, že bych měl ve sbornících dát „prostor k polemice všem, proti kterým neustále bojuje“. Každý, kdo si přečte jen úvodníky sborníků, může číst časté výzvy ke spolupráci s SPJF. Mám někde v archivu uloženou někdejší odpověď Slavomila Janova, předsedy Akademie J. Foglara, na mou podobnou výzvu. Sdělil mi ve smyslu, že oni se zabývají konkrétní činností a aktivitami, nemají čas na vysedávání v archivech. Do té doby jsem se domníval, že název Akademie J. F. je právě o „akademicky“ podložených bádáních. Byl jsem poněkud zklamán, ale respektoval jsem to. Mimo autorů uvedených ve sbornících nám nikdo nikdy svůj příspěvek nenabídl, ani polemický. Dokonce ani ty, který teď mluvíš o názorovém prostoru pro jiné! Proč jsi nikdy nic nenabídl? Pokud by byl jakýkoli příspěvek věcně podložený, jistě bychom ho otiskli. A prosím tě, uveď a konkrétně dolož ty „všechny“, proti nimž podle tebe „neustále“ bojuji. Nezaměňuješ obranu před útoky či věcnou nebo i satirickou kritiku za „boj“? Myslím, že ses nechal v mnoha ohledech zcela unést svými výchozími emotivními tezemi, které zdaleka ne vždy se jeví jako pozitivní, fakticky podepřené a vyvážené.

Ještě malý dovětek k poslednímu sborníku. Kdyby v něm nebyly příspěvky ovlivněné udělením státního vyznamenání J. Foglarovi, každý soudný čtenář snadno pochopí, že by v něm nebylo tolikrát moje jméno. A chtěl jsem konečně také poděkovat určitým skvělým lidem, jimž jsem to dlužil – in memoriam S. Hrnčířovi, téměř 94letému Jindrovi Hojerovi a také 94leté skautce Miladě Neklanové – Više, která pomáhala vést Foglarovy čtenářské kluby ve Vpředu.
O mojí mnohaleté dobré vůli ostatně svědčí jiné svědecké příspěvky v dané diskuzi na Bohouškovi. Ano, měli bychom se naléhavě vracet k etickému odkazu díla J. Foglara. Bez upřímné hluboké reflexe a sebereflexe však nic nevyřešíme.
Ne, nic není jen černobílé, milý Krizmene!
Přátelsky
Jura Stegbauer

Vzhledem k tomu, že několik komentářů přesahovalo délkou nastavený limit, a docházelo k rozdělování, přistoupili jsme dnes v průběhu dne k přenastavení možnosti - přeprogramování - možnosti délky komentářů, resp. k navýšení počtu znaků. V současné chvíli je již spuštěno. Upozorňuji, že v případě technických problémů dojde k snížení na 2000 znaků.

Co tu pohledáváš, anonyme PM? Se jasně řeklo, že žádný nicky

Tak to je dobře, že víme, na čem sme. Jáček neni žádnej historik. Proč? Páč to nemá vyštudovaný! To je dobrý vědět. Občas čtu, že Pedro Zachariáš je „skaustký historik“. Tak to je taky dobrý vědět, že to není pravda. Pedro totiž žádnou fakultu historie taky nikdy nestudoval. Chudák Windy Nosek na tom asi bude podobně. Co na tom, že napsali úžasný věci. Maj holt smůlu. Sítem oficialit neprojdou. Podobně se opovažte říkat, že Foglar byl „redaktor“, nedejbože „zážitkový pedagog“ a „vychovatel“. Houbeles. Dyť měl jen blbou dvouletku na účetnictví. Samozřejmě, že bez maturity. Neměl na tu „večerní“.

P.S.: Netušíte náhodou, jestli třeba Jura skutečně vystudoval žurnalistiku? Aby on se z něj nakonec taky nevyklubal falešnej redaktor...

Svět je plnej podvodníků.

A kdyby vás náhodou zajímalo jak taky může vypadat „vystudovaná historička“, mrkněte tudle:

https://revue.idnes.cz/hamrova-se-na-finale-mi ss-junior-odhalila-fpa-/lidicky.aspx?c=A061018_133 726_lidicky_lf

http://www.blesk.cz/clanek/celeb rity-ceske-celebrity/118436/naha-hamrova-po-vzoru- novotneho-paroduje-kristelovou.html

Chodila se mnou do stejnýho ročníku. Nedával bych to sem, ale když můžou mít vulgarity v rozhovoru moralisté Jura s Kájou, tak se tu snad taky můžu trochu vodvázat.

Máš fakt pravdu, musíme si dělat srandu a umět při ní i kašlat na všechno, barva sem, barva tam. Jenže přece jen - Pedro a Windy jsou označovaný za "skautský historiky". A to není stejný jako obecně historik. A máš pravdu i v tom, že by Foglar neměl bejt označovanej za akademicky "zážitkovýho pedagoga", von byl praktik a u nás přispěl k základům a rozvoji týhle "branže", to zas jo.
Tak ať je sranda, Pavlíku!

Tak to už jsme jen krok od toho, kdy zasloužilý umělec Karel Sýs začátkem 90. let 20. století redigoval erotický časopis Sextant. Prostě úroveň klesá na úplné dno.

To byl ten časák, kde byl na zadní straně komiks Rychlý pí** ?

Erotický časák Sextant - který údajně redigoval, jak jsem se teď dověděl z předchozích komentářů, Karel Sýs - jsem asi před pěti lety objevil ve sběrně surovin na vrchu salátové kupy starých tiskovin, když jsem tam odvezl několik ročníků Mladých hlasatelů a Vpředu, aby se tento brak, jak byly onehdy Foglarovy týdeníky charakterizovány literárním historikem (vystudovaným!) Václavem Chaloupkou, nedostal do rukou nám svěřené mládeži.
Přiznám se, že ty Sextanty jsem si prachsprostě ze sběrny odnesl pod kabátem (asi se dá říci, že jsem je ukradl). První co mě zarazilo, byla kvalita, či spíše nekvalita papíru. A tak i obrázky těch nejatraktivnějších obnažených modelek dopadly v Sextantu bídně. To i "žluťácký" NEI-report byl tištěn na lepší kvalitce.
Ale zase to byl sexy-papír, který lépe sál vlhkost, než leckteré dnešní noviny. Tak jsem si Sextanty jednou vycpal promočené boty, když jsem se vrátil ze setkání ve Sluneční zátoce, když tam lilo a lilo a lilo. Takže, Karle Sýsi, děkuji, že aspoň ten Tvůj papír byl k něčemu. Čus!

že je to tady plné anonymů. Já myslel svůj vzkaz Jiřímu Stegbauerovi opravdu vážně. Z jeho textů jsem smutný minimálně od roku 1997. Svoji odpověď na předlouhý komentář chystám, vyžádá si nějaký čas. Pokud vám tyto články také vadí, tak se podepište. Nebo jsem moc přecitlivělý a jeho texty jsou v pořádku?

Máš zase pravdu, Pavle, ať tak nebo vonak, musíme se umět dívat s nadhledem srandy a satyrou. Von Fogy, teda Foglar, přece měl velkej smysl pro srandu. Jenom nevím, jak Sýs citoval vulgárně svoji babču nebo levýho výtvarníka, tak ouplně v kritice sedí. No právě proto, že je citoval. To v televizi a v seriálech nebo šou, třeba i Karlíka Šípa, se s tím už ani nemažou a nevypípávají, a to je přímý, ne citovaný. Ale musíme hledat každou maličkost, abysme se takzvanejm Foglarovcům, co nám prej říkají Foglarčíci, mohli vysmát. Pravda je přece na naší straně!

Je to zvláštní, tolik let Sborníky vycházejí a kromě Ivo Fencla nikdo nedokázal veřejně ocenit nezměrnou porci nejen badatelského úsilí, ale i vydavatelské vytrvalosti a skvělého grafického vybavení Sborníků, které lehce evokuje dobu Hlasatelů a Vpředu. A právě o to má hlavní zásluhu Jura. Znám ho řadu let a mohu směle konstatovat, že je takovým hochem, jaké si přál Jestřáb. Nečestné a nesportovní jednání je pro něj nepřijatelné. Možná, že právě to je kamenem úrazu. Těm, kteří nemají tak přísná měřítka, uniká podstata některých činů, či slov. Některým,bohužel, uniká vše a na věcné připomínky nedokáží vůbec reagovat.
Najednou, po létech urputného mlčení, se rozpoutala diskuze, jaká asi na Bohouškovi ještě nebyla. Stálo by zato, spočítat kladné ohlasy a porovnat se zápornými. Je při nejmenším pozoruhodné, že pod těmi zápornými jsou většinou „podepsáni“ anonymové. Bylo by však zapotřebí oddělit ohlasy na kvalitu Sborníků od výtek na Jurovy snahy po korektním jednání v řadách příznivců a odchovanců J.F. Bylo by vhodné, aby k rozpoutané diskusi zaujal svoje stanovisko také Jáček-Čvančara.

Vážený Krizmene, já osobně se stavím protivníkům ze svého soukromí, ne svoláváním podpisů potenciálních příznivců přes net, zde přes Bohouška. To nemáte dost osobní síly a relevantních argumentů sám za sebe?!? Jak už jsem naznačil na Bohouškovi, zejména vaše vystoupení mohou vést k tomu, že budu nucen na svou obranu vypouštět další a další "džiny z foglarovské lahve". Dost lidí se na to asi těší, pravda, z různých důvodů. Proč jsem dosud o řadě záležitostí veřejně mlčel? Právě proto, aby se "část foglarovského domku z karet" úplně nerozsypala. Pokud jste si však přál, jak jste někde naznačil, aby foglarovci drželi co nejsvorněji pospolu, mohl jste za pročištění vztahů vystupovat a bojovat už dávno. Podnětů pro to jste měl za dlouhé roky mnoho, už např. v knize Stoletý hoch od Bobří řeky, sborníku Fenomén Foglar a dalších. Proč jste nepátral po pravdě, nevyzýval sporné strany k vyjádření jejich postojů a nepostupoval k oddělování lží od pravdy? Nic takového jsem od vás nezaznamenal. Jak jsem už jinde zmiňoval, žádný svůj názor jste nenabídl ani do žádného Sborníku nezávislých foglarovců. Škoda.

Já tady nediskutuji o grafické kvalitě sborníků a ani o 90% článků v publikaci, nýbrž jenom o textech Jiřího Stegbaura, které mě dlouhá léta trápí. Moc bych si přál, aby Sborník nerozděloval jako spíše spojoval, a kdyby pokud možno většina foglarovců táhla ze jeden provaz. Vždyť jde o jediné - uchovat Jestřábovy myšlenky a jeho dílo pro budoucí generaci. Bohužel takto zpracovanými kontroverzními texty (o tom, proč jsou kontroverzní, jsem psal v minulých komentářích - nebudu se opakovat) toho nikdy nedosáhneme. Můžeme mít rozdílné názory, můžeme mít každý svou pravdu můžeme je kdekoliv publikovat, ale co je podstatné, je to, jakým způsobem, jakým jazykem názory napíšeme.

Grafika sborníků super. Papír perfektní. Brečim ale. S obsahem vzhled sborníku momentálně nekoresponduje. Sborník 7 = jednoznačně nejhorší obsah. Dal bych levnější papír, cenu stáhnout na 60 korun. Sto korun je za tohle moc. Nepotřebuju obrázkovej kalendář. Hoďte levnější papír, cena bude na 60 ká čé. Na bulvár je lesklej papír škoda. Snůšku pomluv a samochvály, kterýma se musím brodit, pár dobrých článků nezachrání.

Někdo tu zpochybňuje i tvoje bádání. Tak snad byl člověče mohl to počítání příspěvků udělat. Místo toho utrápeně píšeš „Stálo by zato, spočítat kladné ohlasy a porovnat se zápornými.“ Tak seš badatel? Tak to udělej! Obhaj si tu badatelskou čest. Prací. Ne titulem.

Co kdo porád má s "anonymy"? Teď je v diskuzi 53 příspěvků (Pedro 09.06.2018 09:06:30 je tu dvakrát). Z 53 jen sedm jsou anonymy --- 46 podepsaných proti 7 nepodepsaným. Tak nedělejte mlhu. Není tu „spousta anonymů“. Koho považuješ za anonyma? Koho podle nicku neznáš? To by bylo dost mimo. Anonym je kdo se nepodepíše. Jsi na internetu. Nicky jsou standard. Stejně jako v oddílu. Jestli ti to nevyhovuje, jdi na úřad. Tam chtějí občanku a kolek.

Kde ti chybí „věcné připomínky, na které kritici nedokáží reagovat“? Nevidím!

Co?? ??? Chceš Jáčka zapojil do takovehle kanaloidní diskuze???? Já zas doufám, že se ho vydavatelům nepodaří vyprovokovat. To věřim by se jim líbilo. Ze sborníku se s číslem 7 stal definitivně bulvár. Neštítí se už žádné pomluvy. Kde to jsme? Se bude někdo očišťovat tím, že bude něco vysvětlovat do bulváru? Dosáhne jen toho, že bulvár bude mít další materiál na pomluvy. Jáček napíše - Jura to pak zase šťavnatě okomentuje. Hnus. Bulvár hledá provokace. Ponižování. Sborník sedm naplnil vrchovatě tenhle požadavek. Kromě toho Jura sám přiznal hlavní motivaci ke svojí žluči, když v diskuzi uvedl: „neboť Jáček mi dluží nejednu zásadní omluvu“. To mi úplně stačí. Tomuhle‼ tomuhle se Juro říká "ubohé srabáctví". Tvářit jako kamarád co nezištně pomáhá a po letech se s tim pak vytasit před celym národem. To snad nedělaj ani modelky se svejma nadacema.

Myslim nikdo tady nezpochybňuje Jurovy zásluhy (jen se asi každej diví těm pomníkům, co si Jura furt někde staví). Kamarád co ti dá pomocnou ruku ale nedostává žádné právo ti pak za to na veřejnosti vlepit facku. Jura se bojim jednou rukou dělá dobro, druhou rukou kalí vodu. Něco z jeho chování by mohlo chápáno i jako kudla do zad. Veřejně Jáčka obvinit z toho, že ví o ňejaký rozkrádačce. To je hnus. 100 dobrých skutků děleno 100 špatných = nula. Kdo rozeštvává dělá Jestřábovu odkazu medvědí službu. To je jako přes tejden špinit lidi a v neděli dát do kostelní kasy balík peněz. Tim ten hnus nevymydlíš. Nebo byste si vážně za takový hle šíření pomluv a vulgarit vybarvili políčko dobrý skutek z modrého života?

Ač se nemíním z mnoha důvodů nijak rozsáhle zapojit ani vtáhnout do probíhající mnohovrstevní, obsahově různorodé, místy věcné a naopak i zcestné diskuse, kterou vyvolalo vydání sedmého sborníku Kruhu přátel odkazu Jaroslava Foglara, či jinak nazývaného Sborníkem nezávislých foglarovců, považuji za potřebné uvést na pravou míru dvě nepřesné informace v závěrečném "P.S." odstavci článku Pravda nejen o StB a Foglarovi.

- ad: Výstava Skauting ve třetím odboji Jaroslav Čvančara a skauting

V prvním odstavci uvedeného "P.S." je citován fragment článku z Lidových novin o návštěvě pisatele v Památníku Vojna u Příbrami, kde je v rámci jednoho z prohlídkových okruhů bývalého pracovního tábora instalována stálá expozice o skautingu ve třetím odboji Lilie za ostnatým drátem. Autor novinového článku píše, že výstava přináší zajímavé detaily, například "...když Jaroslav Čvančara, jeden z autorů, propašoval na panel svou fotku ze skautských dob s Jaroslavem Foglarem..." Hned v úvodu následujícího odstavce je připojena věta ..."Ale Jaroslav Čvančara skautem nikdy nebyl."
K uvedenému si dovoluji dvě upřesňující poznámky:
- Expozice Lilie za ostnatým drátem - Skauting ve třetím odboji je instalována v Památníku Vojna od června 2016 jako projekt Kmene dospělých Junáka ve spolupráci s Hornickým muzeem Příbram. Více o expozici si je možno přečíst například na https://casopisy.skaut.cz/magos/790, nebo zhlédnout na webu: https://www.youtube.com/watch?v=MVxp2Gr5EP0. Jaroslav Čvančara ale autorem ani spoluautorem expozice není, s tvůrci expozice spolupracoval pouze jako řada dalších zejména poskytnutím historických materiálů a konzultací vybraných témat. Jedním z nich bylo i sledování činnosti oddílu Jaroslava Foglara a zvlášť samotného vedoucího příslušníky StB. K oddílové historii skautské Dvojky (bez ohledu na to, že se v 50. - 80. letech minulého století ukrývala povětšinou pod identitou turistického oddílu mládeže) patří rovněž zmínka na jednom z výstavních panelů o tragickém osudu jednoho člena Dvojky, který se pokusil ilegálně opustit republiku...
Na "pichlavou" nepřesnost ve svém článku v Lidových novinách byl upozorněn už i autor reportáže Zbyněk Petráček.

- K poznámce, že "Jaroslav Čvančara skautem nikdy nebyl..." Ta je nepřesná ze dvou hledisek. Jak už bylo zmíněno výše, vzdor tomu, že oddíl Jaroslava Foglara působil v době nesvobody pod jinými organizacemi než zakázaný Junák, neznamená to, že ve skryté formě nebyla činnost oddílu skautská. Pravda, na oddílovém štítě chyběla skautská symbolika, členové neskládali oficiální skautské sliby a pod., ale skauting to byl! Bez podobně "zakuklených" skautských oddílů by obnova Junáka v roce 1968 o 1989 neproběhla tak rychle a spontánně, jak se to stalo. Rozvést celou problematiku do podrobně vysvětlující šíře by daleko přesáhlo rámec tohoto diskusního příspěvku, dovoluji si proto jen v obecných souvislostech odkázat zájemce na příslušné kapitoly publikace Skautské století, nebo na dokument Skauti bez lilie (např. na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=ZqoyNeAdGd4). Pokud bychom dogmaticky (či spíše demagigicky) chtěli posuzovat příslušnost ke skautskému hnutí (formálně = členství ve skautské organizaci), pak Jaroslav Čvančara je skautem minimálně od doby svého oficiálního členství ve 48. klubu oldskautů Jestřábi Praha, v němž je členem od roku 2008.
---
Jinak všem diskutujícím přeji při psaní dalších příspěvků pevné nervy i nadhled nad věcí, neboť - a to obzvášť pozor! - primář Chocholoušek z psychiatrie stále číhá na své potenciální oběti jako dravec... (...jak praví skautský zákon - Skaut je veselé mysli!)

Tento poslední příspěvek pana Janova alias Nashvilla je asi nejlepší a nejtrefnější ze všech skoro šedesáti, které v diskusi zazněly. Klobouk dolů, palec nahoru!

Ahoj Franto, fakt, jakýpak kritiky anonymity, Sádlo nebo Máslo, Modrý nebo Zelený, dyť je to stejně jedno. A pravda? Co je pravda? Já myslím, že nejlepší je mlžit i třeba zatloukat, ať se kdo odvolává na dějiny nebo co jinýho, hlavně ať jsme svorní! A ať se třeba odvolává i na výchovu Foglarem nebo skauty a zákony a sliby, my to v praxi přece potřebujem jináč. A jestli někdo z našich někde něco vylhal nebo vykrad, je to náš člověk a my ho musíme hájit! Žádný máslo na hlavě!

Pepa Nejezchleba Frantovi Sádlovi

Franto, já sem dost tvůj netovej člověk, ale ty píšeš přece jen až moc kanaloidně, kanálově, spíš jen hledáš a dokonce vymejšlíš negativa. Skoro všechno házíš do jednoho pytle. Já se toho Jury nezastávám, ale snažím se číst, co sděluje. Ty píšeš o jeho „samochvále“. Jenže von v týhle samý diskusi Krizmenovi a tím všem píše, že kdyby v tomhle sborníku „nebyly příspěvky ovlivněné udělením státního vyznamenání J. Foglarovi, každý soudný čtenář snadno pochopí, že by v něm nebylo tolikrát moje jméno. A chtěl jsem konečně také poděkovat určitým skvělým lidem, jimž jsem to dlužil – in memoriam S. Hrnčířovi, téměř 94letému Jindrovi Hojerovi a také skautce Miladě Neklanové – Više, která pomáhala vést Foglarovy čtenářské kluby ve Vpředu.“ To nemůžu přehlídnout, když odpáráme texty o vyznamenání, tak už je všechno v normálu.
Já si myslim, že ses netrefil tomu Vyletovi ani s těma anonymama. Vono totiž pseudonym, nicka a anonym jsou v podstatě stejný věci, protože i nicky nejednou stejnej pisatel mění. Tys ty příspěvky v diskusi vlastně utrápeně spočítal, ale podstatu jsi neobhájil. To, co tvrdíš, určitě nejsou v tom foglarovskym světě argumenty, když sčítáš nesčitatelný! A přirovnání ke standardu nicek v oddíle je taky nesmysl, tam přece každej zná každýho z vočí do vočí.
Napsals, že „nikdo tady nezpochybňuje Jurovy zásluhy“. Neblbni Franto, dyť se sám shazuješ. Těch útoků proti němu úplně nenávistnejch je tu v diskusi hromada, někdo napsal, že nenávidí všechny příznivce Foglara, o zásluhách ticho.
Já bych na rozdíl vod tebe vůbec nehledal chybu v tom, že Jura vyzývá Jáčka nejen k omluvě, ale k nejedné zásadní omluvě! Zásadní omluva může směrovat i k nám, co možná žijeme v nějakým růžovým vobláčku. A taky ten Jura veřejně vyzývá Jáčka, aby se veřejně sešli a všechno si férově vyříkali. To nemůžu přehlídnout. Tomu fandim a chtěl bych bejt u toho. Ať každej prokáže, co se děje nebo neděje tak závažnýho. Jak někdo řekl, že se pere špinavý prádlo. Ale čistý prádlo se nepere, žejo. A kdyby na konci bylo něco smírnýho, tomu bych taky fandil.

Pokud se nepletu, tak toto je 60. (slovem: šedesátý) diskusní příspěvek k článku o sborníku. Tak, kr/luci, závislí, nezávislí i nenávistní foglarovci, neusínejte a pište! Na tu magickou stovku to přece dotáhneme, ne?! Ať má Bohoušek rekord!
Redakce kdysi ronila slzy, že se k článkům na Bohouškovi nediskutuje. Zřejmě se tedy blýská se na lepší diskusní časy. Pojďme do toho!
Ale co sto, přidejme ještě jedenáct příspěvků, ať je to 111 k 111. Foglarovým narozeninám. A Alpín bouchne u rodnýho domu 6. července šampáňo!
Nejsem anonym, ale sběratel rekordů!

Spíš mi přijde, že sem někdo ty anonymy vkládá záměrně, aby mlžil, rozmělňoval podstatu diskuze. Třeba se ale mýlím, možná to někoho opravdu baví.

Několik účastníků Setkání ve Sluneční zátoce mně v sobotu vyzývalo, abych se - za sebe, oldskautský klub Jestřábi či Akademii Jaroslava Foglara - vyjádřil ke sborníku i na Bohouškovi probíhající diskusi. Činím tak s důrazným upozorněním, že do další takto veřejně probíhající debaty na dané téma (ani v reakci na případná následná vyjádření k mému příspěvku) se už vyjadřovat nemíním.
Takže:

Ano, jak píše Krizmen v posledním příspěvku, je třeba se vrátit k podstatě diskuse:

- Podstatnou měrou s velkým zanícením pro věc (a bezesporu i nemalým ekonomickým vkladem) byl Jiřím Stegbauerem a kolektivem Kruhu odkazu Jaroslava Foglara vydán sedmý Sborník nezávislých foglarovců;
- Z hlediska rozvoje spisovatelova odkazu, popularizaci jeho díla i pro historiky a badatele je to opět další velice cenný ediční počin, který právem zasluhuje poděkování vydavateli i autorům příspěvků;
- Naprostá většina příspěvků se týká závažných objevů či výsledků bádání a je přínosná pro postupné doplňování mozaiky o životě a tvorbě JF i v mnoha širších "souvztažnostech"; za takové příspěvky považuji například článek o pomnichovských jizvách na tváři pražské Dvojky, fejetonisticky pojaté ohlédnutí za dávnější akci v Obecném dvoře v Praze i některé další;
- V linii předchozích sešitů obsahuje sborník opět i diskutabilní či kontroverzní články k tématům, které leckoho - ale určitě ně všechny čtenáře - pálí; ty by samy o sobě nemusely způsobovat vznětlivost, pokud by neobsahovaly příliš adresně emotivní a nezřídka moralistické proklamace a výzvy, podložené v nejednom argumentu jen částí skutečností či pravdy, jež jsou ale vydávány za pravdu celou a jedinou - leč foglarovský svět, ani samotná ikona JF nejsou čistě černo-bílé...
Slavomil Janov
vůdce 48. klubu oldskautů jestřábi,
zakladatel Akademie Jaroslava Foglara

V mém předchozím příspěvku byl v závěru uveden název oldskautského klubu Jestřábi nedopatřením s malým j". Napsaný text jsem po sobě četl jen letmo, snad více chyb jsem už nenasekal... :-)
SJ

Praha 26. června 2018

Určeno Nakladatelství Ostrov.

JIŘÍ STEGBAUER PROTI JAROSLAVU ČVANČAROVI.

Vážení přátelé.
Prosím Vás dovolte mi, abych reagoval na příspěvek pana Jiřího Stegbauera: „PRAVDA NEJEN O StB a FOGLAROVI aneb Jáček proti Jestřábovi“, uveřejněný v posledním Sborníku nezávislých Foglarovců, i přesto, že se neznám s panem Stegbauerem, a osobně jsem neznal ani Jaroslava Foglara, nebyl jsem členem jeho oddílu, a nikdy jsem se životním příběhem spisovatele Foglara ani jako archivář nezabýval. Autor příspěvku totiž způsobem, mně těžko pochopitelným a zcela nepřijatelným, útočí na Jaroslava Čvančaru, kterého již téměř tři desetiletí znám a spolupracuji s ním na rozšiřování historického poznání dějin československého protinacistického odboje v době německé okupace.
K zavádějícím, a proto denunciačním, výrokům autora příspěvku, jako např. že … „Jáček pracoval dlouho na způsob ´kulturträgla´ ve snad největší republikové ukázkové líhni dělnických kádrů, učilišti v Praze na Zeleném pruhu, kde také výrazně působily Lidové milice…“ mohu jen ironicky podotknout, že zřejmě podle představ autora byl Jaroslav Čvančara povinen vypráskat komunistické tzv. lidové milice důtkami z budovy učiliště. Škoda že nám totéž nepředvedl tento Čvančarův kritik, který ovšem, jak sám píše „se ve svých třiceti nevyhnul členství v ´partaji´.“ Jako kdyby vstup do KSČ byl něčím, čemu nebylo možné se vyhnout. Přitom stačilo pouze odmítnout vyplnit si přihlášku a riskovat tím nezískání lukrativního pracovního místa, či jiných výhod.
Snad nejvíce mne pobuřuje autorova invektiva, že Jaroslav Čvančara „byl i v televizi uváděn, či se nechal uvádět jako historik, jímž však nikdy nebyl a není. Se svou tzv. večerní maturitou je badatelem jako mnoho jiných,“. Ve skutečnosti Jaroslav Čvančara sám sebe považuje a uvádí jako publicistu a soukromého badatele. Pokud jej v televizi, nebo v jiných mediích někdo uváděl jako historika, tak moc dobře vím, že právě tohle si Jaroslav Čvančara nepřál. Vždy zdůrazňuje, že není absolventem univerzitního studia historie. Tento jeho postoj bývá důvodem mých rozepří s ním. Já totiž Jaroslava Čvančaru považuji a veřejně také označuji za historika. Pamatuji si totiž, co jsme se učili již ve druhém ročníku studia archivnictví a pomocných věd historických na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, tj. že historikem není ten, kdo pouze absolvoval studium historických oborů, nýbrž ten, kdo dokáže vyhledat, kriticky vyhodnotit a interpretovat historické prameny, najít v nich dějovou linku, rozkrýt a vysvětlit historický příběh, který zkoumá. Všechny tyto schopnosti Jaroslav Čvančara prokázal v svých knihách, odborných studiích i filmových dokumentech. Zásluhy Čvančary na zachování a uveřejnění tisíců fotografií účastníků odboje, které sbíral po celá desetiletí, a pak je uveřejnil ve svých knihách s odborným komentářem k osudům každého z jednotlivých vlastenců, jsou dostatečně známé. Za celá desetiletí spolupráce s Jaroslavem Čvančarou jsem se mohl přesvědčit také o jeho lidské důvěryhodnosti, přátelské nezištnosti a kamarádské povaze. Proto se mne útoky na Jaroslava Čvančaru, jako je právě tento příspěvek dotýká.

S přátelským pozdravem Vojtěch Šustek, archivář v Archivu hl.m.Prahy

Vážený pane Šusteku, měl byste svůj příspěvek nazvat spíše J. ČVANČARA PROTI J. STEGBAUEROVI. Proč? Protože, jak píšete, "osobně jsem neznal ani Jaroslava Foglara, nebyl jsem členem jeho oddílu, a nikdy jsem se životním příběhem spisovatele Foglara ani jako archivář nezabýval". A nyní "náhodou" máte v rukou Sborník nezávislých foglarovců a vyjadřujte se ke kauze, o níž nic nevíte, a ani se nesnažíte zjistit její pozadí. Jeví se, že jste byl osloven J.Č., abyste se proti J.S. postavil. Ostatně nejste první zřejmě takto získaný, jak přicházejí informace z "terénu". Proč si nekladete třeba elementární otázku: Co způsobilo, že tihle dva "odchovaní Foglarem" a desítky let přátelé se náhle rozešli? Proč J. S. vyzývá J. Č. k omluvě, potažmo k omluvám, a k čestnému chlapskému vyříkání věcí z očí do očí? Nikoli v pořadí osob obráceně? Proč se J.Č. nepostaví férově k výzvám J.S. (ostatně ani nikdo z okruhu jeho přátel o nich neví) a místo toho zpozadí využívá reakcí jiných, nezasvěcených osob? Reakce takových lidí a „nereakce“ J.Č. samozřejmě nutí J.S. k obraně a otvírání „třináctých komnat“. Škoda že si to J.Č. a jeho nezodpovědní příznivci neuvědomují.
Z textu J.S. se rovněž výrazně jeví, že on pomáhal mnoho let J.Č., nikoli obráceně...
Můžete si mj. také položit otázku: Nakolik blízce byl J.Č. propojen s členy Lidových milicí v učilišti na Zeleném pruhu, jak by odpovídalo běžným vztahům za totality? To vás skutečně podobná otázka nenapadla, když už v textu zmínka o LM padla? Kdybyste chtěl vědět víc, stačí, když jako důsledný archivář např. prolistujete časopis Československý voják, ročník 1989, a několik měsíců před "velkou sametovou" můžete objevit ve dvou číslech pozoruhodný, pro vás možná až šokující materiál v jistém kontextu! A v širším smyslu nejen v tom! Je ovšem zásadní chybou, že Vás J.Č. o podobných souvztažnostech neinformoval.
Nedlouho po skonu J. Foglara, když J.S. a J.Č. byli stále v dobrých vztazích, řekl J.Č. při jednom rozhovoru významně uznávanému skautu a foglarovci Jiřímu Zachariášovi – Pedrovi na základě svého desítky let trvajícího kamarádství s J.S.: Kdyby byli v „partaji“ takoví lidé jako Jura, tak bych tam třeba vstoupil taky. (V partaji rozumějme dobově v KSČ.) Existuje na to potvrzený dokument. Ostatně byl to Pedro, nikoli J.Č., J.S. či jiní foglarovci, kdo podepsal Chartu 77 a pak mnoho let myl okna... My, kteří jsme tu odvahu neměli, bychom si takových lidí měli provždy vážit.
J.S. ve sborníku mj. napsal: „Osobně bych byl rovněž rád, kdyby (J.Č.) vysvětlil, nakolik skutečně a případně proč podpořil údajně nejen ve foglarovských vodách šíření humusoidního pamfletu bývalého vysoce postaveného totalitního policisty Josefa Skorkovského, o němž jsme obsáhle psali v prvním Sborníku nezávislých foglarovců. Toto smírčí jednání by mělo odpovídat ideálům odkazu etických hodnot Foglarova díla, na něž se odvoláváme. Ostatně tak by to mělo probíhat mezi všemi foglarovci. A nejen mezi nimi.“ Ani tohle Vás, pane Šusteku, nevedlo k otázkám po zdrojí souvislostí?
J.S. nezištně pomáhal J.Č. mnoho let nejen při vzniku jeho prvních knih, které tolik obdivujete. Myslíte, že J.S., který jako nakladatel zabývající se zejména literaturou faktu zaměřenou na období II. světové války, si neuvědomoval hodnotu dokumentárního materiálu, který J.Č. nasbíral, ať už cesty k tomu sběratelství byly nejednou jakékoli? Ale to už by mohlo být samostatné a nepříliš povzbudivé téma... 
A poslední věc, která je principiální a kterou Vám možná při "studiu archivnictví a pomocných věd historických na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy", jak uvádíte, třeba nedostatečně zdůraznili: Nemá archivář lpět na historické pravdě a důsledně vyžadovat pravdivé informace o dokumentech a jejich obsahu? V. p. Šusteku – to je přece základní otázka, z které text J. S. vzešel, zatímco Vy ji žel zcela ignorujete a nezasvěceně konstruujete „únikové cesty“. Proč?!
 
PS: Jen drobnost, ale z hlediska odborné pečlivosti, odpovědnosti a důslednosti archivářů (ale i historiků a badatelů) by to mělo být přesné. Text J.S. zní v podtitulku ...aneb Jáček Čvančara proti Jestřábovi? Nikoli jak píšete Vy: ...aneb Jáček proti Jestřábovi. Vytratilo se Vám příjmení a hlavně – otazník na konci, který je z mnohých významových hledisek důležitý. Ale to jistě ze své odbornosti dobře víte.

No, stovky komentářů se už asi nedočkáme, ale žádná škoda. Už mě ta smršť výkřiků, pomluv a invektiv, způsobených jedním hloupým článkem ve sborníku začíná nudit. Prostě, hoďte na blázna síť.

Internetový portál solarninovinky.cz zveřejnil 16. 7. 2018 článek s názvem Rychlý šípy II: Proč vznikne nový expertní právnický tým, který prověří podporu obnovitelných zdrojů?
Věříme, že se přetisk článku objeví - místo nějakých dalších hloupých jedovatostí - v připravovaném 8. čísle sborníku nezávislých foglarovců Aby se ale čtenáři Bohouška nemuseli na stať tak dlouho těšit, až vyjde v tištěné verzi, mohou se s textem seznámit už nyní.Takže (sic!):
Prezident Miloš Zeman minulý týden oznámil, že na schůzce s ředitelem ČEZu Danielem Benešem a premiérem Andrejem Babišem v červnu letošního roku se dohodli na sestavení právnického týmu, který bude hledat způsoby, jak řešit nadměrnou podporu obnovitelných zdrojů energií. Informoval o tom deník Lidové noviny (LN).
„Jsem rád, že jsme se dohodli s panem premiérem a s generálním ředitelem ČEZu, že ČEZ, samozřejmě zadarmo, dá úřadu vlády k dispozici právnický tým, který bude hledat způsoby řešení tohoto problému,“ řekl ve sněmovně Zeman ve svém projevu před hlasováním o vyslovení důvěry vládě.
Rychlý šípy již byly v akci, V této souvislosti je nutné zmínit, že důsledná kontrola fotovoltaických elektráren kontrola již proběhla v roce 2013. Na počátku roku 2013 vznikla Meziresortní koordinační skupina složená se zaměstnanců NKÚ, ERÚ, Státního zastupitelství a Policie ČR, kterou inicioval premiér Petr Nečas ve spolupráci s Alenou Vitáskovou (tehdejší šéfkou ERÚ).Tým „Rychlých šípů“ kladl důraz na kontrolu oprávněnosti čerpání veřejných prostředků na podporované zdroje. Ve své práci se kontroloři z řad „Rychlých šípů“ zaměřili zejména hloubkovou kontrolu fotovoltaických elektráren s výkonem nad 1 MW, u nichž ERÚ obdržel podnět k šetření.
Výsledem práce týmu „Rychlých šípů I“ bylo několik soudních kauz, které již byly ukončeny v minulosti, nebo budou letos projednány soudem. S celkem 56 trestních oznámení přitom bylo obviněno pouze několik provozovatelům velkých solárních elektráren, přičemž často se jednalo o sporné až účelové kauzy.
Návrat rychlých šípů jako předvolební agitace? V Česku bývá zvykem, že před volbami politické strany hledají „nový volební trumf“. V souvislosti s podzimními volbami tímto „staronovým trumfem může být řešení problému s podporou OZE. Premiér Babiš a určitě i ředitel ČEZu jsou informováni o probíhající kontrole překompenzace OZE na MPO. Ta probíhá od jara letošního roku s tím, že první výsledky kontrolovaných elektráren připojených do sítě do konce roku 2018 mají být oznámeny na podzim. Shodou okolností na podzim letošního roku půjde do sněmovnu novela zákona o podporovaných zdrojích, která dá kontrolám překompenzace OZE „legislativní mantinely“. S ohledem na faktický stav věcí, je proto současná „rétorika Zemana“ předvolební agitací některé ze stran, které si vypůjčí oblíbené téma kontroly podpory pro OZE.

Co je to za blábol? Ale jako vtip, že by takové nesmysly alespoň nerozdmýchaly oheň svárů mezi foglarovci jako jedovaté články ve sborníku, tak to beru.

Odpověď Jiřímu Stegbauerovi na komentář ze dne 12. 6. 2018.

Vážený pane Stegbauere,
hned od prvního řádku svého komentáře ze dne 12. 6. 2018 pokračujete v tom, co je pro Vaše články ve Sbornících nezávislých foglarovců typické – z mého subjektivního pohledu dehonestující, likvidační texty, s cílem zostudit člověka před celou foglarovskou komunitou, nerespektování názoru někoho jiného, používání subjektivně zabarvených vyjádření, poukazování na vzdělání – nevzdělání dané osoby a podobně. Nehodlám to dále (a to i ve vtahu k mojí osobě) komentovat. Věnuji se problému článku „Pravda nejen o STB a Foglarovi aneb Jáček Čvančara proti Jestřábovi.“ Osobně jsem přesvědčen, že děláte z komára velblouda. Cílem uvedené reportáže bylo připomenutí filmu Jestřáb a osoby Jaroslava Foglara, což se myslím podařilo. Nijak nerozporuji Vaše zjištění týkající se svazků STB, ostatně to si může dohledat dnes každý, ať už na internetu nebo prostou návštěvou Archivu bezpečnostních složek. Vadí mi pouze ta forma, jakou jste článek napsal. Můj osobní názor je – že za článkem jsou nějaké Vaše spory s panem Čvančarou, do kterých ale většina foglarovců nevidí, což se mi i Vaším komentářem ze dne 12. 6. 2018 potvrdilo. Mám zkušenost, že osobní problémy je vhodnější si vyříkat v zárodku, protože jinak se kupí a nabalují se na ně další, které nepřispívají podnětnému tříbení myšlenek. A to je ve foglarovské oblasti opravdu škoda. Znovu opakuji, že jsem ocenil Vaši snahu o udělení vyznamenání Jaroslavu Foglarovi. Zároveň bych rád vyjádřil názor v tom smyslu, že nemá cenu sám sebe připomínat v souvislosti se zásluhami o propagaci Jaroslava Foglara. Všichni to víme, že jste svým způsobem k propagaci díla významně přispěl a přispíváte (ve sborníku jsem napočítal šest fotografií Vás nebo někoho z Vaší rodiny) a zasloužil byste si jistě nějaké další foglarovské ocenění.

P.S. Do rubriky Štoura přispívají všichni členové redakce, nejen já. Dokonce – ani název rubriky Šťoura jsem nevymyslel já. Co se týká Života v poklusu, byl bych rád, abyste podrobněji (nezávisle na řádcích před P.S., které jsem napsal) třeba zde na Bohouškovi nebo v příštím Sborníku vysvětlil svoji roli v letech 1995 – 1999, kdy byl Jaroslav Foglar v nemocnici, vy jste se pohyboval v jeho okruhu, a kdy vycházely dvě verze tzv. Hromadných dopisů, včetně popisu činnosti následného Nadačního fondu Jaroslava Foglara (proč o tom nebyla zmínka v rozhovoru ve Sborníku/Bobří stopě?). Byla to pro mě hodně podivná doba, o které toho moc není známo.

Časopis Signál byl v polovině osmdesátých let líhní "propagandy" a "dezinformací" pod taktovkou StB. Lidé pracující pod vedením Signálu byli přímo pracovníky StB nebo byli minimálně indoktrikováni metodami StB. Tato křižovatka (časopis Signál) několika dalších tištěných periodik v době před revolucí, vygenerovala zajímavé osoby a především budoucí "záškvary" a "kryptokomunisty", jež v prvních dvou až třech letech po revoluci 1989 úspěšně sabotovali vydavatelství nově vzniknuvších tištěných periodik.
Sklady s kvalitním a nekvalitním papírem pro tisk periodik, byly pod jejich vlivem. Distribuční kanály, tak zoufale důležité pro nová periodika, byly opět pod jejich vlivem. Malé cílené sabotáže do distribučních skladů v jednotlivých krajích, proběhly také pod jejich velením.
Nedělejte si žádné iluze o lidech, kteří rychlostí dvou měsíců (listopad a prosinec 1989) přišli o monopol na "svou pravdu" a monopol na šíření "dezinformací". Časopis Signál byl jejich semeništěm.

Slovo "záškvar" (nebo "záškvara"?) neznám. Prosím o vysvětlení. V každém případě je dobře, že tu další diskutující přidal do ohně polínko, které zatím zůstávalo bez povšimnutí - tedy vliv na bláhovou veřejnost a manipulaci StB prostřednictvím časopisu Signál. Tvářil se jako běžný časopis, ale byl infiltrován estébáctvím na každé stránce.

Partička "ochránců J. Foglara" nejprve zakroutila krkem časopisu Mladý hlasatel (1990-1991). Ač Foglar osobně nesouhlasil jen s tím, aby jeho Rychlé šípy nebyly používány pro novodobý časopis, ostatní náležitosti neřešil vč. názvu časáku apod. Jenže "ochránci J.Foglara" mu rychle vysvětlili, že má dodatečně nesouhlasit s časopisem jako celkem, i když Foglar nikdy neměl autorská práva na značku Mladý hlasatel, "soudruzi ochránci", že? Ale cíle bylo dosaženo a Mladý hlasatel po čísle 21 resp. 22 chcípl ... Potom přichází na svět "fantastická agitka bolševického střihu Hlasatel" s vyobrazeným Foglarem na titulní straně (a Foglar marně prosí ve svém okolí, ať z něj přestanou vyrábět kult, který se lidem zhnusí) ... Všech 7 čísel časop. Hlasatel byly jenom "mrtvé schránky". Žádní čtenáři nikdy nepsali své radostné dopisy, žádní čtenáři nikdy nezaložili žádný klub, žádní soutěžící neexistovali ... "Ochránci J. Foglara" vyrobili fiktivní časopis, kde pouze zveřejnili poslední díly Rychlých šípů, které nestihli vydat kdysi v Ostravském Pulsu a šmytec ... A potom ještě s grácií sobě vlastní oznámili světu objev: Foglar Marka Čermáka trošku oškubal, přičemž sami iniciovali 7 výtisků Hlasatele s novými Šípáky, protože je už kdysi Foglar svým "nechutným oškubovačským způsobem" vlastně Markovi Čermákovi zaplatil a my tak zadáčo rychle vyrobíme Hlasatele ... Hlasatel " vydáváný "ochránci J.Foglara byl počátkem následujících přestřelek s brněnským SPJF a další nechutnosti ... "ochránci J. Foglara" stavěli kult osobnosti, která se jim neměla jak bránit a přitom ji zastrašovali svazky StB ... ježíši kriste, příště více, ahoj ... ať žije Signál (nejen Signal na náš chrup :)

Placate nesmysly. Jestli ze zasti vuci tvurcum Hlasatele nebo z nevedomosti nevim, ale jednoduse nemate pravdu. Reaguju hlavne proto, aby Vas komentar nekdo z neznalosti nemel za fakt.

Sam jsem byl clenem jednoho z klubu Hlasatele (vydrzeli jsme v cinnosti pres 4 roky) a diky redakci jsem poznal i dalsi 3 kluby (na dva jsme dostali kontakt na nasi prosbu o kontakty na kluby v okoli a jednomu jsem reagoval na jejich vyzvu k dopisovani zverejnenou v Hlasateli). Dva z techto klubu take fungovaly nekolik let jako my. Neni problem to dolozit z nasich kronik.

Osobne jsem (mereno mym detskym pohledem tehdejsi doby) povazoval Hlasatel za lepsi nez novodoby Mlady hlasatel. Prisel mi blizsi starym cislum Vpredu, ze ktereho jsem cerpal hodne inspirace. Ruzne valky a konflikty foglarovcu a takyfoglarovcu jsem v te dobe opravdu neresil (a casto je tedy nechapu ani dnes).

Po dlouhém váhání jsem se rozhodl, že jisté údaje uvedené v této diskuzi uvedu na správnou míru.
Jedná se o kritické údaje o informacích Jáčka – Jaroslava Čvančary, týkající se spisu StB o Jaroslavovi Foglarovi. Dále se jedná jmenovitě o pásmo „Znáte Rychlé šípy“ uvedeného v Památníku národního písemnictví. To bylo uvedeno ve spolupráci s PNP v sálu Boženy Němcové na Strahově před rokem v červnu.
Pásmo se skládá ze 106 folií v programu Power Point, na nichž jsou uvedeny mimo jiné informace o Jestřábově spisovatelské činnosti, o jeho citu pro moderní grafiku, však už tenkrát vytvářel barevnými pastelkami a voskovkami kronikové koláže. Posluchači vidí na promítacím plátně jeho kresby nebo jeho koláže z kronik. Také desítky originálních nikde neuvedených nostalgických fotografií ukazují co jsme osobně zažili na našich táborech, na našich družinovkách, na našich nedělních výpravách a na našich sobotních oddílových schůzkách, na kterých Jestřáb vedl hlavní slovo - posluchači to mají z první ruky, to všechno jsme osobně zažili.

Také nechybí v pásmu informace o historii skautingu a českého Junáka, zajímavosti z Jestřábova života viděné zpoza pro veřejnost neznámých kulis.

Jednou z ukazovaných folií byla kopie Jestřábova vázacího listu, předpokládali jsme, že něco takového do informací o Jaroslavovi Foglarovi prostě patří. Ani při stejné přednášce na bazilejské univerzitě rok před tím, ani při našem povídání na Strahově nedošlo o tomto tématu k nějaké diskuzi takže je mi záhadou kde autor článku „PRAVDA NEJEN o StB “ přišel ke svým tvrzením. Pokud vím z redakce Sborníku nikdo nebyl přítomen - anebo nějaký „tajný agent“ udělal pro redakci zvukový záznam? Pokud si vzpomínám, tak ani nikdo z přítomných pracovníku ČT se při následujícím rozhovoru o této věci nezmínil.
Diskuze na stránkách Bohouška mne ohromila. Ohromila mne osobními útoky, invektivami, při čemž v některých fázích se pisatelé schovavají za anonymitu, která je podle mne strašný nešvar a pisatelé se ještě toho vážně zastávají. Jak mohou ostatní vědět, kdo se skrývá za tím anebo oním nickem nebo za fantasmagorním názvem či jménem? To, co si někteří na nějakém internetovém fóru dovolí, skryti za závojem anonymity, by nikdy neventilovali jako řečníci na podiu při nějaké otevřené debatě.

Ptám se proč ve skupině „foglaristů“ existuje už dlouho jistá nevraživost jedné skupiny ke skupinám druhým, proč tyto skupiny nejsou schopny spolu nějak kooperovat.

Přečetl jsem si sborník č. 8, kde byl zveřejněn text Jury Stegbaura v doplněné podobě než je uveden zde na Bohouškovi. Zajímalo by mě proč jeho autor nezveřejnil svůj originální text, proč ho doplňoval a proč nezveřejnil Krizmenův text, na který on sám reaguje a proč zveřejnil pouze text pana Jiráska. Čtenáři, kteří nemají přístup k internetu, nemusí znát kontext celé diskuze. Zároveň by mě zajímalo, proč jako editor vstupuje do většiny článků v uvedeném sborníku a využívá tak nečestně a nesportovně právo posledního slova. Je to spíš otázka do diskuze, má právo redakce vstupovat do autorských textů, přímo je komentovat, doplňovat a upravovat o své komentáře? Co myslíte?

Co tohle má být?