Ve věku nedožitých 93 let dnes - 11. 5. 2022 zemřel dlouholetý šéfredaktor ABC mladých techniků a přírodovědců, autor mnoha scénářů komiksů, z nichž některé jsou dnes již kultovní, a řady knih Vlastislav Toman - Hadži, narozený 17. 7. 1929 v Plzni.
Podle informace obětavé manželky paní Pavly odešel po sedmé hodině ranní.
Čtenáři i účastníci setkání, besed se mohli roky přesvědčovat o jeho neuvěřitelné vitalitě a nezdolnosti až do nedávné velmi krátké doby.
Hadži byl, mimo jiné, dlouholetým členem Sdružení přátel Jaroslava Foglara a jeho Pražské pobočky, účastnil se v průběhu dlouhé řady let mnoha akcí, kde byl poutavým vypravěčem.
V dobách, kdy nemohl publikovat Jaroslav Foglar, se podílel na prolamování jeho nedobrovolného autorského mlčení.
Milý Hadži, za vše děkujeme!
Budeme vzpomínat...

K 9. květnu 2022 vychází nové vydání Strachu nad Bobří řekou s ilustracemi autora s označením TICHO 762. Na 280 stranách se můžete začíst do pokračování příběhů Hochů od Bobří řeky, v období, kdy zemi obsadil Nepřítel, který šíří strach a zakazuje různé spolky. Rikitan ale navzdory všemu pokračuje v činnosti a svému oddílu představí nových třináct bobříků pro ušlechtilý život. I přes ústrky ze strany kolaborantské organizace Prapor a Přístavních povalečů se hoši opět rozhodnou uspořádat tábor ve Sluneční zátoce.

Dne 8. května 1937 vyšla na popud Jaroslava Foglara v Mladém hlasateli výzva k zakládání dětských čtenářských klubů. V té době asi málokdo tušil, jakým se stanou fenoménem. V různých obdobách fungovaly dalších 70 let a existují i dnes v podobě klubů Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Muzeum města Prahy u příležitosti tohoto foglarovského svátku (někdy nazývaného Den žlutých květů) pokřtí publikaci MĚSTO JAKO PŘÍZRAK / Pražské inspirace Jaroslava Foglara vydanou ke stejnojmenné výstavě v domě U Zlatého prstenu, a to den poté – v pondělí 9. května.

Halo, halo! Zde vám přinášíme slíbenou novinku, totiž pokyny a pravidla pro zakládání KLUBŮ MLADÉHO HLASATELE.
36. číslo druhého ročníku (8. května 1937) populárního dětského časopisu vyzývalo k zakládání klubů - dětských mikrokolektivů Jaroslava Foglara, které v různých obdobách existovaly v dalších sedmdesáti letech a existují i dnes v podobě klubů Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Výročí připomíná i redakce Bohouška. V souvisejících článcích můžete zavzpomínat, jak se tento foglarovský svátek slavil v minulosti.

Je to už hodně vzdálená vzpomínka, přesto v mojí paměti stále živá. Vzpomínka radostná. Byla tehdy také sobota, 7. května 1992 a já se v rámci klubařských aktivit zúčastnil srazu klubů Mladého hlasatele (časopisu, který byl po událostech sametové revoluce obnoven v dubnu roku 1990 a vycházel více než rok), který tehdy pořádala Rada pražských velitelů. Kdesi mám schovanou klubovní kroniku, kde je vše podrobně popsáno, dokonce jsem pořizoval fotografie. Nyní ale z časových důvodů lovím z paměti (třeba kroniku i fotografie znovu objevím za dalších 10 let). Setkání začalo společným zahájením na Střeleckém ostrově, kde odhadem stopadesát účastníků přivítal Jan Šimáně - Galén, autor myšlenky přátelství rozrůzněných. Během dne probíhala napínavá hra v uličkách Starého Města, kde kluby měly za úkol projít různá místa a vyluštit tajenku. Pamatuji se, jak v mezičase jsme si vypůjčili šlapadlo a projeli se na Vltavě. Večer se konal slavnostní rituál v zahradě u ginga na Malé Straně, kde jsme na trávníku společně rozsvítili obrovský žlutý kvítek vytvořený ze svíček a na místě jsme se dozvěděli, že naše setkání oslovil zaslanou zdravicí prezident Václav Havel. Večer snad probíhala také nějaká hra, matně si pamatuji, jak jsme lezli kdesi pod Karlovým mostem v Čertovce. V neděli se pokračovalo další hrou v Prokopském údolí. Ač to pro kluby Mladého hlasatele byla z dnešního pohledu vlastně labutí píseň (neexistence časopisu znamenala ztrátu kontaktu s redakcí a se stovkaři, kteří se o kluby starali i přes další pokusy vydávat Duhovou planetu, později Duhovou planetku, řada klubů se transformovala na oddíly nebo do nich vstoupila), pro mě to byla skvělá akce, při které jsem se měl možnost seznámit s kamarády, které znám dodnes. K události tehdy vyšla speciální foglarovská obálka a několik pohlednic, které jsou dnes cenným sběratelským kouskem ve sbírkách pamětníků.

Největší sběratel stavebnice Merkur, její znalec, popularizátor a vystavovatel Jiří Mládek sestavil desítky hlavolamů ježek v kleci právě ze stavebice Merkur pro Muzeum Jaroslava Foglara na hradě v Ledči nad Sázavou.
Samotný konstruktér Jiří Mládek nám k tomu uvedl: „Těch merkurových ježků je teď hodně přes sto kusů a každý je jiný! Zejména barevně a prostorově - od tříhranných, přes čtyř, pěti, šesti, sedmi a osmihranné macíky. A od těch pidimini až po několikakilogramová monstra.“
Merkurové hlavolamy budou tvořit část ledečské sbírky ježků v kleci ucházející se o titul největší sbírka na světě.

Tomáš Vučka: Prokopské údolí a Jaroslav Foglar * Pavel Hošek - Fenomén Foglar * Autorská komentovaná prohlídka s Pavlou Státníkovou

Před více než měsícem spatřila světlo světa pozoruhodná publikace, jejímž autorem je Martin Izera z Olomouce, známý sběratel a badatel, tvůrce internetových stránek foglarovec.cz. Pro Bohouška uvedl, že cílem brožury je "zachytit náladu daného roku a katalogizovat sbírkové předměty, které se objevily v daném roce se zajímavými podrobnostmi, na které se časem jinak zapomene."

„Jako mladí se živíme sněním, jako staří vzpomínkami.“
Vzpomínkové pásmo na dávné doby Pražské Dvojky a na jejího vůdce Jaroslava Foglara – Jestřába bude uvedeno 4. května 2022 v Praze, v budově Památníku národního písemnictví - v sále Boženy Němcové od 17 hodin.
Pořad s množstvím fotografického materiálu uvádějí dva bývalí členové oddílu Jaroslav Čvančara (oddílovým jménem Jáček) a Michal Beránek (oddílovým jménem Michal)
Strahovské nádvoří 132/1, Strahov, 118 00 Praha - Hradčany-Praha 1

Michal Beránek pozvánku doplňuje dalšími informacemi:

Velká Chuchle je známá jako centrum dostihového sportu. 1. dubna se však tato pražská městská část stala pomyslnými Stínadly Jaroslava Foglara. Právě na Apríla se zde mezi sněhovými vločkami konala tak trochu jiná Noc s Andersenem. Organizátory byli Rodinné centrum Chuchle a chuchelská pobočka Městské knihovny v Praze ve spolupráci s Pražskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara.

Skautská nadace Jaroslava Foglara oslaví dvacet let své existence zážitkovou jízdou historickou tramvají, která poveze zájemce na místa spojená s životem a dílem Jaroslava Foglara. Jízda se uskuteční 15. května 2022, vyjíždí se ve 12 hodin od Vozovny Střešovice. Kapacita tramvaje je 60 osob, délka jízdy 75 minut, cena jízdenky 330 Kč (z toho dar nadaci 99 Kč), jízdou bude provázet Roman Šantora - Bobo.

Muzeum města Prahy zve od 1. dubna 2022 na novou venkovní hru Stínadla II, která volně navazuje na první hru Stínadla spuštěnou loni na podzim. Hráči budou opět hledat podle slepé mapy 16 míst, na kterých budou plnit 16 úkolů, aby získali 16 unikátních stínadelských pamětních karet a vyluštili závěrečnou tajenku.
Hráčům první části ovšem nepomůže, že už pražská Stínadla trochu znají z minula. Budou muset navštívit jiná místa a podle odlišné mapy. I úkoly na nových místech budou jiného druhu. Není třeba těchto 16 tajuplných míst navštívit v jednom dni, plnění úkolů si lze rozdělit do několika procházek. Slepá mapa, pravidla a pouzdro na karty Stínadla II jsou ke koupi v pokladně domu U Zlatého prstenu. Kartičky za splněné úkoly si lze vyzvednout na pokladně objektu do 2. 9. 2022.

Aktualizováno 3. dubna 2022. Hrad Ledeč nad Sázavou, kde je umístěno mimo jiné i Muzeum Jaroslava Foglara, zahajuje sezónu 2. dubna 2022. V dubnu lze hrad navštívit každou sobotu a neděli od 9:00 do 17:00 hodin. Vstup do hradu bude možný zatím přes horní bránu.

S prvním jarním dnem skončila pátrací hra Hledáme Rychlé šípy i v hlavním městě Praze. V letošním, jubilejním ročníku, trvala zatím nejdéle od 17. listopadu do 21. března. Posloužila totiž jako doprovodná aktivita k výstavě Město jako přízrak - pražské inspirace Jaroslava Foglara, která se koná v domě U Zlatého prstenu. Pražská pobočka SPJF pořádá hru pravidelně od roku 2001.

Premiérově na seniorském televizním programu ČT 3 uvede Česká televize 39 minutový dokument z cyklu...

Letošní první jarní, ale celkem v pořadí už 134. kolegium Akademie Jaroslava Foglara bylo součástí dvou vzájemně provázaných akcí v Praze na Kampě ve Skautském institutu v Rybárně. Šlo o slavnostní odhalení Lavičky Jaroslava Foglara připomínající román Záhada hlavolamu a současně neméně slavnostní prezentaci dlouho očekávané publikace Rychlé šípy 33.
Setkání k odhalení lavičky proběhlo v prostoru za „Rybárnou“ - někdejším Michnovským letohrádkem - u malostranského nábřeží Vltavy. Ideální místo pro lavičku se našlo hned u zadního průčelí letohrádku, s nádherným výhledem na panorama Starého Města od Karlova mostu až k Národnímu divadlu.
Akci moderoval editor a vydavatel RŠ 33 Slavomil Janov, zakladatel Akademie Jaroslava Foglara a vůdce 48. klubu oldskautů Jestřábi. Oba subjekty stojí jak za edičním projektem RŠ 33, tak i za instalací lavičky. Po krátkém úvodu, během něhož řečník přiblížil účastníkům obsah nové publikace i vše podstatné o Lavičce Jaroslava Foglara, byla k jejímu odhalení vyzvána trojice zúčastněných: starosta Prahy 1 Petr Hejma, kreslíř Karel Zeman a šéfka „Rybárny“ Barbora Mrázová.
Není bez zajímavosti, že lavička je umístěna v zákoutí u Rybárny, které proslulo i díky filmu Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. Právě zde, u dnešní lavičky, vodník (Zdeněk Řehoř) usekl kosou nohu vodnickému frajírkovi, který přijel do Prahy na vodnické zálety z Německa…

Před týdnem, 17. března, si mnozí skauti i řada foglarovců v duchu připomněli nedožité 105. narozeniny významné osobnosti českého skautingu a nejstaršího člena Junáka - br. Eduarda Marka, známého i pod přezdívkou Hroznýš.
Vzdor Eduardově mimořádné a obdivuhodné vitalitě, kterou překypoval do posledních dnů svého života, se už bohužel jeho přátelé výjimečné oslavy Hroznýšova kulatého jubilea nedočkali. Eduard Marek zemřel 22. ledna 2022 ve věku 104 let 10 měsíců a 5 dnů.

Úvodem k informacím o dění na 133. kolegiu AJF si dovolíme převzít několik odstavců z tištěného programu k divadelnímu představení Hostina pro Jestřába:
Milí hoši, milá děvčata, drama, o němž tento list vypovídá, bylo napsáno Miloslavem Vojtíškem (uměleckým jménem Sigismund de Chals, častěji však S. d. Ch.), autorem, jenž ve své tvorbě s oblibou nakopává chundelaté zadnice českým mýtům a ikonám. Autor v něm na jednu stranu citlivě rozebírá život a význam Jaroslava Foglara, přičemž se brilantně vyhýbá přílišné bulvarizaci jeho osoby (do které je, vzhledem k až přehnané naivitě a mimoběžnosti Jestřábovy osobnosti a tvorby neobtížné sklouznout), na druhou stranu velmi precizně, ostře kriticky a s hloubkou vystihuje klíčové momenty Foglarových postojů. Je však zároveň dalek prvoplánového zesměšňování, nebo dokonce zatracování jeho díla.
Vojtíškův Jestřáb není karikaturou dětinského latentního pedofila (tento názor velmi dobře ve hře vyvrací), ale podivínskou, nepochopenou figurou, věčným chlapcem, mamánkem uvězněným v těle stárnoucího muže.
Věčným chlapcem, který s chlapeckou naivitou, idealismem, ale i činorodostí a upřímností čelí dobám a situacím, jež vyžadují pragmatický, ale zároveň vyzrálý mužský rozum, s nímž je nadto v průběhu celé hry konfrontován a jenž upozorňuje na veškerá jeho možná objektivní selhání, na která však nejstarší chlapec českého skautingu dokáže vtipně nereagovat, a vytváří tak řadu komických situací, jež v spirále absurdní hostiny (která by mohla být předobrazem pravého skautského pekla) postupně gradují.
V druhé fázi hry autor podniká ostrý výpad proti konformitě skautingu, který se přes veškeré své ušlechtilé myšlenky nedokáže vymanit v posledních letech z tenat kariérismu a konzumu (ačkoliv v minulosti byl symbolem revolty vůči establishmentu), aniž by si svou situaci, personifikován Jestřábem, uvědomil, takže na ostré výtky není schopen funkčně reagovat.
Autor ve své hře dokazuje, že je velkým znalcem Foglarova díla a Foglarova života. Jeho hra je sice velmi kritickým, ale díky tomuto faktu velmi relevantním a vůči Jestřábovi i vcelku smířlivým uchopením jeho osobnosti.

Jaro klepe na dveře a pomalu nastává čas k příjemnému posezení na venkovních lavičkách v zahradách či parcích. Milovníci díla Jaroslava Foglara v Praze mají několik příležitostí posedět i na lavičkách, která nesou spisovatelovo jméno.
Lavičky, které jsou instalovány v různých částech hlavního města, jsou vyráběny z iniciativy Skautské nadace Jaroslava Foglara. Na opěradlech jsou řezbářsky vyobrazeny motivy z Foglarových knih. Dosud jsou v metropoli umístěny čtyři lavičky.
Už před dvěma lety přibyla do městského miobiliáře i lavička s vyřezávanými motivy k románu Záhada hlavolamu.
Původní umístění v ulici Za Haštalem uprostřed "pražských Stínadel" však muselo ustoupit rekonstrukci dětského hřiště. Nyní se pro tuto lavičku ale našla nová, neméně atraktivní lokalita na druhém břehu Vltavy - na malostranské Kampě.

Před necelými čtrnácti dny vyšel dlouho očekávaný sborník Rychlé šípy 33. Brožovaná kniha formátu A4 přináší 33 nových kreslených příběhů legendárního klubu, které jsou orámovány mozaikou stejného počtu zajímavostí a kuriozit o RŠ a k tomu je ještě přidána velká poznávací hra Rychlé šípy v Africe.
Rychlé šípy 33 se tak staly první vlaštovkou foglarovských knižních novinek letošního jara. Nutno však říci, že „přílet“ této vlaštovky vzbudil mezi příznivci spisovatelova díla nemalý rozruch. Limitovaný náklad jednoho tisíce výtisků totiž nejenže spustil lavinu enormního počtu objednávek, ale i spontánní diskuse.
Pro odpovědi alespoň na některé z řady otázek k tomuto edičnímu projektu jsme se vypravili za osobou povolanou. Editorem a vydavatelem souboru RŠ33 je Slavomil Janov, známý i pod skautskou přezdívkou Nashville, vůdce 48. klubu oldskautů Jestřábi a zakladatel Akademie Jaroslava Foglara.
O rozhovor jsme Tě požádali v předvečer oficiální prezentace edičního projektu Rychlé šípy 33, která proběhne ve čtvrtek 17. března. Foglarovské vody však sborník čeří už od svého vytištění, tedy dva týdny. Proč je tolik rozruchu kolem této publikace?

Některé knihy po prvním přečtení zapadnou do zadní řady knihovničky a po čase i do zapomnění.
Trilogii Ostrov, Poklad a Maják Uctívačů ginga Svatopluka Hrnčíře potkal jiný osud.
Čtenářský zájem ji přivedl k novému vytištění.
V mezičase od prvního vydání v letech 1999, 2000 a 2005 se postupně stala předmětem zájmu sběratelů dětské dobrodružné literatury a příznivců díla Jaroslava Foglara, neboť na jeho stínadelské romány volně navazuje.
Když si však spisovatelův příběh začne žít svým vlastním životem, když se příběh přenese do her a činnosti dětí, mládeže i dospělých, může to být pro leckterého autora možná nejcennější odměna.
Svatopluk Hrnčíř (21. května 1926 – 4. září 2014) se za svého života té nejcennější odměny dočkal!
Příběh Maják Uctívačů ginga volně navazuje na knihy Ostrov Uctívačů ginga (vydáno loni v srpnu) a Poklad Uctívačů ginga (vydáno loni v říjnu).
Román v nakladatelství Václav Vávra vychází v druhém vydání s původními ilustracemi kreslíře Rychlých šípů Marko Čermáka, s novou obálkou od téhož autora a je doplněna foglarovsky laděnými vzpomínkami autora příběhu a psaním oddílu Bobří stopy Plameňáci z Ostravy, kde řadu let – za účasti Svatopluka Hrnčíře – probíhaly hry právě na motivy jeho trilogie. Knihu uzavírá přehled tvorby Svatopluka Hrnčíře.
Čtenáři, kteří si knihu objednají v nakladatelství Václav Vávra v nejbližších dnech, získají výtisk s podpisem ilustrátora Marko Čermáka.

Aktualizováno 21. 3. 2022 * Nová venkovní hra Stínadla II * Rváčov! Komiksová kronika vontského hnutí - mezi fikcí, snem a skutečností. * Komentovaná vycházka s Tomášem Vučkou – Vinohrady Jaroslava Foglara * Autorská komentovaná prohlídka s Petrem Kotkem

Vzhledem k neustále přibývajícím dotazům směřovaným redakci Bohouška i jednotlivým členům redakce a žádostem o zaslání či zajištění nového sešitu si znovu dovolujeme informovat, že redakce Bohouška ani její jednotliví členové nejsou ani vydavatelé, ani prodejci - distributoři této publikace. Objednávky je třeba směřovat, jak už bylo několikrát uvedeno, vydavateli Slavomilu Janovovi na e-mail rychlesipy33@email.cz.

Necelých dvaadevadesát let života Jaroslava Foglara bylo prodchnutou celou řadou událostí a zážitků. Nejinak tomu bylo v poslední dekádě, kdy bylo jeho dílo plně rehabilitováno a stal se váženou osobností veřejného života. Jeho knihy vycházely, byl zván na besedy, autogramiády, do rozhlasu a televize a i přes zdravotní potíže, které na něj postupně začaly doléhat, se snažil s pomocí svých dlouholetých přátel odpovídat na rozsáhlou korespondenci, která k němu do poštovní schránky v Křišťanově ulici směřovala. Hlavně v první polovině devadesátých let to byl opravdový „život v poklusu,“ jak o něm už o deset let dříve psal. Mezi celou řadou událostí, na které foglarovští pamětníci, sběratelé a nadšenci z té doby vzpomínají, jedna z nich zcela zapadla a téměř se na ní zapomnělo. Ačkoliv…

Pražským foglarovským fenoménem posledních let jsou stínadelské hry. V loňském a předloňském roce uspořádala Skautská nadace Jaroslava Foglara a Sdružení přátel Jaroslava Foglara velkou hru v uličkách Starého Města při příležitosti 80. výročí prvního vydání Záhady hlavolamu, které se zúčastnilo deset tisíc zájemců. V letošním roce o něco skromnější hru uspořádalo Muzeum hlavního města Prahy jako doprovodnou aktivitu při příležitosti rozsáhlé výstavy Město jako přízrak – Pražské inspirace Jaroslava Foglara, která se koná nedaleko Staroměstského náměstí, v domě U Zlatého prstenu. A protože máme doma malého foglarovce, který zřejmě pod vlivem tatínka, proniká pomalu ale jistě do všech vontských tajemství, prohlíží si Rychlé šípy a obdivuje Široka, prostě jsme si pátraní nemohli nechat ujít. Sobotní mrazivé odpoledne si ale užili i další dva junioři, o dospělých nemluvě.

Prezentace a uvedení publikace Rychlé šípy... 33 nových příběhů, zajímavostí a kuriozit, objevů velké poznávací hry se uskuteční ve čtvrtek 17. března 2022 v Rybárně - Skautském institutu (U Sovových mlýnů 134/1, Praha 1 - Malá Strana) od 15,30 hod. Na místě bude možné sešit s Rychlými šípy zakoupit.

Přednáška Jaroslav Foglar a jeho hry ve staropražských ulicích * Autorka výstavy Pavla Státníková provede částí výstavního projektu Pražské inspirace Jaroslava Foglara galerií obrazů s pražskými motivy

V letošním roce si Skautská nadace Jaroslava Foglara připomíná dvacáté výročí svého vzniku a při té příležitosti připravila pro všechny foglarovce celou řadu novinek. Některé z nich sice zůstávají zatím velkým tajemstvím, řadu z nich ale odhalil Roman Šantora - Bobo ve čtvrtek 24. února 2022 při on-line přenosu na Facebook Live. Přímý přenos si nenechalo ujít na padesát zájemců o život a dílo Jaroslava Foglara.

Dne 20. února 2022 zemřel Jan Pavlásek - SONG, skaut, bývalý člen Foglarovy pražské Dvojky. Narodil se 27. října 1923 v Praze. Jeho vyprávění o Táboře svobody (Sluneční zátoka) v roce 1945 zaznamenal Roman Šach na tradičním setkání SPJF ve Sluneční zátoce v roce 2020.

Další “pražská” kniha české spisovatelky Magdaleny Wágnerové vyšla v nakladatelství Havran s.r.o. A jistě osloví všechny, kteří mají rádi naše hlavní město - Prahu.
Na 444 stránkách, doprovázených 414 černobílými fotografiemi, které nafotila sama autorka, jsou popisovány různá místa naší metropole. Pro někoho, procházejícího kouty našeho hlavního města, bude kniha určitě velikou inspirací, najednou člověk uvidí něco, čeho by si možná ani nevšiml.
V této knize napsala Magdalena Wágnerová jednu kapitolu o Stínadlech. Na sedmi stránkách se věnuje autorka Jaroslavovi Foglarovi - Jestřábovi a jeho Stínadlům. Text je doplněn dvěma autorčinými černobílými fotografiemi. Čtenář se nedozví žádné exkluzivní nové objevy, ale průběh Jestřábova života je korektně popsán a úvahy o tom, která městská část kterého města byla vzorem Stínadel, jsou zajímavé.

Již téměř třináct let existuje na sociální síti Facebook skupina s názvem SPJF - Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Vznikla 18. 3. 2009 a sdružuje více než 1100 členů a příznivců Sdružení přátel Jaroslava Foglara.

Aktualizováno 16. 2. 2022. Tradiční akce Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara - pátrací hra Hledáme Rychlé šípy - slaví v letošním roce dvacetileté jubileum. Snad neuškodí, když připomeneme její historii a místa, kde bylo možné slavnou pětici spolu se psem Bublinou v uplynulých letech spatřit a připomenout i její letošní ročník, který je tentokrát doprovodnou akcí k výstavě Město jako přízrak v Muzeu hl. m. Prahy (v domě U Zlatého prstenu). HRA TRVÁ AŽ DO 21. BŘEZNA 2022.
Hned v úvodu je třeba zmínit, že tvůrcem myšlenky a realizátorem soutěže byl po více než patnáct let kamarád Menhart, později pomyslnou štafetu převzali mladší členové pražské pobočky. Soutěž se pak rozšířila i do jiných míst republiky.
Smyslem hry bylo a je vytáhnout pátrače všech věkových kategorií do pražských uliček. Ti mají vždy od 17. listopadu do 17. prosince možnost najít Rychlé šípy ve vymezeném prostoru Starého Města / Malé Strany / Hradčan, vyfotografovat nebo namalovat, aby bylo místo na obrázku poznat a důkaz svého nálezu poslat do 17. prosince Pražské pobočce SPJF, případně jej přinést přímo na Večer světel 17. prosince k pražskému kostelu sv. Haštala (to platilo do předloňského roku).

V roce 2018 našli pátrači Rychlé šípy nedaleko italské ambasády na Malé Straně.

Od roku 2007 působí v Borovanech (nedaleko Českých Budějovic) v rámci Sboru dobrovolných hasičů ochotnický soubor, který nese název Hroší prozatímní divadlo. Zdejší herci hrají hlavně pro děti, pro radost a vlastní potěšení. Významnou roli přitom mají jejich oblíbené letní tábory, které zde mají více než padesátiletou tradici. " Jako téma celotáborové hry byly vybrány v roce 2018 Rychlé šípy, konkrétně úryvky z komiksů a dějová linie Záhady hlavolamu," sdělil Bohouškovi Jan Nýdl a dodal i podrobnosti:

I v Ostravě se scházejí příznivci Jaroslava Foglara na Večeru světel.

Severomoravskou pobočku Sdružení přátel Jaroslava Foglara založily v roce 2004 v Ostravě aktivní kluby Bobří stopy Pluto a Ostré šavle a svými členy přispěl i oddíl Bobří stopy Plameňáci (v závorce připomínáme, že v rámci SPJF existovala v letech 1995 až cca 1999 také Ostravská pobočka SPJF). Během své existence její členové uspořádali celou řadu zajímavých akcí. Dlouhou tradici měly kuličkiády, klubařská setkání, oblíbený byl i Boj o Svatodoly. Legendou se stala hra Po stopách Uctívačů Ginga na motivy knih člena SPJF Svatopluka Hrnčíře. Ostatně sám autor mezi své příznivce do Ostravy zavítal a s upřímnou radostí a nadšením sledoval průběh hry.
Členové pobočky několikrát uspořádali místní verzi populární hry Hledáme Rychlé šípy a také Večer světel a na trampském tábořišti Chladná voda zasadili strom ginkgo. Zásluhou Mexičana se konaly výstavy k 25. výročí SPJF (v Knihovně města Ostravy, duben - květen 2015), k 110. výročí narození Jaroslava Foglara (ve skautském domově od 18. května do 31. října 2017), v dřívějším období díky Sovovi závody v integrované dopravě Ostravy a okolí Lokalki. Z řady drobných akcí lze připomenout drakiádu, Vánoce Tondy Pírka, vánoční nadílku na Muně, výstupy na Ivančenu, besedy o Jaroslavu Foglarovi a v dávné minulosti i vydávání pobočkového časopisu s názvem Sem-Tam. Pobočka má svoji zónu na iKlubovně i svoji facebookovou skupinu, do které je aktuálně zapojeno dvacet zájemců se zájmem o foglarovské dění v Moravskoslezském kraji.

Pražská pobočka SPJF v uplynulých letech pořádala v létě oblíbené příměstské tábory.

Pražská pobočka disponuje vlastní právní subjektivitou jako jedna ze dvou oblastních organizací Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Současně je nejstarší činnou pobočkou SPJF, její vznik se datuje do roku 1993.
Aktivity pobočky jsou směřovány především na šíření odkazu Jaroslava Foglara a propagaci jeho díla a pedagogických metod pro práci s dětmi a mládeží v jejich volném čase. Tyto aktivity jsou zaměřeny směrem k nejširší veřejnosti. Pobočka se soustředí na badatelskou, ediční a publikační činnost, na kulturní a společenské akce, výstavy, besedy a tematická setkání, na sportovní pohybové aktivity, na pořádání soutěží a akcí pro děti a mládež. Pobočka je iniciátorem foglarovských informací v hromadných sdělovacích prostředcích a spolupracuje na výstupech v tisku, rozhlase, televizi a na internetu.

Počátkem prosince 2018 na výroční schůzi bylo po 25 letech zvoleno nové vedení pražské pobočky. Vedení pobočky po Alpínovi převzal Tajlor a jeho místopředsedy se stali Vláďa a Menhart. Již v zápisu z této výroční schůze jsou zachyceny pochybnosti o smysluplnosti pobočky, ale nové vedení se dalo s nadšením do práce.

Východomoravská pobočka SPJF se začala formovat již podzim roku 2010, po několika společných akcích klubařů z Vyškova, zastoupených 155. KBS Moravští Indiáni a klubařů z Kyjova, zastoupených 296. KBS Bobří údolí. Později vstupují do „sdružení“ i pikárečtí táborníci z Dětské vesničky ve Chvalčově na Kroměřížsku a zájem přidat se má také několik dětí z obce Skřípov na Prostějovsku. V polovině září 2011 se rozhodujeme pobočku založit a začátkem roku 2012 také posvětit předáním přihlášky do SPJF a začít fungovat již oficiálně! Pobočka má působnost v okresech Vyškov, Hodonín, Prostějov, Kroměříž a Přerov, tedy na rozhraní hned tří krajů. Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského. Proto také došlo k volbě názvu „Východomoravská“ jelikož působí spíše ve východní oblasti Moravy.

Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara připravila celou řadu aktivit, které právě probíhají a neměly by uniknout vaší pozornosti. Jsou totiž určeny všem zájemcům a obdivovatelům díla Jaroslava Foglara a většina z nich není omezena na Prahu.

Únorové kolegium Akademie Jaroslava Foglara se tentokrát nesejde v Praze jako obvykle na skautské půdě v Bělehradské ulici – ale v divadle!
Foglarologové své pravidelné badatelské a diskusní setkání spojí s návštěvou představení Hostina pro Jestřába v Divadle Orfeus na Smíchově. Rovněž termín schůzky je oproti tradiční středě jiný – uskuteční se ve čtvrtek 17. února od 19 hodin.
Nová divadelní inscenace, která s uměleckým nadhledem skládá do poměrně jednolitého obrazu střípky ze života Jaroslava Foglara, měla premiéru těsně před Vánoci 2021. Divadlo Orfeus se hry autora Miloslava Vojtíška chopilo v režii Veroniky Chruščové. Dramaturgie tohoto divadla sází ve značné míře na nekonformní dramata a z dřívějška si stále nese i patrný punc undergroundové scény. Do tohoto specifického prostředí tak Hostina pro Jestřába zapadá přímo čítankově.
Kdo má návštěvu představení v plánu, měl by ale předem vědět, že autor – ač evidentně velice dobře znalý Foglarova životopisu – se nechopil pera s cílem prostého přenesení Jestřábových životních epizod na divadelní prkna. Nit představení se vine převážně jako dialog knižního nakladatele (který má v úmyslu vydat tiskem Jestřábovy oddílové kroniky) se spisovatelem. Před podpisem smlouvy pozve nakladatel Jestřába k prostřenému stolu. Jejich rozhovor se tak odvíjí mezi jednotlivými chody tabule – ovšem na každé straně je servírováno odlišné menu…

V loňském roce uplynulo 160 let od narození Ernesta Thompsona Setona (1860–1946), spisovatele, malíře a spoluzakladatele skautingu. Jeho literární dílo psané anglicky bylo překládáno do četných jazyků a těšilo se mimořádné oblibě na celém světě. V této souvislosti je udivující, že počty překladů do češtiny a množství jejich vydání je naprosto bezkonkurenční, což je dosud pozoruhodný fenomén. Jedná se totiž o 164 titulů ve 284 vydáních v českém jazyce.

Účastníci akce Tajemství třebíčských Stínadel 2021, kterou spolupořádala Třebíčská pobočka SPJF

Činnost pobočky je vyvíjena od konce devadesátých let minulého století a je velmi blízce spojena a překrývá se s činností Studentského klubu Katolického gymnázia Halahoj. Během doby existence třebíčské pobočky byli tři naši zástupci i členy celorepublikového vedení SPJF (Vít Oplatek, Ondera Herzán, Jana Mafková). V současné době je do činnosti pobočky zapojeno 15 členů a příznivců SPJF z Třebíče.
V roce 1997 jsme se zúčastnili pražské výstavy života a díla Jaroslava Foglara a zároveň i osobního setkání s panem Foglarem. V tomto roce, kdy Jaroslav Foglar slavil 90. narozeniny, jsme vydali i brožurku „Devadesátiletý Jestřáb“, do které přispělo mnoho lidí z Třebíče.
Pod hlavičkou SPJF byl spolupořádán seznamovací víkend v Naloučanech v roce 2002, a pak po několik následujících let i zážitkové tábory pro odrostlé „bobřostopáky“, dále pak všechny ročníky Asterionu (2005 – 2010), výstava o životě a díle J. Foglara s besedou v městské knihovně v Třebíči či ve Větrníku.
Několik let jsme také pořádali jarní setkání klubů, oddílů a jednotlivců s celovíkendovou hrou pro členy SPJF a hnutí Bobří stopou (od roku 2001 do roku 2011ú. Ke srazu „Rychlých šípů“ v roce 2007 vzniklo i motivační video o vzniku klubu Rychlé šípy.
Několik let jsme také spolupracovali s akademickým malířem z Třebíče, s panem Vlastimilem Tomanem - Áckem, který pro nás mj. namaloval i kreslený seriál, jako pozvánku na čtvrtý sraz Bobří stopy.
Od roku 2002 je pořádána akce „Poselství ze Stínadel“, která se odehrává v ulicích židovského města v Třebíči, kde se malé skupiny pátračů snaží vyhnout hlídkujícím Vontům, splnit úkoly a získat post Velkého Vonta. Každoročně se této akce účastní přes sto účastníků.

Odpoledne pro dětské skupiny Pátrači ve výstavě * Přednáška Petra Kotka - Rychlé šípy a Foglarova Stínadla ve filmu * Komentovaná prohlídka s autorem výstavy Petrem Kotkem

Výstava fotografií Aleše Deutsche, Stínadla nebes, se prvním návštěvníkům otevřela slavnostní vernisáží konanou v pátek 3. prosince 2021. Od těch dnů Na Výšiny vystoupala řada návštěvníků. Aby se dostali až do výstavních prostor galerie, bylo třeba překonat přes více než sto schodů, které vedou kolem skautských kluboven i knihovny a dál pokračují podobně jako ty ze zvonice Jana Tleskače ještě výše až do míst, která v prosinci a lednu objímají fotografie Aleše Deutsche.

V sobotu 22. 1. 2022 uplynulo již 115 let od narození nezapomenutelného prvního kreslíře Rychlých šípů a ilustrátora stínadelských románů Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří JUDr. Jana Fischera (22. 1. 1907 – 8. 1. 1960).

Malíř a komiksový kreslíř Jiří Grus právě dokončil skici ke třinácti zbrusu novým příběhům Rychlých šípů, jejichž scénáře či náměty se nalezly v pozůstalosti Jaroslava Foglara!
K vidění budou v září ve II. díle Rychlých šípů od nakladatelství Albatros.
Těšíte se?

Jihomoravská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara byla založena 13. září 2003 v Brně především za účelem koordinace aktivit SPJF v Jihomoravském kraji. Od roku 2007 používá svůj oficiální název Perpetuum a od roku 2010 je současně také oblastní organizací SPJF s vlastní právní subjektivitou (díky tomu může využívat mj. granty od Jihomoravského kraje). Její činnost je zaměřena zejména na děti a mládež. V letech 2005 a 2006 vyvíjela činnost ve volnočasovém centru Bedna, v letech 2010 - 2011 pak v podobném centru Holubník a v místech sídla samotného SPJF, které sídlí v Brně. Aktivity členů pobočky jsou pozoruhodně pestré a zejména z nejstaršího období jsou dokumentovány na severu iklubovna.cz.