V letošním roce se dožívá významného životního jubilea 75 let známý Foglarovec a obdivovatel Rychlých šípů - zpěvák Pavel Bobek. Ačkoliv narozeniny slaví až 16. září, prohlašuje, že letos slaví celý rok. Toho si všimli i organizátoři populárního hudebního festivalu Country fontána, který se konal ve čtvrtek 14. června na chuchelském dostihovém závodišti, kde mu slavnostně předali narozeninový dort. Pavel Bobek zde byl vrcholem programu, který probíhal od odpoledne až do pozdních večerních hodin. Zpěvák zde vystoupil spolu se skupinou Malinaband a Robertem Křesťanem a jeho Druhou trávou. Mimochodem jejich společná píseň Ještě není tma se již druhý rok umísťuje na nejvyšších příčkách hitparády Countryrádia.

V únoru tohoto roku jsem se v Praze sešel s tvůrci mnohosvazkové „Encyklopedie komiksu v Československu 1945-1989“, jejíž druhý svazek ten měsíc právě vyšel. Hovořili jsme s Josefem Ládkem a Robertem Pavelkou také o svazku prvním věnovaném cele časopisu ABC a nelze nepřipomenout tři prakticky zapomenuté foglarovské minikomiksy v tomto časopise!
Macek Kosmonaut (námět a kresba Jiří Veškrna pro ABC číslo 12/ročník 11) je dvoudílný komiks o čtyřčlenné partě, který jednoznačně parafrázuje příběh Samoletky a Rychlých šípů, ale jaksi v kombinaci s legendárním příběhem Pérákovým.
Kluk zvaný Macek říká ovšem svému deštníku Snášedlo a při skákání si upevní na nohy pera z otomanu. Jediná dívčí členka party mu k tomu dodá i motocyklovou přilbu. Hoch se vrhá z kůlny a kupodivu proletí (jako nějaký Širokko) hned několik zahrad. Odrazí se i od střechy domu, i od vozidla, a po závěrečném přeskoku krávy končí se štěstím ve stohu.

Už to vidím, jak začnete rozpalovat mozkové závity, abyste si vzpomněli jaké že to Jaroslav Foglar, čili Jestřáb, může mít padesátiny! Nevyhlašuji ani soutěž o ceny nebo nějakou jinou akci, které byste se mohli či měli zúčastnit. Tyhle padesátiny nemají ani nic společného s červencem, kdy se narodil nejen on, ale i já – pisatel těchto řádek. Dělí nás však od sebe 22 roků. Přesto nás padesátka spojuje. Přečtěte si o tom pár vět.
Na podzim roku 1962 se po dlouhé době Foglarova zákazu začaly na stránkách časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců objevovat první příspěvky jím podepsané. A od ledna 1963 dokonce už to byl i kreslený seriál – jak dnes říkáme komiks – Kulišáci. Po Rychlých šípech jeho druhý největší, co do počtu stran/tabulí.

V úterý 12. června 2012 v Muzeu hlavního města Prahy v rámci doprovodného programu výstavy Trochu lepší svět ke století českého skautingu (výstava končí 24. 6. 2012!) proběhla (měla proběhnout) soutěž v uzlování a trikovém lasování – 7 bílých spinningů (pro starší účastníky) a Velká jarní cena Brouka Pytlíka (pro benjamínky).
Osobnost F. A. Elstnera skauta, táborníka, dobrodruha a spisovatele byla vzpomenuta kratičkým povídáním a promítnutím několika obrázků. Na akci přišli pouze dva! dospělí a pořadatel Nashville na skautské výstavě "odlovil" ještě družinu světlušek s dvěma vůdkyněmi a přemluvil je k účasti na lasování a uzlování. Že uzle neuměly děti, by Frank Elstner snad ještě omluvil, ale že ani vůdkyně se s uzly nechytaly, byl pro mne naprostý šok. Pár uzlů jsme je naučili, ale byla to tristní oslava 100 let skautingu a 110 let od narození Franka Elstnera.

V letech 2001 a 2002 hledalo a promýšlelo celostátní vedení Sdružení přátel Jaroslava Foglara příležitost, jak (a kdy) připomenout 95. výročí narození Jaroslava Foglara připadající na červenec 2002.
Volba z řady námětů nakonec padla na uspořádání otevřeného setkání u obelisku ve Sluneční zátoce u Ledče nad Sázavou, legendárním tábořišti Pražské Dvojky – Hochů od Bobří řeky. Setkání bylo původně myšleno jako jednorázová akce v roce 2002 respektive později též v letech kulatých či půlkulatých připomínek Jestřábových narozenin, avšak zájem a přání z nemalých řad organizovaných i neorganizovaných foglarovců nakonec provotní záměr dovedl do praxe srazů každoročních, vždy v sobotu uprostřed měsíce června.
Nejinak tomu tedy bude i letos, kdy se pro účastníky rozzáří slunce nad zátokou v sobotu 16. 6. 2012.

Co měli společného legendární chlapecký klub Rychlé šípy a proslulý světoběžník a lidumil Vojtěch Náprstek? Pro Mirka Dušína a jeho kamarády i cestovatele Vojtu Náprstka bylo charakteristické, že se nebáli objevovat nepoznaná i tajuplná místa, nevyhýbali se dobrodružstvím – ale měli také široce otevřená srdce!
Také proto v duchu jejich ideálů je koncipováno přátelské setkání o. s. KampaNula (zabývá se podporou charitativních projektů a rozvojem občanské společnosti v Praze 1) při příležitosti ukončení celoroční pátrací hry 7 divů staropražských uliček.
Setkání se uskuteční ve čtvrtek 14. 6. 2012 od 17.30 na nádvoří Náprstkova muzea, Betlémské nám. 1, Praha 1 – Staré Město.

Dovolujeme si Vás pozvat na XXXVIII. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Téma:
Co dosud nevidělo ani jestřábí oko…
- Stínadla v úSTÍNADLAbem
- Rychlé šípy pod Fiolníkem
- Loučení v Tleskačově dílně

Přátelské setkání v rámci doprovodného programu výstavy Trochu lepší svět ke století českého skautingu v Muzeu hlavního města Prahy.
František (Frank) Alexander Elstner byl ve 20. a 30. letech významným představitelem českého skautingu. Byl Foglarovým vrstevníkem a bezesporu i jedním z nejvýraznějších Jestřábových souputníků na romantické stezce života, kterou oba ve velké míře věnovali práci s mládeží.
Jako první český skaut se zúčastnil elitního vůdcovského kursu v anglickém Gilwellu a poté stál u zrodu lesních škol. Později proslul jako zanícený cestovatel, spisovatel a také průkopník a propagátor westernových umění – lasování o ovládání honáckého biče, které se u nás staly i doplňkovým výchovným prvkem skautské a tábornické praxe.

Jižní Čechy se v červnu a červenci tohoto roku pravděpodobně stanou foglarovskou výstavní velmocí.
Vždyť vedle expozice v Městské knihovně v Prachaticích, o které jsme již informovali, začala v sobotu 2. 6. další výstava věnovaná Jaroslavu Foglarovi u příležitosti letošního 105. výročí jeho narození, a to v Informačním centru v Protivíně.
Ze své sbírky a dalších materiálů ji připravil protivínský dlouholetý nadšený foglarovec Petr Sládek.
„Výstava je umístěna ve dvou místnostech a obsahuje životopisnou část i část věnovanou knihám a časopisům; Rychlým šípům, ježku v kleci, létacímu kolu Jana Tleskače a dalším tématům spjatým s Jaroslavem Foglarem,“ sděluje Marie Laňová z infocentra.

Dlouholetý propagátor Jaroslava Foglara a znalec se specializací na Rychlé šípy Ivan Vápenka vydal v nakladatelství Machart elektronickou knihu Žil jsem s Rychlými šípy ...od roku 1955 dosud.
S autorem si zájemci budou o knize a jeho dlouholeté zálibě moci pohovořit na tradičním setkání foglarovců ve Sluneční zátoce u Ledče nad Sázavou v sobotu 16. 6. 2012.

Knihy Jaroslava Foglara, od jehož narození v červenci uteče neuvěřitelných 105 let, už asi nikdy nebudou fascinující dětskou četbou, která propojuje kluky "od šesti do devadesáti let". Čtenářů ubývá, smysl pro romantiku města a přírody je považován za kýč a touhu po dobrodružství naplňují daleko sugestivnější, technologická lákadla a adrenalinové sporty. I Foglarova spisovatelská didaktika, s níž urputně rozděluje lidský svět na dobrý a špatný, může dnešním čtenářům připadat pohádková a naivní. Foglarovky – to je dnes něco jako nostalgická vzpomínka na dobu prvních trampských osad, které žily, mýtus čistoty života a prvorepublikovou naději, že trampská komunita může (alespoň na víkend) překonat odcizení moderního člověka.
A přece dokážou foglarovky ještě překvapovat, a to dokonce i dospělého čtenáře, který se obvykle s nadhledem usmívá, protože ví, jak dobře to asi spisovatel posedlý klukovským světem myslel a jak odlišný a nehostinný je ve skutečnosti svět dospělý.

Národní muzeum pořádá letos na podzim v Náprstkově muzeu výstavu Po stopě Karla Maye.
Tato výstava chce poukázat i na kult, který se v Čechách vytvořil zejména v druhé polovině 60. let 20. století v souvislosti s úspěšnými německými filmy.
„Proto Národní muzeum uvítá zapůjčení předmětů, které tento kult dokumentují (fotografie, alba - nejlépe dětskou rukou okrášlovaná, různé předměty s vyobrazením hlavních hrdinů apod.),“ říká autor výstavy PhDr. Petr Mašek a doplňuje: „Špičkou tohoto ledovce je nanuk pojmenovaný Nšoči, který se tehdy vyráběl. Obal s názvem nebo alespoň jeho fotografie by výstavu velmi vhodně doplnily.“

Po deseti letech právě vychází třetí vydání příručky Táboříme v týpí - této, dnes již téměř legendární, knihy.
Táboříme v týpí je publikace, která přibližuje týpí nejen po technické stránce jako nejdokonalejší přenosné obydlí pro pobyt v přírodě a v souladu s přírodou, ale představuje týpí i z hlediska životního stylu a duchovních prožitků. Týpí je totiž více než jen druhem stanu a správné táboření v něm vyžaduje i hodně zkušeností a respektování určitých zásad. Kniha přináší kromě zkušeností indiánů i rozsáhlé poznatky a zkušenosti z mnohaleté praxe českých woodcrafterů a zmiňuje se i o dalších typech stanů pro woodcrafterský pobyt v přírodě, které u nás používáme.

Ve středu 30. 5. 2012 jsme společně s mojí paní, dcerou a kamarádem navštívili divadelní představení brněnského amatérského Profidivadla (divadlo na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně) Rychlé šípy na kolenou aneb Dlouhé Bidlo vítězí. Po tvrdé kritice, kterou na internetových stránkách napsal divák, který představení zhlédl minulý týden, a po zjištění, že Rychlé šípy budou zataženy do komunistických procesů v 50. letech minulého století, jsme byli plni napětí a obav.
Po příchodu do sálu nás čekalo první překvapení, hlediště bylo až na pár volných míst zcela zaplněno a další diváci přicházeli, to dávalo tušit, že večer, bude na překvapení bohatý.
V okamžiku, kdy reflektory ozářily jeviště, se všem naskytl neobvyklý pohled, soudní místnost, na lavici obžalovaných Rychlé šípy, Štětináč s Bohoušem jako dozorci a Dlouhé Bidlo v roli komunistického prokurátora od nich žádá přiznání k protistátní činnosti. Herci předvedli tak sugestivní výkon, až běhal mráz po zádech. Jejich tváře odrážely utrpení prožité ve vyšetřovací vazbě. Hrůza té doby se tiše rozprostírala sálem. Naučená přiznání vycházející z úst našich hrdinů jen dokreslovala atmosféru strachu a triumfu zla!

Když mě bylo 19 let, maminka se znovu vdala. Můj vlastní tatínek byl sice úžasný, ona taky, ale oba byli hodně temperamentní, a tak hádky byly téměř každý den. Rozvedli se. Mamince bylo 38 let a toužila po troše klidu. Když přišla do Holešovic k Janíkům, byla láskyplně přijata celou rodinou a skutečně celý zbytek života (do roku 1994) pak strávila v klidu s hodným manželem. I já a sestra jsme k Janíkům rády přicházely a později i naše děti. Měli jsme všichni Vláďu rádi a bylo nám líto, že postupně ztratil své blízké – rodiče, sestru i manželku. Překonat těžké chvíle mu pomohla víra a skautské zázemí. Často nám vyprávěl o Sluneční zátoce, o tom, jak byl skaut několikrát zakázán a jak byl znovu vzkříšen, vyprávěl o Foglarovi a mnoho dalšího…
V posledních měsících se jeho zdravotní stav prudce zhoršil a nakonec musel do nemocnice Na Františku, kde 1. května, den před svými 85. narozeninami ve spánku zesnul.

Právě vyšla v stylu "kobesovek" kniha Jaroslava Foglara Pod vlajkou Devadesátky, nově upravené vydání titulu Pod junáckou vlajkou, tak, jak je chtěl k Vánocům 1947 vydat sám autor.
Kniha je doprovázena původními, taktéž dosud nevydanými, ilustracemi Bohumíra Čermáka a je opatřena dvěma přebaly.
Zhruba čtvrtina z 200 kusového nákladu stále čeká na své zájemce.
Kniha bude k dostání na setkání ve Sluneční zátoce v sobotu 16. 6. 2012 a nebo přímo u Luboše Trkovského (e-mail: lomancita.pvs@pamho.net, mobil: 602 660 712) v Orlické 9, Praha 3, restaurace Balarama. Její cena je 870 Kč, s poštovným 950 Kč.
Rovněž 4. sborník nezávislých foglarovců již vyšel a bude k sehnání taktéž na obou místech.

V úterý 5. června bude ve výstavních prostorách Městské knihovny v jihočeských Prachaticích zahájena u příležitosti letošního 105. výročí narození výstava Jaroslav Foglar zvaný Jestřáb, která potvá do 31. 7. 2012.
Na tuto menší výstavu naváže rozsáhlejší expozice v Prachatickém muzeu od 21. srpna do 29. září 2012.

Jedním z nejstarších nedělních tábořišť (kdysi za Prahou, nyní na jejím jihozápadním okraji) Pražské Dvojky – Hochů od Bobří řeky s historií psanou zde dávnými dvojkaři již okolo devadesáti let je místo nazvané oddílem Lavór.
Leží ve významné geologické lokalitě malý kousek před ústím Dalejského údolí do údolí Prokopského a oficiálně se jmenuje Červený lom – Opatřilka. Právě pro výraznou červenou barvu jedné z částí stěny bývalého lomu i oddíl užíval dříve charakteristický název Rudé skály.
Naučná stezka „Údolím Dalejského potoka“ začínající v Řeporyjích a končící v Hlubočepích prochází tímto i foglarovsky významným místem a při její úplné rekonstrukci na sklonku loňského roku se podařilo na informační tabuli č. 9 v počátku lomu směrem od Holyně nově připomenout právě i zdejší působení Jaroslava Foglara – Jestřába při výpravách s oddílem.

Ve dnech 17. - 20. května 2012 se koná na pražském Výstavišti v Holešovicích již 18. mezinárodní knižní veletrh a literární festival.
Jedním z ústředních témat letošního veletrhu je komiks a bude představen v atraktivním Pavilonu komiksů a v komiksové dílně v pravém křídle Průmyslového paláce. Návštěvníci zde budou mít možnost zhlédnout výstavy děl vynikajících českých „komiksářů“, s řadou z nich bude možnost se i osobně setkat v rámci dílen, vyslechnout si besedy odborníků na aktuální témata mezinárodního komiksu a jeho žánrů. Zároveň přijíždějí i významní zahraniční „komiksáři“. Ve spolupráci s Anifestem a Českou televizí se budou promítat zajímavé filmy. Pro zájemce je chystán i veletržní Comics Point s prodejem toho nejzajímavějšího, co současný komiks nabízí.

Určitý řád do systému kartiček se poprvé podařilo vnést mezi sběratele až v roce 2010, kdy v časopisu Bobří stopa č. 11 v rámci seriálu k výročí Sdružení přátel Jaroslava Foglara byla celá jedna kapitola věnována této problematice. Jde o zatím jediný oficiální text z pera tvůrce kartiček Miloše Vraspíra - Bobra za přispění Marka Poláka - Sharpa. Z materiálu se mj. dozvídáme zásadní podrobnosti o Bobříkovských kartičkách z let 1991 - 1992 (včetně přečíslování z roku 2007), kartičkách Ulčovkách v podobě z let 1992 a následujících (včetně počítačové řady od č. 115). Autoři článku přiznávají, že z důvodu tisku na okrajích jiných tiskovin existuje nespočet variant jednotlivých kartiček (na mezinárodním setkání byly k vidění i kartičky na překližce). Dále informace o propagačních kartičkách (1993 a následující) v různých formátech, variantách a gramážích papírů. K 31.10.2010 bylo vydáno dle článku 87 druhů (!) propagačních kartiček. Stručně jsou zde zmíněny Motivační kartičky, modré kartičky Odkaz Jaroslava Foglara (k roku 2010 - 95 kartiček) a kartičky Historie foglarovského hnutí (v roce 2010 vydáno 14 žlutých kartiček).
Všem sběratelům kartiček doporučujeme uvedený materiál k podrobnému prostudování.

V únoru 1969 předal Jaroslav Foglar Marko Čermákovi scénář ke kreslenému příběhu Záhada hlavolamu.
V únoru 2012 tentýž kreslíř převzal od zkušeného komiksového scénáristy Jiřího Macka – Čiksiky podklady k nakreslení závěrečného dílu Foglarovy stínadelské trilogie.
Po čtyřiceti třech letech se tak kruh uzavírá a končí tak zároveň víc jak dvě desítky let čekání na kreslenou tečku za legendárním příběhem, jehož úplně první řádky spatřily světlo světa před sedmdesáti dvěma roky.
O úspěšných jednáních ohledně možnosti vydání kresleného Tajemství Velkého Vonta jsme informovali v lednu; během jarních měsíců potom začal Marko Čermák s kreslením.

Dovolujeme si Vás pozvat na XXXVII. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Téma:
Fenomén Foglar – třikrát jinak…
…včera: Akademická premiéra unikátního audiovizuálního dokumentu z odhalení pamětní desky na hrobě kreslíře Rychlých šípů Jana Fischera ze 17. prosince 1988!
…dnes: Jaký je zájem současné mládeže o herně-motivační aktivity navazující na odkaz Jaroslava Foglara?
…zítra: Reflexe přínosu účelových „sběratelských“ edicí knižních děl s foglarovskou tematikou (publikace typu lexikonů Foglarova díla, nebo exklusivních nízkonákladových románů) v obecném kontextu rozvoje odkazu Jaroslava Foglara.

Výstavy z cyklu Hry a hlavolamy jsou jedinečnou příležitostí, kde se mohou návštěvníci seznámit se světem deskových her, mechanických i matematických hlavolamů a optických klamů.
Po loňském úspěšném ročníku je ve Vodňanech připraveno pokračování této oblíbené akce. Jihočeská výstava v pátek a sobotu 18. a 19. 5. 2012 navazuje na tradiční pražskou akci, která se letos v září bude konat již po osmnácté.
Ve Vodňanech v letošním roce nebude scházet létací kolo známé z románu Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu. Vodňany jsou totiž jediné konkrétně jmenované město (pomineme-li Brno, uvedené však pouze v prvním časopiseckém vydání) z celé trilogie o legendárním hlavolamu ježek v kleci. Právě uvnitř tohoto hlavolamu uchovával Jan Tleskač plánek na svůj vynález – létací kolo. A právě s jihočeským městem Vodňany je v Záhadě hlavolamu spojen let na stroji předcházejícím Tleskačův vynález.

Snad více než cokoliv jiného výmluvně charakterizovala 75. výročí vzniku Foglarových čtenářských klubů na stránkách Mladého hlasatele příležitostná obálka soukromě vydaná k tomuto výročí kamarádem Tomem-Setem a prodávaná na Foglarovském inspirativním jarním dopoledni. Vhodné kresbičky s textem "Rychlé šípy a zaniklý klub M. H." Myšlenky čtenářských klubů sice nadále existují, Sdružení přátel Jaroslava Foglara se je snaží propagovat na stránkách časopisu Bobří stopa, přesto stávající doba a hlavně společnost, vychovávající z naší současné mládeže převážně individuality, klubům příliš nepřeje. To konstatovali účastníci tradičního setkání v Nosticově zahradě u ginga večer 8. května 2012. Překvapením byla pro mnohé klubovní kronika čtenářského klubu Zlatá střela, prostřednictvím které byly připomenuty události staré přesně dvacet let, kdy se zde podobné setkání konalo poprvé.

Sympatickou akcí k letošnímu 105. výročí narození Jaroslava Foglara, kterou připravila Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara se svými tradičními spolupracujícími organizacemi na sváteční den úterý 8. května 2012, bylo Foglarovské inspirativní jarní dopoledne (FIJDA). Podobná setkání mají v pražské pobočce SPJF už víceletou tradici (vzpomeňme na Memoriál Zdeňka Pírka, foglarovské burzy apod.). Letošní setkání se neslo ve víceméně odlehčeném duchu, aby na něj odpoledne navázala poněkud vážněji výroční schůze oblastní organizace SPJF – pražské pobočky.

Interaktivní galerie Becherova vila v Karlových Varech zahajuje ve čtvrtek 10. 5. 2012 od 17.00 hodin výstavu „Sláva! Huráá! To nejlepší z českého komiksu 1. pol. 20. století“, která představí stálice kresleného seriálu atraktivní pro celé generace, jako jsou například Ladův Kozel Bobeš, Sekorův Ferda Mravenec, Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Jana Fischera a další.
Právě Rychlým šípům je věnována samostatná místnost, ve které budou vystaveny originály seriálu zapůjčené z Památníku národního písemnictví a navíc řada materiálů ze sbírky člena Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara Václava Noska – Windyho, například cenné souborné sešity příběhů Rychlých šípů vydané v éře Mladého hlasatele respektive Vpředu, legitimace klubů Mladého hlasatele, Vpředu a Klubu přátel Jarosdlava Foglara, nálepky Vpředu, ježci v kleci, odznaky, knížky a mnohé další dobové originální materiály související s tématem.

Nakladatelství Ostrov vydá již tradičně v polovině roku sborník Kruhu přátel odkazu J. Foglara. Čtvrtý sborník je obsahově ovlivněn zejména 105. výročím narození Jaroslava Foglara a dr. Jana Fischera a 100. výročím vzniku českého skautingu. Opět má v nabídce řadu nových, případně méně známých nebo nově doplněných informací o životě a díle spisovatele a také různé informace týkající se současného „Foglarovského světa“.
Z obsahu: Stopy J. Foglara ve století českého skautingu / Kreslíř Fischer a nejen Čigoligo / Neznámá foglarovka? / Jestřáb a Lenka aneb Detektivka plná lásek / Objev zvaný Rozruch / Rychlé šípy u Kobesů / Sokol z Olympie a Jestřáb / Zrušit tabu Foglar? / Tajemství polského úspěchu / Překvapení ve foglarovkách / Bohumír Čermák / Unikátní nález k unikátní knize / Další poklad z archivu! / Roy Powers a jeho družina Bobrů.

Mánie - "je duševní porucha charakterizovaná expanzivní, často iritabilní náladou. Nálada bývá nadnesená, expanzivní. Myšlení a psychomotorika bývají urychleny, často dochází k impulsivním rozhodnutím, jenž mohou mít závažné následky (nerozvážné utrácení, ničení starých a navazování nových vztahů, výpověď v práci etc.). V tělesné oblasti dominuje snížená potřeba spánku, zvýšená energie a zanedbávání somatických obtíží. Zvýšená nálada až vzrušení trvá více než týden, dochází k myšlenkovému trysku, zvýšenému sebevědomí a ztrátě sociálních zábran a riskantnímu jednání." Tak praví Wikipedie, asi nejznámější internetová encyklopedie. V případě sběratelských kartiček SPJF už mezi foglarovci nelze pochybovat. Jde o skutečně o mánii. Ruku na srdce - komu z vás, čtenářů Bohouška, se nezvýšil tep při objevu nové a ještě úžasnější kartičky nebo dokonce kartičkové série v zásilce s časopisem Bobří stopa nebo na nějakém sběratelském setkání, kde se SPJF prezentuje svými sympatickými vydavatelskými aktivitami nedej bože ve Sluneční zátoce nebo na Valné hromadě SPJF? Za uplynulých dvacet let už je velký problém s jejich pořádáním, štosováním a inventarizací. Dříve bylo možné ukládat "ulčovky" do obálek, pak si mnozí pořídili takové ty obaly na kartičky s fotografiemi od hokejistů, jiní zase v naději okupovali prodejny s fotopotřebami, další se spokojili s nalepováním kartiček do cancáků. V Brně dokonce vznikla a jeden čas aktivně působila ediční rada kartiček při Vedení SPJF, která někdy více ale většinou méně úspěšně korigovala hlavního iniciátora kartičkovské mánie velkého Bobra. Velké pozdvižení a legraci způsobilo vydání opozičních kartiček (možná, že jsou ještě ke spatření na webu iKlubovny, což bylo i prvním důkazem druhého života dnes již legendárních drobných tiskovin, které doprovázejí zásilky SPJF. Druhým důkazem o úspěchu kartiček bylo vydání "konkurenční" sady v nakl. Ostrov. No, a třetím důkazem fenomenálního úspěchu jsou Mezinárodní setkání sběratelů foglarovských kartiček, jehož 2. ročník nás čeká ve sváteční foglarovský den 8. května 2012 ve společenském sále kláštera Emauzy, Benediktinské opatství Emauzy (Na Slovanech), Vyšehradská 320/49, Praha 2 (místo konání Memoriálu Jana Tleskače) od 9.00 do 12.00 hodin.
Protože se mi nechce tahat s sebou několikakilogramovou sbírku kartiček A1, B1, C1, F1, letáků D2, letáčků zmenšených na 40%, vezmu s sebou jen některé na ukázku a případně i na výměnu.
Tep se mi zrychluje, zdravím všechny kolegy kartičkáře a na závěr svého prvního dílu připojuji seznam sad kartiček SPJF, o kterých zatím vím (uvítám doplnění):

Na nebeské tábořiště Hochů od Bobří řeky – Pražské Dvojky se včera vydal za svými oddílovými kamarády další z legendárních členů oddílu Jaroslava Foglara, Vladimír Janík – Dan.
Právě dnes by oslavil své 85. narozeniny.
Zároveň byl letošní leden dalším významným Danovým jubileem – před 70 lety, v lednu 1942, přišel do Pražské Dvojky, aby se hned během podzimu roku 1945 stal Jestřábovým zástupcem, kterým byl do hluboké dospělosti; z pravidelné činnosti se postupně začal uvolňovat až v druhé polovině 70. let, v čilém kontaktu s oddílem byl však dodnes.

K letošnímu 105. výročí narození Jaroslava Foglara připravila Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara se svými tradičními spolupracujícími organizacemi na sváteční den úterý 8. května 2012 pro nejširší veřejnost několik různých akcí a aktivit shrnutých pod zkratku FIJDA - Foglarovské inspirativní jarní dopoledne atd.
Na programu je naplánováno (sestupně dle jednotlivých ročníků): 5. Pražská foglarovská burza, 4. Výstavka prací soutěže Kde jsou vaše Stínadla? (ročník 2010-2011), 3. Setkání sběratelů turistických známek, 2. Mezinárodní setkání sběratelů foglarovských kartiček, 1. Podfukářova loterie, 0. Premiéra foto-audio dokumentu z odhalování desky na hrobě Jana Fischera věnované čtenáři Rychlých šípů v roce 1988, atd. – Další akce, aktivity a překvapení nelze vyloučit.
Všechny akce proběhnou ve společenském sále kláštera Emauzy, Benediktinské opatství Emauzy (Na Slovanech), Vyšehradská 320/49, Praha 2 (místo konání Memoriálu Jana Tleskače) od 9.00 do 12.00 hodin.

Setkání s autory knihy Skautské století Romanem Šantorou, Václavem Noskem, Slavomilem Janovem a Václavem Dostálem se uskuteční ve středu 18. dubna 2012 od 17.30 hodin v Muzeu hlavního města Prahy, Na Poříčí 52, Praha 8 – Florenc.
Na co se můžete těšit:
- vědomostní kvíz o zajímavé ceny,
- desítky nikdy nepublikovaných fotografií z významných událostí českého skautingu,
- nově objevený film ze Slovanského jamboree ve Spale 1935,
- představení luxusního pouzdra na knihu Skautské století,
- prezentaci jedinečné sbírky skautských pohlednic,
- odpovědi autorů knihy na vše co vás zajímá ze skautské historie,
- možnost nechat si knihu podepsat od všech autorů,
- zároveň si můžete ve vedlejším sálu prohlédnout skautskou výstavu Trochu lepší svět,
- možnost nákupu některých suvenýrů ke století našeho skautingu.

Návrh na vydání známky ke století našeho skautingu podal Klub skautských sběratelů Junáka již začátkem roku 2010, ale k prvnímu jednání došlo až v dubnu 2011. Pošta si určila datum vydání – 2. května 2012, dále nominále – 21 Kč (bohužel bez možnosti to ovlivnit), rozměry a další technické parametry a hlavně autora grafického návrhu – k naší veliké radosti – Marko Čermáka. Námět pak byl na zadavateli, a tak se několikrát sešli Marko Čermák a Václav Nosek. Marko vytvořil několik variant jak známky, tak přítisku na obálku prvního dne a razítka. Schvalovací komise výsledné návrhy schválila a mohla začít technická příprava k vydání známky. Známku vyryl rytec par excelance Miloš Ondráček (který vyryl již známku s A. B. Svojsíkem 1991 a také známku Rychlé šípy a kupon s Jaroslavam Foglarem 2007).

Malostranská vodárenská věž na Petržilkovském ostrově u smíchovského břehu Vltavy poblíž Jiráskova mostu byla postavena v roce 1562, aby zásobovala vodou malostranské kašny.
O čtyři století později se v jejích útrobách usídlilo několik skautských oddílů, které zde v 30. a 40. letech našly originální prostory pro své klubovny.
Jedním z oněch šťastných oddílů byla i Pražská Dvojka pod vedením Jaroslava Foglara.
My nyní do věže nahlédneme v sobotu 14. 4. prostřednictvím kamery České televize, ale příští měsíc se naskytne ojedinělá možnost vkročit do věže osobně.

Dovolujeme si Vás pozvat na XXXVI. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Téma:
Jestřábův odkaz v dnešní Dvojce
Nakolik jsou prvky Foglarova díla a skautské metodiky nosným pilířem činnosti současného 2. oddílu Hoši od Bobří řeky?
Hosté XXXVI. K-AJF:
Aleš Vitinger, vůdce Dvojky, a Martin Perlík, zástupce vůdce oddílu.
Setkání je součástí aktivit ke 100. výročí českého skautingu (1911/12 – 2011/12) a nadcházejícímu stejnému jubileu Pražské Dvojky, nejstaršího skautského oddílu s nepřerušenou činností (1913 – 2013).

Vítání jara bylo v dřívější době u mnoha evropských národů jedním z nejposvátnějších aktů. Končila vláda zimy, nastávala jarní rovnodennost a slunce probouzelo poslední spáče do nového období. I dnes však lze příchod jara oslavit nevšední a svéráznou akcí, jakou je například "Jaro s těšítky".
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje v období 21. - 28. března 2012 již tradiční akci Jaro s těšítky.

Chcete neobvykle oslavit příchod slunečních dnů?
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje akci s dlouholetou tradicí Jaro s těšítky 2012. Až do 28. března si budou sluníčkáři vyměňovat těšítka a také je dávat ostatním.

Co jsou sluníčka a těšítka?

Městské divadlo Brno pořádá výstavu věnovanou tvorbě scénografa, malíře, grafika a ilustrátora Milana Zezuly (26. 7. 1921, Brno – 22. 7. 1992, Brno).
Vernisáž výstavy Milan Zezula, scénografický fenomén města Brna se uskutečnila 11. února 2012 ve stejnojmenné galerii, v 1. patře Činoherní scény Městského divadla Brno.
Moderní ilustrace Milana Zezuly nacházíme v románech Jaroslava Foglara vydaných brněnským nakladatelstvím Blok v druhé polovině 60. let a těsně na začátku let 70. Jsou to Poklad Černého delfína, Tajemná Řásnovka, Záhada hlavolamu, Hoši od Bobří řeky a Boj o první místo, přičemž některé z románů Zezula ilustroval v dalších vydáních jinými kresbami respektive jinými ilustracemi na obálkách a přebalech.
„Výstava Milana Zezuly potrvá do 13. března včetně, je přístupná zhruba hodinu před začátkem představení ve foyeru Činoherní scény. Ukázky z umělcovy ilustrátorské tvorby pro nakladatelství Blok jsou také prezentovány, ovšem jen v omezené míře na dvou panelech – těžiště výstavy tvoří především scénické a kostýmní návrhy ze sbírky Oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea,“ doplnila čtenářům Bohouška informaci o výstavě Beatrix Křížová z Městského divadla Brno.

Od zachyceného morseovkového rozhovoru až po závěrečnou záchranu před smrtelným nebezpečím budeme upoutáni k radiopřijímačům rozhlasovým zpracováním poměrně atypicky moderně vyznívajícího příběhu z dílny Jaroslava Foglara Dobrodružství v Zemi nikoho.
Český rozhlas 2 Praha další reprízu příběhu vyprávěného Alfredem Strejčkem za doprovodu hudby Štěpána Raka zařadil v rámci četby na pokračování dětského pořadu Domino.
Tato četba zvítězila mezi třemi možnostmi, hlasováním ze tří příběhů ji vybrali posluchači.

Po dlouhé těžké nemoci zemřel 22. 2. 2012 ve věku 75 let režisér a scénárista Otakar Fuka (nar. 28. 12. 1936 v Praze).
Široké veřejnosti je známý zejména jako režisér detektivek či slavné Akce Bororo.
Foglarovské obci při vyslovení jména Otakara Fuky vytane však na mysli především jeho kniha Rychlé šípy v televizi pojednávající o natáčení dnes již legendárního devítidílného černobílého televizního seriálu Záhada hlavolamu uvedeného v Československé televizi na Vánoce roku 1969. Otakar Fuka byl autorem povolaným a dobře informovaným, neboť byl tohoto seriálu pomocným režisérem.

V ospalé železniční stanici Jefferson ztracené kdesi v slunečním žárem spalované Arizoně předminulého století začíná se odvíjet obsah prvního čísla letošního ročníku magazínu Bobří stopa. Tiskoviny, kterou Sdružení přátel Jaroslava Foglara letos vydává nepřetržitě již plných dvacet let.
Poštovní vůz vlaku vezoucího náklad nového časopisu je na obálce ještě v dálce, ale všem můžeme už dnes prozradit, co je obsahem čísla, které během několika málo dnů či desítek hodin obdrží do svých poštovních schránek všichni ti, kteří mají Bobří stopu předplacenou.
Z obálky vykreslené jedním z kmenových autorů Bobří stopy - oblíbeným malířem Jiřím Petráčkem – Oskarem se všichni ti, kteří se chtějí dovědět, co se v Jeffersonu přihodí po zabrždění vlaku, podívají rovnou na poslední, šestnáctou stranu, kde začíná zbrusu nový kreslený seriál vytvořený pro Bobří stopu právě mistrnou rukou Oskarovou. V celkem osmi pokračováních se budeme se Zlatem Apačů, jak se kreslený příběh na motivy knihy Josepha A. Altshelera – související s letošní dlouhodobou hrou pro kluby - jmenuje, scházet po celý rok 2012.

Znovu nás Rádio Domino pozve v dobrodružných povídkách Otakara Batličky "Ze všech koutů světa" daleko od domova …
"Ze všech koutů světa" jsou povídkové příběhy sepsané před sedmdesáti lety Otakarem Batličkou pro týdeník Mladý hlasatel.
Pod tímto názvem připravil Český rozhlas 2 Praha další reprízu čtení na celý týden.

Společnost Filmexport Home Video vydává 29. 2. 2012 první a zatím poslední celovečerní hraný skautský film v historii české kinematografie vyprávějící dobrodružný příběh z prázdninového tábora vodáků, kteří odhalí bandu nebezpečných diverzantů.
Film pro mládež vznikl v roce 1948, kdy ho podle námětu Lubomíra Kaválka a Jaroslava Nováka – Braťky (vedoucího pražské skautské vodní Pětky, redaktora a spisovatele) natočil režisér Josef Mach.
Natáčelo se ve skutečném skautském táboře na Seči, který pro potřeby filmu postavili sami skauti, členové 5. vodního oddílu z Prahy, kteří si také ve filmu zahráli většinu chlapeckých rolí.
Speciální vydání filmu Na dobré stopě je vybaveno řadou unikátních bonusů a vychází při příležitosti oslav sta let českého skautingu.

Kniha Náčelník s podtitulem Ernest Thompson Seton a mizející Západ, kterou napsal H. Allen Anderson, a vychází u nás poprvé, je životním příběhem Ernesta Thompsona Setona (1860–1946) – spisovatele, malíře, vědce a reformátora, který se narodil ve viktoriánské Anglii, ale již v šesti letech emigroval se svou rodinou do Kanady.
Historik H. Allen Anderson líčí Setonův život krok za krokem na pozadí dějin dynamicky se rozvíjející Ameriky, kde se pohraničí posouvá stále rychleji dál a dál na západ. Setonův osud se postupně naplňuje v prostředí, jehož kultura, společenské vztahy a příroda jsou dnes již dávnou minulostí.
Kniha zobrazuje také Setonovu dramatickou cestu k vědeckému uznání, jeho roli při vzniku hnutí woodcraftu a skautingu, jeho slabost pro původní Američany, roli, kterou sehrál ve formování moderní ochrany přírody, ale odhaluje také jeho sebestřednost, rozpolcenost, vizionářství a útěk z reality.
Náčelník je příběhem jedné z posledních renesančních osobností západní civilizace, jednoho z posledních velkých utopistů, a zároveň je unikátní kronikou mizejícího Západu.

Náš tělocvikář obvykle na začátku hodiny říkal: „Ideální počasí, ideální výkon.“ - a já si dovolím tuto repliku použít i na začátek zprávy o vykonaném III. ročníku Pražské lítačky, která se uskutečnila v pátek 24. února 2012.
Na start minulého ročníku se díky reklamě na Českém rozhlase postavilo 28 závodníků. Nyní zde stálo sice „jen“ 17 závodníků, ale byli to vesměs ostřílení veteráni. I je však trochu rozhodila zvídavá kamera pražské TV Metropol, ale nakonec ani oni nezapřeli profíky a poskytli několik interview.
Pak již byly konečně rozdány papírky s bonusovými zastávkami a ozvalo se zaúpění. No, nebyly to takové ty „dávačky“ jako minule, naopak většinou to byly zastávky na okraji hl. města a několik i za ním.
Ozvalo se odpočítávání a konečně: „Start!“ Reportérka TV Metropol se domnívala, že bude chvíli držet krok s některým ze závodníků, ale sprint na věnec nejbližších zastávek ji doslova vzal dech.

V letošním roce si příznivci Karla Maye (25. února 1842 – 30. března 1912) připomínají hned tři výročí spjatá jak s autorem, tak s jeho dílem.
Jednak je to 170. výročí narození, dále 100. výročí úmrtí, ale také 50 let od premiéry kultovního filmu Poklad na Stříbrném jezeře v roce 1962 (česká premiéra v květnu 1964), který byl natočený jako první z pozdější slavné série mayovských filmových indiánek s nezapomenutelnými Pierrem Bricem v roli Vinnetoua a Lexem Barkerem v úloze Old Shatterhanda.
V souvislosti s těmito výročími se lze těšit na pěkné výstavy.
Již tuto sobotu 25. 2. proběhne vernisáž výstavy Karel May – Století legendy uspořádané ve Velkém Meziříčí.
Při podzimních výpravách do Stínadel se pak budeme moci vypravit i do vzdálenějších míst – právě do světa z mayovek. V pražském Náprstkově muzeu totiž v říjnu začne pestrá interaktivní výstava Po stopě Karla Maye.
„Cílem je vytvořit kouzelnou atmosféru mayovek, ve starších generacích oživit vzpomínky, mladší generace upozornit na dílo autora, který silně ovlivnil bezpočet čtenářů a diváků ,“ říká autor výstavy PhDr. Petr Mašek, vedoucí oddělení zámeckých knihoven Národního muzea a čtenářům Bohouška dále prozrazuje:

Jaroslav Foglar, autor mých nejoblíbenějších dětských knížek. Stejně jako řadě jiným z mé generace, mi ovlivnil život.
V první polovině osmdesátých let byl Foglar jako řada dalších spisovatelů zakázaným autorem, všemu s ním spojenému to dodávalo kouzlo a dnes těžko přenositelné tajemno. Nebyl to však hlavní důvod, co mě na jeho knížkách přitahovalo.
Jako malý kluk jsem se podivoval, proč si můj starší bratranec Robert každý rok půjčuje z naší knihovny knížku o Bobří řece. Když mi bylo kolem deseti let, zhltl jsem Setonovy Dva divochy a protože nebylo s kým, hrál jsem si sám u babičky na Mořině na indiána. K tomu patřil i nepříliš použitelný luk a šípy. Na Mořině jsem trávil velkou část prázdnin a jelikož nám byly zapovězeny výšlapy k nedalekým lomům, příslovečně jsem se tam „mořil“ nudou.
Dva divoši a blízký starý židovský hřbitov mě posléze vysvobozovali z jednotvárnosti. V útlém dětství jsem nicméně nechápal čundráky pendlující kolem našeho domku směrem k Velké Americe. U hlavní silnice byla pumpa, kam jsem chodil babičce pro vodu a kde jsme se s čundráky často míjeli. Až později jsem objevil svět kolem Lomu, který byl tehdy ještě poset vraky rozbitých automobilů, i těch obrovských pro odvoz kamene, které měly větší průměr pneumatik než výška dospělého člověka. Autům tehdy ještě nechyběly ani volanty, řadící páky a přístrojové desky.

Ve věku 79 let zemřel v neděli 19. 2. 2012 v Ústí nad Labem po delší těžké nemoci Jaroslav Velinský – Kapitán Kid (narozen 18. 12. 1932 v Praze), spisovatel mnoha dobrodružných příběhů z nejrůznějších tvůrčích oblastí (detektivky – především dlouhá řada s bezděčným detektivem – amatérem Otou Finkem, historická próza, sci-fi, fantasy, western), trampský písničkář a hudebník – autor množství již zlidovělých trampských hitů, spoluzakladatel festivalu FCT hudby Porta, člověk s nekonečnou fantazií a s darem slova psaného i mluveného.
Foglarovské veřejnosti je znám jako autor románu Poslední tajemství Jana T., jednoho z tzv. čtvrtých dílů navazujících na stínadelskou trilogii Jaroslava Foglara vydaného v roce 2003 Kapitánem Kidem a nakladatelstvím Baset, nebo foglarovské písně Sedm statečných vydané na SP desce v roce 1988 hudebním vydavatelstvím Supraphon.
Kapitán Kid byl dlouholetým přítelem Jaroslava Foglara; členem Foglarova čtenářského klubu č. 2061 Modrobílá hvězda při časopisu Vpřed.

Kide, děkujeme!

Na sněhu? Na blátě? S těmito a podobnými otázkami na rtech se snaží věštit z křišťálové koule organizátoři druhého zimního setkání ve Sluneční zátoce, které se pod praporem neformálního sdružení UFO (Unie foglarovských organizací) uskuteční již tuto neděli.
Datum 12. února mají bezesporu všichni milovníci foglarovek zatržené v kalendáři červeně. Jak by ne, vždyť „…až do 12. února žili Vilík a Jirka takovým obyčejným životem, jakým žijete vy a tisíce jiných chlapců na světě…“. Ano, těmito slovy začala úvodní kapitola novinového vydání románu Hoši od Bobří řeky, který vycházel na pokračování ve Slovíčku, nedělní příloze někdejšího prvorepublikového deníku České slovo, na jaře 1934. Datem 12. února se tak začal odvíjet děj báječného příběhu, který přinesl nejen zrod legendárního Rikitanova společenství, ale bezesporu změnil život i tisícům chlapců a děvčat. Ti všichni po přečtení Foglarova vyprávění vykročili v uplynulém více než tří čtvrtě století ve stopách Hochů od Bobří řeky. Na významu tohoto data nic nemění ani skutečnost, že v dalších téměř dvou desítkách knižních vydání románu posunul autor počátek příběhu o měsíc dále a „obyčejný život“ Vilíka a Jirky se přehoupl do toho báječného až 12. března…

Dovolujeme si Vás pozvat na XXXIV. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Témata:
1. Průlet Skautským stoletím
Odraz Jestřábova literárního a výchovně-pedagogického díla v reprezentační publikaci ke 100. výročí českého skautingu – Skautské století.
Přestože oficiální představení knihy, která vyšla v 1. vydání v nákladu 2500 výtisků, se uskuteční až den před K-AJF (ve středu 15. 2. od 17 h v Paláci knih NeoLuxor, Václavském nám., Praha 1), prostřednictvím distribučního kanálu Junáka je již zcela vyprodána! Knihkupecké objednávky na spoluvydavatele (Mladá fronta) převyšují skladové zásoby. Proto se už připravuje dotisk knihy v nákladu dalších 2000 výtisků! Skautské století se tím stává knižním hitem letošního roku! Publikaci za zvýhodněnou cenu 350 Kč si je možné objednat na K-AJF, doporučená MC je 500 Kč.
Programový blok cca 18 – 18.30/19 h (v závislosti na možnostech účasti hostů ve druhé části K-AJF).
2. Píše Foglar, kreslí – Foglar!
Kreslené seriály Jaroslava Foglara v kontextu českého komiksu 20. století.
Do „křesla pro hosta(y)“ AJF byly pozvány dvě dámy českého komiksu – Helena Diesing a Olga Bezděková, významné znalkyně tohoto žánru a autorky celé řady odborných literárně-vědních studií a monografií.

Jsou v historii lidstva události, nad kterými se zdráháme vůbec uvěřit, že je jejich hybatelem lidská bytost.
Nikdy nepochopitelná krutost oficiální politiky hitlerovského Německa, která se neštítila vzít do svých rukou v duchu nacistických nelidských tzv. norimberských zákonů osudy mnoha lidí jen na základě jejich rasy, je dosud neodpustitelná a nezapomenutelná. A také nezapomenutá - to díky vzpomínkám a pamětem nejen těch, kteří přežili…
Jedním z těch, kteří nám předali své zážitky, je Martin Glas. Před sedmdesáti lety malý chlapec z pražské židovské rodiny. Četl Foglara. V dubnu 1942 jej jako tzv. „rasově méněcenného“čekal transport do Terezína, do ghetta právě především pro židovské obyvatelstvo z Protektorátu Čechy a Morava zřízeného velmi rychle v listopadu 1941, krátce po nástupu Reinharda Heydricha koncem září téhož roku do funkce zastupujícího říšského protektora.

Všichni známe omílanou otázku Jakou knihu by sis vzal na opuštěný ostrov?
Malý Martin byl postaven před obdobnou otázku, jen za neskonale smutnějších a ponižujících okolností. Neptali se jej totiž v rámci nějaké hry či ankety. Otázka vytanula v důsledku konkrétního naplňovaní nacistické vize tzv. „konečného řešení židovské otázky“.
Ta Martinova otázka by se dala postavit takto: Jakou knihu si vezmu do Terezína?
A jeho odpověď známe: Záhadu hlavolamu!
Vzpomíná na to:
"Bratr mi daroval k devátým narozeninám knihu Jaroslava Foglara "Chata v Jezerní kotlině" a pokud vycházel, kupoval jsem si Mladého hlasatele. V něm vycházel na pokračování román "Záhada hlavolamu", který mi tatínek svázal a já si tuhle knížku jako jedinou vzal s sebou do Terezína. Tam jsem ji ale dal jako vklad do svépomocné knihovny a když organizátor knihovny odjel transportem, zůstala mi nějaká bezvýznamná knížka. Na dobírku jsem si tehdy také koupil dřevěného "ježka v kleci". K Záhadě hlavolamu jsem se zase vrátil až dlouho po válce."

V pátek dne 24. února 2012 se v Praze uskuteční již 3. ročník Pražské lítačky - soutěže v používání městské hromadné dopravy.
S nápadem uskutečnit podobnou akci přišla již před několika lety skupinka okolo Jihomoravské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara. V Brně se oblíbená soutěž koná již tradičně pod názvem Šalinění. Po Praze se soutěž rozšířila i do Ostravy, kde se koná pod názvem Lokalki.
Soutěž v používání městské hromadné dopravy je na první pohled asi pro většinu hodně tajuplné vysvětlení. Jistější proto bude, když ozřejmím, že vítězem bude účastník, který za tři hodiny dokáže cestovat v co největším počtu dopravních prostředků, přestoupit, nastoupit či vystoupit na co největším počtu zastávek a případně navštívit i lépe hodnocené, bonusové zastávky. Pak se již musí jen včas vrátit na start a předat organizátorům bloček, který o jeho pouti džunglí městské dopravy bude vypovídat jasnou řečí.

V pondělí 13. 2. vychází očekávaný druhý díl Encyklopedie komiksu v Československu 1945-1989. Předmětem mapování komiksů v tomto svazku se stala periodika Pionýrská stezka, Pionýrské noviny a Sedmička pionýrů.
Ve stejný den, tedy 13. února 2012 v 17 hodin proběhne v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí č. 41 v Praze 1 v prostoru u literární kavárny v 1. patře slavnostní křest knihy.
Účast prozatím přislíbili Jiří Petráček, Edita Plicková, Jiří Hromádko, Ivan Hanousek, Miroslav Barták a někteří další.