Marko Čermák: 85 let. Obdržel dvě foglarovská ocenění a navrch ježka v kleci

Za úplňkového přelomu večera a noci dne 11. února 2025 v podzemí Country klubu U Vodárny na pražských Vinohradech na zdejším pravidelném koncertu skupiny Paběrky Marko převzal hned dvě foglarovská ocenění a k tomu zlatodřevěného ježka v kleci.
Určitě právem, vždyť Marko Čermák je s výraznou převahou nejčastějším či nejpočetnějším ilustrátorem rozsáhlého díla Jaroslava Foglara.
Když bylo Markovi dvanáct třináct let a nakreslil si pro sebe několik pokračování kresleného seriálu Záhada hlavolamu, těžko si mohl představit, kam ho později přivede výtvarné nadání, natož co později způsobí jeho výběr coby následovníka prvního kreslíře Rychlých šípů Jana Fischera a jak dlouhý a plodný bude jeho výtvarný pobyt v psaném světě Jaroslava Foglara.
Posledních třicet pět let tuto Markovu cestu vnímá také Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Měl jsem milou příležitost v průběhu koncertu Markovi předat v zastoupení předsedy Sdružení přátel Jaroslava Foglara Vojty Hanuše Poděkování.
Potom se nám za svitu lucerny podařilo u pódia v bezedném bahně stoky pod stínadelským kostelem svatého Jakuba vylovit dříve tam tajemným Emem utopeného ježka v kleci. Ani nebyl kupodivu moc zašpiněný, jen zářil, a to přímo zlatě.
A komu ho dát jinému, než oslavenci Markovi, což jsem rád – tentokrát toho večera výjimečně jménem svým – udělal za věnující Pražskou pobočku Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Kapelní basista Čiksika má při koncertech skupiny Paběrky průvodní slovo a v rámci něho také nejrůznější kulturní okénka. V jednom z těchto okének zmínil i Járu Cimrmana. Takže jsem se cítil hned lépe, když jsem po událostech s ježkem v kleci měl hned Záskok.
Když bylo Markovi šest let, vycházel týdeník Vpřed s Rychlými šípy na poslední straně. A redakce Vpředu či přesněji Jaroslav Foglar si pro čtenáře vymysleli Čestné odznaky Rychlých šípů. Jedním z nich byl i odznak Za pracovitost. Pracovitě jsem zaskočil za Romana Šantoru – Boba ze Skautské nadace Jaroslava Foglara a Markovi předal nadační ocenění Čestný odznak Rychlých šípů, a to přímo originál z onoho roku 1946.

A koncert mohl skvěle plynout dál...

Milý Marko, tak ještě jednou foglarovské silné Děkujeme!
A stálé zdraví, dobré cesty a pořád hbité prsty na strunách i na papíře!





Za fotografie, které jsem nemohl pořídit sám, děkuji Mišelínovi, Jiřímu Hrbkovi, Vaškovi Vávrovi a Václavu Rybovi.