Co Jestřáb nikdy neprozradil aneb Jak to bylo doopravdy se strágulou

[ Autor: Adéla Vožechová - Bublina | zařazeno: 5. 11. 2004 | přečteno 20861 ]

Každý znalý foglarovec už jistě někdy slyšel o věcičce zvaná strágula.
Strágula je prostě pojem, legenda a kdo ji nezná, jako by nebyl. Tento důmyslný dopravní prostředek jistě musel vzniknout v hlavě nějakého velkého koumáka, ale byl to opravdu Jestřáb???
Pokud začneme pátrat po původu stráguly, necháme se unést na stránky foglarovek, kde nadšení hoši závodili na těchto hýbátkách.
Kde se ale vzala strágula? Ano, položme si tuto otázku, je to velmi nutné.
Nesmíme se ale nechat ošálit dojmem, že strágula vznikla v Jestřábově hlavě.
Ne, samozřejmě nijak nepopíráme genialitu Jaroslava Foglara, co se týče úžasných nápadů, ale vezměme to čistě realisticky a prakticky.
Většina lidí, událostí a věcí, které se ve foglarovkách objevují, má reálný podklad, tedy – strágula opravdu existovala!
Ano, to už jste věděli dávno předtím, víte ale, jak to bylo se strágulou doopravdy?
Pátrání po původu stráguly nás přivedlo na velice zajímavou stopu.
Slova se chopili jazykovědci a objevili, že strágula je slovo, které se postupem času vyvinulo z jakého si nářečního výrazu.
Pátrali jsme tedy hlouběji a přišli na to, že v naší zemi existuje velice svérázný a svébytný region, jež tímto nářečím oplývá.
Zde se zastavím, nutno podotknouti, že tento region jest velice hojně navštěvován a jeho věhlas se šíří daleko.
Je jím oblast, strategicky vymezená na kopci mezi Kladnem a Rakovníkem.
Centrem této oblasti a zároveň lidového folkloru a zvyků je městečko New Bubu, chcete-li Nové Strašecí.
A právě v okolí tohoto městečka se může mnohému návštěvníkovi poštěstit a zaslechnout alespoň zlomek z úžasného nářečního a slangového bohatství.
Jelikož jsme ve svých výzkumech šli do hloubky a byli pečliví, zde je malá ukázka, například samotnému New Bubu se říká všelijak: Bubíkov, Strášo, Strašákov, ale také - a teď si to přečtěte bedlivě – STRÁGO!
Ano, a právě tady se ukrývá jádro pudla! Tedy vlastně stráguly.
Jenže je tu jedna záhada. Co má společného Strágo a strágula??? Ač se to nezdá a je to k neuvěření, tak hodně!
Ale abychom objasnili i tuto záhadu, musíme začít hledat zase trochu někde jinde.
A kde jinde se dozvědět, jak to bylo doopravdy, než v Jestřábově denících. Tam Jestřáb popisuje všechno.
Je tomu už velmi dávno, kdy Jestřáb hledal jeden rok tábořiště pro oddíl.
Prý někde z pavlačí se doslechl něco o krajině plné rybníků a jednoho kopce, kde docela hodně prší.
Ten déšť Jestřába neodradil, naopak, potřeboval takové vlhčí prostředí pro svoji hru odehrávající se v deštném pralese.
A tak se jednoho krásného slunečného dne v Praze vypravil vláčkem až kamsi do končin Bubíkovských.
Po cestě začalo lehce poprchávat a Jestřáb si zamnul ruce.
Když projel přesně jednu minutu dlouhým tunelem, kolem rybníků a měsíční krajiny, tedy lupkového lomu (že by inspirace pro Zemi nikoho???), vystoupil na malém nádražíčku dole pod kopcem.
Jestřáb nelenil a vydal se šlapat nahoru.
Ale co to?
Takový podivný zvuk…
Najednou se ozve i křik a lomození sílí, co to je?
Z kopce se sem řítí parta kluků na podivných vozítkách a vypadá to, že mezi sebou závodí.
Jestřáb otočil hlavou, jak se mihli kolem něho a zaslechl jen útržek věty: „... strááááguuuu ….“.
„To je úžasné", pomyslel si a v jeho hlavě se tak zrodil nápad…
Rozběhl se za těmi kluky dolů z kopce a zeptal se jich odkud jsou a co to mají.
„No přece ze Strága - na tomhle jezdíme ... a říkejte si tomu, jak chcete.“
Za týden se do redakce Mladého Hlasatele přihlásily tři nové kluby.
A za nějaký čas vyšel příběh - a v něm …. STRÁGULA!

[ komentáře: 1 | přidat komentář | Vytisknout článek ]