Mrtvá legenda? aneb 65 let Mladého hlasatele

Před 65 lety - 7. 9. 1935 vyšlo 1.číslo I. ročníku Malého hlasatele (až od II. ročníku Mladý hlasatel), časopisu, který se za své existence setkal s mimořádným ohlasem a postupem let se stal legendou mezi dětskými časopisy.

Ve své době moderní až novátorský Mladý hlasatel zejména po změně obsazení redakce v roce 1938 (Karel Bureš, Jaroslav Foglar) přinášel spoustu přitažlivého čtení, reportáží, naučných článků z nejrůznějších oborů, tvorbu čtenářů, vyhledávanou Foglarovu rubriku Z Bobří hráze, kreslené seriály (v prosinci 1938 zde měl premiéru neopakovatelný český komix Rychlé šípy), vkládaných románů na pokračování (30. srpna 1940 začala vycházet poprvé Záhada hlavolamu). Kolem redakce se podařilo shromáždit řadu kvalitních autorů textů i výtvarna (za všechny uveďme nepřekonatelného kreslíře Rychlých šípů Jana Fischera či mistra hutné dobrodružné povídky Otakara Batličku). Právě v Mladém hlasateli uvedl Jaroslav Foglar do života jedinečnou myšlenku čtenářských klubů (v době před německým zákazem vydávání MH roku 1941 redakce přidělovala klubům čísla vyšší než 24 500).
Dvakrát do téže řeky nelze vstoupit, nicméně poválečný Vpřed a v šedesátých letech především ABC dobře navázaly na svého předchůdce včetně klubovní myšlenky. Předlistopadové roky nabídly dětem několik časopiseckých titulů, které vedle zrcadla atmosféry své doby se na dobré úrovni věnovaly dětským zájmovým oblastem. Není od věci připomenout, že mezi tehdejšími autory lze vystopovat i jména někdejších dětských čtenářů či klubařů Mladého hlasatele nebo Vpředu.
Dvakrát do téže řeky nelze vstoupit. Poslední roky však ukazují, že nelze ani objevit nový pramen, novou řeku.
Nostalgicky hledíme do vyschlých řečišť a čekáme na dar vody.