Po několika letech usilovné práce spouštíme nové stránky pro milovníky foglarovek a dalších "našich věcí".
Stránky www.foglarovec.cz jsou již v nějaké podobě funkční a stále se doplňují.
Tento web je určen všem zájemcům o dílo Jaroslava Foglara, hlavně pak badatelům a hledačům zajímavostí z jeho života a díla a dále pak sběratelům všech možných relikvií, které s dílem Jaroslava Foglara souvisí.
Existuje řada webů o Jaroslavu Foglarovi, současném dění v dětském světě, případně různě zdařilých webů jiných nadšenců.
Tento web má být jiný než ostatní hlavně v tom, že půjde mnohem víc do hloubky. Dozvíte se zde mnohdy až udivující detaily a dávno zapomenuté nebo nikdy nezveřejněné skutečnosti.

Representativní kniha Skautské století, která se věnuje historii českého respektive československého skautungu, již vyšla.
Autorský tým tvořený z poloviny aktivními členy Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara Roman Šantora, Václav Nosek, Slavomil Janov a Václav Dostál na více jak 260 stánkách popsal nejen samotnou historii, ale přidal i řadu fenonénů, povídek, medailonů osobností, kaleidoskopů a několik přehledů. Texty jsou doplněny mnoha fotografiemi a reprodukcemi řady artefaktů. Knihu vydalo Tiskové a distribuční centrum Junáka ve spolupráci s Mladou frontou.
Jaroslavu Foglarovi je zde samozřejmě věnován medailon a několik výrazných částí jak v textu, tak obrázcích.

Už předloni vyšla - hojně dosud diskutovaná - kniha Miloše Dvorského Mýtus zvaný Stínadla a vloni se dočkala druhého, rozšířeného vydání.
Zatímco původní verze měla 238 stran, nová jich obsahuje o šestnáct víc. Koupil jsem ji i proto, abych zjistil a nedořečeně tady naznačil, co přibylo.
Tak především: Slova možná až bombastické chvály vzadu na obálce. Nakladatel či autor si je neodpustili a vztahují se ovšem k prvnímu vydání. „Je to skvělé dílo!“ rozplývá se filmový režisér Petr Kotek a světově uznávaný karikaturista Ivan Steiger (nar. 1939) k tomu opojeně dodává: „Vždycky, když přijedu do Prahy, čeká mě na nočním stolku stínadelský mýtus. A pokaždé se při čtení raduji.“

Přesně před sto lety, 1. února 1912, byla vydána první skautská příručka u nás – Český skaut. Autorem útlé, ale pro rodící se skautské hnutí nesmírně významné knížečky, byl středoškolský profesor a náčelník-zakladatel A. B. Svojsík
Po úvodním svazku následovaly další tři obdobné sešity – Táboření, V přírodě a Umění pozorovati. Obsah všech průkopnických příruček byl následně začleněn spolu s dalšími obsažnými texty do knihy Základy junáctví, která se stala – a dodnes je – „biblí“ českého skautingu. Kromě A. B. Svojsíka přispěla do Základů junáctví (vyšly v květnu 1912) svými statěmi i řada významných osobností českého politického, kulturního a společenského života – spisovatelé A. Jirásek a K. V. Rais, průkopník moderní tělovýchovy J. Guth-Jarkovský, lékař J. Thomayer a další. Obálku knihy nakreslil malíř Mikoláš Aleš.

Touto knihou plníme po neuvěřitelných 65 letech přání Jaroslava Foglara, který chtěl k Vánocům roku 1947 vydat své dílo „Pod vlajkou Devadesátky“, což mělo být nově upravené vydání titulu „Pod junáckou vlajkou“.
Na to mělo navázat první knižní vydání druhého dílu, tedy „Devadesátka pokračuje“, který byl v té době známý z aktuálního otiskování v časopisech Junák a Vpřed.
Okolnosti doby tehdy již byly vydávání Foglarových knih v lecčem nepříznivé. Tiskový papír byl v těch poválečných letech na příděl a navíc už mnoho rozhodujících pozic ve správním aparátu státu cíleně obsadili komunisté.
Sám Foglar po počátečních peripetiích s možným vydáním této knihy upravil název tak, aby snáz prošel úředním „schvalovacím procesem“ a nejspíš aby se také lépe propojil s názvem druhého dílu. Sám se postaral rovněž o vznik nových ilustrací, pro jejichž provedení získal Bohumíra Čermáka. Bohužel se však vydání knihy v roce 1947 nepodařilo prosadit.

Výročí narození Jaroslava Foglara bude letos mít vepsáno číslo 105, a při této příležitosti se malebné jihočeské Prachatice stanou místem výstavy respektive dvou výstav, které přiblíží především regionální vazby z dávných i relativně nedávných časů mezi Jestřábem a čtenáři, členy nejrůznějších oddílů a klubů, ale i všeobecně Foglarovu tvorbu.
Výstavy proběhnou v Prachatickém muzeu a v Městské knihovně Prachatice.
Vzhledem k tomu, že od prvního článku na Bohouškovi z počátku září loňského roku se v práci o velký kus pokročilo, zeptali jsme se iniciátora výstavy Foglar a Prachatice Davida Jana Žáka na aktuální informace a upřesnění.

Čísla v titulku by mohla svádět k optimisticky mylnému výkladu, že vyjadřují odpočítávání toho, kdy se poslední vůle Jaroslava Foglara (zemřelého 23. ledna 1999) již konečně naplní.
V souvislosti s třináctým výročím skonu oblíbeného spisovatele lze ve stručnosti připomenout, že autor svojí závětí z roku 1996 odkázal veškerý svůj majetek včetně autorských práv své Nadaci Jaroslava Foglara (v likvidaci) založené téhož roku. Platnost závěti u soudu zpochybnil nejbližší příbuzný Jaroslava Foglara synovec Petr Foglar, jehož do závěti J. Foglar nijak nezahrnul.
Třináct let tak probíhají na soudech různých stupňů jednání, přičemž váhy hledačů spravedlnosti zatížené čím dál tím těžšími fascikly pomalu žloutnoucích dokumentů se několikrát přiklonily na zcela opačné strany sporu mezi Nadací a synovcem.

V pondělí 23. ledna 2012 odpoledne proběhla v Praze vzpomínková zastavení organizovaných i neorganizovaných foglarovců u hrobu prvního a nezapomenutelného kreslíře Rychlých šípů a ilustrátora románů Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří Jana Fischera na Olšanských hřbitovech u příležitosti 105. výročí jeho narození (22. 1. 1907) a také na místě posledního odpočinku Jaroslava Foglara na Vinohradském hřbitově, od jehož odchodu uplynulo 23. ledna již 13 let.
Na obě setkání kromě účastníků nejen z Prahy dorazily také Rychlé šípy s věrným psem Bublinou i svojí klubovní vlajkou, ale také Bratrstvo Kočičí pracky s krysou Eulálií. Všichni svorně poděkovali oběma pánům za to, co vykonali pro radost mnoha generací.

Stínadelská trilogie = dva kreslené příběhy. Takový stav panuje přes dvacet let. Zatímco ze slavných románů Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu (první zveřejnění r. 1940/1941) a Stínadla se bouří (první zveřejnění r. 1946/1947) převedených do komiksů se radujeme již od roku 1970 respektive 1971, na poslední díl - Tajemství Velkého Vonta (první oficiální zveřejnění r. 1990) - dosud nedošlo.

Třináct let uplyne v pondělí 23. ledna od smutného okamžiku, kdy odešel Jaroslav Foglar - Jestřáb.
Zástupci vedení Sdružení přátel Jaroslava Foglara a pražské pobočky SPJF uctí Jestřábovu památku u jeho hrobu na Vinohradském hřbitově krátkou vzpomínkou a mimo jiné zapálením svíčkové třináctky.
Setkání se uskuteční v pondělí 23. ledna 2012. Místem srazu je hlavní vchod na Vinohradský hřbitov z Vinohradské třídy, čas odchodu k hrobu je 16.30.

"13/7 1900 v pátek večer ztratil snubní prsten."

S příchodem nového roku 2012 vstupuje Akademie Jaroslava Foglara již do pátého kalendářního roku své činnosti: První setkání badatelů-foglarologů se uskutečnilo v říjnu 2008. Toto malé „jubileum“ bude připomenuto na XXXIII. kolegiu Akademie Jaroslava Foglara s programem:
Témata:
1. „Palácové revoluce“ Dvojky
Problematika vůdcovské (ne)obměny ve specifickém prostředí Jestřábových Hochů od Bobří řeky. Téma ke 100. výročí českého skautingu.
2. Tóny od Bobří řeky
Odraz díla Jaroslava Foglara ve vážné i moderní populární hudbě.
3. Pele-mele

V sobotu 14. 1. 2011 od 19.30 h se v rámci XXII. skautského semináře Ekumenické lesní školy v Praze uskuteční komponovaný diskusní večer Fenomén Foglar o Jaroslavu Foglarovi s promítáním dokumentů od bývalého člena pražské Dvojky – Hochů od Bobří řeky Jaroslava Čvančary – Jáčka (Jestřáb) a režiséra Petra Kotka (Cesta za modrým světlem). Besedovat bude i další člen Jestřábovy Dvojky Jiří Zachariáš - Pedro. J. Čvančara promítne i krátké sekvence táborových filmů pražské Dvojky, které natočil Jaroslav Foglar – Jestřáb v padesátých letech.
Po shlédnutí filmů proběhne diskuse s P. Kotkem, Pedrem a průvodcem tohoto večera Slavomilem Janovem - Nashvillem a s diváky o filmu a o významu Jaroslava Foglara pro český skauting.

Soutěž organizovaná Pražskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara pro rok 2010 a část roku 2011 u příležitosti 70. výročí vydání prvního pokračování legendárního příběhu Rychlých šípů ve Stínadlech od Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu v týdeníku Mladý hlasatel 30. 8. 1940 zná své vítěze.
Výsledky byly oznámeny na pražském Večeru světel 2011, tedy tamtéž, kde byl nynější ročník 17. prosince 2009 vyhlášen.
V kategoriích fotografické, kresebné, výtvarné a literární se soutěže zúčastnilo celkem 10 autorů s celkem 30 pracemi.

Původní středeční termín přesunu Rychlých šípů do klubovny byl vzhledem ke konání smutečního průvodu s Václavem Havlem o jeden den odložen. Klub Rychlé šípy tedy sešel ze Svatyně uctívačů ginga až ve čtvrtek 22. prosince 2011 brzy ráno.
Dole na ulici škrábali řidiči zamrzlá skla u vozidel, ale dřevěná komínová lávka byla pouze mokrá a ani neklouzala.
Šípákům se vůbec nechtělo dolů, protože jejich měsíční výhled do oken hotelu Paříž skončil. A právě v den odchodu se u hotelového okna dobrou čtvrthodinu natřásala nahatá cizinka (asi). Mirek jako nejstarší nemohl ostatním chlapcům zakrývat oči, neboť měl ruce přivázané k zábradlí.
Těžko říci, čeho všeho byli chlapci z Rychlých šípů během svého měsíčního pobytu ve Stínadlech s výhledem na hotel svědky, ale hlavu z toho - jako v Kutné Hoře - neztratili a dál budou mravním vzorem pro své přátele.

Jedenáctým rokem mohli od 17. listopadu do 17. prosince 2011 noví i tradiční hledači Rychlých šípů pátrat na území Starého Města pražského po chlapcích tohoto legendárního klubu v rámci hry Hledáme Rychlé šípy.
Jedenáctým rokem mohli obyvatelé i návštěvníci starých ulic a uliček hlavního města vidět zvláštní jednotlivce či skupinky jak procházejí územím mezi Vltavou a ulicemi Národní, 28. října, Na Příkopech a Revoluční s hlavou vztyčenou hodně vzhůru a s očima bystře těkajícíma z místa na místo. Snad jen scházející univerzálně nic neříkající výraz v jejich obličejích mohl dávat tušit, že se nejedná o příslušníky Útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby Policie ČR prověřující terén.

Ani poslední záchvěvy již zesláblé vichřice Joachim, ani lezavé mrholení z mraků, které jako by své porce sněhu vysypaly již před rokem, neodradily řadu přátel foglarovského světa od toho, aby vyrazili i tentokrát na tradiční pražský Večer světel.
A tak se 17. prosince po 17. hodině na Haštalském náměstí setkali známí i neznámí - nejen z Prahy, ale i ze středních Čech, Plzeňska, Pardubicka, jižní Moravy a možná i z dalších krajů.
V rámci Večera světel došlo, jako již desetkrát nazpět, k oznámení výsledků měsíční pátrací hry na území Starého Města pražského Hledáme Rychlé šípy (viz samostatný článek).
Nad rámec tradičního programu setkání byly vyhlášeny výsledky fotografické, kresebné, výtvarné a literární soutěže Kde jsou vaše Stínadla? (viz samostatný článek).

Všem čtenářům Bohouška
přejeme veskrze vydařených
12 měsíců roku 2012.

Alpín, Best, Krizmen

V těchto dnech je to přesně 75 let, co na českou půdu vstoupil průkopník hnutí „lesní moudrosti“ a jeden z „otců“ světového skautingu Ernest Thompson Seton. Stalo se tak při jeho návštěvě Prahy na sklonku roku 1936.
E. T. Seton, známý i pod přezdívkou Černý vlk, přicestoval do Československa na pozvání křesťanské tělovýchovné organizace YMCA. V rámci svého pobytu v Praze (20. – 26. prosince) uskutečnil několik besed a setkání se svými příznivci z řad woodcrafterů, skautů i členů YMCA a v Československém rozhlase vystoupil s přednáškou o historii amerického Západu. Navštívil také dvě skautské klubovny na Vltavě – Braťkovy vodní Pětky (J. Novák) u vodárenské věže na Smíchově a Jestřábovy Dvojky (J. Foglar) na lodi Skaut, zakotvené poblíž dnešního Rudolfina.
Při příležitosti jubilea tři čtvrtě století od zmíněné návštěvy pořádá Akademie Jaroslava Foglara ve spolupráci s kmenem dospělých Junáka vzpomínkový happening – Stopou Černého vlka.
Uskuteční se ve středu 28. prosince 2011 odpoledne v Prokopském údolí, na jihozápadním okraji Prahy.

V sobotu večer si uděláme v Černém údolí vánoční nadílku. Přineste s sebou každý dárky pro ostatní členy a nezapomeňte vzít nějaké ozdoby na vánoční stromek. Ozdobíme si některý v tamním lese. Sraz v 5 hod. u klubovny.
Mirek Dušín

Aktualizace 19. 12. 2011 Včera jsme rozsvěceli svíčky na Večeru světel jako symbol naděje, že bude na světě lépe. Právě po tomto večeru, po této noci, nás opustil pan prezident Václav Havel.

Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara pořádala 2. října 2006 výpravu do vodárenské věže na Petržílkovském ostrově v Praze, kde mívaly skautské oddíly pod správcovstvím Jaroslava Foglara své klubovny. Kromě členů pobočky a jejich přátel přišli i někteří dávní Hoši od Bobří řeky, kteří sem chodili s Jestřábem na skautské oddílové schůzky.
Skautovával zde v jiném skautském oddílu i mladý Václav Havel - Chrobák, kterého jsem na prohlídku klubovny také pozval. Měl lehko zapamatovatelný email vaclav.havel@seznam.cz a pár dní před akcí mi z tohoto emailu přišla omluva se slovy: Menharte, děkuji za pozvání, ale můj program je plánován dva měsíce dopředu a tato návštěva míst mého mládí se mi už do programu nevejde. Příště se mi, prosím, ozvěte dříve. Zdravím účastníky...

Dovolujeme si Vás pozvat na XXXII. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s programem:
Téma:
Jestřábí vánoční taškařice
- úvod: hymnus AJF
- badatelské perpetum mobile: Rychlé šípy slaví Vánoce
- poznávací hra ke 100. výročí českého skautingu: Rychlé šípy v Africe
- projekce filmového dokumentu světové premiéry divadelní jednoaktovky
Rychlé šípy hrají divadlo (26. 11. 2011)
- pátrací hra Hledáme Rychlé šípy (Praha, Kutná Hora)
- dodělej si sám: představení nového modelu hlavolamu „ježek v kleci“
- udělení členství v Akademii Jaroslava Foglara
- vánoční nadílka
- soutěž ve zpěvu vánočních koled
- literární novinky: Český komiks 1. poloviny 20. století
- připravované akce: happening Vánoční Setonův hrnec (k 75. výročí návštěvy E. T. Setona v Praze) a 2. zimní setkání ve Sluneční zátoce

Autorka právě vydané publikace Český komiks 1. poloviny 20. století Helena Diesing se odhodlala vstoupit na tenký led žánru, který v české kultuře nebyl dosud zpracován jako celek, natož jako fenomén do roku 1950.
Obrazově bohatá kniha autorky, mimo jiné tvůrkyně monografie Kája Saudek (2010), vyplňuje prázdné místo na poli české pop kultury.
Helena Diesing na základě rozsáhlé rešerše dobových periodik shrnuje dosud nezmapované období českého komiksu. Přináší nové poznatky o proslulých tvůrcích, mezi nimiž nechybí Josef Lada, Ondřej Sekora či Jaroslav Foglar, představuje ale i desítky autorů zcela neznámých. Publikace dokazuje, že svět českého komiksu před rokem 1950 byl plný celé řady rázovitých postav. Odhaluje zrod těch dodnes slavných, například Ferdy Mravence nebo Rychlých šípů, připomíná také mnoho zapomenutých hrdinů včetně Pepiny Rejholcové z dílny Františka Voborského nebo gentlemanského fešáka Dandyho od mezinárodně uznávaného karikaturisty Berta.

Hoši z klubu Rychlé šípy si v roce 2011 vylezli na "svatyni uctívačů ginkga". Tato svatyně je vně i uvnitř vyzdobena listy ginkga, jak dokazuje detail větrání v této zajímavé budově.
O který se jedná staroměstský dům se dozvíte až při Večeru světel 17. prosince.
Zbývá všem pátračům už jen několik dní k nalezení Rychlých šípů ve Stínadlech.
Možná někomu přiložená fotografie napoví - odvětráním vylezli Šípáci až na střechu.

Svátek Večer světel, vycházející ze stínadelské trilogie Jaroslava Foglara, si příznivci tohoto autora a jeho díla na mnoha místech naší země připomínají vždy 17. 12., tedy v den, kdy vyšel (v roce 1938) na stránkách Mladého hlasatele první kreslený příběh Rychlých šípů.


Tradiční Večer světel v Praze se uskuteční v obvyklém čase a na obvyklém místě:
Sraz 17. 12. 2011 v 17.00 (konec akce přibližně 18.00) - prostor u postranního vchodu kostela sv. Haštala na Haštalském náměstí v Praze 1 (naproti Anežské ulici).

Jedinečný vánoční dárek pro Vás, vaše družiny, kluby, oddíly.
Jiří Vodenka – Jíra, jeden z nejstarších Dvojkařů, rádce družiny Ostřížů, účastník slavného tábora u Sinovíru roku napsal a vydal knihu o stopování.
Z Jírova celoživotního zájmu o tuto vědu zálesáků čerpal jeho skautský vůdce Jaroslav Foglar ve svých časopiseckých hlídkách Z Bobří hráze či Junácká hlídka. V šedesátých letech vytvořil Jiří Vodenka s Jaroslavem Foglarem tandem a čtenáře Vědy a techniky mládeži v deseti pokračováních seznamovali se stopováním a životem zvěře v divočině.

Můj kamarád Jára Billíček Frič, učitel základní školy v Praze a banjista, vydal právě další komiksovou knížku nazvanou „Šeré Zjevy. Comics 1990 – 2011“ s podtitulem „Nové díly. Šerý svět“.
O co jde? Určitě o jemnou a přátelskou parodii na Rychlé šípy, ale ještě jednou věcí se tato parodie odlišuje od mnoha parodií jiných a hrubozrnnějších, a to tím, že jde o krajně autobiografické příběhy Billíčka a jeho kamarádů, kteří ve městě i v přírodě více i méně vědomě napodobovali a jistě ještě napodobují Rychlé šípy, což je teprve zachyceno na barevných obrázcích.

Praha se představuje jako město literatury. Minulý týden odstartovala akce Kniha pro sochu, která vybízí k zamyšlení nad sochami, které se proměnily v zahloubané čtenáře. Jako první knihu dostala Miminka na Kampě.

Dnes vychází poslední díl z trilogie kanadského Severozápadu - Indiáni Britské Kolumbie strpěli Olympiádu od Ivana Makáska – Hiawathy, redaktora a publicisty, jehož celoživotním zájmem je vedle ochrany přírody indiánské téma.
Autorova třetí kniha z kanadského severozápadu přináší informace proč většina domorodců Britské Kolumbie s pořádáním olympiády (XXI. zimní olympijské hry 2010) v jejich zemi nesouhlasila, včetně majoritní bílé většiny Vancouveru. Co lidé dělali proti a jak jim to nebylo nic platné, když mocní rozhodli jinak. Nepomohly mnohaleté demonstrace v provincii, ani projevy solidarity ze zahraničí, stížnosti u Mezinárodního olympijského výboru, ani v OSN. Svět ovšem nechtěl nic vědět o humanitárním bezpráví v zázemí Olympiády. Kanaďané sice slibovali nejzelenější Hry v historii, ale pak nedokázali dodržet ani vlastní zákony o ochraně přírody a tak začaly destrukcí životního prostředí. Překvapí příběh muže, jenž měl na starosti jejich bezpečnost, ačkoli jeho kariéra vyrostla z potlačování tzv. „indiánských rebelií“. Olympiáda měla na svém kontě nejen smrt gruzínského sáňkaře, ale i několik mrtvých indiánů, o kterých se u nás nepsalo. Přitom smrt řezbáře a člena sněmu Lilwatů málem zhatila zahajovací ceremoniál. Tato kniha chce naše povědomí o tom všem vylepšit.

Rok se s rokem sešel a fanoušci komiksu se jistě táží, kde je onen slibovaný druhý díl encyklopedické řady, mapující periodika vydávaná před sametovou revolucí, a především kreslené příběhy v nich. Nešlo skutečně jen o zástěrku? Neskončil ambiciózní projekt prvním a zároveň posledním dílem komiksové „ostalgie“, jak byla také kniha jednou kritikou nazvána? Nedočkali jsme se pouze oslavného zviditelnění ABC a poté – u všech plantážníků – konec bez zvonce?
Malověrným a pochybovačům, stejně tak optimistům a příznivcům Encyklopedie komiksu lze předložit lakonické sdělení. II. svazek bude! A pokud se ptáte kdy a v jaké podobě, k několika změnám oproti „jedničce“ dojde. Jednou z nejdůležitějších je termín, kvůli nevyhnutelným technickým obtížím (které byly skutečně nečekané a neplánované a nijak se nedaly urychlit) přesouvající vydání II. svazku na leden 2012.

Přesně před dvěma lety (5. 12. 2009) jsem na stránky Bohouška psal o objevu radiotelegrafisty amatéra a „objevitele“ Otakara Batličky - ing. Emila Jiráta. Tento článek naleznete na http://www.bohousek.cz/clanek-2009120002-gymnazium-na-mikulasskem-namesti-v-plzni-lihen-zajimavych-osobnosti.html.
Také on, stejně jako předtím malíř a ilustrátor Bohumil Konečný a redaktor časopisů Mladý hlasatel a Vpřed dr. Karel Bureš patřil k absolventům II. státní československé reálky v Plzni – dnešního gymnázia na Mikulášském náměstí v Plzni.
Letos v srpnu mi volal Vladimír Prokop, jeden z největších znalců díla Zdeňka Buriana a autor několika monografií o Zdeňku Burianovi či Gustavu Krumovi.
Vladimír Prokop se mě ptal, zda u nás ve škole náhodou nestudoval malíř Jaromír Vraštil. Měl by maturovat někdy na konci 30. let...
Vyhledal jsem naši databázi studentů a skutečně – naším absolventem je i malíř a ilustrátor Jaromír Vraštil!

Milan Wágner letos vydal pod titulem Životem v pestré společnosti již třetí knihu vzpomínek na Miloslava Šimka a divadlo Semafor a najdete uvnitř i následující Foglarova slova vybraná z dopisu z 5. ledna 1979, což byl onen velmi těžký čas spisovatelova života, ve kterém se obětavě staral o slepou už a na obě nohy ochrnutou, sto a jeden rok starou maminku.
Miroslav Horníček, dotazovaný na názor o knihách Karla Maye, řekl přibližně toto, píše Foglar v dopise Milanu Wágnerovi: Kdo je čte poprvé teprve v dospělém věku, cítí se podveden. Ale kdo čte mayovky v mládí, má je trvale rád pro pěkné prožitky, jež mu v mladém věku přinesly! A to je můj případ. Dnešní kritikové a odborníci jsou však bohužel právě z těch lidí, kteří mě v mládí nečetli, a proto mě také ani nemohou pochopit. A jak by mohli? Oni neměli nikdy tornu na zádech, nikdy neseděli u táborového ohně a neprožili ani velká přátelství na život a na smrt, jež jsou většinou hochů a děvčat prožívána. A to je právě neštěstí pro mne i pro statisíce mých čtenářů, kteří se vinou těchto kritiků sotvakdy mých knížek dočkají.

Do druhého desetiletí své historie se v sobotu 26. listopadu 2011 přehoupne soutěž ve vyjímání hlavolamu „ježek v kleci“ – Memoriál Jana Tleskače. Akce, jež ojedinělou formou rozvíjí literární odkaz spisovatele Jaroslava Foglara, se uskuteční po jedenácté.
Účastníky zápolení, které se jako jediné tohoto druhu pyšní visačkou mistrovství světa, bude hostit opět společenský sál kláštera Emauzy v Praze. Soutěž je rozdělena do tří věkových kategorií – do šesti, do patnácti a nad patnáct let. V předchozích ročnících se jí zúčastnily více než dvě tisícovky startujících z půl druhé desítky zemí Evropy, Asie, Ameriky a Austrálie.

Dovolujeme si Vás pozvat na XXXI. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Témata:
1. Mýtus zvaný Stínadla
Ač se diskutovat nebude jen o stejnojmenné knize, vzhledem k tomu, že autor této ojedinělé publikace Miloš Dvorský je stejně tajemnou osobou jako nepolapitelný Širokko (nikdo jej nikdy neviděl, nemluvil s ním, zůstává pod maskou...), bude pro všechny překvapením, jestli se dostaví - nebo co se alespoň o něm dovíme.
Účast přislíbil editor publikace a nakladatel Zdeněk Bauer.

V pasáži obchodního centra Futurum v Kolíně probíhá od 3. 11. do 3. 12. 2011 výstava Letectví – Co všechno létá.
Mezi řadou exponátů je také létací kolo Jana Tleskače, označené na českém, slovenském a anglickém popisku jako „okřídlené kolo“: Legendární kolo Jana Tleskače, jehož plán byl ukryt v hlavolamu „Ježek v kleci“. O jeho tajemství se utkaly Rychlé šípy s postavami z tajemných Stínadel. To vše díky fantazii Jaroslava Foglara a jeho próze Záhada hlavolamu. V době, kdy Foglar psal svou knihu, funkční létající kolo neexistovalo. Dnes se objevují různé prototypy letadel poháněných lidskou silou, jejich dolet je však omezený.

18. listopadu uplynou dva roky od zasazení Stromu Jaroslava Foglara na pražském Žižkově, jež se větví poblíž tramvajové zastávky Husinecká na Seifertově ulici, v parčíku před fotbalovým stadionem.
Při této příležitosti, vy, kteří si vzpomenete a půjdete ve třetím listopadovém týdnu, od 14. do 20. listopadu 2011, kolem, máte možnost, na opěru kmene jinanu, u níž je destička s věnováním, přivázat stužku, ať už ve žluté barvě Vontů, nebo jakékoliv jiné.
Co myslíte? Kolik jich tam potom napočítáme?

Jedná se o první podnik z cyklu výprav po místech souvisejících s rodem Jaroslava Foglara, který připravuje Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Výprava, která přinese nová fakta, se uskuteční do Unhoště k rodnému domu otce Jaroslava Foglara Jindřicha Foglara, jehož sté výročí úmrtí jsme si letos připomněli, respektive k dvěma domům a jednomu místu bývalého domu. Dále na říčku Loděnici – Kačák kolem míst bývalé chaty rodičů Marko Čermáka (pro ucelenost v rámci předchozích výprav k Čermákovským srubům), kde se začal formovat Markův trampský i hudební či foglarovský život, a pak již podél říčky romantickým údolím osídleným několika historickými trampskými osadami.
Během dne mineme i několik míst majících názvoslovný respektive jmenný foglarovský nádech (Černý potok, Rymáň).

Od 17. listopadu do 17. prosince 2011 budou mít pátrači již 11. rokem šanci hledat legendární čtenářský klub Rychlé šípy v uličkách Starého Města pražského.
Postavy Rychlých šípů v životní velikosti se budou celý měsíc do 17. prosince, kdy v roce 1938 vyšel první jejich kreslený příběh v časopisu Mladý hlasatel, dívat na Pražany i návštěvníky města z balkonu kteréhosi domu na Starém Městě (mezi Vltavou a ulicemi Národní, 28. října, Na Příkopech, Revoluční).
Zkuste je nalézt a vyfotografovat nebo namalovat tak, aby byl balkon na obrázku poznat.

Přijďte si nejen zavzpomínat. Dětem i dospělým je určena nová výstava na Chvalském zámku v Praze – Horních Počernicích. Od 6. 11. 2011 do 8. 1. 2012 se můžete seznámit s historií i současností vystřihovánek a papírových modelů publikovaných v časopise ABC. Pod názvem Od Vostoku po Chvaly se ukrývá 50 let práce redaktorů časopisu, konstruktérů, výtvarníků a samozřejmě modelářů.
Centrum papírových modelů, o. s., redakce časopisu ABC a Chvalský zámek zvou všechny přátele ábíčka a vystřihovánek do světa nůžek, lepidla a papírových odstřižků. A nejen je – propracované a zajímavé papírové modely ocení děti všech věkových kategorií i jejich rodiče, které ábíčko provázelo v dětství.
Vernisáž výstavy proběhne v neděli 6. listopadu od 15 hodin na Chvalském zámku.

Celoroční poznávací a pátrací hra Malostranských novin a Staroměstských novin za sedmi divy staropražských uliček byla zahájena v říjnu 2011 a potrvá do dubna 2012.
Každou etapu hry bude provázet komiksový příběh kreslíře legendárních Rychlých šípů Marko Čermáka. Není proto divu, že do ohně pátrání po zajímavostech ukrytých v uličkách Starého Města a Malé Strany se zapojí i slavný chlapecký klub ze seriálů a románů spisovatele Jaroslava Foglara.
A ejhle! Pramice Rychlých šípů právě zdolala řečiště Vltavy a připlula ke břehu u Karlova mostu. Rychlé šípy vyrážejí do labyrintu pražských Stínadel! Vydejte se v jejich stopách a zapojte se do pátrací hry!

Druhé, rozšířené vydání úspěšné knihy! – 70 let od vydání Foglarova prvního stínadelského románu vychází unikátní foglariana. Tato publikace živým, a přesto faktografickým způsobem odhaluje odpovědi na základní otázky, na něž se marně snažilo najít odpověď několik generací chlapců a děvčat: Kde jsou Stínadla? Existoval opravdu chlapecký klub Rychlé šípy? Kdo byl Jan Tleskač? A je opravdu možné sestrojit létající kolo?
Získáte řadu neznámých informací a mnoho nečekaných souvislostí. Odhalíte paralely mezi románovými Stínadly, pražskou čtvrtí Na Františku a pražským židovským ghettem v období asanace. Vůbec poprvé máte možnost číst o příčinách mnohaleté nevraživosti mezi kluky z Františku a z Petrské čtvrti, která byla inspirací pro románové Vonty…

Za tři měsíce si připomeneme třinácté výročí úmrtí a v polovině příštího roku již sto pět let od narození Jaroslava Foglara, nepřehlédnutelné osobnosti naší země s výrazným generačním přesahem.
Osobnosti, na kterou dosud žádné státní vyznamenání „nezbylo“.
Nejvyšším naším stolcem dosud nedoceněný a tedy i neoceněný Jaroslav Foglar se zasloužil o pestřejší, činorodější a nápaditější dětství mnoha generací českých (i slovenských) chlapců a děvčat od třicátých let minulého století, a svůj neokázalý vliv si po desítky let, bez ohledu na politický režim či státní zřízení, udržel.
A je nanejvýš paradoxní, že právě minulý režim, který Jaroslava Foglara dvakrát nemusel, je dodnes zatím tím jediným nejvyšším formálním ocenitelem, který autorovi, jehož po většinu svého vládnutí umlčel, vyslovil své díky – konkrétně svým nejvyšším resortním oceněním v roce 1987 tehdejší ministr kultury ČR.
Možná pro svoji obtížnou zařaditelnost do jakési pomyslné formální škatulky - nebyl ani čistokrevným spisovatelem či redaktorem, ani hlavně pedagogem volného času – si s osobností Jaroslava Foglara často neví dodnes tak úplně rady ani odborníci z různých oblastí, natož nezúčastněné osoby, na jejichž kancelářském stole návrhy na vyznamenání přistávají, a které v samém závěru rozhodují. Vždyť Jaroslava Foglara nemůžeme poměřit počtem sportovních rekordů, světovou proslulostí na hudebních pódiích, objevem významného léku či průmyslovým vynálezem.
Ale třeba se přece jenom někdy v budoucnu dočkáme toho, že někdo v hradní pracovně nad Vltavou přestane být odtažitě dospělý a vměstná statisíce či miliony spokojených čtenářů, desetitisíce dětí i dospělých ovlivněných ve svých celoživotních zálibách i osobnostním směřování do krabičky s nápisem „Medaile Za zásluhy Jaroslavu Foglarovi in memoriam“ a zcela mimo protokol přidá k tomu klukovské či dívčí „Jestřábe, děkujeme!“.
A pokud ne?
Pokud ne – pak máme každý z nás naopak Jestřába ve své osobní Krabičce poslední záchrany!

Týden vědy a techniky je největší vědecký festival v České republice, který pořádá Akademie věd ČR spolu s partnerskými organizacemi. Letošní jedenáctý ročník se uskuteční ve dnech 1. až 11. listopadu 2011 a jeho program se rozprostře po celé České republice. V rámci této akce se uskuteční ojedinělá beseda na téma Jaroslav Foglar jako literární fenomén v sále Boženy Němcové v Památníku národního písemnictví v Praze na Strahově. V úterý 8. listopadu 2011 bude od 17 hod. přednášet Dorota Lábusová o životě a díle Jaroslava Foglara. Shrne přitom vše, co je možné k tomuto tématu dodat z pohledu zpracovatele jeho osobního fondu. Vstup na tuto přednášku je možný pouze po rezervaci elektronické vstupenky. Přihlašovat se můžete zde: http://data.tyden-vedy-a-techniky.avcr.cz/sd/udalosti/kalendar/prednasky__PRAHA/1108-PNP-Jaroslav-Foglar.html

V únoru příštího roku uplyne sedmdesát let od násilné smrti Otakara Batličky. Narodil se 12. 3. 1895 v Praze, zahynul 13. 2. 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.
Nakladatelství XYZ připravilo souborné knižní vydání Batličkových dobrodružných povídek, které původně vycházely od ledna 1939 do května 1941 v časopise Mladý hlasatel a od dubna do srpna 1946 v časopise Vpřed.
První svazek ze dvou vychází 26. října 2011 pod názvem Dotyk smrti a jiné povídky.
Batličkova povídková tvorba je poprvé řazena podle světadílů, a byla zvolena její původní podoba, tedy bez pozdějších úprav respektive převyprávění Bohumilem Jírkem.
Text doprovázejí nové černobílé kvaše Aloise Křesaly.

Vážení přátelé, obdivovatelé díla Jaroslava Foglara!
Před čtyřmi lety si někteří z Vás zakoupili naši knihu Obrazový soupis díla Jaroslava Foglara, která byla, vzhledem k omezenému nákladu, záhy vyprodaná.
Pro trvající zájem o tuto knihu a také proto, že jsme se dobrali celé řady nových poznatků, rozhodli jsme se pro II.vydání. Vyjde tentokrát v Edici "Lexikon dobrodružné literatury" jako její 4. svazek, vydávaný Antikvariátem u Léona Cliftona. Bude menšího formátu než bylo první vydání - rozměr 155 x 203 milimetrů, bude však o několik desítek stran obsáhlejší – celkem 352 stran, bude vytištěna barevným ofsetovým tiskem. Cena knihy bude 1200,- Kč a bude k dostání koncem října. Knihy nebudeme zasílat na dobírku. Pouze po předchozí učiněné platbě složenkou či na účet.

Psal se 12. říjen 1981. S kamarádem Tajlorem jsme tento den podnikli výpravu za Jestřábem. Bylo nám 16 pryč a veškerého dostupného Foglara jsme měli již přečteného. Náhodou jsem objevil jeho adresu v telefonním seznamu: Jaroslav Foglar, Křišťanova 18, Žižkov, Praha 3, tel. 27 39 943. Dodnes nechápu, jak mohli být komunisti tak neopatrní.
Touha setkat se s živým Foglarem, poptat se ho na různé záležitosti kolem oddílu, stisknout si s ním ruku... přivedly i nás k němu na návštěvu. V posledním patře činžovního domu na Žižkově jsem stiskl zvonek a přišel nám otevřít skutečný Jaroslav Foglar. Představili jsme se, Jestřáb nám na uvítanou přátelsky stiskl ruku a pustil nás do klubovny na stejném patře. Byla to spíše taková hovorna, kde na stěnách visely obrázky obalů jeho knížek, nějaký příběh Rychlých šípů, tuším i kresba Bobří hráze. Oči jsme měli na vrch hlavy. Jestřáb si s námi povídal o oddíle, odpovídal nám na otázky z našeho oddílu, radil ohledně bodování... Načerpali jsme u něj inspiraci a naději, že pracovat s dětmi se dá i jinak, než se tehdy psalo v novinách.

Jedná se o první podnik z cyklu výprav po železnici - po trasách souvisejících s Jaroslavem Foglarem, který připravuje Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Výprava se uskuteční na železniční trati č. 173 pražským Prokopským a Dalejským údolím – kultovním „Krajem mládí“ J. Foglara do muzea automobilů Praga v Zbuzanech za létacím kolem, a to právě den po výročí úmrtí Jana Tleskače.
V muzeu automobilů Praga je vystaveno létací kolo z celovečerního filmu Záhada hlavolamu režiséra Petra Kotka z roku 1993, letos v květnu čerstvě plnoleté.
Na zpáteční cestě, v případě alespoň trochu příznivého počasí, projdeme náhorní plošinu nad Prokopským údolím, abychom poněkud méně tradičně popatřili Kraj mládí Jestřábím nadhledem.

Ač neuvěřitelné, je to tak! Přesně před třemi lety, v říjnu 2008, se poprvé sešla skupina příznivců Jaroslava Foglara k premiérové badatelské diskusi o spisovatelově životě a díle. Nyní si Vás dovolujeme pozvat na již XXX. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Témata:
1. K nejhlubším kořenům
Výsledky bádání po kořenech rodiny Jaroslava Foglara. Prezentace řady zcela nových faktů a dosud nikdy nezveřejněných skutečností zejména o otci Jindřichovi (1872 – 1911 ) a matce Marii, rozené Fišerové (1877 – 1980). Zároveň budou upřesněny mylné informace, které jsou často povrchně a opakovaně publikovány v životopisných datech o J. Foglarovi.

Od 14. října do 30. listopadu 2011 se ve velké výstavní síni bruntálského zámku uskuteční výstava Fenomén Zdeněk Burian.
Na vernisáži, která proběhne ve čtvrtek 13. 10. od 17 hodin, pronese úvodní slovo galerista Zdeněk Sklenář.
V kulturním programu vystoupí kytarový virtuos Štěpán Rak.
Výstava je otevřena denně od 9 do 16 hodin.

Kdo by chtěl spatřit horní hlubočepský viadukt – legendární místo vstupu do Kraje mládí Jaroslava Foglara - v Prokopském údolí v Praze 5 v plné kráse nerušeně ještě jako celek, měl by si pospíšit.
V současnosti byla u jeho úpatí započata stavba čtyřpatrového domu. Tato budova tak zastíní pohled na výraznou část viaduktu při vstupu od Hlubočep.
To vše se na místě, kromě jiného i u hranice Přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí, odehrává i přesto, že železniční trať - soubor věcí Buštěhradské dráhy byla v listopadu roku 2006 prohlášena technickou kulturní památkou.
Malebné křížení dvou železničních tratí, z nichž hlubočepský viadukt (vysoký 19,74 m, dlouhý 92,30 m s pěti cihelnými klenbami světlosti 14,70 - 15,70 m) je technickou lahůdkou tzv. Pražského Semmeringu, tak bude trvale pohledově narušeno.