V rámci Rybářských dnů ve Vodňanech se uskuteční první jihočeská výstava Her a hlavolamů. Navazuje na tradiční pražskou výstavu, která chystá letos již svůj sedmnáctý ročník.
V pátek 20. a sobotu 21. května 2011 tak bude ve Vodňanské sportovní hale k vidění velkolepá herna deskových her, výstava hlavolamů i přednášky a workshopy s možností vyzkoušení si vlastního umu.
Mezi výstavními exponáty nebude scházet několik desítek nejrůznějších podob hlavolamu ježek v kleci včetně exempláře z včelího vosku, zápalek a podobných originalit.
Akce se poprvé mimo území Prahy koná symbolicky ve Vodňanech, jediném konkrétně jmenovaném městě v románu Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu (když pomineme jen v prvním vydání zmíněné a dále nikdy nezopakované Brno).

V pátek 13. května uplynulo osmnáct let od premiéry celovečerního filmu Záhada hlavolamu režiséra Petra Kotka.
Na rozdíl od devítidílného televizního seriálu režiséra Hynka Bočana z roku 1969 natáčeného v naprosté většině v ateliérech, se Petr Kotek vypravil s kamerou do skutečných ulic a zákoutí několika měst.
Před oběma tvůrci však v jejich rozdílné době vytanul úkol naprosto stejný: sestrojit létací kolo Jana Tleskače.
Porovnat výsledky konstruktérů mělo možnost už nepočítaně diváků obou děl na televizních obrazovkách či filmovém plátně.
Kdo by si však chtěl prohlédnout létací kolo vz. 93 Kotek přímo z blízka a ve skutečnosti, má možnost.

Dovolujeme si Vás pozvat na XXVII. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Téma:
Klíč k dětství
Setkání se spisovatelem Svatoplukem Hrnčířem.
Termín:
Středa 11. května 2011 od 18:00 hodin.

Svatopluk Hrnčíř, který 21. května oslaví 85. narozeniny, je celoživotním příznivcem díla Jaroslava Foglara. V dětství v rodném Podkrkonoší byl členem čtenářského klubu Mladého hlasatele, později se jako redaktor aktivně podílel na popularizaci a obhajobě Foglarovy tvorby.

Poslední dubnový den roku 2011 se členové Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara, Akademie Jaroslava Foglara a jejich přátelé vydali na výpravu po stopách první lásky (skautské vůdkyně či rádkyně dívčího oddílu, se kterým se Dvojka na Brdech potkala) Jaroslava Foglara přesně po 85 letech. Členové známého skautského oddílu spolu se svým vůdcem výlet totiž tři dny na Brdech a v okolí prožili ve dnech 30. 4 – 3. 5. 1926.
Současně si touto akcí foglarovci připomenuli první z kronikových „reserv“ = nikdy nenapsaných a nedopsaných zápisů v kronikách. Z této výpravy totiž s výjimkou kresbičky v záhlaví s „šifrou“ umístěnou v červeném srdíčku (!) neexistuje žádný zápis ani v oddílové kronice ani v Jestřábově deníku či jeho pozůstalosti.

Nejen dorůstající generace milovníků pohoří Brdy respektive Hřebeny, která dosud nevlastní svůj výtisk nepřekonatelného Toulání po Brdech Jana Čáky (naposledy vyšlo v roce 1999), se může těšit z nového, již 5. aktualizovaného vydání této stále vyhledávané knihy, i tentokrát z produkce nakladatelství Mladá fronta.

Dvě ojedinělé výstavy věnované kultovnímu foglarovskému zvířeti – bobrovi připravilo Národní zemědělské muzeum ve svém Muzeu lesnictví, myslivosti a rybářství na zámku Ohrada v Hluboké nad Vltavou.
Výstava Bobři představuje bohatou historii poznávání těchto pozoruhodných zvířat, jejich lovu, využívání produktů z nich získaných, zejména castorea, po staletí uznávaného jako téměř universální lék.
Popisuje pokusy o jejich záchranu umělým chovem v bobrovnách, jejich vyhubení i nečekaný návrat do naší přírody.
V rámci této expozice je návštěvníkům představeno díky spolupráci Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava i 13 bobříků Jaroslava Foglara, román Hoši od Bobří řeky, ale i jejich autor v letech, kdy bobříky i román piloval, či legendární Sluneční zátoka. Péčí ústředí SPJF z Brna nechybí ani ukázka spolkového časopisu Bobří stopou respektive Zpravodaje SPJF s tematikou bobrů. Pro zájemce z řad široké návštěvnické veřejnosti jsou k dispozici i oblíbené kartičky SPJF – jak jinak, než s bobry.

Milion (1 000 000) je přirozené číslo následující 999 999 a předcházející 1 000 001. Je rovno tisíci tisíců. Ve vědeckém zápisu čísel se značí 10 na šestou.V minulém týdnu jsme na stránkách Bohouška přivítali právě MILIONTÉHO návštěvníka. Děkujeme čtenářům za přízeň – bez té by to nemělo smysl – a přejme si společně i do dalších let co nejvíc dobrých foglarovských informací.

Pokud si chcete připomenout, jaká byla ta první zpráva – 29.8.2000 v půl šesté odpoledne – pak se podívejte SEM.

Dovolujeme si Vás pozvat na výjezdní (!) XXVI. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Téma:
Do hloubí televizních Stínadel (1)
První vycházka do exteriérů televizního seriálu Záhada hlavolamu – Praha, Staré Město. Vyhledání míst – exteriérů, v nichž byly v roce 1969 natáčeny sekvence TV seriálu. Jedná se např. o scény z věže kostela sv. Jakuba (Jakubská ul.), provaznictví (Jilská), Rozdělovací třídy (Michalská), průchodu domu č. 27 (Havelská 21) nebo sklepa, kde Rychlé šípy lovili bobříka odvahy (Dlouhá).
Upřesňující nebo zajímavé informace o daných lokalitách, popř. příruční materiály (publikace Rychlé šípy v televizi, notebook a DVD Záhada hlavolamu s možností operativního promítnutí konkrétních sekvencí, fotografie apod.) jsou vítány!
Termín:
Středa 13. dubna 2011 od 18:00 hodin.
Místo (sraz):
POZOR!
Vzhledem k tomu, že kolegium je výjezdní (!), neuskuteční se na tradičním místě v klubovně ORJ Praha 2, ale sraz účastníků je…

Ve věku nedožitých 87 let zemřel v pondělí 21. března malíř Gustav Krum, mj. výborný ilustrátor Karla Maye a Jaroslava Foglara a celkem asi stovky knih, často dobrodružných.
Narodil se 23. května 1924 v Jihlavě strojníkovi v pivovaru (a myslivci), chodil do německých škol a v patnácti udělal přijímačky na brněnskou techniku, v září 1939 však nastoupil na dvouletou obchodní školu - a stal se úředníkem Okresní nemocenské pojišťovny.

Ve věku nedožitých 87 let zemřel 21. 3. 2011 malíř a ilustrátor Gustav Krum (narozen 23. května 1924 v Jihlavě).
Se jménem Gustava Kruma se vybaví téměř čtvrt stovky knih Karla Maye nezapomenutelně vyzdobených mistrem klasické, přesto moderní a nadčasové ilustrace dobrodružných textů.
Příznivci díla Jaroslava Foglara oceňují jeho společnou tvůrčí dílnu s Bohumilem Konečným při kresebném doprovodu několika Jestřábových románů.
Nepřehlédnutelnou stopu zanechal Gustav Krum i v tvorbě dobrodružných kreslených seriálů.
Přední český ilustrátor se podílel svojí tvorbou na zhruba stovce knih, vedle dobrodružných kupříkladu na historických románech.
Členům Sdružení přátel Jaroslava Foglara se tvorba G. Kruma nepřehlédnutelně otiskla na nový členský průkaz, kde jsou využity dvě Krumovy kresby s Jestřábem.

Vítání jara bylo v dřívější době u mnoha evropských národů jedním z nejposvátnějších aktů. Končila vláda zimy, nastávala jarní rovnodennost a slunce probouzelo poslední spáče do nového období. I dnes však lze příchod jara oslavit nevšední a svéráznou akcí, jakou je například "Jaro s těšítky".
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje v období 21. - 28. března 2011 již tradiční akci Jaro s těšítky.

Chcete neobvykle oslavit příchod slunečních dnů?
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje akci s dlouholetou tradicí Jaro s těšítky 2011. Až do 28. března si budou sluníčkáři vyměňovat těšítka a také je dávat ostatním.

Co jsou sluníčka a těšítka?

Druhý ročník Pražské lítačky – soutěže v používání městské hromadné dopravy - se stal minulostí a zůstávají jen vzpomínky a dojmy. Vyjádření závodníků v cíli závodu byla skutečně pozitivní a i já jako hlavní organizátor považuji soutěž za vydařenou.
Již když jsem přicházel k zpustlému nádraží Praha – Vyšehrad, stálo před bývalou drážní budovou několik hloučků hochů, kteří o něčem zuřivě debatovali. Po vylepení plakátku se ke mně přihrnuli jako velká voda a zasypali dotazy. V téměř nepřetržitém sledu jsem poté přijímal další a další přihlášky. Nejvíce pozornosti však vzbudil redaktor Českého rozhlasu Jan Herget, který začal natáčet svou zvukovou reportáž. Myslím, že nejen já jsem byl překvapen, že se soutěže později i aktivně zúčastnil, když vyrazil na trasu jako závodník s přezdívkou Qwink.
Kromě Qwinka tedy stálo na startu v 16.00 ještě dalších 28 účastníků a jeden závodní tým (Žirafky), ve kterém vystartovala sympatická maminka se svými dvěma dětmi.

Kniha – sborník „ZET. Pět životů“ je vydána při příležitosti loňského 80. výročí narození spisovatele, překladatele, editora, sběratele a popularizátora her, Miloše Zapletala (nar. 13. 1. 1930), známého pod skautskou přezdívkou Zet.
Pravidelně střídá dva styly:
Sborníkové příspěvky autorů, lišící se formou (odborné studie, osobní vzpomínky, reflexe či vyznání) a vyjadřující se k různým aspektům Zapletalovy činnosti.
Ty jsou prokládány výběrem podstatné části dosud nevydaného životopisného vzpomínání Miloše Zapletala nazvaného Pět životů. Právě tato část knihy bude pro mnohé čtenáře zřejmě objevným čtením, neboť Miloš Zapletal dosud takto rozsáhlý text věnovaný svým vzpomínkám nikdy ke zveřejnění neuvolnil.
Čerstvá novinka je k dostání v internetovém obchůdku ORIN u příležitosti dvaceti let od založení ORINu se speciální výroční slevou 70 korun - za mimořádných 260 korun.