Klasický, přesto netradiční orienťák, který jistě mnohé zaujme už slovní hříčkou v názvu – Kampak? Kampa! Tak zní základní informace o adventní akci, která pohybu a poznání chtivé zájemce zve v sobotu 15. prosince 2012 na start rekreačního orientačního běhu (nebo vycházky) na pražskou Kampu.
Oč na Kampě půjde? „Zdánlivě je to běžná forma rekreačního závodu nebo vycházky s mapou a vyhledáváním kontrolních stanovišť jak jsou známy z orientačního běhu. Kontroly budou rovněž označeny tradičními oranžově-bílými lampióny,“ přibližuje připravovanou akci člen pražského pořadatelského klubu oldskautů Jestřábi Tomáš Náhlý. „Naše akce však nabízí navíc ´přidanou hodnotu´ v tom, že trať orienťáku a jednotlivá kontrolní stanoviště umožní účastníkům poznat několik zajímavých míst na obou březích říčky Čertovky, o jejichž unikátnosti se ale mnoho neví.“

Zájem veřejnosti o komiks v současné době stále stoupá. Dokládá to jednak rostoucí počet vydávaných komiksů, tak prostor i pozornost, které této oblasti věnují média. Paradoxně k této skutečnosti však historie komiksu, zejména období před nástupem socialismu, nebylo důkladněji zmapováno. Prvním výrazným počinem se stalo vydání knihy Heleny Diesing s všeříkajícím názvem: Český komiks první poloviny 20. století.
Stejnojmenná výstava v městské galerii v Litomyšli pořádaná od 7. 12. 2012 do 13. 1. 2013 vychází z koncepce knihy, která přinesla informace o pěti desítkách autorů věnujících se komiksu před rokem 1950.
Výstava představí nejvýraznější autory tohoto období a je rozdělena na několik tematických okruhů. Dobrodružnou tvorbu reprezentují Rychlé šípy Jaroslava Foglara a kreslíře Jana Fischera. Další okruhy tvoří díla Josefa Lady – např. cyklus kreseb Osudy dobrého vojáka Švejka; Ondřeje Sekory – Kapitán Ani Muk, Ferda Mravenec, Bedříšek a Voříšek. Z dalších jmenujme například Hermínu Týrlovou.

Kolekci turistických známek – oblíbených sběratelských suvenýrů z poznávacích cest, návštěv zajímavých akcí nebo k významným historickým a společenským událostem, rozšiřuje v těchto dnech novinka z kategorie výročních známek, která je opět věnována životu Jaroslava Foglara a jeho mnohaletému vedení chlapeckého oddílu Dvojka. Nese název Skautské tábory pražské Dvojky u Mastníku a byla vydána při příležitosti letošního odhalení pamětního obelisku u říčky Mastník poblíž Heřmaniček na Sedlčansku.
Jaroslav Foglar – Jestřáb tábořil u vzpomínané říčky se svým 2. oddílem na sklonku 20. let minulého století. Podle jeho vzpomínek v osobních denících a oddílových kronikách to byly jedny z nejkrásnějších táborů, které za šedesát let vůdcovské dráhy vedl. Tábory dostaly označení Tábor na Bobří řece (1929) a Tábor smůly (1930). Mnohé příhody z druhého tábora pak spisovatel zachytil ve stejnojmenné knížce, jež patří k nejveselejšímu čtení z celé autorovy tvorby.

Akademie Jaroslava Foglara
XLII. kolegium: Vánoční taškařice aneb Možná přijde i…
Cyklus pravidelných badatelských a diskusních setkání příznivců literárního a výchovného odkazu legendárního spisovatele a skautského vůdce.
Tradice od roku 2008.
Datum: Středa 12. prosince 2012 od 18 hodin
Hlavní aktér / Host:
- …Miloš Dvorský???…Helena Diesing?? …Petr Vyleta?
Další program:
- Odposlechnuto trubkou Bratrstva kočičí pracky…
- Odhalí „fantom akademie“ tvář?
- Výroční vzplanutí „rozsvíceného čaje“
- Quo vadis, SPJF?
- Rok 2013: Rychlé šípy 75 let!
- Vánoční „pele­mele“…

Ač v pořadí dvanáctý (a tudíž by mu mohl náležet přívlastek „tuctový“), ve skutečnosti letošní ročník Memoriálu Jana Tleskače ve vyjímání hlavolamu ježek v kleci standardní „tuctovou“, či dokonce nevýznamnou událostí rozhodně nebyl. O tom se přesvědčila více než stovka návštěvníků společenského sálu kláštera Emauzy v Praze, kde se v sobotu 24. listopadu 2012 uskutečnila soutěž mistrovství světa v této netradiční disciplíně. Sportovní klání pak ještě doplnila řada – přesně řečeno celý tucet – doprovodných akcí a aktivit.
Oproti „nejtučnějším letům“ ojedinělého zápolení, v nichž se v souboji s legendárním ježkem v kleci popralo bezmála i půl druhé stovky borců, byla letošní startovní listina s 59 startujícími spíše komorní. To však nijak neubralo na dramatičnosti šampionátu, který provázel nejeden neočekávaný výkon. Několik soutěžních pokusů dokonce atakovalo fantastickou hranici dvou vteřin! V těchto lítých soubojích pak řada papírových favoritů, povětšinou medailistů z předchozích ročníků, musela přenechat místo na výsluní zástupcům nastupujících závodnických generací, nebo překvapivě i nováčkům soutěže.

Po stopách kreslených seriálů - dlouho připravovaná kniha Olgy Bezděkové (jejíž jméno není neznámé ve foglarovské obci) právě přichází na pulty knihkupectví.
V prvním díle mapuje dějiny českého kresleného seriálu v období první republiky – dětské kreslené seriály v Malém čtenáři, Junáku, Kouli, Punťovi, Mladém hlasateli – až do jejich zániku za Protektorátu Čechy a Morava. Neopomíjí ani časopis Správný kluk (1943–1945).
Věnuje se i tehdejším novinovým přílohám určeným dětem (Slovíčko, Svobodného slova, Dětský koutek Lidových novin).
Představuje také seriály pro dospělé, uveřejňované v časopisech (Dobrý den, Rozruch, Rodokaps, Pestrý týden, Ahoj).

Před několika dny mi přišel autorský výtisk 4. vydání Rychlých šípů, které vydalo nové nakladatelství Olympia s. r. o. v říjnu tohoto roku.
Není důležité, že byly požité jiné formáty písmen a číslic lišící se nepatrnými rozměry a tudíž došlo v textové části k malým posunům. Hlavní část knihy – příběhy Rychlých šípů – je velmi dobře jak barvami, tak kontrastem a ostrostí provedena, tam žádný problém není.
Zaměřil jsem se na rozsáhlejší Ediční poznámku - a tam jsem, bohužel, našel několik nedostatků, které zřejmě unikly poněkud nepozorné korektuře.
Ti pečlivější vlastníci tohoto vydání si mohou vzít tužku a sami si opravit následující:

Bezmála rok uběhl od vyhlášení literárně-výtvarné soutěže Urban legends očima dětí a za tuhle dobu se podařilo soutěž vyhodnotit a třicet nejlepších příspěvků vydat v knize.
Kniha vyšla v říjnu pod názvem Urban legends očima dětí a její vydavatelé (převážně z řad Sdružení přátel Jaroslava Foglara) od té doby sbírají výhradně pozitivní ohlasy.
Kniha obsahuje třicet příspěvků dětí do 15 let - díla, která nesou názvy jako Lidské maso za babku, Pověst o pekelné bráně či Zrůdy vstaly, jistě lákají již svými názvy.
Vedle toho si editoři knihy připravili opravdovou lahůdku – oslovili tři profesionální kreslíře, aby ztvárnili tři nejlepší díla do komiksu, a výsledkem jsou tak jeden dvoustránkový a dva jednostránkové komiksy, které jistě zaujmou všechny, kteří si knihu pořídí.

Kniha Jestřáb kronikářem, o níž jsme již dříve informovali, vyjde 26. 11.
Čtenáři Bohouška však mají příležitost prohlédnout si již nyní ukázku této ojedinělé publikace.
Ta bude pokřtěna na sobotním Memoriálu Jana Tleskače 24. 11., kde bude poprvé v prodeji.
Kniha koncipovaná jako pamětní kronika přináší jedinečný výbor autentických zápisů, fotografií, dokumentů, kreseb a komentářů ze sedmi desítek svazků Jaroslavem Foglarem vedených a dochovaných kronik z let 1924–1985 i z autorova osobního archivu.

Třináct let uplynulo od posledního vydání kreslených příběhů Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří. V roce 1999 oba komiksy nakreslené Marko Čermákem vyšly v publikaci Svorní gambusíni a jiné příběhy původního nakladatelství Olympia.
Nové nakladatelství Olympia po nedávném 4. souborném vydání Rychlých šípů přichází s dalším publikováním prvních dvou kreslených stínadelských příběhů od Jaroslava Foglara a Marko Čermáka.
Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří vyjdou 26. 11. 2012 pod souhrnným názvem Rychlé šípy ve Stínadlech.

Autor největšího ježka v kleci, člen Sdružení přátel Jaroslava Foglara Zdeněk Kráčmar – Jafo bude besedovat 13. 12. 2012 od 18 hodin v městské knihovně v Šternberku o největším ježku v kleci, o Rychlých šípech a o foglarovkách na akci nazvané Červenáček vzkazuje: Sejdeme se u Ježka.

Od 17. listopadu do 17. prosince 2012 budou mít pátrači již 12. rokem šanci hledat legendární čtenářský klub Rychlé šípy v uličkách Starého Města pražského.
Postavy Rychlých šípů v životní velikosti se budou celý měsíc do 17. prosince, kdy v roce 1938 vyšel první jejich kreslený příběh v časopisu Mladý hlasatel, dívat na Pražany i návštěvníky města z balkonu kteréhosi domu na Starém Městě (mezi Vltavou a ulicemi Národní, 28. října, Na Příkopech, Revoluční).
Zkuste je nalézt a vyfotografovat nebo namalovat tak, aby byl balkon na obrázku poznat.

V úterý 13. 11. 2012 ve večerních hodinách na koncertu skupiny Paběrky proběhl křest nového kresleného příběhu Tajemství Velkého Vonta.
Nejnovější publikace nakladatelství Václav Vávra nesoucí symbolické foglarovské pořadové číslo 13 byla třináctého dne měsíce pokřtěna v Country klubu U vodárny na Korunní třídě v Praze, nedaleko domu, v němž autor Tajemství Velkého Vonta Jaroslav Foglar prožil zdaleka nejdelší část svého života.

18. listopadu uplynou tři roky od zasazení Stromu Jaroslava Foglara na pražském Žižkově, jež se větví poblíž tramvajové zastávky Husinecká na Seifertově ulici v parčíku před fotbalovým stadionem.
Při této příležitosti, Vy, kteří si vzpomenete a půjdete v následujících třinácti listopadových dnech, od 18. do 30. 11., kolem, máte možnost na opěru kmene jinanu, u níž je destička s věnováním, přivázat stužku, ať už ve žluté barvě Vontů, nebo jakékoliv jiné.
Co myslíte? Kolik jich tam potom napočítáme?