Minulý týden jsem v tramvaji zahlédl přes rameno rozhovor s jeho ženou Johanou Saudkovou, tak jsem si hned koupil časopis Rytmus života (prvně v životě), abych se o Kájovi něco dozvěděl. Vcelku tam mnoho nebylo, ale informací o Kájově zdravotním stavu je málo, tak alespoň něco jsem se dozvěděl. 
Kája bydlí kousek od mého bydliště, tak jsem si naplánoval, že tam po 27 letech zase zajdu a přinesu Johaně poslední Bobří stopu se slovy, že na Káju i v Sdružení přátel Jaroslava Foglara stále myslíme. Ona si s ním, podle časopisu, každý den chodí povídat a jako zdravotní sestra se o něj i v motolské nemocnici stará. Třeba by to Kájovi udělalo radost. Dnešní zpráva o jeho úmrtí přišla opravdu nenadále.

Ideální četba na prázdniny – nové vydání dobrodružného příběhu z pera Miloše Zapletala v roce jeho 85. narozenin Stezka odvahy s množstvím nových ilustrací Jiřího Grbavčice vychází 30. června 2015 v nakladatelství Václav Vávra.


Ležel v mokré půdě. Vlhký, zablácený, bez obálky a úvodních i posledních stran, které bůhví na co použil někdo neznámý a zbytek pohodil či zapomněl kousek od pramene.
Chceme dnes najít Zaslíbené jezero, napsal kamarád Slída do naší klubovní kroniky o jedné z průzkumných výprav do Prokopského údolí druhou říjnovou sobotu roku 1976.
Teď tedy stojíme u pramene, doplňujeme před další cestou vodu. Pohozený neznámý časopis sbíráme a bereme s sebou, abychom jej ve městě vyhodili.
Po obědě v jeskyni vysoko nad potokem se nějak nechce s plným břichem hned vyrážet na další cestu; letmo nahlížíme dovnitř sebraného časopisu - a za chvíli víme, že do sběru rozhodně nepůjde. Třináctiletí kluci stránky nazvané Stezka táborníků se soutěží o indiánský stan teepee přece nevyhazují. A když se ještě ke všemu na jiných stranách začteme do dobrodružství s tolik vzrušujícím názvem Zkouška odvahy...

Sedmým svazkem edice kreslených příběhů nazvané „Klasické komiksy Marko Čermáka“ se stala kniha Družina Čápů, Psáno na březové kůře, T. O. Sedmdesátka, Tábor ve Žlutých skalách z nakladatelství Václav Vávra. 
Společenské změny roku 1968 v Československu vedly i k obnově organizací, které musely nějaký čas po únorových událostech 1948 ukončit svoji aktivitu. Obnovení činnosti se týkalo i Junáka, který zároveň znovu uvedl mezi čtenáře časopis Skaut Junák. A právě v něm Marko Čermák zahájil svoji již téměř půl století trvající dráhu oblíbeného autora kreslených seriálů.

30. května 2015 se uskutečnila v Praze celkově sedmá výroční schůze Pobočného spolku (dle předchozích stanov Oblastní organizace) Sdružení přátel Jaroslava Foglara - Pražské pobočky. Výroční schůze proběhla po delší přestávce a v souladu s novými stanovami Sdružení přátel Jaroslava Foglara bylo zvoleno nové vedení.
V čele pražské pobočky jsou: Milan Lebeda (předseda), Martin Rosol, Vladimír Dvořák, Václav Nosek, Radek Petr, Iva Kapounová. Revizorem je Petr Molka.

Ač se v kuloárech spekulovalo, zda předseda SPJF Alpín provede čestný výkop či ne, dopadlo vše nakonec úplně jinak. Matador z Cibulek tajně od zimy trénoval s Klokany ve Vršovicích a v samotném zápase se představil v dresu číslo 7. Zkušeně si počínal při obranné činnosti a číhal na každý okamžik, kdy mohl odkopnout míč směrem k brance, ve které se tyčil dvoumetrový MV Bobr, publikem přezdívaný "Černý pavouk", což byla přezdívka nejlepšího brankáře světa 60. let Lva Jašina! Na druhé straně se však v neméně dobrém světle předvedl pražský gólman "Divočák", který s bekovkou na hlavě a tygřími skoky po míči připomínal Františka Pláničku.

Dvacáté páté výročí založení Sdružení přátel Jaroslava Foglara, ale také devadesát let od prvního letního skautského tábora vedeného u Sluneční zátoky roku 1925 Jaroslavem Foglarem – Jestřábem, to jsou dva ústřední motivy letošního tradičního setkání foglarovců ve Sluneční zátoce u Ledče nad Sázavou v sobotu 20. 6. 2015.
Tím třetím – trvalým důvodem, pro který SPJF v roce 2002, v roce nedožitých 95. narozenin Jaroslava Foglara uspořádalo první setkání, je právě připomínka Jestřábových narozenin (6. 7. 1907). Své prázdninové narozeniny byl nucen coby oddílový a táborový vedoucí prožít vždy na táboře s pražskou Dvojkou – nejinak tomu bylo právě i ve Sluneční zátoce.

S právem změny programu na příchozí čeká divadlo, fotbal, výstavka, různé sběratelské a pamětní materiály, publikace, charita, setkání s osobnostmi, písničky, vyprávění, tradiční společné foto u pamětního kamene a tak dále – zkrátka "Foglarovci sobě":

Tak je to tady! Po dlouhých dohadech je tato zpráva oficiální. Ve Sluneční zátoce se v sobotu 20. června odehraje exhibiční fotbalové utkání mezi Rapidem a Čechií, které se před mnoha desítkami let odehrálo v jednom z komiksových dílů Rychlých šípů. Kdo by neznal příhodu, ve které se Rychlošípáci sázejí, zdali vyhraje Rapid nebo Čechie? A když pak Rychlonožkův favorit utrží na hřišti prohru, musí jít do školy s nalepeným plnovousem...

Rapid Vinohrady vs. Čechie Vinohrady, ve Sluneční zátoce 20. června 2015 v 13:13!

V samotném zápase nastoupí proti sobě dva pěti-šesti členné týmy. Hrát se bude na sportovním hřišti (štěrkový povrch) kousek od hospody u Janoušků. Doba utkání 2x10 minut (popř. 2x15minut).

První červnový den je od roku 1950 vyhlášen Organizací spojených národů jako Mezinárodní den dětí. A právě v tento obdržela většina předplatitelů a členů Sdružení přátel Jaroslava Foglara první letošní číslo časopisu Bobří stopa, vlajkové lodi jmenovaného sdružení. Hlavním tématem čísla je tentokrát legendární film režiséra Karla Zemana Cesta do pravěku (výročí 60 let od premiéry). Kulisy k němu byly pořizovány podle předloh (také) foglarovského malíře Zdeňka Buriana. Ostatně Zdeňku Burianovi je věnována i pozvánka na výstavu do Štramberka. Zejména pro badatele je určený text o životě malíře Káji Saudka (slaví 80. narozeniny), soutěž ve znalostech citátů z Rychlých šípů, články o Stínadlech v Asii a Africe a materiál o klubech Mladého hlasatele Bílá jachta a Stará voda. Rozsáhlý referát je věnován J. Verneovi. Zajímavé jsou krátké zprávy z klubů i z činnosti SPJF, které dokazují, že aktivity foglarovského sdružení jsou různorodé. Časopis uzavírá páté pokračování kresleného seriálu Bratrstvo Bílého klíče. Členové SPJF našli v zásilce s Bobří stopou také několik propagačních kartiček, pozvánku na mimořádné představení Nezávislého podšafranického divadla do Sluneční zátoky, letáček s informací o akci Movember s Rychlými šípy a také dvě čísla písmenkového Zpravodaje SPJF.

Na zásilce s Bobří stopou č. 1/2015 mohli najít předplatitelé tato razítka:

Městské kulturní středisko Holešov představuje to nejlepší z tvorby geniálního českého malíře a ilustrátora Zdeňka Buriana. Jeho slavné vize pravěkých zvířat a lidí, indiánů a dobrodružných výprav jsou k vidění v Zámecké galerii od 28. května do 27. září.
Výstava je unikátní spojením třinácti soukromých sbírek a sbírky Památníku národního písemnictví Praha a Zoo Dvůr Králové nad Labem. Do Holešova se tak podařil soustředit top výběr Burianových olejomaleb a kreseb k dobrodružné literatuře, které patří k vrcholu autorovy tvorby. Velká část z nich přitom nikdy nebyla zveřejněná a na holešovském zámku má premiéru.
„Od počátku jsme věděli, že nebudeme dělat retrospekci, nýbrž, že lidem představíme to nejlepší, co Zdeněk Burian vytvořil. Do Zámecké galerie jsme přivezli nádherné věci, které jsou kvalitní a hlavně neokoukané,“ přiblížil projekt ředitel MKS Holešov Pavel Chmelík. Vedle olejomaleb se jedná především o perokresby, akvarely a černobílé kvaše, které vznikly jako ilustrace ke knihám a jako návrhy knižních obálek. K expozici patří také kinosál, ve kterém bude promítán film Jana Moravce z roku 1964 Soumrak indiánů v díle Zdeňka Buriana.
Zdeněk Burian proslul ilustracemi ke knihám Karla Maye, Rudyarda Kiplinga, Jacka Londona, Eduarda Štorcha a dalších spisovatelů. Maloval a kreslil své představy o velrybářských a pirátských výpravách do Tichomoří nebo Jižní Ameriky, o bojích pravěkých zvířat, lidí a indiánů a jeho dokonalé ztvárnění dávných dob obohatilo dětství a dospívání celé generace českých čtenářů.
Projekt Zdeněk Burian Z prvohor na Divoký západ vznikl ke 110. výročí narození a získal záštitu ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. S důrazem na rozvoj osobnosti člověka, jeho vztahu k přírodě a sounáležitosti s ní jej doprovodí speciální komentované prohlídky pro děti, studenty a pedagogy Zlínského kraje.

Výstava je otevřena denně mimo pondělí od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin.

Pro tradiční setkání foglarovců ve Sluneční zátoce v sobotu 20. 6. 2015 se podařilo zajistit k 25. výročí založení pořádajícího Sdružení přátel Jaroslava Foglara a výročí prvního Jestřábova tábora v kraji Sluneční zátoky (r. 1925) uvedení divadelního představení 
Čigoligo Jestřábe aneb Motýl ve tváři!
v provedení Nezávislého podšafranického divadla.
Autorská hra Jany Frankové a Miloše Doležela je sledem obrazů ze života a díla Jaroslava Foglara. Komické se tu protíná s vážným, známé s nečekaným: odhalování pomníku, dětské prožitky, návraty postav ze Stínadel, válečná historka z Ledče či objev Sluneční zátoky, Foglar jako chlapec, Foglar pedagog, Foglar vůdce i Foglar milenec.
Představení pod širou oblohou začne v 11:00 hodin u obelisku (doba začátku je vstřícná vůči těm účastníkům, kteří se do Sluneční zátoky dopravují vlakem jak ze směru od Prahy, tak od Brna, s přestupem na lokálku a výstupem ve Vilémovicích), trvá hodinu a čtvrt, vstupné bude dobrovolné v doporučené výši 50 Kč (pokrytí pouze cestovních nákladů divadla) a každý platící obdrží speciální vstupenku trvalé hodnoty v netradiční podobě.
Vzhledem k venkovnímu představení se v případě nepříznivého počasí hra nemusí uskutečnit.
Sezení není zajišťováno, každý sedí podle svého a na svém.
Přijďte oslavit začátek léta a nenechte si ujít ojedinělý zážitek setkání s Jestřábem v proudu času, v životě v poklusu - poprvé v legendární Sluneční zátoce!

Kdyby toto nebyl seriózní článek o 6. ročníku Pražské lítačky, nýbrž jedna ze stránek amerického komiksu, namaloval by jistě malíř skupinu superhrdinů, kteří se spolu potýkají. Každý z nich by měl přitom jiné schopnosti. Jeden by byl nenápadný génius, jiný by měl dlouhé nohy a dokázal by rychle běhat, další by byl měl na sobě desítky přístrojů, které by mu pomáhaly s výkonem a orientací.
Jedná se však o zprávu psanou písmeny a vystupují v nich skuteční lidé, kteří se však v jednom směru většinové společnosti skutečně vymykají. Jejich zálibou je hromadná doprava a umí se v ní výborně orientovat.
Duben vytvořil tak krásný den, že jsem se až strachoval, že se menšina přihlášených závodníků půjde koupat do Vltavy a většina procházet Prokopským údolím, ale oni mne nezklamali, dorazili, a to v tak značném počtu, že vytvořili nový rekord Lítačky.
Na start se tak mezi ostřílené borce a veterány minulých ročníků Lítačky postavili i úplní nováčci, kteří, jak se záhy ukáže, byli taky zatraceně dobří. Druhý rekord Lítačky stanovil čtyřletý chlapec s přezdívkou Bodyguard, který se stal nejmladším účastníkem.
Je odstartováno, všech 49 závodníků vyrazilo do ulic velké Prahy, aby se po tři (krátké) hodiny pokusili nepřetržitě přestupovat a měnit dopravní prostředky.

Takzvané Sborníky nezávislých foglarovců vycházely v letech 2009-2012, načež si redakce dala dva roky pauzu, ale ten pátý (2014) sestavila v nezměněném složení a pořád i pod názvem rada Kruhu přátel odkazu Jaroslava Foglara. Představují ji Jiří Stegbauer, Luboš Trkovský, Petr Vyleta a Jiří Zachariáš – a navzdory údaji v tiráži se pátý sborník objevil teprve letošního března.
Je ale vůbec ještě možné ohledně Jaroslava Foglara něco nového vybádat?
Je. A ta nejzajímavější dvoustrana vynáší nyní na světlo pozapomenutého malíře Aloise Ludvíka Salače (1900-údajně 1953), ilustrátora stovek knižních titulů a počínaje zářím 1940 i provozovatele nakladatelství vlastních pohlednic. Po válce se tento muž stal i autorem asi vůbec nejslavnější československé série pohledů Skautské desatero a tři tyto obrázky jsou ve sborníku přetištěny. Mají nápad.