Známky se zvony vydány v předvečer Dne zvonů

Ten, kdo si bude chtít připomenout 27. 9. Den zvonů (připomínka zrekvírování zvonů pro válečné účely v roce 1917) nebo se vypraví 23. 9. poslat zásilku s pamětním razítkem k výročí Žlutého kvítku z pošty v pražské Kaprově ulici, tomu jistě, a nejen v tyto dny, udělají radost tři nové poštovní známky s náměty zvonů. Emisi těchto známek vymyslel, prosadil, a s výtvarníkem našel zvony a motivy, to vše k veřejnému šíření kampanologie a ručního zvonění člen bývalého Pražského sdružení Žlutého kvítku (předchůdce pražské pobočky SPJF) Radek Lunga, který k vydání známek uvádí:Ministerstvo informatiky ve středu 7. září 2005 vydalo emisi známek Památky uměleckého řemesla – zvony. V emisi jsou tři poštovní známky s motivem zvonařství, rodového uměleckého řemesla, které má v České republice dlouhou tradici. Autorem výtvarného návrhu této minikolekce je Jan Kavan, autorem rytiny Rudolf Cigánik. Známky jsou tištěny rotačním ocelotiskem. Mají nominální hodnotu 7,50 Kč, 9 Kč a 12 Kč.

Všechny zvony zobrazené na známkách jsou dosud rozeznívány tradičním pohonem – ručním zvoněním. Kromě zvonů je na známkách zobrazeno také jejich příslušenství – dřevěná hlava (závěs), srdce, motiv trámů dřevěné zvonové stolice. Na obálkách prvního vydání jsou tematicky příbuzná razítka, motivy stanovišť, v nichž jsou zvony zavěšeny, a pod nimi víceméně jako výtvarný doprovod faksimile z rukopisu zvonaře a konváře Vavřince Křičky z Bítýšky z poloviny 16. století o výrobě zvonů a jiných předmětů (Návod k lití a přípravě děl, kulí, hmoždířů, zvonů, konví ke zvedání vody, k vodotryskům apod. četnými kresbami opatřený).

Hodnota 7,50 Kč – Benešov 1322, Havlíčkův Brod 1335. Dva zvony patří k nejstarším dochovaným a datovaným zvonům v Čechách. První, v jehož nápise se objevuje pravděpodobně jméno zvonaře (Rudger – výsek z nápisu je na známce), je z roku 1322 a nachází se v samostatně stojící zděné zvonici nedaleko fragmentu zbořeného minoritského kláštera v Benešově. Druhý je zavěšen ve věži děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Havlíčkově Brodě. Datace havlíčkobrodského zvonu se někdy uvádí také jako 1300 nebo 1305, protože je v nápise na zvonu vyjádřena jen zkratkou, kterou lze rozvést více způsoby. Při uvedení data 1335 byl přihlédnuto k analýze nápisu od filologa Josefa Hejnice v jeho stati „Nápisy na českých zvonech“ z roku 1960.

Hodnota 9 Kč – Dobrš 1561, 1596. Dva renesanční zvony z let 1561 a 1596, které se nacházejí v románském kostelíku sv. Jana a Pavla v obci Dobrš (okr. Strakonice). Autorem obou je zvonař Brikcí z Cinperka, jeden z představitelů vrcholné úrovně zvonařství. Zvon z roku 1561 lze označit za jeden z nejlepších Brikcího zvonů, který se dochoval dodnes v naprosto neporušeném stavu.

Hodnota 12 Kč – Olomouc 1827. Dva zvony z katedrály sv. Václava v Olomouci – zvon Václav a zvon Petr a Pavel. Oba jsou dílem zvonaře Fridrich Seltenhofera, který je pro olomouckou katedrálu ulil ve Vídni v roce 1827. Větší z nich je zvon Václav (zobrazený v horní části známky). Má průměr 2,4 m, váží přes 8 tun a k jeho rozhoupání je třeba devíti mužů. Tímto zvonem se zvoní na Nový rok, Boží hod velikonoční, o slavnosti sv. Václava (28. září), před půlnoční na Štědrý den, na Boží hod vánoční a při mimořádných událostech.

Vydavatelem poštovních známek je podle zákona o poštovních službách Ministerstvo informatiky. Známky jsou vydávány podle předem sestaveného a schváleného emisního plánu. Ten každoročně připravuje patnáctičlenná odborná komise při ministerstvu složená mimo jiné z výtvarníků, zástupců státní správy a České pošty. Členství v komisi není honorováno.

Odbor poštovních služeb Ministerstva informatiky během roku shromažďuje náměty na poštovní známky zaslané veřejností nebo členy emisní komise. Ročně je vydáváno 30 až 33 poštovních známek, mezi nimi i „tradiční emise“ jako například Krásy naší vlasti, známky s vánočními a velikonočními motivy, reprodukce uměleckých děl nebo historických československých známek.

Emisní plán je sestavován vždy s ročním předstihem. Ministerstvem odsouhlasený emisní plán putuje do České pošty k vlastní realizaci. Komise pro výtvarné řešení poštovních známek na České poště rozhoduje o tom, kterým umělcům svěřit zpracování, posuzuje výsledky a rozhoduje o honoráři. Členy výtvarné komise při České poště jsou renomovaní výtvarníci, grafici, rytci.

Výtvarné zpracování poštovních známek pak opět schvaluje Ministerstvo informatiky. České poštovní známky patří svým uměleckým zpracováním mezi nejlepší na světě, ojedinělá je zejména technika jejich tisku (ocelotisk z plochých desek).


Pozn.: V textu je přejata tisková informace Ministerstva informatiky ČR.