Dlouholetý kamarád, foglarovec a přední znalec Rychlých šípů Ivan Vápenka nám do redakce zaslal celou řadu materiálů, které dokumentují jeho dlouholetou snahu o popularizaci (a v době nesvobody i rehabilitaci) díla Jaroslava Foglara. Po dohodě s ním jsme se rozhodli materiály nabídnout prostřednictvím Bohouška široké foglarovské veřejnosti. Ivane děkujeme a přejeme hodně zdraví!

Pravě dnes začíná možnost zapojit se do tradiční hry v pražských uličkách, které se za více než dvacet let zúčastnilo už několik generací pátračů.
Vykročte, stejně jako vaši předchůdci v předchozích letech, vstříc dobrodružství!
Vystopujte čas napětí, legrace, dobra a kamarádství.
Vydejte se za Rychlými šípy!

MOR, NEŠTOVICE A ZÁPAL SLEPÉHO STŘEVA NA VÁS, PLANTÁŽNÍCI!! (obr. 1) – chtělo by se občas zvolat nešťastnému sběrateli, který jen s největšími obtížemi stíhá sledovat nesčetné množství buttonů, (obecně zvaných placek) s tematikou jeho zájmu, které se díky láci a jednoduché výrobě šíří v poslední době vskutku masivně. A protože placek s foglarovskými motivy rovněž existuje ohromné množství, jsem nucen se s tímto druhem odznaků coby sběratel vypořádat také já. Pojďme se tedy plackám v tomto čtvrtém pokračování o foglarovských odznacích věnovat blíže.

Až 17. prosince 2023 odbije 17. hodina, připomeneme si u postranního vchodu kostela sv. Haštala v Praze tradičně výročí prvního vydání Rychlých šípů. A letos bude příležitost zavzpomínat hned na tři významná výročí spojená s uvedeným datem. V roce 1938 (85 let) se objevil na zadní straně Mladého hlasatele příběh Mirek osvobozuje Jarku, v roce 1988 (35 let) Ivan Vápenka vyhlásil první veřejný Večer světel na podporu vysílání televizního seriálu Záhada hlavolamu a v roce 1993 (30 let) se členové SPJF, čtenáři Rychlých šípů a lidé z uliček poprvé veřejně sešli u kostela sv. Haštala.

Rok tomu, co byl v Praze na Žižkové zasazen strom Jaroslava Foglara tyčící k nebi, podobně, jako my, čtenáři a obdivovatelé, k Jaroslavu Foglarovi vzhlížíme. Vzpomeneš si s námi?
Budeš-li chtít a půjdeš kolem, kamaráde, zastav se krátce v parčíku u tramvajové zastávky Viktoria Žižkov, v Seifertově ulici. Připomeneš si s námi Jestřába přivázáním žluté stužky k dřevěné opěře Stromu Jaroslava Foglara?
Kolik žlutých stužek 17. prosince na pražském Žižkové napočítáme?

Od roku 2001 péčí Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara probíhá v Praze měsíční pátrací hra Hledáme Rychlé šípy. Každoročně se zde pětice legendárního klubu hledala od 17. listopadu do 17. prosince.
Letos však (stejně jako vloni) pražské pátrání začne až přesně na narozeninový den Rychlých šípů, tedy 17. prosince.
A narozeniny to tentokrát nebudou jen tak nějaké, ale hned pětaosmdesáté!
Podrobnosti o Hledání Rychlých šípů v Praze přineseme příští měsíc před zahájením.

Rád bych vás informoval o tom, že městská část Praha 2 připravila ve spolupráci se Skautskou nadací Jaroslava Foglara trasu venkovní hry vedoucí po stopách Jestřába, legendárního skautského vedoucího a spisovatele, který u nás na Dvojce strávil většinu svého života. Trasu jsme zveřejnili na webu https://putovani.praha2.cz/hra/jaroslav-foglar již před prázdninami a snažili se ji různými způsoby propagovat. K dnešnímu dni získalo několik desítek hráčů potřebný počet bodů pro účast v soutěži o věcné ceny, jejíž uzávěrku jsme původně stanovili na konec října. Rozhodli jsme se termín uzávěrky soutěže posunout až do konce roku. Rádi bychom tedy hru doporučili vaší pozornosti. Účast je zdarma, trasu lze absolvovat i po částech, individuálně i ve skupinách. S mobilem případně vytištěným podkladem.

Nabízíme vám přehled literatury o Jaroslavu Foglarovi, který vychází ze souborného katalogu Národní knihovny České republiky. Knihovny, do které je povinen ze zákona každý vydavatel zaslat dva výtisky své publikace. Nejsou zde tedy umístěny tiskoviny často regionálního charakteru vydané jen v několika desítkách, či stovkách výtisků pro soukromou či sběratelskou potřebu. Proto uvítáme doplnění seznamu tak, aby byl co nejkompletnější a mohl sloužit širší foglarovské veřejnosti.

Román Miloše Zapletala – Zeta Sedmička z prostředí vodáckého oddílu se už dávno zařadil do zlatého fondu klukovské dobrodružné četby.
Nyní však po půl století vyjde poprvé jako kreslený příběh.
Podle scénáře Jiřího Macka – Čiksiky jej nakreslil Jiří Petráček – Oskar (ilustrátor prvního knižního románového vydání) na základě zadání vydavatelství Václav Vávra.
Kreslený seriál by měl z tiskárny a vazárny být hotov tak, aby mohl být případným vánočním dárkem.
Prozatím knihu objednávat nelze, jakmile to bude možné, objeví se samozřejmě na Bohouškovi informace.

Na začátku listopadu oznámila Skautská nadace Jaroslava Foglara, že obnovila všechna zastavení pátrací hry Stínadelská tajemství, která se konala od ledna do května letošního roku na pražské Malé Straně a hru si tak mohou všichni zájemci zahrát i v letošní zimní a podzimní sezóně (až do 31. 3. 2024). Hra je určena všem klukům a holkám od 6 do 99 let. Sebou potřebujete jen mapu míst, tužku a možná i baterku:). S výjimkou jednoho bonusového místa jsou všechna přístupná od 10 ráno do 8 večer. Zároveň je nutno zmínit, že motivy hry jsou dílem spisovatele D. J. Žáka, který se pokusil navázat svou knihou o Janu Tleskačovi na příběhy Jaroslava Foglara.

Ve Stínadlech, tajuplné městské čtvrti, panovaly mezi chlapci jednotlivých ulic ustavičně rozbroje a nepřátelství. Boje mezi nimi byly na denním pořádku, rány padaly vždy na obou stranách . Pojmy „přátelství“, „čestnost“ a „mír“ byly většině tamních chlapců neznámy. Za jedné bitky, horší a ostřejší než všechny předchozí, vydal se Bert Komour, vedoucí jedné skupiny, k nepřátelské skupině, aby ji požádal o zastavení boje. Na cestě však byl zasažen kamenem do hlavy. Rána se znečistila a Bert za několik dní zemřel.
Chlapci ve Stínadlech rázem vystřízlivěli ze svého hněvu. Ustáli v bojích a ústy moudrého a šlechetného chlapce, Vojtěcha Vonta, prohlásili, že budou po věčné časy mezi sebou žít jen ve vzájemné úctě, přátelství a trvalém míru. Rakev Berta Komoura zasypali stínadelští chlapci žlutými kvítky, které rostly po celých Stínadlech. Aby jim připomínaly přísahu věčného míru mezi nimi připínali si je chlapci si i na klopy kabátů.

Žluté kvítky jsou znovu na světě!
Odznak, který se poprvé objevil 23. září 1947 v časopise Vpřed a čtenářům tohoto poválečného týdeníku ho nepředstavil nikdo jiný, než spisovatel Jaroslav Foglar. Nosit ho pak mohli hoši a děvčata, kteří souhlasili se zněním zásad jeho nositelů.

Magický počet 13 finalistů Memoriálu Zdeňka Pírka a další příznivci Jaroslava Foglara se sešli v sobotu 21. října 2023 v reprezentačních prostorech Chvalského zámku v Horních Počernicích, aby se v rámci komponovaného programu Akademie Jaroslava Foglara utkali o titul mistra foglarologie.
Akce byla současně 149. kolegiem Akademie Jaroslava Foglara, takže zvýraznila její nadcházející kulaté – stopadesáté!!! – setkání, které se uskuteční ve čtvrtek 9. listopadu.

Ve třetím pokračování pojednání o mé sbírce foglarovských odznaků se zaměřme na textilní odznaky, tedy zejména nášivky a vlajky.
S tvorbou a činností Jaroslava Foglara úzce souvisí řada nejrůznějších nášivek a vlaječek – vzpomeňme například na Vlastu Sýkorovou z úvodních příběhů Rychlých šípů. Ještě starší jsou ovšem některé látkové odznaky, které zdobily skautské kroje a táborové dresy členů Foglarovy pražské Dvojky. Velice si cením staré vyrudlé domovenky, kterou nosil sám Jestřáb (obr. 1). Vzácný je i odznak ze žlutého filcu se zeleně vytištěnou dvojkou, který nosili hoši Foglarova oddílu na svých modrých táborových tričkách značky Williams v letech 1937 – 1938 (obr. 2). Nášivka byla vyrobena firmou Zdeněk Plesnivý, Praha III. Újezd 5.
Později, od 30. března 1941 tatáž firma vyráběla i trojúhelníkové odznaky čtenářských klubů Mladého hlasatele (obr. 3). Kolik z nich se asi dochovalo do dnešní doby?

(reunion 2001–2023)
Chvalský zámek, Praha-Horní Počernice, ul. Na Chvalské tvrzi
sobota 4. listopadu 2023 od 10 hodin (registrace soutěžících od 9 h)

---

Legendární soutěž ve vyjímání hlavolamu „ježek v kleci“ se vrací! Po 22 letech se v Praze uskuteční „reunion“ prvního ročníku mistrovství světa v tomto netradičním sportovním odvětví. V letech 2001–2013 proběhlo třináct ročníků soutěže. Celkově se soutěže zúčastnily na tři tisíce startujících ze 17 zemí Evropy, Asie, Ameriky a Austrálie.

Memoriál Jana Tleskače ve vyjímání ježka z klece připomíná a rozvíjí odkaz literárního díla spisovatele Jaroslava Foglara. Soutěž v několika věkových kategoriích umožňuje zapojit se do zápolení zájemcům z řad všech generací milovníků Foglarovy tvorby.
Soutěží se s dřevěnými hlavolamy – podobnými těm, s nimiž probíhala v roce 1941 vůbec první soutěž organizovaná redakcí oblíbeného prvorepublikového týdeníku pro Mládež Mladý hlasatel, a poté i mistrovství světa 2001.

Na Memoriálu Jana Tleskače - Mistrovství světa ve vyjímání ježka z klece (reunion 2001 - 2023) bude v prodeji mj. nová výroční turistická známka Memoriál Jana Tleskače 2023.

Žluté kvítky jsou znovu na světě! Odznak, který se poprvé objevil 23. září 1947 v časopise Vpřed a čtenářům tohoto poválečného týdeníku ho nepředstavil nikdo jiný, než spisovatel Jaroslav Foglar. Nosit ho pak mohli hoši a děvčata, kteří souhlasili se zněním zásad jeho nositelů. Více podrobností připravujeme na speciálním webu věnovanému Žlutým kvítkům, který bude brzy spuštěn.
Co vlastně Žlutý kvítek symbolizuje a kdo by ho měl nosit na své klopě?

„Ten, kdo mě nosí, odmítá jakékoliv násilí, bezpráví, hrubost a nečestnost. Je naplněn dobrou vůlí pomoci každému, kdo pomoci potřebuje a touhou po míru mezi jednotlivci i mezi celky.“

Zásady Žlutého kvítku od tebe vyžadují především čestnost a sebekázeň. Nikdo tě totiž nebude kontrolovat – jen ty sám budeš sobě kontrolou. Zvládneš to?
Sedm pravidel symbolizuje sedm okvětních lístků Žlutého kvítku:
1. Být dobrým přítelem.
2. Vždy jednat čestně a poctivě.
3. Být vždy ochotný a zdvořilý k lidem ve svém okolí.
4. Být prospěšný svému okolí.
5. Být ochráncem slabších.
6. Umět správně využít svůj volný čas.
7. Nekouřit, neužívat drogy a nepít alkohol.

Nyní se tento tradiční symbol Vontů vrací v podobě nových sběratelských odznaků, které si bude možné zakoupit od pátku 10. listopadu 2023. Přesně v 19:00 bude zahájen prodej na CVVZ - Celostátní vzájemné výměně zkušeností v Pohořelicích - https://www.cvvz.cz/. Následně bude možné odznáčky zakoupit na e-shopu SPJF. Tato speciální edice bude mít 100 kusů, každý odznak bude číslovaný a k dostání budou se speciální krabičkou a certifikátem pravosti.

Jako blesk z čistého nebe zapůsobila na všechny příznivce Rychlých šípů i Slováckého divadla v Uherském Hradišti zpráva, že divadlo po 22 letech stahuje oblíbenou hru ze svého repertoáru. Definitivní rozhodnutí přijalo vedení divadla na konci srpna, v regionálních médiích bylo potom komentováno až v průběhu září. Podle vyjádření ředitelky divadla Libuše Habartové došlo k odchodu jednoho z herců z party Rychlých šípů a ostatní uznali, že bez jeho přítomnosti by už nedávalo smysl v hraní pokračovat a navíc mnozí herci mluvili o únavě. Bohoušek zjistil, že tím, kdo odešel, byl Mirek Dušín - David Vacke, který nesouhlasil se současným směřováním divadla. K tématu se vyjádřil v místním tisku s podivením i sám režisér nejúspěšnějšího kusu Slováckého divadla Robert Bellan, který stažení Rychlých šípů považuje za velkou chybu, protože zájem o představení byl setrvalý a poukázal na nezanedbatelný finanční přínos této legendární hry.

"Václava Jílka pohřbili na hřbitově ve Spálených Mlýnech. Podívejte se někdy na jeho malý chlapecký hrob. Je tam dodnes, v západním koutě hřbitova. Nápis na kříži už skoro není znát, o hrob už se nikdo nestará, když teď nejsou naživu Jílkovi rodiče."
Z vyprávění lékárníka pana Vošahlíka o tragické události před čtvrt století v kraji šafránové vůně Pavlu Zemanovi, který se potom vydal na hřbitov a skutečně tam nalezl malý polorozpadlý hrob s omšelým křížem a s téměř nečitelným nápisem...

Setmělé hroby v okolní záplavě světel právě jen na Vánoce a o Dušičkách působí posmutněle.
Od dětství jsme na hřbitovy v takové dny nosili vždy aspoň o jednu svíčku více a zapálili ji na nějakém cizím hrobě, kam zrovna nikdo nepřišel, nebo viditelně už nebyl nikdo, kdo by kdy chodil.
Možná je takové opuštěné setmělé místo posledního odpočinku neznámého člověka i při vánoční či dušičkové cestě za vzpomínkou k blízkým někoho z čtenářů - a možná má v kapse jednu svíčku navíc...

Zdeněk Pírek (1933 - 1990) byl jedním z nejvěrnějších přátel Jaroslava Foglara a byl od 60. do 90. let minulého století výraznou postavou foglarovského hnutí. Příznivce a čtenáře Jestřábových knih obesílal dopisy, komunikoval s nimi prostřednictvím Pošumavského hlasatele, Rychlých šípů nebo prostřednictvím Klubu přátel Jaroslava Foglara, jehož byl výraznou osobností. Vzpomeňme na něj i v těchto dušickových dnech.

Čas dušičkový, čas předvánoční je dobou vzpomínek. Na Bohouškovi již tradičně (v pravém sloupci) připomínáme jména foglarovců, kteří již nejsou mezi námi a jsou tam, kde oblaka vysoko plují. Současně pátráme po jejich osudech i místech posledního odpočinku. Dlouhá léta jsme nevěděli, kde je pohřbený Stanislav Sohr (1925 - 2000), básnik a publicista, který se v 60. letech významně zasloužil o rehabilitaci díla Jaroslava Foglara jako ředitel ostravského vydavatelství Puls.

Na konci srpna to bylo dvacet tři let, co jsme s Bestem a Krizmenem začali dělat foglarovský magazín Bohoušek.cz. Na tradiční výroční redakční sraz však došlo až v pondělí 23. října. Tentokrát jsme za místo setkání zvolili Radlice, kde se začala v devadesátých letech na Křížové ulici v bývalé viniční usedlosti, později voskářce, ještě později drážním domku Buštěhradské dráhy, ještě o něco později domku Československých státních drah a úplně nejpozději prostě domku Halbychových odvíjet činnost naší (s Bestem) prodejničky Orin, na jejíž půdě vyrostlo Pražské sdružení žlutého kvítku, v září před třiceti lety Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara, a kde jsme společně všichni tři tehdejšími možnými prostředky začali šířit informace z foglarovského světa. Sem se tedy táhnou i kořeny pozdějšího vzniku internetového Bohouška, bez základů z Radlic by možná nikdy na svět nepřišel.

Na konci října vyšla dvě čísla zpravodaje SPJF - Bobří stopa č. 2/2023 a 3/2023. Zatímco dvojka je speciál (obsahem je převážně komiks Jiřího Švadleňáka Tajemství starého pergamenu), trojka je klasickým číslem plném informačních článků, reportáží, či badatelských článků. Číslo je tematicky věnováno osmdesátinám známého foglarovce Ivana Vápenky, nechybí ohlédnutí za tábory SPJF i setkáním foglarovců v kraji Sluneční zátoky, rubrika Po stopách starých klubů, badatelské texty Ivo Fencla o kočkách v příbězích Rychlých šípů, Winogy o dr. Janu Fischerovi v odboji a devátý díl seriálu Miloše Vraspíra - Bobra Paběrky ze starých časopisů.

Dvanáctého říjnového večera tohoto roku převzal Marko Čermák ocenění Klíč k dobrodružství a byl pokřtěn dotisk kreslené Stínadelské trilogie Jaroslava Foglara a Marko Čermáka.
Stalo se tak na koncertu Markovy trampgrassové skupiny Paběrky v Chvalské stodole, který byl jedním z doprovodných programů výstavy Rychlé šípy a tajemství Stínadel v Chvalském zámku v pražských Horních Počernicích.

Když občas na pátek připadne třináctý den v měsíci, asi i ti nepověrčiví trošičku zbystří :-) ...
Číslo třináct zaujímá v tvorbě Jaroslava Foglara i v oddíle, který vedl - v skautské Pražské Dvojce - Hoších od Bobří řeky, nepřehlédnutelné místo. A najdeme ji - třináctku - v souvislosti s foglarovským světem, leckdy i nečekaně ... Připomeňme si fenomen foglarovské třináctky naším starším článkem Když napočítáme do třinácti ...

Má ještě Jaroslav Foglar co říct novým generacím, nebo jde jen o nostalgické listování jeho knihami těmi dříve narozenými? Kdo a proč navazuje na foglarovky? Přijímají Foglarovi čtenáři nové knihy od současných autorů? Jak je to s Poselstvím ze Stínadel? Se Zkázou Jezerní kotliny? S Tleskačem?
Nejen o tom budou diskutovat religionista a autor knihy Evangelium podle Jaroslava Foglara Pavel Hošek, vedoucí archivu Junáka a Skautské nadace Jaroslava Foglara Roman Šantora – Bobo, spisovatel Petr Hugo Šlik, autor románu Zkáza Jezerní kotliny a grafik současných foglarovek Martin Pecina.
Moderátorem diskuze bude David Jan Žák, autor knihy Tleskač a dobrodružné foglarovské trilogie Tromby. Na otázky účastníků rádi odpoví i zástupci nakladatelství Albatros. Večer uvádí Jáchym Topol.

V roce 2015 se objevila první stopa o tom, že náš Ježek v kleci vznikl v USA. Radek Micopulos tehdy dopátral samotný novinový článek z roku 1895, kde byl tento hlavolam jasně popsaný. Záhadou hlavolamu však dále zůstávalo, kdo Ježka v kleci vynalezl. Už téměř celé století o tom kolovaly různé spekulace a až nyní můžeme s jistotou říci, jak tento, pro nás tak záhadný hlavolam, vznikl!

Skautská nadace Jaroslava Foglara přináší informace o podzimních výročních novinkách v Jestřábově obchodě https://www.skautskanadace.cz/kupte-si.
Říjen: U příležitosti stého výročí první povídky Jaroslava Foglara vydáváme reprint prvního souborného vydání Jestřábových povídek v šité i lepené vazbě.
Listopad: Ke sto desátému výročí Dvojky se můžete těšit na reprint nikdy oficiálně nevydané Knihy o Dvojce, doplněné originálními stranami.
Prosinec: K letošnímu osmdesátému pátému výročí Rychlých šípů připravujeme reprint prvního souborného vydání Rychlé šípy a jejich 65 úžasných dobrodružství.
A kromě knih se během podzimu ještě můžete těšit na výroční hrnek, dopisnici připravenou Ivanem Vápenkou či magnetky s postavami Rychlých šípů od Jiřího Gruse a další drobnější předměty.

Najít v hustě zaplněném kalendáři Marko Čermáka skulinu pro zorganizování setkání jeho příznivců, je oříškem srovnatelným s vyjímáním ježka z klece. Přesto se organizátorům výstavy Rychlé šípy a tajemství Stínadel na Chvalském zámku toto podařilo: Marko Čermák stráví se svými přáteli celý podvečer a večer ve čtvrtek 12. října ve Stodole na Chvalské tvrzi v Praze-Horních Počernicích.
„Těší nás, že ještě před setkáním si Marko prohlédne i samotnou výstavu o Rychlých šípech. V expozici je ostatně jeden zámecký sál věnován právě jeho spolupráci s Jaroslavem Foglarem, z níž vzešlo na sto příběhů o dobrodružstvích této výjimečné chlapecké party,“ říká kurátor expozice Ondřej Sedláček z Chvalského zámku. „Pak už Marko bude moci být obklopen svými příznivci až do pozdního večera.“

Martin Izera (foglarovec.cz) připravil další sešit pro vážné zájemce o život a dílo Jaroslava Foglara - tentokrát na téma korespondence Jaroslava Foglara. Sešit obsahuje 115 číslovaných stran - z toho 18 stran je textová část, dále je v publikaci 200 skenů unikátních materiálů, výčet hlavičkových papírů, obálek, autogramových listů a mnoho dalšího. Sešit v lepené vazbě vyšel v nákladu 180 výtisků a Martin ho zasílá všem zájemcům na základě elektronické objednávky poštou.

Už rovné čtyři měsíce – od 8. května 2023 – měli všichni příznivci díla Jaroslava Foglara příležitost „poprat se“ s otázkami vědomostního kvízu Memoriálu Zdeňka Pírka ve znalostech o spisovatelově životě a tvorbě. Čas se ale krátí – a na vyplnění testu zbývá už jen týden!

V uplynulých dnech uplynulo 110 let od okamžiků kdy byl založen skautský oddíl Pražská Dvojka. Nebudu Vás unavovat s historickými daty, ale budu se koncentrovat na to, co se k tomuto datu ten den na Žižkově dělo.
Milan Žaloudek, bývalý člen Dvojky, který Dvojku také už sám jednou vedl, zorganizoval akci, která toto výročí připomněla. Akce byla určena nejen pro bývalé členy a pro existující členy, ale i pro sympatizanty s Dvojkou, její podporovatele a rodiče stávajících členů. Dvojka se před časem rozdělila na dvě větve – jednu tzv. moderní, která je zaintegrovaná do dnešního - moderního - systému skautských středisek a která, podle mne, má k odkazu Jaroslava Foglara trochu daleko a na větev nostalgickou, konzervativní, která nadále vidí v tom, co nás Jestřáb naučil, hodnoty, které by se měly předávat dál.
Milan pronajal „Areál pro děti“ pod Parukářkou na Žižkově, kde jsou doma některá skautská střediska – Vodní skauti, Junáci Vítkov a další. Sídlí zde dokonce Okresní rada Junáka Prahy 3. Návštěvníky přivítaly kopie fotek z dávných dob a byl připraven – pro všechny – zajímavý program.

Ćas od času se nás ptáte, jak vlastně Bohoušek vznikl, proč nese foglarovský magazín jméno nechvalně proslulého člena Bratrstva kočičí pracky, zda se nějak v rámci redakce scházíme a připravujeme články k vydání, proč průběžně neaktualizujeme web a proč nám zveřejnění článků trvá tak dlouho 😊 a podobně. Na všechny tyto dotazy se vám pokusím v následujících řádcích odpovědět. Budu přitom nejen dolovat informace ze své paměti, ale také z publikace „20 let s Bohouškem,“ kterou jsem sestavil a vydal vlastním nákladem před třemi lety, když Bohoušek slavil kulaté výročí. Ne, opravdu ji neobjednávejte, nehledejte na Aukru, Trhu knih, Bazoši a já nevím, kde ještě. Sehnat se prostě nedá, protože jsem ji vydal v tištěné podobě jen pro potřebu redakce ve třech kusech. 😊

Ve věku 91 let odešel 15. srpna 2023 Zdeněk Marek - Rychlonožka. Se Zdeňkem jsem se znal od roku 1997, kdy byla výstava o Jaroslavu Foglarovi - Jestřábovi v Praze. Tam jsem se u obrazů dr. Fischera s ním a paní Fischerovou seznámil 12. června 1997 - viz barevné fotky ve Zpravodaji SPJF č. 29-30.
Loni v zátoce přebíral Zdeněk společně s naším skvělým fotografem Jarisem ocenění formou velké Bobrovky k 90. narozeninám. Oba výstižně nakreslil kamarád Jeep...
Čest jeho památce!

Pražské pobočce Sdružení přátel Jaroslava Foglara – nejstarší činné pobočce SPJF – se na pomyslný narozeninový dort 25. září muselo vejít už plných třicet svíček.
Velké poděkování patří všem těm, kteří se za tři desítky let v jakémkoliv období a na jakkoliv dlouho na činnosti Pražské pobočky jakkoliv podíleli – členstvím, spoluprácí, organizováním, radou, pomocí, náměty, podporou, vedením, účastí… Jenom díky těm všem se odehrálo tolik příběhů, díky těm všem je „kronika“ Pražské pobočky vedená tři desítky let a pěkně obsáhlá.
Pojďme spolu psát další stránky kroniky!
Pojďme spolu zapalovat další narozeninové svíčky!
Pojďme spolu s Pražskou pobočkou zažívat další nové příběhy!

Už jen jediné setkání dělí členy Akademie Jaroslava Foglara a přátele od jubilejního 150. kolegia. Ale nepředbíhejme, protože v září se setkání foglarovských akademiků uskutečnilo „pouze“ po stoosmačtyřicáté… První kolegium na počátku už šestnáctého akademického roku bylo plné veselí a smíchu! Jakpak by také ne, když na programu byla celá řada převážně nevážných témat. Snad jediným smutným okamžikem byla vzpomínka na Zdeňka Marka – Rychlonožku, který o prázdninách, 15. srpna ve věku 91 let, řady foglarovců navždy opustil. Na „pana Rychlonožku“ nikdy nezapomeneme! Letní akademická přestávka utekla jako voda – a u vody, ve vodě a dokonce i pod vodou jsme začali naše první poprázdninové foglarovské rokování. Nejprve tedy ohlédnutí za dalším ročníkem Rokosova memoriálu…

Vážení přátelé a příznivci tvorby Bohumila – Bimby – Konečného, na podzim loňského roku vznikl Nadační fond tohoto výtvarníka. Jeho účelem je podporovat vznik vědeckých, literárních, publicistických a výtvarných prací souvisejících se životem a dílem Bohumila Konečného.
Úkolem fondu bude hledat a uchovávat artefakty, které se k osobě, dílu a době, ve které Bimba tvořil, vztahují. Fond bude podporovat badatelskou a vzdělávací činnost a v neposlední řadě také zajišťovat restaurování, propagaci a zveřejňování autorova díla.
Ve spolupráci s příznivci a grafikem Filipem Konečným Fond plánuje vydávat sběratelsky zaměřené publikace o Bohumilu Konečném, knihy s jeho ilustracemi, ale také sběratelské sešity a tisky v limitovaných nákladech. Neměly by chybět ani klasické tisky, jako pohlednice a plakáty, jejichž koupí bude možné podpořit činnost Fondu.
Předpokládáme také pořádání výstav a dalších akcí spojených se jménem tohoto malíře.
  Pokud chcete být informováni o plánovaných akcích a vydáních sběratelských knih a tisků, staňte se členem neformálního Klubu přátel Bohumila Konečného.

Protože uplynuly už skoro dva roky od poslední Valné hromady, tedy setkání vrcholného orgánu celého našeho sdružení, je načase sejít se opět.
Letošní Valná hromada Sdružení přátel Jaroslava Foglara se uskuteční v sobotu 25. listopadu 2023 v Brně,

Vždy za letního času odpoledne po skončení práce v lektorátu jsem jezdíval na kole do Prokopského údolí, kterému jsem dal název Kraj mého mládí, a zde jsem psal knížku Když Duben přichází, vzpomínal v Životě v poklusu Jaroslav Foglar.
Jedním z nejčastěji navštěvovaných míst zde pro jeho oddíl i pro něj samotného bylo Jezírko (Prokopské jezírko; Hlubočepské jezírko).
Právě toto jezírko se od konce června podrobuje rozsáhlé (a první) revitalizaci od svého vzniku v roce 1905 a od nevydařené úpravy přítoku a odtoku v sedmdesátých letech.

9. září 2023 proběhl jubilejní 30. ročník Trampských Pikovic, který byl pod záštitou Marko Čermáka. Marko Čermák není jenom muzikant - banjista a kapelmajstr skupiny Paběrky, ale i ilustrátor knížek spisovatele pro mládež Jaroslava Foglara – přezdívkou Jestřába. Marko je také kreslič komiksů Rychlých šípů. A Rychlé šípy byly v Pikovicích všude přítomné. Na každém druhém kelímku (byly zalohovány častkou 50 Kč) jste viděli Rychlé šípy – každý byl namalován s jiným hudebním nástrojem.

Jaroslav Foglar sa narodil 6. júla 1907 v Benátskej ulici 3 v Prahe Podskalí. Po vypuknutí prvej svetovej vojny sa rodina presťahovala z Nuslí na Vinohradskú Korunní 732/16, kde mama prevádzkovala papierenský obchod. Jaroslav Foglar tu býval až do roku 1978. Svojou školou bol Jaroslav Foglar roku 1920 vybraný na dvojmesačný ozdravný pobyt vo Švajčiarsku. V lete 1921 sa ako štrnásťročný chlapec zúčastnil prázdninovej osady, tzv. kolonky v slovenských Piešťanoch. Tu spoznal chlapcov rozličných pováh a neskôr pri písaní knihy Když Duben přichází to využil pre vytvorenie postáv ako bol Ekrt, Draňák alebo Fanek Jelínek.

V úvodní části svého vyprávění o foglarovských odznacích jsem využil nabídky seznámit ve stručnosti čtenáře s historií své sbírky, s její koncepcí a uspořádáním. Pojďme se nyní zaměřit na jednotlivé druhy odznaků blíže, zejména s přihlédnutím k největším vzácnostem a zvláštnostem.
Mým nejoblíbenějším druhem odznaků jsou bezesporu odznaky ražené z kovu, barvené a nejlépe zalité epoxidovou pryskyřicí. Právě ty se mi vybaví při vyřčení slova „odznak“, což je nepochybně ovlivněno vzpomínkami na mé první dětské sběratelské pokusy, o kterých jsem se zmínil v úvodu svého předchozího příspěvku. Mezi foglarovskými odznaky je těch kovových naštěstí celá řada a nepřekvapí, že nejčastějším jejich motivem jsou buď samy Rychlé šípy, případně další z postav či atributů z tohoto legendárního seriálu. Nicméně nejstarším a sběratelsky dnes velmi ceněným foglarovským odznakem raženým z bronzového tombaku je odznak čtenářských klubů Mladého hlasatele z roku 1937, který vlastním v obou ražebních variantách - u první je povrch na rubové straně prolisován (obr. 1) a u druhé je povrch rubové strany plný a hladký.

Poněkud nečekaným, o to více však příjemným zpestřením prohlídky Chvalského zámku v Praze-Horních Počernicích, se na dobu necelých dvou týdnů stala výstava s názvem Romantickým štětcem Marko Čermáka. Do neděle 24. září přiblíží návštěvníkům krajinářskou tvorbu legendárního kreslíře Rychlých šípů a ilustrátora románů Jaroslava Foglara.
Expozici je možno zhlédnout v rámci celkového prohlídkového okruhu Chvalským zámkem, ale zejména současné hlavní výstavy Rychlé šípy a tajemství Stínadel. Přesto jde o samostatný výstavní projekt. „Cílem je představit Marko Čermáka jako všestranného výtvarného umělce, který výrazně překračuje rámec tvorby pouhého komiksového kreslíře či ilustrátora foglarovek a romanticko-dobrodružné literatury pro mládež,“ říká hlavní organizátor a kurátor výstavy Slavomil Janov.
Kolekci Čermákových krajinomaleb na Chvalském zámku tvoří čtyři desítky autorsky signovaných fotopláten. Prohlédnout si ji možno v galerii v Kočárovně na zámeckém nádvoří.
Krajinomalbám se Marko Čermák výrazně věnoval zejména v období 80. let minulého století. Převážně v údolí Berounky a podhůří Brd ve středních Čechách vytvořil na půl stovky akvarelů. V jeho krajinářské tvorbě však najdeme i scenérie Krušných hor, Českého středohoří, Polabí a dalších oblastí české kotliny.

Pobočka Městské knihovny v Praze 8 - Bohnicích (Těšínská 600/4) pořádá ve svém dětském oddělení výstavu komiksových příběhů Rychlých šípů v češtině a ukrajinštině. V knihovně je k vidění i výstava fotografií Zdeňka Zapletala s názvem Jak jsem hledal Stínadla. Výstava je přístupná od 14. září do 14. října 2023 v otevírací době pobočky Bohnice (po 13 - 19 hod., út 9 - 16 hod., st, čt 12 - 19 hod., pá 9 - 16 hod., so 9 - 13 hod.).

Zveřejňujeme průběžně aktualizovaný seznam všech hlavních televizních výstupů Jaroslava Foglara (1907 - 1999) v průběhu jeho života. Uvítáme jakákoliv doplnění na info@bohousek.cz (uvítáme vedle televizní stanice, názvu pořadu také přesné datum premiéry, případně reprízy v době života spisovatele).