Vítání jara bylo v dřívější době u mnoha evropských národů jedním z nejposvátnějších aktů. Končila vláda zimy, nastávala jarní rovnodennost a slunce probouzelo poslední spáče do nového období. I dnes však lze příchod jara oslavit nevšední a svéráznou akcí, jakou je například "Jaro s těšítky".
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje v období 21. - 28. března 2015 již tradiční akci Jaro s těšítky.

Chcete neobvykle oslavit příchod slunečních dnů?
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje akci s dlouholetou tradicí Jaro s těšítky 2015. Až do 28. března si budou sluníčkáři vyměňovat těšítka a také je dávat ostatním.

Co jsou sluníčka a těšítka?

V roce 1941 nacistické okupační úřady náhle zakázaly vydávání dětského týdeníku Mladý hlasatel. Dochovaly se pouze neúplné černé „kartáčové obtahy“ připravovaného čísla 39.
Brněnským přátelům Janu Machálkovi a Mildovi Čeperovi se podařil výsostně obdivuhodný a výjimečný projekt: podle dochovaných neúplných obtahů obsahově i barevností zrekonstruovali téměř celé to nikdy nevydané poslední 39. číslo VI. ročníku Mladého hlasatele!!!
Výtisk nyní připravili v číslovaných kusech s doplněným, až dojemným příběhem jeho vzniku jako unikátní artefakt pro badatele a sběratele.
Díky vstřícnému pochopení vedení Nakladatelství Olympia, s. r. o., má toto číslo i původně zamýšlené pokračování příběhu Rychlých šípů!

Nakladatelství Ostrov vydalo v pořadí pátý sborník Kruhu přátel odkazu J. Foglara, tentokrát s dosud největším počtem stran (64). Je zaměřen především na 100 let existence předního skautského oddílu Dvojka, který i pod názvem Hoši od Bobří řeky proslul hlavně za mnohaletého vedení Jaroslavem Foglarem – Jestřábem. O těchto aktivitách svědčí více než 200(!) dokumentárních fotografií, seřazených podle okruhu činnosti (např. oblíbená místa výprav, Velikonoční robinsonády, veřejné akce, klubovny, tábory aj.). Opět je v obsahu také řada nových, případně méně známých nebo nově doplněných informací o životě a díle spisovatele a rovněž různé informace týkající se současného „foglarovského světa“.
Z obsahu: Poselství Staré Dvojky / Dobrodružství s Jestřábem / Bílá místa v kronikách / Dan odešel ke Zlaté generaci / Ještě Roy a jeho Bobři / Šípeke – velký sponzor / Neznámé číslo Mladého hlasatele! / Tajemný malíř Salač / Rébus Poděbrad vyřešen / Záhada prvního rukopisu / Objev obálky Zdeňka Buriana / Učil jsem se od Foglara / Poslední dopis S. Hrnčířovi / Komiks RŠ nalézají Šimka
Na poslední straně je veřejnosti neznámá veselá satirická parafráze kresleného seriálu „RŠ nalézají Šimka“, kterou přední český karikaturista Josef Kobra Kučera nakreslil herci a spisovateli Miloslavu Šimkovi, velkému ctiteli J. Foglara.

Před 75 lety (14. února 1940) se narodil kreslíř a hudebník, tramp Marko Čermák. V minulém roce jsme s ním natáčeli rozhovor. Zde je část jeho odpovědí ke shlédnutí.

Eduard Marek přezdívkou Hroznýš královský je nejstarším žijícím – a přitom stále velice aktivním - skautem v České republice.
Skautský doyen Eda oslaví totiž v březnu své 98. narozeniny.
Přednášku a besedu Od Svojsíka k Foglarovi... pořádanou Akademií Jaroslava Foglara dne 11. 2. 2015 v Informačním centru Městské části Praha 3 moderoval Mgr. Slavomil Janov.

Literární badatel Jiří Trávníček vyzpovídal před pár roky za pomoci dotazníků třiatřicet autorů, kritiků, knihkupců, knihovníků a lidí i některých dalších profesí. Ty rozhovory dal dohromady pod titulem Knihy a jejich lidé (Host, Brno 2013) a jistě to nevím, ale třeba ho překvapilo, kolik z oslovených v dětství četlo taktéž díla Jaroslava Foglara a kolika ulpěl v duši navždycky poté, co v srdcích bušících navodil sice možná neurčitý, ale dozajista nikým-ničím nenahraditelný životní pocit.
A poté, co své čtenáře mimovolně naučil některým charakteristickým postojům k světu. Poté, co je infikoval svým viděním. Knihy a jejich lidé vyšly už předloni, avšak jejich foglarovského aspektu si ještě letos nemohla nepovšimnout také recenzentka Blanka Kostřivová ve Tvaru 3/2015 (5. února) – a nemohla jinak, než věnovat foglarovkám rovnou odstavec, celý jeden odstavec ze šesti ve své recenzi. I když (a abych nepřeháněl)...
Ano, Foglarovy „úrovně“ přece dosáhl ještě jeden autor, a to Verne, zatímco (rovněž hojně vzpomínaný) Karl May šlape indiánskou stezkou až v těsném závěsu. Pouze výraznější přítomnosti řady dalších borců typu Arthura Ransoma se Trávníčkovu vzorku nedostalo a nelze si navíc nevšimnout, nakolik to byl právě Foglar, koho vstřebávaly generace „napříč“.

Projekt Akademie Jaroslava Foglara není uzavřen jen pro úzký okruh členů zastřešujícího 48. klubu oldskautů Jestřábi Praha a jejich přátele z řad příznivců spisovatelova díla či badatelů. Svědčí o tom řada aktivit pro veřejnost, které připomínají Foglarův odkaz v širších souvislostech.
Do této skupiny akcí spadá i přednáška a následná beseda s názvem Od Svojsíka k Foglarovi, která se uskuteční ve středu 11. února od 17 hodin v Informačním centru městské části Praha 3.
Průvodcem soaré Od Svojsíka k Foglarovi bude zakladatel Akademie Jaroslava Foglara a skautský činovník Slavomil Janov, mezi skauty známý i s přezdívkou Nashville.
Významným hostem v Plečnikově sále informačního centra však bude hlavně Eduard Marek (skautskou přezdívkou Hroznýš královský), který je nejstarším žijícím – a přitom stále velice aktivním – skautem v České republice. Skautský doyen Eda oslaví totiž v březnu své 98. narozeniny!

Byli jsme čerstvě na vejšce a každý přivýdělek se hodil. Proto, když mi kamarád nabídl možnost brigády vyklízení starých sklepů, kdesi na Starém Městě, ochotně jsem souhlasil. Tak jsme se tři spolužáci dostali k špinavé a nepříliš dobře placené brigádě, na kterou však i po létech rád vzpomínám.
Dostali jsme adresu domu, kde jsme měli pracovat a ráno jsme přešlapovali před jeho vchodem. Oprýskaná půlkruhová brána přislibovala, že půjde o nějaký historický objekt. Nový majitel zde chtěl vybudovat hotel a naším úkolem bylo vyklidit nepoužívanou prádelnu a sklepení toho domu. Majitel nám otevřel bránu a ukázal nám, kde budeme pracovat. Před námi se objevil starý činžovní dům s malým dvorkem a pavlačemi, přesně jako v komiksech z časů Mladého hlasatele. V přízemí byla stará prádelna zavalená harampádím, které zde v průběhu času nastřádali nájemníci. Majitel řekl, že až vyklidíme prádelnu, ukáže nám další práci ve sklepích. Tam je to prý ale asi stokrát větší čurbes na několik dní práce. Představa starých sklepů nacpaných haraburdím nás lákala i děsila zároveň. Rychle jsme se pustili do díla a z prádelny začali vynášet všelijaké koberce, stará lina, bedýnky, kýble a další zbytečnosti. Všechno jsme to rovnali do připraveného kontejneru a za pár hodin byla místnost vyklizena. Nastal čas oběda a tak jsme mohli v nedaleké hospodě nad porcí kalné polívky rozprávět o tom, co nás asi ještě dneska čeká za překvapení.

V rámci 46. Zimního přechodu Brd, již neodmyslitelné akce pražského skautingu s tradicí od roku 1969, se letos uskuteční zejména pro oldskauty, příznivce díla Jaroslava Foglara a přátele rámcový poznávací trail Za Bratrstvem Kočičí pracky. Akce už doslova klepe na dveře, protože je plánována na sobotu 24. ledna 2015.
Start trailu bezprostředně naváže na slavnostní nástup všech účastníků přechodu Brd, který se uskuteční ve 13 hodin na Kytínské louce nedaleko Stříbrné Lhoty u Mníšku pod Brdy. Trasa v délce cca 6 - 8 kilometrů vede po zajímavých místech brdských Hřebenů, na nichž zanechalo - zejména prostřednictvím kreslíře Marko Čermáka - svou stopu nezdárné trio Dlouhé Bidlo, Štětináč a Bohouš z Foglarových románů a komiksu o Rychlých šípech.

Šestnáct let uplyne v pátek 23. ledna od smutného okamžiku, kdy odešel Jaroslav Foglar - Jestřáb.
Zástupci Sdružení přátel Jaroslava Foglara spolu s dalšími foglarovci uctí Jestřábovu památku u jeho hrobu na Vinohradském hřbitově krátkou neformální vzpomínkou a mimo jiné zapálením svíčkové šestnáctky.
Setkání účastníků z řad SPJF, ale i veřejnosti, se uskuteční v pátek 23. ledna 2015.
Místem srazu je hlavní vchod (vstupní prostor za branou) na Vinohradský hřbitov z Vinohradské třídy, čas odchodu k hrobu je v 16.30.

Dnes, 13. ledna, se dožívá 85 let Miloš Zapletal – ZET, spisovatel – autor oblíbených dobrodružných příběhů pro děti a mládež i dlouhé řady příruček pro činorodé prožití volného času určených dětem i jejich starším kamarádům vedoucím, redaktor, sběratel a zpracovatel stovek a stovek her pro volný čas, vedoucí skautského respektive turistického oddílu, překladatel díla Ernesta Thompsona Setona, editor ojedinělé řady příruček Skautské prameny a v neposlední řadě celoživotní popularizátor a dlouholetý editor vybraných textů Jaroslava Foglara respektive autor textů o Jaroslavu Foglarovi.
V ostrém kontrastu s obrovským množstvím vykonané práce Miloše Zapletala – ZETa pro několik generací těch, kterým nikdy nezevšední „výpravy za dobrodružstvím“, je autorova skromnost a život v dobrovolném skrytu stranou pozornosti. 

V sobotu 31. ledna, od 17:00,
bude v prostějovském kostele sv. Jana Nepomuckého
patřícího řádu Milosrdných bratří,
sloužena mše svatá za Jaroslava Foglara.

Poprvé od premiéry v květnu 1993 vyšel oficiálně v prosinci loňského roku na DVD celovečerní film režiséra Petra Kotka Záhada hlavolamu.
Na trh jej více než jednadvacet let od vzniku snímku uvedla společnost AQS a.s., divize Magic Box.
Film není doplněn žádným bonusem, lze však využít funkce titulků pro neslyšící.
Doporučená cena je 199 Kč.

Vydání Kotkovy Záhady hlavolamu lze považovat za první příspěvek k letošnímu významnému 75. výročí stejnojmennému románu Jaroslava Foglara, který začal vycházet na pokračování v týdeníku Mladý hlasatel od září roku 1940.

Večer světel 17. prosince 2014 v Praze a následný článek na Bohousek.cz o navrácení Mirka Dušína vyvolaly v komentářích vlnu emocí. Tedy tento text navazuje na předchozí článek a jeho komentáře, takže nezasvěceným jistě nebude dávat smysl.

Celé je to mnohovrstevné, a pokusím se tyto nesourodé věci rozdělit na:
- Večer světel,
- hru Hledáme Rychlé šípy,
- pokřik o Vontech,
- navrácení Mirka Dušína,
- údajná lež.
Chtěl jsem si o tom všem popovídat s Vonty co nejdříve, protože další číslo Staroměstských novin nebude čekat až ve Stínadlech dopečou vánoční cukroví (použil jsem vtipnou glosu z diskuze na Bohouškovi), ale k ústnímu neveřejnému vyjasnění si všeho nedošlo, tak píši tento komentář pře Bohouška. Nemám totiž jiné spojení na současné mladé Vonty.