Těsně by to stihl i Mikuláš, ale spíš se řada z čtenářů bude těšit na rozbalení knižního dárku pod vánočním stromečkem...
Právě dnes se do prvních knihkupectví dostaly čerstvé výtisky netrpělivě očekávaného (původní termín vydání byl naplánován na říjen) kresleného seriálu z dílny Milana Tesleviče Modrý život Jiřího Dražana aneb Přístav volá vydaného nakladatelstvím Olympia.
Podle knihy Jaroslava Foglara vydané poprvé nakladatelstvím Melantrich v roce 1934 pod názvem Přístav volá se Milan Teslevič chopil scénáře i textu.
Název kresleného seriálu ve své první části připomíná původní název (respektive jednu z variant původního názvu) daný svému dávnému rukopisu Jaroslavem Foglarem.
Na devadesáti a jedné straně nás kreslíř svým typickým a nezaměnitelným stylem provede celým příběhem o nerozlučném přátelství Jiřího Dražana a Ládi Vilemína, k tomu přidává kreslené album všech postav, tabulku Modrého života a podmínky těchto zásad.
Milan Teslevič svým nejnovějším dílem nijak nepřekvapí, ale ani nezklame. Jde o kreslířský výsledek, který ničím nevybočuje z autorova zavedeného pohledu a představ, a lze se domnívat, že čtenáři, kteří na Teslevičovo – dá se již říci klasické – tvůrčí schéma přistoupili dříve, ani nic jiného v dobrém slova smyslu nečekají.

Za malého zájmu členů se 22. 11. 2014 konala v CVČ Lužánky v Brně XII. Valná hromada Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF). Kromě diskuse o činnosti v uplynulém období členové schválili výsledky hospodaření a revizní zprávu a především nové stanovy sdružení, které musely být schváleny v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Součástí valné hromady byla také volba nového vedení SPJF. Vedení ze svého středu následně zvolilo předsedu SPJF, kterým bude pro příští období Milan Lebeda - Alpín. Ten vystřídal po dlouhých šestnácti letech ve funkci Miloše Vraspíra - Bobra. Místopředsedy se stali Vojtěch Hanuš - Vojta a Miloš Vraspír - Bobr.

18. listopadu uplyne pět roku, od zasazení Stromu Jaroslava Foglara na Seifertově ulici.
Připomeneš si také toto výročí a přivážeš stužku, třeba právě žlutou, k opěře Jestřábova Stromu?
Kdykoliv v následujících třinácti dnech, do 30. listopadu.
Žlutá je barvou naší vyvrcholí pátrací hrou Dobrodružství v pražských uličkách 29. listopadu.

Slovácké divadlo v Uherském Hradišti uvádí v den narozenin Rychlých šípů (17. 12. 2014 od 17 hodin) další z repríz oblíbeného představení, tentokrát v rámci žákovské předplatitelské skupiny. Silvestrovské představení pro všechny generace divadelníci chystají na 30. 12. 2014 od 19 hodin - na toto představení lze zakoupit vstupenky zde.

Od 17. listopadu do 17. prosince 2014 budou mít pátrači již 14. rokem šanci hledat legendární čtenářský klub Rychlé šípy v uličkách Starého Města pražského.
Postavy Rychlých šípů v životní velikosti se budou celý měsíc do 17. prosince, kdy v roce 1938 vyšel první jejich kreslený příběh v časopisu Mladý hlasatel, dívat na Pražany i návštěvníky města z balkonu nebo terasy či věžičky někde na Starém Městě v uličkách či průchodech (mezi Vltavou a ulicemi Národní, 28. října, Na Příkopech, Revoluční).


Zkuste je nalézt a vyfotografovat nebo namalovat tak, aby byl balkon, terasa či věžička na obrázku poznat.

„...Stmívalo se, když kostelník dopovídal události dávných let. Nebe bylo žluté a všelijak lomené obrysy starodávných domů se na něm ostře rýsovaly. A z bludiště stínadelských uliček sem zaznívala bojovná píseň Vontů. Neměla žádná slova, byl to bezeslovný nápěv, nahánějící hrůzu. Stínadla vřela. Ve Stínadlech se dělo něco velkého. Neboť jen při tom se píseň ozývala. V takových dnech teprve nebylo radno cizím hochům vstupovat do jejich ulic...“
Jaroslav Foglar: Záhada hlavolamu

V rámci pátého výročí zasazení Stromu Jaroslava Foglara Vás zvu na pátrací hru Dobrodružství v pražských uličkách, určenou každému - jednotlivcům, klubům, oddílům, dětem i dospělým.
Zahájení se bude konat v sobotu 29. listopadu 2014 v 10.00 v parku u Stromu Jaroslava Foglara poblíž tramvajové zastávky Husinecká na Seifertově ulici.
S sebou: psací potřeby, papír, stužka, žlutý špendlík

Za Sdružení přátel Jaroslava Foglara Aleš Deutsch (ales.deutsch@spjf.cz)

V neděli 2. listopadu 2014 proběhl 5. ročník velké pátrací hry Pražské věže. Zúčastnil jsem se již minulého ročníku a nyní jsme na akci ve spolupráci s organizátory prezentovali Sdružení přátel Jaroslava Foglara rozdáváním starších čísel časopisu Bobří stopa nezletilým účastníkům ve věku 10+.
Na startu všichni účastníci dostali slepou mapku Prahy (bez místopisných názvů) s vyznačenými 22 věžemi, které musí navštívit.
U některých je jen samoobslužná otázka a věž vidí hráči zespodu, někde se musí vylézt úplně až nahoru. Všude jsou kleště, které se používají v orientačním běhu, a návštěva místa se musí ještě procvaknout do startovací karty. Odpovědi na otázky se dají při návštěvě místa snadno vyřešit. Každé navštívené místo je uvedeno kratičkou informací (např. nejstarší gotický kostel v Praze s výrazně šikmou věží...), takže hra plní i vzdělávací funkci.
Akci organizuje skupina VIPrahlo za podpory magistrátu, několika městských částí, muzeí a zainteresovaných firem (které umožňují vstup do objektů atd.).
Podíval jsem se do míst, kde jsem ještě nikdy nebyl a vylezl na věže, kam se snadno člověk nedostane (Kellyho věž, naprostá špička zvonice Sv. Mikuláše, Podolská vodárna...).
Akce se účastní lidé nejrůznějšího věku a zaměření - od rodin, po milenecké i manželské páry zralého věku, po skupinky aktivních důchodců, nejrůznější party, ale i cyklisty a běžce, kteři to, co já procházel s vnoučaty 8 hodin (letos jsme splnili všechny úkoly), zvládají za cca 2 hodiny.

Po celý předposlední měsíc roku – od 1. do 30. listopadu – se dobrovolníci v desítkách zemí po celé zeměkouli přidávají k charitativnímu projektu Movember. Akce je zaměřena na podporu boje proti nebezpečným mužským národovým onemocněním – rakovině prostaty a varlat.

Stranou mezinárodní dobročinné podpory osvětových a léčebných programů nestojí ani dobrovolníci z České republiky – podrobné informace o hnutí Movember lze získat na internetových stránkách http://cz.movember.com. V jejích řadách je i několik aktivních příznivců díla Jaroslava Foglara.

Překvapení na výpravě
„V roce 2011, při pozdní podzimní výpravě pražských foglarovců po romantické stezce kreslíře Rychlých šípů Marko Čermáka, nás v jedné restauraci na Berounsku zaujal obsluhující číšník s nalepeným umělým knírem. Když postřehl náš údiv, vysvětlil, že v listopadu probíhá akce Movember, jejíž symbolem je právě knír. Někteří z nás ihned zaslali z mobilního telefonu dárcovskou esemesku a od personálu restaurace jsme obdrželi umělý knírek. O zábavu a veselí bylo postaráno až do Prahy,“ vzpomíná na první seznámení se s originálním charitativním projektem zástupce vedoucího Pražské pobočky SPJF Martin Rosol.

O rok později se jeden z těchto knírků objevil dokonce na „prknech, jež znamenají svět“: v pražských Emauzích při premiéře divadelní jednoaktovky Rychlé šípy hrají divadlo. Právě Martin Rosol v roli Rychlonožky vystoupil na scéně jako „otec“ se zmíněnými nalepenými vousky pod nosem.

Zaujalo vás zvláštní slovo „Movember“ v titulku? Ne, nejde o překlep ani tiskovou chybu. Netradiční výraz připomíná mezinárodní označení měsíce listopad – november – a s předposlední dvanáctinou roku má i přímou časovou souvislost.

V listopadu s knírem
Už bezmála půl druhého desetiletí je právě listopad obdobím, kdy ve stovce zemí po celé zeměkouli se dobrovolníci připojují k charitativnímu projektu Movember. Jeho cílem je rozšíření dosud ještě značně podceňované osvěty o mužském zdraví a zároveň získávání prostředků na podporu boje proti rakovině prostaty a varlat. Těmto nebezpečným onemocněním světové mužské populace podléhají podle statistiky mezinárodních zdravotnických organizací ročně téměř čtyři procenta pacientů „silného pohlaví“.

Za symbol mezinárodní kampaně Movember byla zvolena tradiční ozdoba mužského obličeje – knír! Zapojení se do tohoto projektu je velice jednoduché: Vykročit do nového dne 1. listopadu s hladce oholenou tváří a po celý měsíc si nechat růst knír. Zbavit se této chlapácké image je možné až po 30. listopadu. Zároveň je třeba přispět libovolnou částkou na podporu osvětových a léčebných programů mužského zdraví a boje proti vzpomínaným zhoubným nádorům.

Roman Šantora sestavil z mnoha materiálů knihu Skautský oddíl (2014), která do značné míry vrací na světlo skautského spisovatele a hlavně vůdce Jaroslava „Braťku“ Nováka (1894-1965), který se ocitl už koncem třicátých let minulého století ve Foglarově (1907-1999) stínu, odkud už pro mnohé nikdy nevystoupil.

Na rozdíl od „Jestřába“ se bohužel nedožil satisfakce a zemřel ve značném zapomenutí. Jistěže jako autor postrádal zvláštní Foglarovu imaginaci, ale jeho poctivě napsané skautské a chlapecké romány věrně zachytily všechno autentické, co bral jako své životní poslání, a to především jeho práci pro vodní oddíl zvaný Pětka.

Dobrý nápad, že budeme moci paralelně sledovat dnes už stoletou činnost tohoto sdružení i na rok stejně dlouhou činnost Foglarových Hochů od Bobří řeky (Dvojky) dostal Šantora už jako editor publikace Skautské století (2012). Nyní tedy soustředil témata a přiřazuje k nim postupně pohledy toho a zase onoho oddílu. Výsledkem je poměrně objemný svazek o 208 stránkách obsahující výňatky z kronik i oddílových časopisů Čigoligo, Pomalago, Gonio, Aršík, Veslo, Kormidlo a Plaváček, ale taky a možná hlavně z dodatečných osobních vzpomínek mnohých aktérů onoho dění, přičemž tematicky je sborník členěn do těchto pěti částí, z nichž každou uvádí povídkou bývalý člen Dvojky Jiří „Pedro“ Zachariáš: Pestrý program, Vůdcovství, Společenství, Magická místa, Přesahy. A protože o Foglarově oddílu bylo popsáno už přesmíru papíru a ne tak nedávno i díky monumentální knize Jestřáb kronikářem (2012), věnoval se Šantora rád a trochu více právě Pětce. Celek pak uzavírá pečlivě vyhotovený seznam všech dvou set táborů uspořádaných sdruženími v letech 1913-2013. V čem se oddíly především lišily?

Pátrací hra pro širokou veřejnost se od roku 2001 hraje nepřetržitě v Praze a po 10 letech se přidala další města: Kutná Hora, Brno, Olomouc, Ostrava, Tábor...

Autorská práva na dílo spisovatele Jaroslava Foglara i majetek, který po sobě zanechal, po 14 letech dědických sporů naleznou svého vlastníka. Do konce roku je převezme Skautská nadace Jaroslava Foglara založená Junákem - svazem skautů a skautek, jehož členem Foglar byl do posledních dní svého života.
Skautská nadace Jaroslava Foglara převezme autorská práva na Rychlé šípy, Chatu v Jezerní kotlině, Stínadla se bouří a další klasická díla české literatury pro děti a mládež z pozůstalosti Jaroslava Foglara. Vyplývá to z oznámení, které skautům zaslal současný správce Foglarova dědictví. Součástí dědictví je také finanční majetek a Foglarův byt na pražském Žižkově, který by se měl stát sídlem Nadace.
Skauti plánují Foglarovo literární dílo i nadále vydávat, knihy přenést do elektronické podoby a propagovat je mezi novou generací dětí. Peníze z dědictví pak chtějí bezpečně investovat, z výnosů opravovat skautské klubovny a podporovat činnost a rozvoj oddílů.
V současnosti Skautská nadace Jaroslava Foglara připravuje tým dobrovolníků, který se po převzetí o majetek bude starat a v rámci projektu Rok Jinak Nadace Vodafone je podána žádost na grant pro zkušeného profesionála, který tým a projekt povede.