Už předloni vyšla - hojně dosud diskutovaná - kniha Miloše Dvorského Mýtus zvaný Stínadla a vloni se dočkala druhého, rozšířeného vydání.
Zatímco původní verze měla 238 stran, nová jich obsahuje o šestnáct víc. Koupil jsem ji i proto, abych zjistil a nedořečeně tady naznačil, co přibylo.
Tak především: Slova možná až bombastické chvály vzadu na obálce. Nakladatel či autor si je neodpustili a vztahují se ovšem k prvnímu vydání. „Je to skvělé dílo!“ rozplývá se filmový režisér Petr Kotek a světově uznávaný karikaturista Ivan Steiger (nar. 1939) k tomu opojeně dodává: „Vždycky, když přijedu do Prahy, čeká mě na nočním stolku stínadelský mýtus. A pokaždé se při čtení raduji.“

Touto knihou plníme po neuvěřitelných 65 letech přání Jaroslava Foglara, který chtěl k Vánocům roku 1947 vydat své dílo „Pod vlajkou Devadesátky“, což mělo být nově upravené vydání titulu „Pod junáckou vlajkou“.
Na to mělo navázat první knižní vydání druhého dílu, tedy „Devadesátka pokračuje“, který byl v té době známý z aktuálního otiskování v časopisech Junák a Vpřed.
Okolnosti doby tehdy již byly vydávání Foglarových knih v lecčem nepříznivé. Tiskový papír byl v těch poválečných letech na příděl a navíc už mnoho rozhodujících pozic ve správním aparátu státu cíleně obsadili komunisté.
Sám Foglar po počátečních peripetiích s možným vydáním této knihy upravil název tak, aby snáz prošel úředním „schvalovacím procesem“ a nejspíš aby se také lépe propojil s názvem druhého dílu. Sám se postaral rovněž o vznik nových ilustrací, pro jejichž provedení získal Bohumíra Čermáka. Bohužel se však vydání knihy v roce 1947 nepodařilo prosadit.

Stínadelská trilogie = dva kreslené příběhy. Takový stav panuje přes dvacet let. Zatímco ze slavných románů Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu (první zveřejnění r. 1940/1941) a Stínadla se bouří (první zveřejnění r. 1946/1947) převedených do komiksů se radujeme již od roku 1970 respektive 1971, na poslední díl - Tajemství Velkého Vonta (první oficiální zveřejnění r. 1990) - dosud nedošlo.

Autorka právě vydané publikace Český komiks 1. poloviny 20. století Helena Diesing se odhodlala vstoupit na tenký led žánru, který v české kultuře nebyl dosud zpracován jako celek, natož jako fenomén do roku 1950.
Obrazově bohatá kniha autorky, mimo jiné tvůrkyně monografie Kája Saudek (2010), vyplňuje prázdné místo na poli české pop kultury.
Helena Diesing na základě rozsáhlé rešerše dobových periodik shrnuje dosud nezmapované období českého komiksu. Přináší nové poznatky o proslulých tvůrcích, mezi nimiž nechybí Josef Lada, Ondřej Sekora či Jaroslav Foglar, představuje ale i desítky autorů zcela neznámých. Publikace dokazuje, že svět českého komiksu před rokem 1950 byl plný celé řady rázovitých postav. Odhaluje zrod těch dodnes slavných, například Ferdy Mravence nebo Rychlých šípů, připomíná také mnoho zapomenutých hrdinů včetně Pepiny Rejholcové z dílny Františka Voborského nebo gentlemanského fešáka Dandyho od mezinárodně uznávaného karikaturisty Berta.

Jedinečný vánoční dárek pro Vás, vaše družiny, kluby, oddíly.
Jiří Vodenka – Jíra, jeden z nejstarších Dvojkařů, rádce družiny Ostřížů, účastník slavného tábora u Sinovíru roku napsal a vydal knihu o stopování.
Z Jírova celoživotního zájmu o tuto vědu zálesáků čerpal jeho skautský vůdce Jaroslav Foglar ve svých časopiseckých hlídkách Z Bobří hráze či Junácká hlídka. V šedesátých letech vytvořil Jiří Vodenka s Jaroslavem Foglarem tandem a čtenáře Vědy a techniky mládeži v deseti pokračováních seznamovali se stopováním a životem zvěře v divočině.

Můj kamarád Jára Billíček Frič, učitel základní školy v Praze a banjista, vydal právě další komiksovou knížku nazvanou „Šeré Zjevy. Comics 1990 – 2011“ s podtitulem „Nové díly. Šerý svět“.
O co jde? Určitě o jemnou a přátelskou parodii na Rychlé šípy, ale ještě jednou věcí se tato parodie odlišuje od mnoha parodií jiných a hrubozrnnějších, a to tím, že jde o krajně autobiografické příběhy Billíčka a jeho kamarádů, kteří ve městě i v přírodě více i méně vědomě napodobovali a jistě ještě napodobují Rychlé šípy, což je teprve zachyceno na barevných obrázcích.

Dnes vychází poslední díl z trilogie kanadského Severozápadu - Indiáni Britské Kolumbie strpěli Olympiádu od Ivana Makáska – Hiawathy, redaktora a publicisty, jehož celoživotním zájmem je vedle ochrany přírody indiánské téma.
Autorova třetí kniha z kanadského severozápadu přináší informace proč většina domorodců Britské Kolumbie s pořádáním olympiády (XXI. zimní olympijské hry 2010) v jejich zemi nesouhlasila, včetně majoritní bílé většiny Vancouveru. Co lidé dělali proti a jak jim to nebylo nic platné, když mocní rozhodli jinak. Nepomohly mnohaleté demonstrace v provincii, ani projevy solidarity ze zahraničí, stížnosti u Mezinárodního olympijského výboru, ani v OSN. Svět ovšem nechtěl nic vědět o humanitárním bezpráví v zázemí Olympiády. Kanaďané sice slibovali nejzelenější Hry v historii, ale pak nedokázali dodržet ani vlastní zákony o ochraně přírody a tak začaly destrukcí životního prostředí. Překvapí příběh muže, jenž měl na starosti jejich bezpečnost, ačkoli jeho kariéra vyrostla z potlačování tzv. „indiánských rebelií“. Olympiáda měla na svém kontě nejen smrt gruzínského sáňkaře, ale i několik mrtvých indiánů, o kterých se u nás nepsalo. Přitom smrt řezbáře a člena sněmu Lilwatů málem zhatila zahajovací ceremoniál. Tato kniha chce naše povědomí o tom všem vylepšit.

Rok se s rokem sešel a fanoušci komiksu se jistě táží, kde je onen slibovaný druhý díl encyklopedické řady, mapující periodika vydávaná před sametovou revolucí, a především kreslené příběhy v nich. Nešlo skutečně jen o zástěrku? Neskončil ambiciózní projekt prvním a zároveň posledním dílem komiksové „ostalgie“, jak byla také kniha jednou kritikou nazvána? Nedočkali jsme se pouze oslavného zviditelnění ABC a poté – u všech plantážníků – konec bez zvonce?
Malověrným a pochybovačům, stejně tak optimistům a příznivcům Encyklopedie komiksu lze předložit lakonické sdělení. II. svazek bude! A pokud se ptáte kdy a v jaké podobě, k několika změnám oproti „jedničce“ dojde. Jednou z nejdůležitějších je termín, kvůli nevyhnutelným technickým obtížím (které byly skutečně nečekané a neplánované a nijak se nedaly urychlit) přesouvající vydání II. svazku na leden 2012.

Milan Wágner letos vydal pod titulem Životem v pestré společnosti již třetí knihu vzpomínek na Miloslava Šimka a divadlo Semafor a najdete uvnitř i následující Foglarova slova vybraná z dopisu z 5. ledna 1979, což byl onen velmi těžký čas spisovatelova života, ve kterém se obětavě staral o slepou už a na obě nohy ochrnutou, sto a jeden rok starou maminku.
Miroslav Horníček, dotazovaný na názor o knihách Karla Maye, řekl přibližně toto, píše Foglar v dopise Milanu Wágnerovi: Kdo je čte poprvé teprve v dospělém věku, cítí se podveden. Ale kdo čte mayovky v mládí, má je trvale rád pro pěkné prožitky, jež mu v mladém věku přinesly! A to je můj případ. Dnešní kritikové a odborníci jsou však bohužel právě z těch lidí, kteří mě v mládí nečetli, a proto mě také ani nemohou pochopit. A jak by mohli? Oni neměli nikdy tornu na zádech, nikdy neseděli u táborového ohně a neprožili ani velká přátelství na život a na smrt, jež jsou většinou hochů a děvčat prožívána. A to je právě neštěstí pro mne i pro statisíce mých čtenářů, kteří se vinou těchto kritiků sotvakdy mých knížek dočkají.

Druhé, rozšířené vydání úspěšné knihy! – 70 let od vydání Foglarova prvního stínadelského románu vychází unikátní foglariana. Tato publikace živým, a přesto faktografickým způsobem odhaluje odpovědi na základní otázky, na něž se marně snažilo najít odpověď několik generací chlapců a děvčat: Kde jsou Stínadla? Existoval opravdu chlapecký klub Rychlé šípy? Kdo byl Jan Tleskač? A je opravdu možné sestrojit létající kolo?
Získáte řadu neznámých informací a mnoho nečekaných souvislostí. Odhalíte paralely mezi románovými Stínadly, pražskou čtvrtí Na Františku a pražským židovským ghettem v období asanace. Vůbec poprvé máte možnost číst o příčinách mnohaleté nevraživosti mezi kluky z Františku a z Petrské čtvrti, která byla inspirací pro románové Vonty…

V únoru příštího roku uplyne sedmdesát let od násilné smrti Otakara Batličky. Narodil se 12. 3. 1895 v Praze, zahynul 13. 2. 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.
Nakladatelství XYZ připravilo souborné knižní vydání Batličkových dobrodružných povídek, které původně vycházely od ledna 1939 do května 1941 v časopise Mladý hlasatel a od dubna do srpna 1946 v časopise Vpřed.
První svazek ze dvou vychází 26. října 2011 pod názvem Dotyk smrti a jiné povídky.
Batličkova povídková tvorba je poprvé řazena podle světadílů, a byla zvolena její původní podoba, tedy bez pozdějších úprav respektive převyprávění Bohumilem Jírkem.
Text doprovázejí nové černobílé kvaše Aloise Křesaly.

Vážení přátelé, obdivovatelé díla Jaroslava Foglara!
Před čtyřmi lety si někteří z Vás zakoupili naši knihu Obrazový soupis díla Jaroslava Foglara, která byla, vzhledem k omezenému nákladu, záhy vyprodaná.
Pro trvající zájem o tuto knihu a také proto, že jsme se dobrali celé řady nových poznatků, rozhodli jsme se pro II.vydání. Vyjde tentokrát v Edici "Lexikon dobrodružné literatury" jako její 4. svazek, vydávaný Antikvariátem u Léona Cliftona. Bude menšího formátu než bylo první vydání - rozměr 155 x 203 milimetrů, bude však o několik desítek stran obsáhlejší – celkem 352 stran, bude vytištěna barevným ofsetovým tiskem. Cena knihy bude 1200,- Kč a bude k dostání koncem října. Knihy nebudeme zasílat na dobírku. Pouze po předchozí učiněné platbě složenkou či na účet.

Poslední červnový den letošního roku byl i posledním dnem existence nakladatelství Olympia. Od 1. července 2011, po 57 letech existence, je v likvidaci.
Nakladatelství Olympia vzniklo v roce 1954, tehdy pod názvem Sportovní a turistické nakladatelství – STN jako zařízení Československého svazu tělesné výchovy. Převážnou část produkce tehdy zaujímala odborná či populárně naučná literatura z nejrůznějších sportovních odvětví a turistiky a tělovýchovně specializovaný periodický tisk. Profil nakladatelství se v průběhu let rozšiřoval, k podstatným změnám došlo zejména koncem šedesátých let. Přibyla především beletrie a knihy pro děti a mládež. Mezi tím výrazné místo zaujalo dílo Jaroslava Foglara. Od přelomu šedesátých a sedmdesátých let bylo zamýšleno vydávat jej postupně ucelené v jednotné úpravě. To se podařilo až po roce 1990, kdy, po uzavření v podstatě exkluzivní smlouvy s Jaroslavem Foglarem, vznikly Sebrané spisy Jaroslava Foglara.

V říjnu 2010 tomu bylo deset let, co herci Slováckého divadla v Uherském Hradišti nastudovali hru Rychlé šípy, která se stala s více než 350 reprízami nejúspěšnější inscenací Slováckého divadla všech dob. Představení se hraje na mnoha scénách po celé České republice.
V publikaci vydané k tomuto desetiletému výročí je obsaženo velké množství barevných fotografií a textů z různých představení a účinkování např. v České televizi nebo v Manéži Bolka Polívky.
Kniha obsahuje také kompletní scénář, který podle komiksových příběhů Jaroslava Foglara napsal scénárista a režisér představení Robert Bellan.

U příležitosti blížícího se výročí narození Jaroslava Foglara vychází 3. sborník Kruhu přátel odkazu J. Foglara. Tradičně nabízí řadu nových, případně méně známých nebo nově doplněných informací o životě a díle spisovatele.
Z obsahu: Tajemství Pumíka, Pycínka a Cabýnka / Příběhy z titulních stránek / Franky z Yukonu a čestný odznak RŠ / Neblahé poselství družiny Lišek / Objev – Bratrstvo Modrého trojúhelníku! / Mýtus zvaný Stínadla / Poděbrady, Dvojka a Jestřáb / Úžasné setkání s Kulišáky / Zápas o Náš oddíl.