Nejdříve se setkáme na knižním trhu s „pokračováním“ Jirotkova Saturnina s titulem “Saturnin se vrací“ od Miroslava Macka. Paralelně Richard Bergmann a Martin Ondřej se nechali „inspirovat“ knihou Antoine de Saint - Exupéryho a stvořili pokračování „Nový návrat malého prince“.

S těmi pokračováními a "dalšími" dobrodružstvími nám dobře známých hrdinů se skutečne roztrhnul pytel.

A teď dokonce dav kreslířů a „pokračovatelů“ Jestřába tvoří nové Rychlé šípy ve vší vážnosti, ne jako před časem kdy jacísi vtipálkové do bublin originálních RŠ napsali hromadu zcela vulgárních textů – (asi jejich IQ – úroveň na nic lepšího nestačila).

A tak se vesele pokračuje v tom, co JF kdysi bral za svoje. Ptám se sám sebe, jak by na takoveto „aktivity“ Jestřáb reagoval. Radoval by se z toho, že jeho štafeta je předávána dále, ať už z titulu nadšení pro JF, nebo z titulu zviditelnění se či z titulu očekávaného finančního přínosu (při zviditelnění a přínosu myslím tím jeho pokračovatele) – anebo by mu podobné akce byly proti vůli, dotýkal by se ho fakt, že se mu do jeho sféry navezly osoby, které z jeho osoby těží a kořistí.

Epigonů/pokračovatelů - oficiálních či jen fanouškovských - slavných autorů a jejich děl byla, je a bude spousta a řadí se mezi ně i zavedení tvůrci, třeba Jules Verne napsal hned dvě pokračování k cizím knihám - k Příběhům Arthura Gordona Pyma od Poea a ke Švýcarskému Robinsonovi od Wysse. A že pro původního autora je jednoznačně lichotivé, že stvořil příběh/postavy/svět, který i po letech inspiruje čtenáře i autory a je jimi udržován dál při životě, byť tím původní autor ztrácí kontrolu. Ale tu ztrácí automaticky, když vysílá dílo do veřejného prostoru.

Myslím, že vulgární parodie RŠ jednoduše a zcela přirozeně reagují na jeden z nejvýraznějších rysů originálu a to je důraz na slušnost, zdvořilost a ušlechtilost a archaický jazyk.

Ahoj Michale,
to co píšeš je nepochopení smyslu tohoto knižního titulu. Nejde o pokračování Rychlých šípů, ale o jednorázový výroční počin, který má být oslavou tohoto jedinečného díla. Rychlé šípy jsou pro většinu současných komiksových tvůrců živou inspirací a různým způsobem na ně odkazují. Zde dostali možnost tento svůj vztah vyjevit naplno a formou, která je jim nejbližší. Je to podobné, jako když Jestřábovi jeho fanoušci tvořili svá vyznání, jen veřejnou formou.

Proto skautská nadace Jaroslava Foglara udělila k tomuto titulu svolení a podporuje ho. Vzhledem k vysokým nákladům a nízké ceně určitě nejde o věc motivovanou penězi. Stejně tak o nějaké zviditelnění. Ale o seriózní snahu vzdát RŠ poctu při jejich výročí. Což pečetí i přední teoretikové komiksu, kteří doprovodili knihu odbornými texty.

Zdraví Roman Šantora - Bobo

...a troufám si říci že i smysl celé akce jsem pochopil.

Ať je to tak nebo onak – jedná se zde o napodobování tvorby Jaroslava Foglara a jde o využívání jeho myšlenek. Jde zde o nepůvodnost a v tomto případě to pokládám za dost něšťastnou variantu oslavení Jestřábova díla a post mortem o využití jeho nápadů. Nepřipadá mi to košér a bohužel to není příliš originální. Jsem také přesvědčen, že i když to nebude zrovna příliš lukrativní záležitost (o čemž si dovoluji silně pochybovat – zájemců o JF je spousta) tak přisuzuji některým zúčastněným motiv zviditelnění v této sféře. I když většina „autorů“ to asi děla z enthusiasmu a z přesvědčení. Jsem také přesvědčen, že většina Dvojkařů – tedy „dětí Jestřába“ z tohoto kroku příliš nadšena nebude, ale mohu se mýlit.

Někdejší "dvojkaři" - jakéže to jsou "děti Jaroslava Foglara"?!
A nemíníme tím nijak snižovat váhu již mnohokrát omílané věty, že oddíl Foglarovi nahrazoval absenci rodiny...
V naprosté většině případů však "dvojkaři" byli jen chlapci, kteří měli ve své době to štěstí, či spíše příležitost, stát se členy oddílu, který Foglar vedl. Jak ale několikrát veřejně prohlásili i samotní členové z "radlické éry" oddílu, většině byly knížky jejich vedoucího docela ukradeny, nečetli je a nejeden člen je ani neznal. Pro většinu členů byl oddíl jen prostorem, ve kterém mohli provádět sportovně-turistickou činnost - a šmytec.
Podsouvat proto "dvojkařům" jakési morálnější právo hodnotit následnické literární počiny typu připravované knihy, není namístě.
Stejně bychom se mohli k obdobnému právu hlásit i Vontové z uliček: Vždyť Město či Myšlenka lpí mnohdy mnohém více na foglarovských ideálech, než samotný oddíl.
Ale proč o vydávání epigonských příběhů vůbec diskutovat? Albatros to prostě s požehnáním nadace skautů vydá, lidi, co sbírají Foglara si knihu koupí - a opět šmytec!
...pravdu ctíme!

Milý Tondo,

asi se shodneme v tom, že na případné hodnocení knížky bychom si měli počkat po jejím vydání. Takhle je to takové mlácení prázdné slámy. Skutečnost, že kniha vychází za podpory Skautsjké nadace Jaroslava Foglara není sice zárukou "kvality" ale je zárukou, že knížka vyjde se souhlasem majitele autorských práv na dílo Jaroslava Foglara. U zadání jsem nebyl ale pevně věřím, že příběhy zpracované předními českými komixáři ponesou v sobě základní prvky původních Jestřábových Rychlých šípů, jako je přátelství, pomoc druhým, laskavý humor a inspirace pro současné další generace. V obecné rovině si myslím, že (pokud se to povede) může tato knížka komixů být vrátky pro nové čtenáře k zájmu o nově vydané Jestřábovy knížky, které v letošním roce opět začnou vycházet. Michal ve svém příspěvku píše doslova: Jsem také přesvědčen, že většina Dvojkařů – tedy „dětí Jestřába“ z tohoto kroku příliš nadšena nebude, ale mohu se mýlit. Neodkazuje se na žádné morálnější právo, ale dovolil si, a to je naprosto v pořádku, vyjádřit svůj názor vytvořený nejen ne zcela přesnou znalostí všech okolností tohoto literárního počinu ale též na základě desítek let pozorování plagiátorství a všemožného parazitování na značce Jaroslav Foglar.

Co se týče Tvého zasvěceného hodnocení členů Dvojky. Pokud jsi členem Dvojky byl, pak si s tebou rád promluvím v jiném než tomto prostoru protože mě tvůj názor překvapuje. Pokud jsi členem Dvojky nebyl tak věz, že tvé hodnocení že "pro většinu členů byl oddíl jen prostorem ve kterém mohli provádět svou sportovně turistickou činnost a šmytec" je velmi nepřesné a zavádějící. Ale podle závěru tvého příspěvku jsi zřejmě se vším rychle hotov - a šmytec.

Zdraví tě Milan, někdejší vůdce Dvojky

Pisateli Antoníne
trochu mne zaráží, že se schováváš za internetovou anonymitu – chybí tu Tvá konkrétní adresa – takže si mohu pouze domyslet a věřit, že se jmenuješ Antonín a že Tvé příjmení bude možná začínat písmenem Z.

Ve Dvojce bylo za její existence celkem deset Antonínů:

1923 – 1926 Tonda Antonín Dienstbier
1931 – 1934 Tonda J. Antonín Joula
1932 – 1935 Tonda S. Antonín Suk
1935 – 1938 Tonda B. Antonín Brejník
1936 – 1937 Tonda Zet (bohužel jméno se mi nepodařilo dohledat)
1949 – 1953 Tony Antonín Kunzman
1961 – 1962 Toník Antonín Hosman
1987 – 1990 HavranPírko Antonín Luft
2011 – dodnes Docent Antonín Malenovský
2015 – dodnes Viking Antonín Jirásek

Tak který Ty jseš? Když se tak „zasvěceně“ vyjadřuješ o době radlické klubovny

....... prohlásili i samotní členové z "radlické éry" oddílu, většině byly knížky jejich vedoucího docela ukradeny, nečetli je a nejeden člen je ani neznal. Pro většinu členů byl oddíl jen prostorem, ve kterém mohli provádět sportovně-turistickou činnost.......

Ty doby jsem zažil osobně a musím Ti říci, že nemáš pravdu, to co jsi napsal nikdo z těch tehdejších Dvojkařů neprohlásil. Pakliže se jedná o Tvé osobní (?) vzpomínky jsou zdeformované, nepřesné anebo sis toto tvrzení možná vycucal z prstu. Bylo to právě naopak. Foglarovky byly nadále thématem a půjčovali jsme si jeden od druhého a četli jsme je a „sportovně-turistická“ činnost nebyla jenom naší hlavní aktivitou.
Také právo na osobní mínění o "pokračovatelech" a napodobovatelích Jaroslava Foglara si nenechám vzít, ať už jsem Dvojkař nebo ne, podobně jako si dovolím při mistrovství krasobruslení prohlásit, že se mi osobně zdá, že tento borec skáče trojitého Rittbergera lépe než ten druhý ačkoliv nejsem bruslař ani rozhodčí.
Tvé mínění ti neberu - vždyť dnes POSTFOGLAROVCI žijí v celkem dost demokratické a svobodné zemi.

byl Tonda Zetek, do oddílu přišel v květnu 1936.

Tohoto Tondu v mém soupisu mám, nejsem si jistý jestli to přímení je v pořádku ale....v kronikach figuruje jako Tonda Z - bez jakýchkoliv údajů o jeho občanském jméně. A nebo jsem to v kronikach nenašel, třeba mi to ušlo.
.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-

Nejsem si jistý jestli by někdo z bývalých a hodně starých Dvojkařů napsal to, co napsal autor příspěvku Tonda Z (@ ). A těch, kteří by o tom mohli hovořit z vlastní zkušenosti v seznamu neni mnoho - éra Radlic se rozprostírá mezi rokem 1949 až 1967. Tak negativní a prakticky skoro hanlivá kritická slova by nikdo z nás o svých dobrých kamarádech ani s velkýn časovým odstupem nikdy nenapsal.

vycházím z těchto pramenů: kronika Dvojky, zápis z úterý 19. 5. 1936: "Bórův kamarád, čahoun TONDA ZETEK, je přijat na zkoušku do oddílu." Na téže stránce je ještě v samostatném rámečku: "V úterý 19. 5. 1936 přijímáme na zkoušku TONDU ZETKA, kterého doporučuje náš Bóra." Oddílový oběžník za květen 1936: "Bóra přivádí nováčka Tondu Zetka." Plné příjmení je v kronice ještě uvedeno i jinde, ale - jak píšeš - dále už převažuje (především v přehledech bodování apod.) varianta Tonda Z. (řidčeji Tonda Zet). Věnoval jsem se ve svém předchozím včerejším komentáři čistě tomuto doplnění příjmení; nijak toto jméno nespojuji s pisatelem komentáře podepsaným jako "Tonda Z." A ještě drobná odbočka od podstaty probíraného: Jelikož mám zálibu v porovnávání příjmení užitých Jestřábem v jeho díle s reálným světem, ve kterém žil, připomenu, že román Stínadla se bouří má ve svém ději chlapce Milana Zetka – toho, který Rychlým šípům přiběhl do klubovny oznámit únos Jiřího Rymáně do Stínadel. Když už jsme se dostali až do Stínadel, domnívám se, že pisateli komentáře podepsanému jako "Tonda Z." vytanul na mysli jeden ze stínadelských náčelníků - úseku 42 - Tonda Zýb, když hledal variantu, jak se podepsat. Na to, že jsem se zařekl, že se komentáři, jejichž pisatel se (ať už z jakéhokoliv důvodu, "Tondo Z.") hodnověrně nepodepíše, nikdy nebudu zabývat, jsem se docela rozepsal, ale chtěl jsem přispět jedině k objasnění příjmení Tondy Z. z Dvojky z let 1936 a 1937.

Staré větve ginga se po letech spojily a nadále spojují.
Chceš-li se dozvědět víc, ozvi se.
Cti pravdu.