Ze 174. kolegia Akademie Jaroslava Foglara 11. 3. 2026

O čem se debatovalo na 174. kolegiu AJF? Dozvíte se z následujících řádků!

1) Stínadelské obrázky Jiřího Gruse – závěr.
Zdá se, že zveřejněním obsáhlého výčtu nezpochybnitelných nesrovnalostí mezi textem Jaroslava Foglara a ilustracemi Jiřího Gruse ve stínadelské trilogii v našem předchozím článku ze 173. kolegia AJF byl učiněn konec bouřlivým reakcím na toto téma.
K názoru čtenáře Ondry Ježury Ježka rozporujícího tvrzení, že Širokko nebyl při lovení ježka v kleci ze stoky pod svatojakubským kostelem maskován, zůstává stanovisko AJF neměnné: Širokko tehdy ještě neměl žádný důvod chodit v masce.
Na další dotaz téhož čtenáře, jestli mohl Mirek Dušín zaujmout při svém pádu ze žebříku takovou polohu, ve které je ilustrátorem na str. 199 v románu Stínadla se bouří zachycen, jednoznačnou odpověď nemáme. Toto je otázka spíše pro odborníka na forenzní biomechaniku, než pro Akademii Jaroslava Foglara. Přesto jsme se rozhodli, že Ježurův dotaz uchopíme ryze foglarovsky, tedy legračně: Ještě v průběhu letošního roku hodláme provést rekonstrukci Mirkova pádu! Buď v rámci Rokosova memoriálu s dopadem na vodní hladinu, případně na lehkoatletickém stadionu s využitím tyčkařského doskočiště! O průběhu a o výsledku pokusu budeme samozřejmě foglarovské čtenáře informovat.
„No – já nevím,“ zamyslel se Martin Rosol. „Ale já jsem ze žebříku už jednou letěl! Pamatujete? Tehdy při nějaké práci tady v klubovně! A byl jsem tenkrát dole tak rychle, že jsem si vůbec nestačil všimnout, jestli jako Mirek Dušín, nebo spíš jako ten plantážník Bambus – postrach ulice při výpravě za černou kočkou! Takže já už mám ten pokus odbytý, a výsledek byl tento!“ připomněl Martin s odkazem na fotografii z té doby!

2) Potkáte Červenáčka?
Věděli jste, že při svých výpravách do lesů můžete na pasekách, pařezech a lesních cestách potkat za slunečných dnů opravdového Červenáčka? Červenáček je totiž brouk! Brouk z čeledi červenáčkovitých (Pyrochroidae) která obsahuje přibližně 150 druhů. U nás se nejčastěji vyskytuje červenáček ohnivý (Pyrochroa coccinea).
Tento nádherně ohnivě červeně zbarvený brouk, dorůstající délky až 18 mm žije v listnatých lesích pod kůrou stromů. Živí se rostlinnými šťávami a medovicí ze mšic. Jeho larvy žijící pod kůrou pařezů nebo padlých stromů – převážně buku, dubu a břízy jsou však dravé a loví larvy jiných druhů brouků, někdy ale i larvy vlastního druhu. Areál rozšíření červenáčka ohnivého zahrnuje téměř celou Evropu až po jižní Skandinávii. V naší přírodě se s červenáčkem můžete setkat od května do června až července, kdy za teplých slunečných dnů vylétá ze svého úkrytu. Potkáte-li tedy při svých toulkách „Červenáčka“, nezapomeňte si ho vyfotografovat a se svým fotografickým úlovkem se pochlubit!

3) JEREKOZA
Olomoucký foglarovec Jiří Dubský nám zaslal obrázek asi 115 let staré pohlednice s vyobrazením ženy – babice nápadně připomínající starou Jeremiášku. „Mohla snad být tato pohlednice pra – předlohou ke ztvárnění této známé postavy z příběhů Rychlých šípů?“ táže se Jiří Dubský – Širokko. Nám babizna z pohlednice připomíná kromě Jeremiášky také ještě bábu kořenářku a starou Zavadilku. Proto jsme ji pracovně označili jménem JEREKOZA! Bohužel (zatím) neexistuje žádný důkaz, který by prokazoval inspiraci Jana Fischera k vyobrazení Jeremiášky právě touto starou novoroční pohlednicí. S největší pravděpodobností se v tomto případě jedná o podobnost čistě náhodnou. Vždyť všechny takovéto babizny se od nepaměti zobrazují téměř totožně. Ať už pohádkové ježibaby, nebo čarodějnice ze starých tisků. Jirkovi Širokkovi děkujeme!

4) Rychlé šípy štětcem grafiky 21. století
Fenomén Rychlých šípů nenechává v klidu ani dnešní mladé výtvarníky. Mnozí z nich však ke své tvorbě využívají podstatně více i soudobé nástroje počítačové grafiky. K představitelům tohoto generačního uměleckého proudu patří i designer vystupující pod pseudonymem Mikey Tymian.
Z jeho poměrně širokého výtvarného portfolia figurálních kreseb si kolegium AJF vybralo k diskusi několik stylových ukázek, dotýkajících se příběhů Rychlých šípů. Debata nad Tymianovým stylem byla vášnivá, na misky vah se přidávaly argumenty pro i proti… Dají nám čtenáři Bohouška v komentářích vědět, jak vnímají takové ztvárnění chlapců legendárního klubu, Štětináče s krysou Eulálií či zlotřilých Nočních můr z chlapeckého domova?

5) Chá-Chá-Chá!?
Výtvarno se prolnulo i do dalšího programu – pobavení nad kolekcí kreslených vtipů s tematikou vyvěrající z Foglarova díla nebo s prvky skautingu. Reflexí Foglarova odkazu v kresleném humoru se bude AJF ještě zabývat hlouběji při připravovaném vyhlášení výsledků soutěže o nejvtipnější text ke kresbě Rychlých šípů ze sborníku RŠ 33. Nyní tak jen představujeme drobný výběr ze sbírky kresleného humoru z dílny Jana Vyčítala, Vladimíra Renčína a Vladimíra Jiránka, jaký jsme v březnu předestřeli pro úvodní diskusi.

6) 175. kolegium AJF
Příští – první jarní kolegium AJF s pořadovým číslem 175 se koná ve středu 15. dubna 2026 v 18:13 v klubovně v Bělehradské ul. č. 51 Praha 2.