Pět opožděných ohlédnutí za 154. kolegiem Akademie Jaroslava Foglara

„Výbuch“ nastane v 18 hodin a 13 minut… S tázavým pohledem, co se pod takovým sdělením skrývá, si bylo možno přečíst úvod pozvánky na předjarní 154. kolegium Akademie Jaroslava Foglara. Od termínu tohoto setkání foglarologů (uskutečnilo se 13. března) sice už uběhl „nějaký ten pátek“, ovšem ani poněkud opožděný zápis nic neubírá z aktuálnosti témat, která kolegium předestřelo…

1. „Třaskavina“ na úvod
Oč tedy ve sdělení o „výbuchu“ šlo? Pozvánka nelhala. Hned na úvod, 13 minut po osmnácté hodině, bylo totiž do programu zařazeno atraktivní, ale do značné míry i výbušné diskuzní téma. Posuďte ostatně sami…
Na české výtvarné scéně se stále výrazněji etabluje malíř, který zatím zdánlivě stojí ve stínu známých foglarovských kreslířů, jakými jsou bezesporu Marko Čermák, Jiří Filípek, Jiří Grus, Jan Hora, Michal Kocián, Milan Teslevič, Vlastimil Toman či Karel Zeman. Jeho výtvarné portfolio se ale rozšiřuje a umělec „vystrkuje růžky“ i v tematické oblasti rozvíjející odkaz Jaroslava Foglara.
Na umělcově tvorbě je patrné, že k jeho výtvarným vzorům patří také legendární Kája Saudek. A tak hned na úvod předjarního kolegia AJF tak vybuchla (sex)bomba v podobě kresby, která jednoznačně potvrzuje, že výtvarníci mají ostře nabito i v rozvoji fenoménu Rychlých šípů.
Kdo že je tedy autorem této – řekněme mírně hanbaté kresbičky? Je to brněnský rodák Dan Růžička (1961), povoláním ředitel základní školy. Ve svém výtvarném portfoliu má však i další rozmanitá dílka s foglarovskou tematikou. Vedle zmíněných „Rychlých šipek“ představujeme čtenářům Bohouška ještě další dvě kresby Dana Růžičky. Více se s umělcovou tvorbou možno seznámit na jeho internetových stránkách: danruzicka.cz.

2. Chemická vzpomínka na Jindru Hojera
Je dobře známo, že při tvorbě příběhů Rychlých šípů si spisovatel Jaroslav Foglar pro jednu z hlavních postav legendárního chlapeckého sdružení „vypůjčil“ jméno jednoho z tehdejších členů svého oddílu – Jindry Hojera. A právě na Jindřicha Hojera, v dospělosti erudovaného chemika a vědce, jsme si zavzpomínali odvážným laboratorním pokusem s cílem namíchat směs „zeleně svinibrodské“.
K lučbě bylo použito dvou již existujících oficiálně uznaných nápojů AJF – Žlutého květu (koňaku vaječného) a Zelené příšery (likéru peprmintového). Smísivše obou ingrediencí v předpokládaném poměru 1:1 hle, co jsme obdrželi: Zcela nový, barvou i chutí naprosto unikátní akademický nápoj, jemuž název dán – Svinibrodská zeleň!
Vzhledem k parametrům nového akademického nápoje a možným důsledkům po jeho požití, před napodobováním tohoto pokusu AJF důrazně varuje! 😊

3. Podobnost „čistě náhodná“?
Právě barvou v odstínu svinibrodské zeleně natírali hoši Rychlých šípů zapůjčenou loď v jednom ze svých dobrodružství. A věřte-nevěřte, právě taková pramice je ukotvena i dnes v Posázaví – u chaty, kterou Jaroslav Foglar užíval od 50. až do 70. let minulého století jako svoje rekreační sídlo.
Několik členů AJF podniklo v jarních dnech výpravu v tato místa, aby pomohlo současnému majiteli bývalé Jestřábovy chaty spustit jeho svinibrodsky zelenou kocábku na vodu. Při té příležitosti akademici využili také možnost vystoupat na nedaleký skalní výběžek nad železniční tratí, kam chodil Jaroslav Foglar hledat klid pro své spisování. Dnešní chata je oproti době, kdy ji užíval spisovatel, novým majitelem citlivě zrekonstruována. Že se jednalo o Jestřábovo „letní hnízdo“ je však patrné i dnes, mimo jiné deskou na štítě s Jestřábovým podpisem a stylizovanou skautskou lilií.

4. AJF doporučuje
Josef Bláha – Řešetlák se velice pochvalně zmínil o vydavatelském počinu Skautské nadace Jaroslava Foglara, o knížce Správný kluk Jestřáb a Svorní gambusíni. Více informací o této publikaci najdete na webu skautskanadace.cz, kde je možné si ji také objednat. Cena je 420 Kč.

5. Záporňáci od eM
Michal Václ si při četbě foglarovek povšiml, že celá řada záporných postav má jméno začínající písmenem „M“. V příbězích Rychlých šípů jsou to např. Mezoun, Majzlík, Macíř, Mencíř, Mlezivour, oba Mažňákové, v dalších knížkách třeba Mlečka, Mlejnek, Michal, a možná bychom našli i řadu dalších. Je to jenom náhoda?