
Jaroslav Foglar, známý pod pøezdívkou Jestøáb, byl propagátorem originálního konceptu výchovy mládeže v malých skupinách - klubech. Ty se scházely bez pøímého vedení dospìlé osoby a jejich náplní bylo sdílení zájmù, dobrodružství a èestné jednání. Pøedlohou pro tyto reálné kluby se stala legendární literární parta hochù - Rychlé šípy.
Ètenáøské kluby se staly fenoménem a zásadním zpùsobem formovaly èeskou mládež. V období nejvìtšího rozmachu pøed 2. svìtovou válkou jich fungovaly tisíce a ovlivnily celé generace chlapcù a dívek. Foglarovy myšlenky èestnosti , kamarádství a dobrodružství zanechaly nesmazatelnou stopu.
I pøes perzekuci hnutí v dobì komunistického režimu se tradice ètenáøských klubù udržela. K výraznému oživení došlo po pádu totality kdy zaèaly opìt vznikat stovky dìtských klubù (dìtských mikrokolektivù). Jedním ze sdružení které myšlenku dìtských klubù už od poèátku devadesátých let minulého století podporuje je Sdružení pøátel Jaroslava Foglara (SPJF)
Výroèí 8. kvìtna si tak pøipomínáme zrod unikátního výchovného systému, který pøetrvává do dnešních dní. Význam kamarádství, èestnosti provìøil èas. Foglarovské ideály a klubové hnutí pomáhají vychovávat aktivní a morálnì pevné mladé lidi i v souèasnosti. Zùstávají nadèasovou inspirací pro dnešek.
Jaroslav Foglar svým dílem a životní filozofií ovlivnil mnoho generací. Jeho knihy o Rychlých šípech, Hoších od Bobøí øeky se zaøadily mezi klenoty literatury pro mládež. Ètivá dobrodružství skrývají hluboké poselství o významu pøátelství, charakteru a lásky k pøírodì. Pøíbìhy uèí, že štìstí pramení z dobrých skutkù, nikoli z materiálních statkù.
Foglarovské ideály se šíøily nejen skrze stránky knih, ale pøedevším prostøednictvím živoucího klubového hnutí. V klubech nalezly tisíce dìtí prostor pro seberealizaci, budování sociálních vazeb a objevování skuteèných hodnot. Kluby rozvíjely u svých èlenù samostatnost, tvoøivost a smysl pro èestné jednání. Byly místem, kde mohli mladí lidé zažít opravdové dobrodružství.
Ètenáøské kluby neznamenaly jen koníèek, ale styl života. Pobyt v pøírodì, výpravy za tajemstvím èi plnìní bobøíkù - to vše formovalo charaktery a vztah k okolnímu svìtu. Èlenové klubù se uèili být platnými a prospìšnými obèany své komunity. Své místo zde nalézali i ti, kteøí tìžko hledali pøijetí v jiných kolektivech.

Pøestože se svìt za poslední desetiletí let významnì promìnil, Foglarùv odkaz je stále živý. Sdružení pøátel Jaroslava Foglara ukazuje, že touha mladých po nefalšovaném pøátelství, dobrodružství a mravních hodnotách nevymizela. V dobì, kdy jsou tradièní autority zpochybòovány, mohou foglarovské myšlenky poskytnout mladé generaci pevný záchytný bod.
Výroèí vzniku ètenáøských klubù nás vybízí k zamyšlení, zda jsme na odkaz Jaroslava Foglara nezapomnìli. Potøebují dnešní dìti ménì pocit sounáležitosti, lásku k pøírodì èi vodítka pro èestný život? Odpovìï zní: nikoli. Svìt je složitìjší než døíve a o to dùležitìjší je pìstovat v mladých lidech pevný hodnotový systém. Ètenáøské kluby mohou i v 21. století hrát dùležitou roli pøi výchovì charakterních jedincù.
Oslavme proto 8. kvìtna jako den zrodu nadèasové myšlenky. Jaroslav Foglar ukázal, že dobré knihy mají moc mìnit lidské osudy a srdce. Že sdílené zážitky a hodnoty jsou základem pøátelství na celý život. Pøipomeòme si, že výchova mládeže je odpovìdností každé generace. Nejlepší zpùsob, jak uctít Foglarùv odkaz, je pøedat jej dál - našim dìtem a vnukùm.