S výročím 100 let oldskautského klubu Jestřábi slaví letos stejné jubileum i skautské Lesní školy

Pro český skauting i příznivce díla spisovatele Jaroslava Foglara je letošní rok ve znamení dvou stoletých jubileí. Na jaře 1923 vznikl oldskautský klub Jestřábi. Na sklonku léta 1923 pak byly položeny základy skautského vzdělávání v podobě prázdninových kurzů Lesních škol.

STOLETÍ JESTŘÁBŮ
I když prvorepublikový oldskautský klub Jestřábi neměl příliš dlouhého trvání (aktivní činnost probíhala přibližně jen dva roky), právě z jeho řad se následně na celoživotní skautskou stezku vydal rázným krokem Jaroslav Foglar, dnes jedna z největších osobností a legend českého skautingu.
Na historii původních Jestřábů však v roce 2008 navázala parta současných dospělých skautů. Na základech dávné tradice tak vyvstal nový 48. klub oldskautů Jestřábi, který si do štítu vetknul doménu dvé činnosti – rozvoj skautského a literárně-výchovného odkazu Jaroslava Foglara.
Novodobá parta Jestřábů má za sebou letos už patnáct let činnosti. Dalece nad rámec tohoto článku by vydal výčet všech projektů a akcí, které tento klub „oldů“ připravil a realizoval za půl druhého desetiletí své aktivity. Za všechny stačí zmínit Akademii Jaroslava Foglara, uspořádání několika výstav, expedici Po stopách Hochů od Bobří řeky, tři desítky her a vycházek pro veřejnost či loňské vydání sborníku Rychlé šípy 33.
Letos se aktivity Jestřábů nejvýrazněji promítají do partnerství výstavy Rychlé šípy a tajemství Stínadel na Chvalském zámku.

ODKAZ F. A. ELSTNERA
Neméně významným jubileem pro český skauting je ale také výročí 100 let Lesních škol. Na jejich počátku byla v roce 1922 cesta dvou členů Svazu skautů a skautek RČS Františka (Franka) Alexandra Elstnera a Čechoangličana Ernie Dicka na mezinárodní kurz pro skautské vůdce – dnes už legendární Wood-Badge course v Gilwellu na severu Londýna. Zatímco Dick po absolvování kurzu už zůstal v rodné zemi, F. A. Elstner se z Anglie vrátil s pověřením připravit obdobný kurz v prostředí domácího skautingu.
Za silné podpory náčelníka-zakladatele českého skautingu A. B. Svojsíka se do přípravy zapojil ještě Jaroslav Novák – Braťka. Ten měl v té době už četné zkušenosti z vedení oddílu v pražské vodní Pětce a ve Svazu skautů a skautek patřil mezi hlavní tvůrce výchovné metodiky. Za místo tábora první Lesní školy byla vybrána lokalita u rybníka Nepraš za okraji Jemčinské obory na Jindřichohradecku v jižních Čechách. Na tábořiště se první skautští lesoškoláci sjeli 19. srpna 1923. Tábor trval do 26. srpna a ve vedení se vystřídali jak F. A. Elstner, tak Braťka.

NA DÁVNÉ TÁBOŘIŠTĚ
Jak ale vypadá tábořiště u rybníku Nepraš v jemčinském polesí dnes?
Památné místo českého skautingu mohou poznat všichni zájemci, kteří se v sobotu 19. srpna 2023 – tedy na den přesně po sto letech od zahájení první LŠ – vydají na poznávací výpravu Kmene dospělých skautů a skautek Junáka s příznačným názvem Do kolébky skautských lesních škol.
Dopravu na místo srazu si účastníci musí zajistit individuálně, ideálně osobními automobily s plným obsazením vozidel. Zájemci o výpravu se ale jistě dokáží dohodnout s dalšími přáteli a do jižních Čech se vypraví společně.
Sraz je v sobotu 19. srpna v 10 hodin na rozcestí u zámku Jemčina (GPS: 49.0978111 N, 14.8554456 E). Příjezdové trasy jsou od Lomnice nad Lužnicí, nebo Stráže nad Nežárkou.
Doprava osobními automobily či jiným obdobným způsobem je pro účast nutná i proto, že místo srazu je poměrně vzdálené od nejbližší železniční stanice či autobusových zastávek. Akce se navíc koná v době prázdnin a o víkendu, takže přijet v sobotu dopoledne na místo srazu veřejnou dopravou je značně složité. V případě cesty ze vzdálenějších míst Česka je to téměř nemožné.
Také z uvedených důvodů je výprava připravována jako součást specifické programové činnosti v rámci motivačního programu Oldskauting 21 – motoskautingu. Jeho průkopníkem byl na počátku 30. let minulého století právě vůdce první LŠ F. A. Elstner, později proslulý cestovatel napříč zeměkoulí a autor řady cestopisných knih.
Na místě tábořiště první lesní školy poblíž rybníka Nepraš na západním okraji někdejší Jemčinské obory (cca 3 km od zámku Jemčina) bude účastníky výpravy umístěna pamětní deska. Získat bude možno suvenýr – výroční turistickou známku Sto let skautských lesních škol. Kontakt na hlavního organizátora výpravy (Slavomil Janov – Nashville): 602 686 725.

JESTŘÁB BEZ ŠEDÉHO ŠÁTKU
Absolventy Lesní školy lze mezi skauty poznat podle šedých šátků s kruhovým znakem se třemi týpí v dolním cípu. Kupodivu tento symbol Lesních škol nebylo nikdy možno vidět na skautském kroji Jaroslava Foglara – Jestřába.
Ač Jestřáb pro český skauting (ale i širokou základnu mládeže mimo skautské hnutí) vytvořil zcela výjimečný model výchovy mládeže, sám se Lesní školy nikdy nezúčastnil. To ani přes skutečnost, že vedení skautského oddílu se věnoval bez přerušení plných šest desetiletí. Přitom Letní školy jsou určeny právě pro skautské vůdce, kterým nabízejí rozšíření pedagogicko-výchovných, metodických a tábornických kompetencí. Ty jsou vesměs pro kvalitní vedení oddílu určitě prospěšné.
O důvodech „nezájmu“ Jaroslava Foglara o Lesní školu lze jen spekulovat. Pravděpodobně šlo o to, že čtyř až pětitýdenní oddílový tábor Dvojky, na který si Jestřáb musel brát dovolenou či neplacené volno, mu už neumožnil věnovat další dva tři týdny pro účast na LŠ. Také možná mu při pracovním vytížení kancelářského úředníka a od poloviny 30. let zaměstnance Melantrichu už na další skautskou aktivitu – než samotné vedení oddílu – nezbývala ani potřebná energie…
Leckdo může samozřejmě namítnout, že to, co Jestřáb dal českému skautingu, je nesrovnatelně více, než dokázal mnohonásobný počet absolventů LŠ. Ano, Foglarův výchovný model, který bezesporu vychází ze skautské metodiky, je ojedinělý. Do výchovy mládeže vnesl řadu nových a originálních prvků, jež nakonec přispěly i k rozvoji samotného skautingu u nás. Pohled, že Jestřáb vlastně žádnou lesní školu „nepotřeboval“, lze jistě akceptovat. Možná však by i pro činnost Dvojky mohly být podněty z LŠ prospěšné.
Bezesporu i proto, že odkaz F. A. Elstnera patří k tomu nejcennějšímu, na čem metodika skautské výchovy staví už celé století.