Sedmdesát pět let foglarovského Vpředu

Před sedmdesáti pěti lety se začala psát významná kapitola dějin české respektive československé dětské časopisecké tvorby.
9. dubna 1946 vyšlo první foglarovské číslo týdeníku Vpřed s dnes již legendární působivou kresbou Rychlých šípů ve věži svatojakubského kostela ve Stínadlech vytvořenou Bohumilem Konečným – Bimbou.
Toto 18. číslo I. ročníku bylo prvním, které sestavovala nová, v podstatě však „stará“ předválečná a krátce i válečná mladohlasatelská redakční parta: Jaroslav Foglar a Karel Bureš.
Předchozí vpředovská redakce přivedla nový časopis téměř ke krachu, nezajímavý obsah byl důvodem klesajícího nákladu.
Jaroslav Foglar, který do té doby pracoval v redakci Junáka, přivítal možnost změny svého redakčního působení, neboť na svém skautském pracovišti měl řadu neshod ohledně podoby časopisu Junák.
V osmnáctce se rozjíždí obnovený kreslený seriál Rychlé šípy, je zařazena rubrika Z Bobří hráze a v ní na úvod pozdější proslavený Jestřábův text “Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré a kde oblaka bílá rychleji než kde jinde plují...”, jsou vyhlášeny Foglarovy čtenářské kluby (FČK), neschází povídka Otakara Batličky z předválečné zásoby, čtenáři se těší ze sportovních, hádankářských, modelářských a dalších dobře vedených rubrik … a redakce a vydavatel se postupně těší z vzrůstajícího nákladu.

V květnu začíná vycházet na pokračování román Devadesátka pokračuje – tu J. Foglar převedl k uveřejňování ze svého předchozího působení v časopise Junák.
S Vpředem spolupracují především oblíbení Jan Fischer, František Běhounek, Václav Junek, Bohumil Konečný – Bimba a další.
Od druhého ročníku Vpředu, s příchodem podzimu, se čtenáři týden co týden nedočkavě vrhají na další a další pokračování druhého stínadelského příběhu Stínadla se bouří.
Až do nedobrovolného ukončení práce v redakci Vpředu v polovině roku 1948 se Jaroslavu Foglarovi ve spolupráci s Karlem Burešem podařilo vybudovat a dále rozvíjet časopis pro děti a mládež, který se ve své době stal jednoznačně nejúspěšnějším titulem, v pozdější době pak pro některé dětské časopisecké redakce vzorovým modelem … V neposlední řadě též ceněným sběratelským materiálem.
A - - - legendou! Jak pro pamětníky, tak pro mladší generace.