Ani v „době koronavirové“ aktivity Akademie Jaroslava Foglara neochabují: Pozvánka do Prokopského údolí k Opičím stromům

Literární a výchovné dílo Jaroslava Foglara přežilo už několik nelehkých údobí. Překonalo roky nacistického jha a pak ještě delší dobu totalitní rudé klatby. Srovnávat současnou koronavirovou epidemii se všemi jejími důsledky a omezeními s předchozími dobami nesvobody by bylo sice zcestné, přesto lze věřit, že i po aktuální velké zkoušce každého z nás se kolo foglarovských aktivit roztočí opět na plné obrátky.
Oldskauti klubu Jestřábi a jejich přátelé, kteří se společně setkávají každý měsíc na badatelsko-diskusních večerech Akademie Jaroslava Foglara (AJF), musí v těchto dnech řešit i problém ohroženého kolegia AJF, které je plánováno na středu 15. dubna.

„Těsně před zákazem společenských a kulturních akcí jsme se ještě stihli sejít v pražské Galerii 1, kde je instalována výstava v osmdesátinám Marko Čermáka,“ říká ´akademik´ Martin Rosol. „Scházíme se pravidelně každý měsíc – s výjimkou letních prázdnin – už od října 2008. Zatím jsme nevynechali jediný akademický měsíc! Nyní nás však čeká prubířská zkouška, jak tento řetěz nepřerušit.“
V prezídiu AJF se tak zrodila neotřelá myšlenka uskutečnit setkání opět jako „výšlapní“, tedy v přírodě. Přitom je však nutno dodržet všechna nařízení o omezeném spolčování, nošení roušek či vzájemné komunikaci s náležitým odstupem jednoho od druhého. Jak tedy 115. kolegium AJF proběhne?
„Sejdeme se podle plánu ve středu 15. dubna, tentokrát už ale ve 13 hodin a 13 minut. Sraz bude pod viaduktem Pražského semmeringu v Hlubočepech,“ popisuje netradiční průběh nadcházející akce zakladatel AJF Slavomil Janov – Nashville.
„Povinnou výbavou je rouška – doporučujeme však vytvořit si ji ze šátků podle vzoru Černých jezdců z původního úvodního příběhu Rychlých šípů. Kvůli tomu potáhneme na výšlap i svázaný IV. ročník starých Mladých hlasatelů, abychom porovnali a ocenili nejvěrnější roušku podle kresby Jana Fischera. Vítěz obdrží originální roušku z nanovlákna s potiskem obrázku Černých jezdců s šátky přes obličeje.“
Také s nařízením o potřebném odstupu mezi osobami v době epidemie se AJF dokázala vypořádat s patřičným nadhledem. „Zpod viaduktu vykročíme do Prokopského údolí, půjdeme však husím pochodem v 13metrových odstupech,“ nastiňuje dalším průběh akce opět Martin Rosol. „O tom, jak přesně dokážeme tento odstup dodržovat, se přesvědčíme na jednom – zatím utajeném – místě na trase, kde jsou umístěny nenápadné značky ve vzdálenosti přesně 13 metrů od sebe. Když vedoucí ´husího pochodu´ přivede zástup do měřeného úseku, vydá okamžitý povel k zastavení – a bude přeměřena vzdálenost, v jaké se jednotliví účastníci akce mezi sebou v dané chvíli ocitnou.“
Cílem „výšlapního“ kolegiaAJF pak budou legendární Opičí stromy na stráni nad Prokopským údolím. Mezi foglarovskými badateli se dosud vedl spor, kde ty „pravé“ Opičí stromy, které byly po několik desetiletí tradičním cílem výprav Foglarova oddílu do Prokopského údolí, vlastně leží. I mezi samotnými členy Dvojky se vedli diskuse, protože různé oddílové generace se v tomto nedokázaly shodnout.
„Na základě podrobného studia oddílových kronik a fotodokumentace v Památníku národního písemnictví jsme s naprostou přesností určili tu správnou lokalitu. Toto místo tak bude cílem našeho jarního výšlapu. Abychom i tam dodrželi potřebný odstup od sebe, vyšplháme do korun jednotlivých „opičích stromů“, střídá zase Martina v popisu akce Slávek Janov. „V pátek 13. března jsme společně s Martinem památnou lokalitu přímo v terénu prozkoumali, takže víme, že většina borovic roste v potřebné vzdálenosti od sebe. Navíc ani při šplhání Na stromy nebude možno sundat povinnou roušku. Uvelebeni v korunách „opičích stromů“ pak zazpíváme z plných hrdel hymnu oldskautského klubu Jestřábi a akademie, což je refrén songu Honzy Vyčítala Píseň z Bobří hráze.“
Při zmínce o zpěvu hymnické Písně z Bobří hráze je nutno ocenit vstřícnost, se kterou se akademici setkali v Památníku národního písemnictví. Toto popisuje opět Martin Rosol: „Aby náš zpěv melodicky vynikl, jeden z hudebně nejnadanějších členů Jestřábů Bohouš Koláček - Abbé nás doprovodí hrou na foukací harmoniku. A to ne lecjakou: Požádali jsme Památník národního písemnictví o zapůjčení hudebního nástroje, na který hrával samotný Jestřáb. Tato foukačka je nyní uložena v archivním Fondu Jaroslava Foglara pod depozitním číslem APR-01-IV-20. Díky nadstandardně vřelým vztahům, které s Památníkem národního písemnictví máme, nám na Strahově vyšli vstříc, a Foglarovu harmoniku budeme moci „provětrat“ právě v Jestřábově zamilovaném údolí.“ Neutuchající aktivitu oldskautů z klubu Jestřábi oceňuje i emeritní místonáčelní Kmene dospělých skautů Junáka Hana Kaprálková. „Touto akcí si oldskauti zároveň připomenou aktuální stoleté výročí vykročení Jaroslava Foglara na skautskou stezku. Foglar začal skautovat v dubnu 1920, kdy se - tehdy jako 13letý nováček - zúčastnil své první nedělní skautské výpravy.“
Při příležitosti Jestřábova stoletého skautského jubilea vydává AJF suvenýr - magnetku s kresbou Jiřího Filípka, zobrazující první Foglarovy skautské krůčky v Prokopském údolí. Tento suvenýr budou moci získat i další zájemci za částku 100 Kč. Výtěžek z prodeje věnují oldskauti na charitativní účely ve prospěch výcviku asistenčních psů Pomocné tlapky.
Protože meteorologové nevěští na polovinu dubna žádné teplé a slunné počasí, povinnou součástí „výzbroje“ účastníků výšlapního kolegia bude placatka „světla“ (rum), nebo „Zelené příšery“ (peprmintka). Jen zarytí abstinenti si mohou jako náhradu vzít lahvičku tyrkysově zbarvené limonády Zonka Laguna, která má mezi „akademickými nápoji“ nazev „Modrý život“.