S kresleným seriálem Vlastislava Tomana IKS – Strážci času na palubě experimentálního časostroje

Píše se první rok 22. století, čili 2101. Ke kosmické stanici Institutu kosmického sledování (= IKS) se blíží transportní raketoplán. Na jeho palubě jsou i čtyři kadeti - studenti Gymnasia kosmické přípravy z Prahy.
Kadeti ještě netuší, že se z nich mají stát Strážci času, kteří na palubě experimentálního časostroje prožijí neuvěřitelná dobrodružství. Tahle čtyřka nebude proti tomu, když se přidružíte a na palubě Exíku, jak časostroj nazvou, s nimi budete cestovat do minulosti deseti evropských zemí.
Na závěr se ještě se Strážci času IKS zúčastníte putování slavného poselstva českého krále Jiřího z Poděbrad z Čech až na konec světa.
Kreslený seriál dle scénáře Vlastislava Tomana nakreslili Michal Kocián, Vladimír Bican, Zdena Kocourková a Václav Pergler.
Knihu s rozsahem 160 stran formátu A4 vydalo nakladatelství Olympia.

Strážci třetí generace
První příhody klubu Strážců jsem začal psát pro časopis ABC v roce 1967. Tehdy časopis organizoval zájmové pionýrské kluby, a to raketové posádky se zaměřením na techniku, hlídky přírody se zaměřením na ochranu přírody a konečně dívčí kluby s poněkud pestřejším programem. Po Rychlých šípech Jaroslava Foglara, které svá dobrodružství prožívaly především v první polovině 20. století, Strážci už byli kluci žijící v období poválečného rozvoje vědy a techniky i vstupu člověka do vesmíru. A byla tu hojně zastoupená i děvčata z klubu Vlaštovek.

Námětů pro kreslený seriál jsem měl dostatek, ať už ze svých klukovských let, která jsem prožil v rodné Plzni, nebo ze života kluků a děvčat, čtenářů ABC a jejich klubů. Aktuálně jsem přidával i motivy, které přinášela tehdejší doba. Pro postavy Strážců jsem vybral své plzeňské kamarády a do jedné postavy, Hadžiho, jsem se vtělil i já. I když se tahle parta nestala tak legendární, jako (několikrát zakazované) Rychlé šípy, zůstala populární po několik čtenářských generací.
Přidat však můžeme ještě dvě knihy s příběhy ze života Strážců. První s názvem Trampoty s kapitánem (Jihočeské nakladatelství, 1981) líčí dobrodružství Strážců se záhadným kapitánem Nemem, druhá, Trampoty na pokračování (opět Jihočeské nakladatelství, 1987), se odehrává jak ve městě, tak na jednom z přehradních jezer.
Prvním ilustrátorem Strážců byla Libuše Kovaříková, která ztvárnila 80 epizod. Po ní převzal kreslení Strážců František Kobík a namaloval 96 dalších pokračování. S celkovým počtem 176 stran se tak Strážci stali třetím nejdelším klubáckým komiksem po Rychlých šípech.
V roce 1984 museli však i Strážci skončit, neboť jejich činnost prý nebyla plně v souladu s tehdejším zaměřením a činností Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže.
A teď se asi zeptáte, kdy a kde se objevili Strážci druhé a třetí generace. Kupodivu vznikali téměř současně a to v devadesátých letech minulého století. Začal jsem pro časopis ABC psát komiks Parta z bílých domů o příhodách kluků a děvčat ze sídliště. Takových míst je po republice mnoho a všude najdeme šikovné kluky a děvčata, ale i party záporáků. I když časopis ABC stále existuje, jeho kluby už dávno skončily. A já chtěl novým čtenářům ábíčka nabídnout příhody party, která se takovým klubem stane sama od sebe. Tři kluci a dvě děvčata, inspirováni starými výtisky časopisu, chtějí prožívat svá dobrodružství jako jejich dávní předchůdci.
Napsal jsem tehdy scénáře pro patnáct epizod Strážců z bílých domů a kreslíř Michal Kocián je nakreslil. Redakce ABC však změnila názor a rozhodla, že komiks v časopisu publikovat nebude. Ve spolupráci s nakladatelstvím BBart však v té době vycházely Velké knihy komiksů ABC a tak ve 4. svazku byly zařazeny nejen příhody „starých“ Strážců, ale i oněch zmíněných 15 epizod.
Takový tedy byl osud Strážců 2. generace. To už však začalo 21. století a Česká republika se připravovala na vstup do Evropské unie! A já dostal nečekanou nabídku!
Česká rada Pionýra připravovala k vydání sešity s názvem Ahoj, Evropo! Měly dětem a mládeži nabídnout zajímavé informace o Evropské unii. Proč EU vznikla, kdo je jejím členem, jakou má funkci, jaké jsou její orgány, proč tam Česká republika hodlá vstoupit a co pro to musí udělat.
Současně měly Ahoje představit i základní členské země a já měl o každé zemi připravit komiks s námětem z historie nebo současnosti, nějakou výraznou zajímavost či událost a tak podobně. Jak jen tohle zvládnout? Dost jsem se tím trápil, až mě napadl „stroj času – časostroj“, který by tohle mohl zvládnout. Jenže! Koho do časostroje posadím, kdo s ním poletí? Přece parta z roku 2101! A budou to Strážci času! Nebudou to ovšem kluci nebo děvčata z nějakého běžného gymnázia či odborné školy, ale přímo studenti z pražského gymnázia kosmické přípravy! Pošlu je na praktický výcvik do Institutu kosmického sledování (IKS)! Odtud budou na časostroji navštěvovat a poznávat jednotlivé země! Vzniklo tak 145 stran komiksu, které najdete v této knize.
Tak jsem se rozhodl a tak to také vedení České rady Pionýra schválilo. Začal jsem psát komiks o Strážcích času IKS pro sešity Ahoj, Evropo. Ty byly tehdy dodávány jen do pionýrských skupin a oddílů nebo různých výchovných zařízení a škol.
Nyní se Strážci třetí generace dočkali souborného vydání a tak jste na palubu Exíka, jak ta parta časostroj nazvala, pozváni i vy z roku 2018!
Zábavnou, možná i trochu poučnou, ale hlavně dobrodružnou cestu vám přeje
Vlastislav Toman,
autor námětu a scénáře