Jaký byl 8. ročník Pražské lítačky v pátek 7. dubna 2017

Když jsem stál na téměř zcela zaplněném schodišti smíchovského Severního nástupiště a odpočítával sekundy do startu, stihl jsem se ještě zamyslet nad tím, jakou obrovskou sílu má nadšení ke hře.
Já jsem na start dorazit musel, jsem organizátor, ale vy ostatní, kteří jste se v to deštivé páteční odpoledne dostavili, jste přijít nemuseli. Možná i Vy jste trochu vnitřně bojovali a nakonec zvítězili nad pohodlností a již jen svou registrací do závodu jste tak dosáhli prvního vítězství. Takto to alespoň chápu já.
Odpočítával jsem sekundy do startu a kolem mne bylo shromážděno mnoho výtečně naladěných mladých lidí. Nemyslím mládí fyzické, nýbrž to skutečné, které je hluboko v nás. To mládí, které obdivoval a hledal i stoletý hoch od Bobří řeky Jaroslav Foglar.
Odpočítával jsem sekundy a na schodišti čelili stejnému dešti důchodci i děti, atleti i zdravotně znevýhodnění. Když konečně zazněl start a Vy jste vyrazili vpřed, poklonil jsem se Vám. Vážím si každého, kdo v sobě cítí mládí a je ochoten se pustit do čestného závodu i v tomto nečasu!

V průběhu závodu se naštěstí počasí umoudřilo, takže jsme v cíli již mohli čekat bez doprovodu dešťových kapek. To, že mi sdělíte, že bonusovky byly hrozné, jsem věděl, tuto zprávu ostatně dostávám každý rok. Letos ale byly ty bonusovky opravdu trochu zapeklitější, protože se i vítězům podařilo dosáhnou maximálně na dvě zvýhodněné zastávky a jednu linku.
Vítězem se stal pan Pašin, pro mne jedna z legend závodu. Vylepšil svou loňskou trasu a hned ze Smíchova se vydal do Mníšku pod Brdy, kde využil toho, že některé zastávky leží zároveň ve dvou pásmech a za jednu zastávku tak inkasoval plných 53 bodů. Na zpáteční cestě se zastavil ještě v jedné radiální zóně a po návratu do Prahy předvedl brilantní cestu tramvajemi a korunoval tak svůj výkon. Jeho nejbližším soupeřem byl Martin, který se vydal za bonusovkami dobře bodovanými spoji, přičemž, pokud to bylo možné, přebíhal mezi zastávkami tak, aby neztrácel body za opakování výstupní a nástupní zastávky. Oběma pak obrazně velmi šlapal na paty Matej, který snad ani nepotřebuje nahlížet do jízdního řádu, neboť vše podstatné má dobře zapsáno ve své paměti.
Když pak po závodu pročítám listy záznamů, říkám si, jak jednoduché je dostat se do první desítky. Vždyť stačí jen být výtečně fyzicky zdatný, mít síť pražské integrované dopravy v malíku a k tomu ještě to nejméně podstatné – mít pořádné štěstí.
Závod však není jen kolbištěm titánů, s velkým zájmem jsem si proto prolistoval záznamní listy nováčků, kteří se svými výkony rozhodně nenechali zahanbit. Letošní vítězové tak mohou mít již v příštím ročníku překvapivě ostrou konkurenci!
Na závěr je dobrým zvykem poděkovat - a pokud se jedná o dobrovolnost, je to téměř nutnost. Dovolím si tedy využít tohoto prostoru a poděkovat všem závodníkům za nasazení a zápal, se kterým se soutěže zúčastnili. Radním MČ Prahy 5 pak děkuji za jejich záštitu. Děkuji také těm, kteří se po hře připojili k hodnotitelům a rekordně zkrátili čas nutný k vyhodnocení. Děkuji i Menhartovi, který (nejen) při propagaci 8. ročníku Pražské lítačky odvedl nesmírný díl práce. Vší vaší pomoci a Vašeho zájmu si vážím. Jste motorem, který mne již nyní žene k přípravě příštího ročníku.

Ahoj a na shledanou!
Marek Skýpala - Winoga

Kompletní výsledky 8. ročníku Pražské lítačky 2017 naleznete na http://litacka.spjf.cz/























Foto: Milan Lebeda