
O zakladateli amerického woodcraftu a skautingu E. T. Setonovi víme, že byl významným malíøem, pøírodovìdcem, cestovatelem i spisovatelem. V knize Arktickou prérií se podìlil se svými ètenáøi o cestì na sever Kanady k øece Athabasce a ještì dále k jezeru Aylmerskému. Teprve dnes, po více než sto letech, mùže náš ètenáø z pøedkládaných informací domyslet, jak hluboký byl vztah Èerného vlka ke krajinì, kterou na kanoi projíždìl a zkoumal. Aè mu jistì nescházely v odborném svìtì ambice, dokázal však pomlèet o výchozech asfaltu na bøezích Athabasky. Což byl jistì významný objev. Dokázal si totiž pøedstavit a odhadnout jaký to bude mít dopad na spoleènost, až to svìt zjistí. A podobnì jako on uvažoval i nedostižný zemìmìøiè a kartograf David Thompson, protože i on o èerné živici mlèel. Seton sice kreslil rùzné typy kanoí a psal jak je indiáni tìsní pryskyøicí, ale že nìkteré kmeny tak èiní asfaltem, ani zmínky. Mezi velikány Severu, zøejmì jen oni dva dokázali vidìt, co se stane s místní pøírodou, až èlovìk zaène èerné zlato tìžit.
Na území dnešní Kanady a Spojených státù se vyskytují rozsáhlá nalezištì ropných pískù, která se stala strategickými, protože umožòují obìma zemím nezávislost na konvenèní ropì Støedního Východu. Ale jako na potvoru se vìtšinou nalézají na území stávajících indiánských rezervací, èi v jejich tìsné blízkosti. To však moderním investorùm nevadí. (Nìkde ovšem sami indiáni podstupují zøejmá rizika z nedostatku pracovních pøíležitostí i lákavých materiálních výhod.) Nejde pochopitelnì jen o devastaci zemì, ale i výstavbu rafinerií a obrovské sítì ropovodù, naftovodù a plynovodù, které køíží kontinent a ohrožují povrchové i podzemní vody, vèetnì kontaminace zásob pitné vody. Tìžba ropných pískù je oznaèována za nejdestruktivnìjší projekt zemì. Ohrožuje volnì žijící živoèichy a samozøejmì zdraví domorodcù. Emise plynù z tìžených pískù ovlivòují klima.
Tato kniha nehovoøí jen o osamoceném boji indiánù, ale o sdíleném úsilí ekologických a environmentálních organizací vìtšinové spoleènosti. Tøi ètvrtiny roku trvající, ostøe vyhrocený a svìtem sledovaný spor v Severní Dakotì, ve kterém na stranì indiánù stáli významní politici Demokratické strany, tisíce amerických váleèných veteránù, herci, zpìváci a další celebrity, rozhodl sebestøedný populista tím, že dal zelenou americkým ropným spoleènostem. A tak okrajem indiánské rezervace Lakotù ve Standing Rock nakonec ropovod povede, a pøekoná i øeku Missouri, vzdor demonstracím mnoha tisícù domorodcù, farmáøù a ekologických organizací i obavám ochráncù pitné vody pro milióny obèanù v pìti státech Unie. To vše pøesto, že už pøedchozí americký prezident Barack Obama, v rámci své environmentální politiky, poslední èást Keystonu XL a projekt páteøního podzemního ropovodu Dakota Access pozastavil. Což indiáni dokonce slavili jako své doèasné vítìzství. Spor se sice nyní na èas pøesune do soudních síní, ale s tím už si ropná lobby jistì umí poradit; peníze na to má, zvláštì když s ní pan Trump sdílí spoleèné zájmy.
Kniha Souèasní indiáni a ropné písky je formátu A5 v pevné matné laminované šité vazbì, má kvalitní papír, rozsah 275 stran, 250 obrázkù, je celobarevná.
Knihu autor vydal vlastním nákladem a výrobní cena je 700 Kè. V pøípadì zájmu lze se ale domluvit na pøijatelnìjší výši.
Objednávejte pøímo u Ivana Makáska na tel è.: 222 960 492, mobil: 723 782 685, nebo na mailové adrese: makasek.ivan@seznam.cz.
O autorovi:
RNDr. Ivan Makásek - Hiawatha
Vystudoval pøírodovìdeckou fakultu UK, pracoval jako profesionální ochránce pøírody a ekologický novináø.(Èasopis pro ochranu pøírody a životního prostøedí NIKA vedl 25 let.) Profesionální kariéru ukonèil v roce 2006 jako ekologický poradce premiéra vlády ÈR.
Popularizuje historii indiánù Severní Ameriky, skautingu, woodcraftu i trampingu.
V roce 1965 založil chlapecký skautsko-woodcrafterský oddíl (kmen) Neskenon, který jako souèást pražských Psohlavcù, mìl v roce 1968 úèast na druhé obnovì Junáka v naší zemi.
V normalizaèním období (po roce 1970), kdy byla skautské organizace i Liga lesní moudrosti zakázány, založil a vedl 2. základní organizaci TARAXACUM, která pùsobila ve Svazu pro ochranu pøírody a krajiny - TISu, posléze v Èeském svazu ochráncù pøírody. V Taraxacu dal vzniknout stejnojmennému samizdatovému èasopisu, který za jeho vedení dal také vzniknout zmínìnému celostátnímu èasopisu NIKA.
Také založil a od roku 1992 - do roku 2006, øídil jako šéfredaktor, skautsko-woodcrafterský èasopis Wampumu Neskenonu; zanikl až pro nedostatek finanèních prostøedkù. Jeho doménou bylo šíøení tzv. junáckého ekumenizmu (skautské tolerance).
Napsal následující pøíruèky: Kult ohnì, Stezkou Neskenonu, Služba (urèená roverùm), Lakros - sport èeských skautù a trampù.
Knížky: V Zemi zeleného rákosí (dìtský román), Poselství Svatojánských proudù (dokumet), kronikovou trilogiii - Kluci z Dakoty (dokumentární pøíbìh ilegálního skautingu), Kluci z Neskenonu, Kluci z Neskenonu a Lidé z Midé. Ze své zahranièní cesty do Kanady v roce 2006 vytìžil informace pro svého Malého prùvodce po indiánských skupinách Yukonu a Britské Kolumbie, který vyšel v roce 2008 pod názvem Stále vztyèují totemy. S tìmito a dalšími autorovými knihami se ètenáøi mùžou seznámit zde na Bohouškovi v pøehledu pod èlánkem.
BOHOUSEK.CZ (www.bohousek.cz.cz) - zpravodajský a informaèní servis - Foglar a Rychlé šípy
Adresa èlánku: http://www.bohousek.cz/clanek-2017030003-soucasni-indiani-a-ropne-pisky-nova-kniha-ivana-makaska-hiawathy.html