Foglar opt na pitevnm stole aneb Na to ABBA nem
| Autor: Ivo Fencl | Rubrika: Zpravodaj | Vydno dne: 24. 5. 2015 |
Takzvan Sbornky nezvislch foglarovc vychzely v letech 2009-2012, nae si redakce dala dva roky pauzu, ale ten pt (2014) sestavila v nezmnnm sloen a pod i pod nzvem rada Kruhu ptel odkazu Jaroslava Foglara. Pedstavuj ji Ji Stegbauer, Lubo Trkovsk, Petr Vyleta a Ji Zachari a navzdory daji v tiri se pt sbornk objevil teprve letonho bezna.Je ale vbec jet mon ohledn Jaroslava Foglara nco novho vybdat?
Je. A ta nejzajmavj dvoustrana vyn nyn na svtlo pozapomenutho male Aloise Ludvka Salae (1900-dajn 1953), ilustrtora stovek kninch titul a ponaje zm 1940 i provozovatele nakladatelstv vlastnch pohlednic. Po vlce se tento mu stal i autorem asi vbec nejslavnj eskoslovensk srie pohled Skautsk desatero a ti tyto obrzky jsou ve sbornku petitny. Maj npad.
Ten opakovan stav na figue skautka s velkm irkem, kter pack vecko, eho se jen dotkne. Panenskou krajinu zan svinkem svch konzerv, na tborov pnvice pipl vlastn obd, tornu si pecpe zbytenosti, zrovna jako kdysi Rychlonoka ve slavnm serilu Rychl py (dl o Neklidn noci z 22. 4. 1939). Vesel a karikaturn, ale jinak vldne okolo Salae tajemno.
A co to m spolenho s Foglarem? Ilustroval hned ti vydn Boje o prvn msto v letech 1936, 1940 a 1945!
Je tedy hdankou, ale zvme tu o nm aspo nco mlo. Narodil se v Dejvicch jako syn uitele a postupn studoval malstv v Praze, Mnichov, Florencii, Stuttgartu (na tamn znm Akademii vtvarnch umn) a v Pai pmo ve specilnm kursu u Frantika Kupky. Ze svta se ovem prozatm vrtil a roku 1929 byl mon zcela prvm z oban nov tvrti Spoilov. Na zatku tictch let tady koupil vilu na Jinm nmst a nechal si k n pistavt atelir. Sala se uml jako mal ohnt, byl tak enat a stal se otcem dvou dcer. Star se narodila 1927 a roku 1949 se provdala za prvnka Miroslava lu, m zprvy kon, mlad Miluka byla dajn po otci nadan, ale i tady je to ve, co vme.
Ilustroval teba Babiku (1932), knihy Frantika Flose a jedenadvacet titul od Aloise Musila. K tomu pohdkov knihy sv eny Vlasty. Vytvoil rovn kulisy pro hru Brouci (1946) a u pedtm dekorace do jinch inscenac v letech tictch. Mezi roky 1934-1938 pracoval Sala i jako dekoratr pro Barandov, a mme-li vit eskmu filmovmu zpravodaji, i pro ateliry Paramount v Hollywoodu. Roku 1938 navrhoval navc plakty pro mistrovstv svta v hokeji. Zakzky se mu zejm jen hrnuly, mon je ani nestail vechny plnit a vedle zmnnho Desatera dnes sbratel pasou zvl po jm vytvoench pohlednicch s medvdy Bulkem a ulkem. Sala vydal i sedm seit koly kreslen (1940-1941, znovu 1949).
Na podzim 1948 podal o vysthovn do Nmecka. Marn. Rok nato emigroval. Bez eny (pochzejc z Roudnice nad Labem), kter tho roku prodala jejich dm. V lednu 1950 uvalili na Salae alobu podle zkona na ochranu republiky, ale to ji dvno pracoval v utajen pro americk zpravodajce v Nmecku. O vem tom ns aspo v novm sbornku informuj Vladislav Raka a Ji Stegbauer.
Sala se usadil v Lampertheimu (edest kilometr na jih od Frankfurtu nad Mohanem) a pipravoval falen sla asopisu Dikobrazu, ve kterch signoval obrzky pezdvkou Tagliaferro. Vlastn to vak nebyla pezdvka: na jmno ml vystaven americk prkaz.
Je znmo, e nakreslil i jaksi strip o Stalinov (+5. 3. 1953) pohbu a e se potkem let padestch podruh oenil s Martou Silvestrovou. Tak zskal takka urit a mimo veker kvty a jakkoli poad anci odjet do USA, o co stl, ale... 24. 8. 1953 dajn zemel. Nekrolog aspo lze najt v exulantskm asopise Sklize (10/1953).
Byla smrt jen fingovan? Nevme. Vyloueno nen, e tajn sluba Spojench stt poskytla Salaovi novou identitu a tato zprvika pedstavuje pouh zastrac manvr (jak jsem upozornil i Stanislava Motla). Foglarovsk sbornk se nicmn nezabv jen Salaem, to by bylo mlo, a spekuluje tak, jak to bylo s nikdy nevydanou Foglarovou prvotinou Chlapeck dobrodrustv, jej kapitolu Dm hrzy uveejnil 25. 10. 1927 asopis Skaut-Junk.
Sbornk dle petiskuje oblku Zdeka Buriana k Hochm od Bob eky, jej originl mli znalci malova dla lta za ztracen, ne se s nm roku 2014 vytasilo Muzeum Zdeka Buriana ve tramberku. Tento olej na pln z roku 1937 byl nedvno restaurovn a zskal tak pvodn, sytj barvy.
Sbornk mimo to pichz i s neznmou verzi ermkovy oblky k foglarovce Dobrodrustv v temnch ulikch a jin z lnk srovnv dnen a dvnou fotografii toho domu v Palachov ulici v Podbradech, kde v ervenci 1911 ili Foglarovi rodie, ale jen trnct dn, ne otec budoucho, tehdy jen tyletho spisovatele po dvou tdnech zemel ve vku 38 let. Shodou okolnost je spoluautor sbornku Ji Stegbauer podbradsk rodk a hrob Jindicha Foglara . 222 na mstnm hbitov navtvil poprv u roku 1963, kdy mu o nm ekla Foglarova matka. S klubem, kter ml, hrob upravili a nechali opravit ponienou nhrobn desku. Ta byla pln vymnna potkem milnia, nicmn roku 2007 navrhly Podbrady hrob ke zruen. Stegbauer a JUDr. Karel Kropk msto pesvdili, aby od zmru ustoupilo.
A co vc?
Zajmav nekrolog, takt uveejnn ve sbornku, nm pipomn, e dnes 1. kvtna 2012 zemel (jen den ped 85. narozeninami) nkdej Foglarovv zstupce v oddlu Hoch od Bob eky (Dvojce) Vladimr Jank, legendrn to postava, kter m i tu zsluhu, e po roce 1948 svm jmnem zattila samu Foglarovu pozici vedoucho.
Josef Nohek ze Vsetna pispl pak sbornku fotografi hrobu pedsedy Klubu ptel Jaroslava Foglara Zdeka Prka (1933-1990), autora knihy tensk kluby Jaroslava Foglara (1990), a napsal o nm noticku. Jednm dopisem pipomnaj foglarovci i vloni zesnulho Svatopluka Hrne, autora trilogie o Uctvach ginga, a rozshlej charakter maj Zachariovy lnky ke stoletmu vro zaloen Dvojky (2013) a Bl msta v kronikch Dvojky, kter navazuje na publikaci Jestb kronikem (2012), sestavenou ze sekvenc okoprovanch ze skautskch kronik. Ty se bohuel nedochovaly v plnosti a pedevm zmizely ty z Tbora ve Slunen ztoce (1931) a z Tbora Modrho stnu (1936). Nedokonen pak zstaly kroniky konce dvactch let a z obdob 1930-1933 a 1936-1937. Pro vlastn?
Jist zznam z Brd v letech tictch teba Foglar odmtl provst, jeliko se bhem vpravy zamiloval do rdkyn dv druiny. Jindy prost nechtl relativizovat i rozkolsat vlastn vchovn metody, co je i ppad nemstn glorifikace lena oddlu Ldi Velebila. V kronikch, kter dnes le v Pamtnku nrodnho psemnictv, rozhodn zstaly nkter nedosloven strnky a nejmarkantnj je to v obdob Protektortu, jak dokld i nsledujc phoda z roku 1940. Spisovatel Josef Kratochvli tenkrt Foglarovi doporuil, aby msto tradinho tbora ve Slunen ztoce na Szav s hochy pomysln kolonizoval moravskou ku Chvojnici. Pro tomu npadu Hoi od Bob eky podlehli, je otzka, nebo se kadm dnem oekval zkaz tboen, piem u Slunen ztoky by Foglar v takovm ppad uml zajistit nhradn ubytovn. Pesto jeli na Moravu a Tbor psanc skuten pak byl zakzn a rozbit. Ale chvli trval, to je fakt, a to ani vyvsili protektortn vlajku. len Dvojky Uovka naopak vztyil vlajku oddlovou a podil minimln dva jej snmky, kter najdeme ve sbornku. Ale Jestb protestoval, nechal stor i s vlajkou odstranit a navc se zabezpeil i jinak. Disponoval toti psemnm zkazem kcen vzrostlch strom v okol tbora, kter mu poskytla lesn zprva pot, co ji poprosil. Prv tm zkazem byl i pipraven mvat ped nosem gestapu i esk policii, pokud by se po protektortnm praporu shnli. I proto tedy nen tehdej kronika dopsna a daje o podobnch problmech uvnit rozhodn nenajdete.
Nen to ve. Zrovna tak zpisy ml o vloupn se do vodrensk Skautsk ve v Praze, zapeetn v jnu 1940 Nmci. Jistc nlepky s hkovmi ki tenkrt Foglar spolu s chlapci na chvli odstranil a vzali stany a kroniky. Ty tutlaj i srii tajnch pednek zorganizovanch potkem roku 1944 a innost oddlu ped Tborem strachu tho roku. Nen divu. Foglar se tenkrt po zaten nkterch svch znmch dokonce pr dn ukrval pobl Slunen ztoky. Druhou svtovou vlku nicmn peil, stala se mu i prvn kolou autocenzury a kroniky jsou skoup i na detaily o druhm vykzn oddlu z jeho ve 12. 12. 1948. Nebezpen zaven ovem klubovna Dvojky zaila i zjara 1955, kdy StB pozatkala skauty hned z nkolika skupin, dajn pro podezen z dren zbran. A zase byly natahovny lepic psky, ale te s raztkem Svazarmu.
Sbornk obshl tak lnek Petra Vylety o nejvznamnjm sponzorovi Dvojky Karlu pkovi, od konce tictch let majiteli velkoobchodu s technickmi potebami v eznick 10. Vstoupil k Foglarovi 14. 3. 1931 a roku 1932 se astnil Tbora plku. as strven mezi chlapci na nj zapsobil snad i dky tomu, e byli tenkrt zrovna leny La Velevil nebo Skukm, budouc legendy. Po vlce pek oddlu vnoval luny a v dochovanm dopise z ledna 1946 si Jestb pe tak o ndob, strojek na krjen chleba a kuchysk vhy. Zrove pros, aby pek udrel neposkvrnnou legendu o idelnosti Velebilov. To se asi stalo a 1. ervna tho roku pek nabdl hochm eusy a pt tisc korun, kter uloil na konto pro chud leny. Jet i v listopadu 1947 pispl, avak v polovin roku 1948 u se nachz ve Francii a autorm sbornku se o nm nepodailo nic vc zjistit.
Jak je typick, zabv se publikace Kruhu ptel jen minimln mkoli nefoglarovskm, ale pesto pojednal Oldich anda i o americkm komiksu Roy a jeho Bobi (Roy Powers, Eagle Scout and His Pals), kter je u ns sice dobe znm, ale nikdy vlastn nevyel kompletn, a zde je odhaleno, e esk vydn postrd nejen zvr, ale i jednu vnitn sekvenci.
Tit ptho sbornku (o 64 stranch) ovem nepedstavuje nic z ve vyjmenovanho, nbr rovnch 43 strnek ernoblch komentovanch fotografi Dobrodrustv s Jestbem. Nu, a publikaci uzavr velmi iv vzpomnka Miloslava imka na Foglara pevzat z knihy Jestbe, dky (2000) a zadn oblka zdoben zdailou parafrz Rychlch p, kterou prv pro imka vytvoil k jeho edestinm (2000) nedvno zesnul Josef Kobra Kuera (1944-2015) pod nzvem Rychl py nalzaj imka. Vyjde-li i est sbornk, je ve hvzdch, ale jist kult Foglarovy osobnosti existuje v tto kotlin ji od let tictch. Na to teba ABBA nem.
Pozn. red: Omlouvme se tenm i autorovi za opodn publikovn textu.
A co to m spolenho s Foglarem? Ilustroval hned ti vydn Boje o prvn msto v letech 1936, 1940 a 1945!
Je tedy hdankou, ale zvme tu o nm aspo nco mlo. Narodil se v Dejvicch jako syn uitele a postupn studoval malstv v Praze, Mnichov, Florencii, Stuttgartu (na tamn znm Akademii vtvarnch umn) a v Pai pmo ve specilnm kursu u Frantika Kupky. Ze svta se ovem prozatm vrtil a roku 1929 byl mon zcela prvm z oban nov tvrti Spoilov. Na zatku tictch let tady koupil vilu na Jinm nmst a nechal si k n pistavt atelir. Sala se uml jako mal ohnt, byl tak enat a stal se otcem dvou dcer. Star se narodila 1927 a roku 1949 se provdala za prvnka Miroslava lu, m zprvy kon, mlad Miluka byla dajn po otci nadan, ale i tady je to ve, co vme.
Ilustroval teba Babiku (1932), knihy Frantika Flose a jedenadvacet titul od Aloise Musila. K tomu pohdkov knihy sv eny Vlasty. Vytvoil rovn kulisy pro hru Brouci (1946) a u pedtm dekorace do jinch inscenac v letech tictch. Mezi roky 1934-1938 pracoval Sala i jako dekoratr pro Barandov, a mme-li vit eskmu filmovmu zpravodaji, i pro ateliry Paramount v Hollywoodu. Roku 1938 navrhoval navc plakty pro mistrovstv svta v hokeji. Zakzky se mu zejm jen hrnuly, mon je ani nestail vechny plnit a vedle zmnnho Desatera dnes sbratel pasou zvl po jm vytvoench pohlednicch s medvdy Bulkem a ulkem. Sala vydal i sedm seit koly kreslen (1940-1941, znovu 1949).
Na podzim 1948 podal o vysthovn do Nmecka. Marn. Rok nato emigroval. Bez eny (pochzejc z Roudnice nad Labem), kter tho roku prodala jejich dm. V lednu 1950 uvalili na Salae alobu podle zkona na ochranu republiky, ale to ji dvno pracoval v utajen pro americk zpravodajce v Nmecku. O vem tom ns aspo v novm sbornku informuj Vladislav Raka a Ji Stegbauer.
Sala se usadil v Lampertheimu (edest kilometr na jih od Frankfurtu nad Mohanem) a pipravoval falen sla asopisu Dikobrazu, ve kterch signoval obrzky pezdvkou Tagliaferro. Vlastn to vak nebyla pezdvka: na jmno ml vystaven americk prkaz.
Je znmo, e nakreslil i jaksi strip o Stalinov (+5. 3. 1953) pohbu a e se potkem let padestch podruh oenil s Martou Silvestrovou. Tak zskal takka urit a mimo veker kvty a jakkoli poad anci odjet do USA, o co stl, ale... 24. 8. 1953 dajn zemel. Nekrolog aspo lze najt v exulantskm asopise Sklize (10/1953).
Byla smrt jen fingovan? Nevme. Vyloueno nen, e tajn sluba Spojench stt poskytla Salaovi novou identitu a tato zprvika pedstavuje pouh zastrac manvr (jak jsem upozornil i Stanislava Motla). Foglarovsk sbornk se nicmn nezabv jen Salaem, to by bylo mlo, a spekuluje tak, jak to bylo s nikdy nevydanou Foglarovou prvotinou Chlapeck dobrodrustv, jej kapitolu Dm hrzy uveejnil 25. 10. 1927 asopis Skaut-Junk.
Sbornk dle petiskuje oblku Zdeka Buriana k Hochm od Bob eky, jej originl mli znalci malova dla lta za ztracen, ne se s nm roku 2014 vytasilo Muzeum Zdeka Buriana ve tramberku. Tento olej na pln z roku 1937 byl nedvno restaurovn a zskal tak pvodn, sytj barvy.
Sbornk mimo to pichz i s neznmou verzi ermkovy oblky k foglarovce Dobrodrustv v temnch ulikch a jin z lnk srovnv dnen a dvnou fotografii toho domu v Palachov ulici v Podbradech, kde v ervenci 1911 ili Foglarovi rodie, ale jen trnct dn, ne otec budoucho, tehdy jen tyletho spisovatele po dvou tdnech zemel ve vku 38 let. Shodou okolnost je spoluautor sbornku Ji Stegbauer podbradsk rodk a hrob Jindicha Foglara . 222 na mstnm hbitov navtvil poprv u roku 1963, kdy mu o nm ekla Foglarova matka. S klubem, kter ml, hrob upravili a nechali opravit ponienou nhrobn desku. Ta byla pln vymnna potkem milnia, nicmn roku 2007 navrhly Podbrady hrob ke zruen. Stegbauer a JUDr. Karel Kropk msto pesvdili, aby od zmru ustoupilo.
A co vc?
Zajmav nekrolog, takt uveejnn ve sbornku, nm pipomn, e dnes 1. kvtna 2012 zemel (jen den ped 85. narozeninami) nkdej Foglarovv zstupce v oddlu Hoch od Bob eky (Dvojce) Vladimr Jank, legendrn to postava, kter m i tu zsluhu, e po roce 1948 svm jmnem zattila samu Foglarovu pozici vedoucho.
Josef Nohek ze Vsetna pispl pak sbornku fotografi hrobu pedsedy Klubu ptel Jaroslava Foglara Zdeka Prka (1933-1990), autora knihy tensk kluby Jaroslava Foglara (1990), a napsal o nm noticku. Jednm dopisem pipomnaj foglarovci i vloni zesnulho Svatopluka Hrne, autora trilogie o Uctvach ginga, a rozshlej charakter maj Zachariovy lnky ke stoletmu vro zaloen Dvojky (2013) a Bl msta v kronikch Dvojky, kter navazuje na publikaci Jestb kronikem (2012), sestavenou ze sekvenc okoprovanch ze skautskch kronik. Ty se bohuel nedochovaly v plnosti a pedevm zmizely ty z Tbora ve Slunen ztoce (1931) a z Tbora Modrho stnu (1936). Nedokonen pak zstaly kroniky konce dvactch let a z obdob 1930-1933 a 1936-1937. Pro vlastn?
Jist zznam z Brd v letech tictch teba Foglar odmtl provst, jeliko se bhem vpravy zamiloval do rdkyn dv druiny. Jindy prost nechtl relativizovat i rozkolsat vlastn vchovn metody, co je i ppad nemstn glorifikace lena oddlu Ldi Velebila. V kronikch, kter dnes le v Pamtnku nrodnho psemnictv, rozhodn zstaly nkter nedosloven strnky a nejmarkantnj je to v obdob Protektortu, jak dokld i nsledujc phoda z roku 1940. Spisovatel Josef Kratochvli tenkrt Foglarovi doporuil, aby msto tradinho tbora ve Slunen ztoce na Szav s hochy pomysln kolonizoval moravskou ku Chvojnici. Pro tomu npadu Hoi od Bob eky podlehli, je otzka, nebo se kadm dnem oekval zkaz tboen, piem u Slunen ztoky by Foglar v takovm ppad uml zajistit nhradn ubytovn. Pesto jeli na Moravu a Tbor psanc skuten pak byl zakzn a rozbit. Ale chvli trval, to je fakt, a to ani vyvsili protektortn vlajku. len Dvojky Uovka naopak vztyil vlajku oddlovou a podil minimln dva jej snmky, kter najdeme ve sbornku. Ale Jestb protestoval, nechal stor i s vlajkou odstranit a navc se zabezpeil i jinak. Disponoval toti psemnm zkazem kcen vzrostlch strom v okol tbora, kter mu poskytla lesn zprva pot, co ji poprosil. Prv tm zkazem byl i pipraven mvat ped nosem gestapu i esk policii, pokud by se po protektortnm praporu shnli. I proto tedy nen tehdej kronika dopsna a daje o podobnch problmech uvnit rozhodn nenajdete.
Nen to ve. Zrovna tak zpisy ml o vloupn se do vodrensk Skautsk ve v Praze, zapeetn v jnu 1940 Nmci. Jistc nlepky s hkovmi ki tenkrt Foglar spolu s chlapci na chvli odstranil a vzali stany a kroniky. Ty tutlaj i srii tajnch pednek zorganizovanch potkem roku 1944 a innost oddlu ped Tborem strachu tho roku. Nen divu. Foglar se tenkrt po zaten nkterch svch znmch dokonce pr dn ukrval pobl Slunen ztoky. Druhou svtovou vlku nicmn peil, stala se mu i prvn kolou autocenzury a kroniky jsou skoup i na detaily o druhm vykzn oddlu z jeho ve 12. 12. 1948. Nebezpen zaven ovem klubovna Dvojky zaila i zjara 1955, kdy StB pozatkala skauty hned z nkolika skupin, dajn pro podezen z dren zbran. A zase byly natahovny lepic psky, ale te s raztkem Svazarmu.
Sbornk obshl tak lnek Petra Vylety o nejvznamnjm sponzorovi Dvojky Karlu pkovi, od konce tictch let majiteli velkoobchodu s technickmi potebami v eznick 10. Vstoupil k Foglarovi 14. 3. 1931 a roku 1932 se astnil Tbora plku. as strven mezi chlapci na nj zapsobil snad i dky tomu, e byli tenkrt zrovna leny La Velevil nebo Skukm, budouc legendy. Po vlce pek oddlu vnoval luny a v dochovanm dopise z ledna 1946 si Jestb pe tak o ndob, strojek na krjen chleba a kuchysk vhy. Zrove pros, aby pek udrel neposkvrnnou legendu o idelnosti Velebilov. To se asi stalo a 1. ervna tho roku pek nabdl hochm eusy a pt tisc korun, kter uloil na konto pro chud leny. Jet i v listopadu 1947 pispl, avak v polovin roku 1948 u se nachz ve Francii a autorm sbornku se o nm nepodailo nic vc zjistit.
Jak je typick, zabv se publikace Kruhu ptel jen minimln mkoli nefoglarovskm, ale pesto pojednal Oldich anda i o americkm komiksu Roy a jeho Bobi (Roy Powers, Eagle Scout and His Pals), kter je u ns sice dobe znm, ale nikdy vlastn nevyel kompletn, a zde je odhaleno, e esk vydn postrd nejen zvr, ale i jednu vnitn sekvenci.
Tit ptho sbornku (o 64 stranch) ovem nepedstavuje nic z ve vyjmenovanho, nbr rovnch 43 strnek ernoblch komentovanch fotografi Dobrodrustv s Jestbem. Nu, a publikaci uzavr velmi iv vzpomnka Miloslava imka na Foglara pevzat z knihy Jestbe, dky (2000) a zadn oblka zdoben zdailou parafrz Rychlch p, kterou prv pro imka vytvoil k jeho edestinm (2000) nedvno zesnul Josef Kobra Kuera (1944-2015) pod nzvem Rychl py nalzaj imka. Vyjde-li i est sbornk, je ve hvzdch, ale jist kult Foglarovy osobnosti existuje v tto kotlin ji od let tictch. Na to teba ABBA nem.
Pozn. red: Omlouvme se tenm i autorovi za opodn publikovn textu.
BOHOUSEK.CZ (www.bohousek.cz.cz) - zpravodajsk a informan servis - Foglar a Rychl py
Adresa lnku: http://www.bohousek.cz/clanek-2015050008-foglar-opet-na-pitevnim-stole-aneb-na-to-abba-nema.html
Adresa lnku: http://www.bohousek.cz/clanek-2015050008-foglar-opet-na-pitevnim-stole-aneb-na-to-abba-nema.html